Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Příručka studenta píšícího kvalifikační práci na katedře veřejné správy Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc. JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. Katedra veřejné správy.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Příručka studenta píšícího kvalifikační práci na katedře veřejné správy Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc. JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. Katedra veřejné správy."— Transkript prezentace:

1 Příručka studenta píšícího kvalifikační práci na katedře veřejné správy Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc. JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. Katedra veřejné správy Fakulta bezpečnostního managementu Policejní akademie ČR v Praze © 2014

2 Obsah přednášky 1. Úvodem 2. Smysl práce a doporučený časový harmonogram jejího zpracování 3. Výběr tématu a jeho název 4. Přihlášení se k tématu 5. Postup po přihlášení práce a zadání tématu do SIS 6. Úloha vedoucího práce 7. Formální úprava práce Rozsah práce Vzhled stránky Struktura práce Poznámky ke struktuře práce Úvod Vlastní text – práce s literaturou Vlastní test – členění práce Vlastní text – jazyková a slohová stylistika Vlastní text – grafická úprava Vlastní test – používání zkratek Vlastní text – plagiátorství Závěr práce 8. Nejčastější chyby a omyly bakalantů a diplomantů 9. Postup před odevzdáním práce Udělení bakalářského/diplomového semináře 10. Odevzdání práce 11. Postup po odevzdání práce 12. Úloha oponenta 13. Nakládání s pracemi po obhajobě a jejich uložení 14. Použitá a doporučená literatura 15. Členové katedry veřejné správy

3 Cíl prezentace - pomoci studentům bakalářských a magisterských studijních programů při psaní jejich kvalifikačních prací v oboru správního práva, finančního práva a práva životního prostředí. Prezentace si nečiní nárok na absolutní úplnost, vědeckost ani vyčerpávající zpracování tématiky. Velmi vhodné je vyzkoušet si téma a psaní předem - např. v rámci Studentské vědecké odborné činnosti (soutěže SVOČ) – potenciální zájemci o SVOČ se mohou v průběhu zimního semestru obrátit v této záležitosti na vedoucího katedry. Autoři→ pokus o nazírání zvolené tématiky ze dvou úhlů: 1. učitele – vedoucího, školitele či konzultanta práce, 2. oponenta prací. Úvodem

4 INTERNÍ PŘEDPISY: Pokyn rektora Policejní akademie České republiky v Praze, kterým se upravuje formální úprava vysokoškolských kvalifikačních prací zpracovávaných na Policejní akademii České republiky v Praze – dostupný na: – Studijní a zkušební řád Policejní akademie České republiky v Praze pro bakalářské a magisterské studijní programy – dostupný na: – Tato příručka má ve vztahu k uvedeným předpisům pouze subsidiární charakter, doporučení a postupy, které obsahuje, vyjadřují toliko názor katedry veřejné správy a jejích zaměstnanců, jakož i vnitřní pravidla stanovená vedoucím katedry, tzn. že k určitým otázkám (např. postup při zpracování práce, členění práce, umísťování tabulek a grafů, používání zkratek atd.) mohou ostatní katedry zaujímat jiný názor.

5 Smysl práce a doporučený časový harmonogram jejího zpracování Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a písemně prezentovat zadaný problém a následně obhájit vlastní přístupy řešení. Psaní práce lze při optimálním průběhu členit do následujících časových stádií: výběr a schválení tématu (do konce března předposledního ročníku studia), přidělení vedoucího práce a vypracování zadání práce (duben/květen), sběr a studium materiálů a podkladů (období letních prázdnin), první konzultace s vedoucím (nejpozději do konce října), vlastní psaní a průběžné konzultace s vedoucím práce (říjen až prosinec), připomínkování práce ze strany vedoucího (leden), přepracování nebo dopracování práce (únor), vazba a odevzdání práce do 15. března posledního ročníku studia, obhajoba práce (květen). Autor by měl počítat s tím, že vedoucí, konzultant, oponent a další osoby (včetně administrativního aparátu) mají i jiné povinnosti a v létě mají dovolenou, takže nejsou k dispozici vždy, kdy se autorovi zlíbí.

6 Správný výběr tématu a jeho precizní jazykové vyjádření, tedy výstižný a stručný název práce, je jedním z hlavních předpokladů pro celkově úspěšné zvládnutí nelehkého úkolu, který před každým studentem stojí v podobě napsání a obhájení práce. Je obtížné volit něco, o čem z hlediska obsahu nemáme mnohdy příliš mnoho informací a co vlastně poznáme až nakonec, po napsání celého našeho pojednání. Z tohoto důvodu se jeví vhodné před samotnou volbou a přihlášením vámi zvažovaného tématu jej nejprve zkonzultovat s některým z akademických pracovníků zařazených na katedře veřejné správy. Vhodné by bylo seznámit se blíže s tématem prostřednictvím bakalářských či diplomových prací zpracovaných na stejné či obdobné téma v knihovně PA ČR. Výběr tématu a název práce

7 Zvolené téma by vždy mělo být aktuální, společensky závažné a nemělo by být příliš široké. V posledním případě totiž hrozí značná povrchnost, popisnost, či úlomkovitost jeho zpracování. Změna tématu práce je následně možná pouze na základě písemné žádosti studenta, a to pouze do okamžiku odevzdání práce. Mělo by se jednat spíše o výjimečnou situaci. Pomocná kritéria při výběru: – osobní vztah ke zvolenému tématu, – dostupnost informací a pramenů, – přítomnost vedoucího práce na fakultě, vysoké škole.

8 Přihlašování se k tématu Katedra vypisuje prostřednictvím Studijního informačního systému (dále jen „SIS“) doporučená aktuální témata, které si může student zadat, a to 1) celokatedrální témata a 2)vybraná témata jednotlivých učitelů. K těmto tématům se student přihlašuje prostřednictvím SIS (jak již bylo uvedeno, předběžná konzultace tématu je více než vhodná, není však povinná) a po jejich přihlášení podává písemnou žádost o zadání tématu na sekretariátu katedry veřejné správy a to do nejpozději do 31. března v předposledním ročníku studia. Student si může také sám navrhnout téma práce, tzv. individuální téma, a může se též individuálně obrátit na vyučujícího, u kterého má zájem, aby vedl jeho práci. Individuální téma musí obsahovat vedle českého názvu i název v angličtině a na stránku stručné teze obsahu práce plus základní literaturu. V tomto případě student podává písemnou žádost vedoucímu katedry o schválení individuálního tématu kvalifikační práce, a to minimálně s 30 denním předstihem tak, aby žádost mohla být schválena a téma zadáno nejpozději do 31. března předposledního ročníku studia v SIS. V případě, že žádost o zadání tématu práce obsahuje jméno navrhovaného vedoucího závěrečné práce, který s vedením vyjádřil předem souhlas, vedoucí katedry k tomuto návrhu přihlédne.

9 Postup po přihlášení a zadání práce do SIS Po přihlášení se k tématu bakalářské či diplomové práce vedoucí katedry přidělí studentovi příslušného vedoucího práce. Ten vypracuje zadání práce, které bude studentovi doručeno nebo předáno přímo na sekretariátu katedry veřejné správy nejpozději do skončení výukové části letního semestru. Student se nejpozději do konce října roku zadání práce dostaví na první konzultaci, na které předloží koncept práce obsahující cíle práce, metody práce, osnovu práce a seznam literatury, příp. již zpracovanou část práce. Na tomto základě dohodne vedoucí práce se studentem další postup, včetně termínů konzultací a způsobu komunikace. V průběhu října katedra realizuje bakalářský/diplomový seminář. Účast bakalantům a diplomantům píšících kvalifikační práci na této katedře se důrazně doporučuje. U diplomantů se k účasti na tomto semináři přihlíží při udělení zápočtu z diplomového semináře.

10 Úloha vedoucího práce Vedoucí práce má významné a nenahraditelné místo, neboť již vedl více prací, má větší vzdělání, je zpravidla starší než autor a má celkově širší přehled a zkušenosti. Je třeba mu proto dopřát sluchu, a to i tehdy, kdyby se měla práce několikrát předělávat. Vedoucí práce plní především metodologickou funkci – směřuje studenta, doporučuje studentovi rozšiřující literaturu, poukazuje na odlišné přístupy k řešené problematice, konzultuje se studentem dílčí problémy, upozorňuje studenta na nedostatky práce. Kdo nekonzultuje s vedoucím, riskuje celkový neúspěch. Je to on, kdo přispívá k celkové úspěšnosti práce a do jisté míry i za kvalitu práce „odpovídá“. Konzultace - vhodné v průběhu psaní práce k dílčím problémům formou diskuse, nikoliv čtení jednotlivých kapitol či částí práce a jejich připomínkování. Přečtení a připomínkování práce vedoucím - vždy teprve k první ucelené verzi práce (nikoliv k jednotlivým kapitolám, pokud vedoucí práce nestanoví jinak), někdy i opakovaně, důraz je kladen především na shrnutí a závěry. Závěrečná práce je především samostatné dílo studenta nikoliv spoluautorství. Posudek student by neměl zapomenout, že i vedoucí píše na práci posudek, který vyústí v doporučení či nedoporučení práce k obhajobě, ve kterém vedoucí práce hodnotí i celkový přístup studenta při zpracování práce.

11 Formální úprava práce Formální úprava má stejný význam jako obsahová stránka práce. Nelze ji proto podceňovat. Nedodržení formálních náležitostí může být i důvodem pro hodnocení práce kvalifikačním stupněm „neprospěl/a“.

12 Formální úprava – rozsah práce Rozsah bakalářské práce je stanoven na minimálně 40 normostran textu, diplomové práce minimálně 50 normostran textu (tzn. bez titulních listů, anotace, obsahu, příloh, počítá se úvod až závěr práce). NORMOSTRAN - v tomto směru pozor na používání tabulek, grafů, obrázků přímo v textu práce – při jejich použití bude zpravidla nutné práci odpovídajícím způsobem rozšířit. V případě pochybností je rozhodují celkový počet znaků textu. Práce by stanovený rozsah současně neměla výrazně přesahovat. Student tak prokazuje, že je téma schopen zpracovat v omezeném rozsahu, je schopen poukázat na podstatné rysy a otázky vážící se k řešené problematice. Nedodržení minimálního rozsahu má za následek hodnocení práce kvalifikačním stupněm neprospěl/a. Student by tedy měl již při samotné volbě tématu zohledňovat požadavky stanovené na rozsah práce.

13 Formální úprava práce – vzhled stránky Nastavení níže uvedených náležitostí se důrazně doporučuje provést již před započetím prací na vlastním textu práce. Věřte, že si tak ušetříte mnoho hodin práce strávených nad konečnou grafickou úpravou práce. Obecné zásady vzhledu stránky: formát papíru A4, text psaný po jedné straně listu, stránky se číslují průběžně, za první stránku číslování se počítá titulní list, kde se však číslo stránky neuvádí, čísla stránek se umísťují vpravo dole. Nastavení okrajů: Nahoře 2,5Dole 3,2 Vlevo 3,5Vpravo 2,3 Záhlaví 1,25Zápatí 2,2 Nastavení písma Vlastní text: Typ písma : Arial, Velikost písma: 12, Řádkování: 1,5, Zarovnávání: do bloku Poznámky pod čarou: Písmo Arial, Velikost písma 10, Řádkování jednoduché Doporučení pro odstavce – členění textu do odstavců lze provést buď předsazením prvního řádku, pak mezi jednotlivými odstavci nejsou mezery, anebo bez předsazení prvního řádku, kdy jsou odstavce od sebe odděleny mezerami. Při členění práce do odstavců vždy využívejte příslušné automatické funkce (odstavec), nikoliv tlačítek enter či tabulátor.

14 Formální úprava – struktura práce Jednotlivé součásti práce jsou níže vyjmenovány v pořadí jejich umístění: 1. přední část desek pevné vazby, 2. titulní list, 3. list s čestným prohlášením, 4. list s anotací a klíčovými slovy, včetně cizojazyčného překladu, 5. obsah, 6. úvod/předmluva, 7. jednotlivé kapitoly, 8. závěr, 9. seznam použité literatury, 10. seznam příloh, 11. přílohy práce, 12. druhá část desek pevné vazby. Vzory desek, titulních listů, čestných prohlášení a anotací jsou ve formátu doc a pdf dostupné na:

15 Úvod – by měl mít metodologický charakter a měl by zahrnovat: Důvod výběru práce a jeho aktuálnost, úroveň rozpracování tématu v odborné literatuře. Cíl práce – formulaci cíle práce je třeba věnovat náležitou pozornost a měl by být vždy zkonzultován s vedoucím práce, cílem práce by neměl být toliko jen popis či shrnutí problematiky ani přiblížení problematiky laické veřejnosti. Cíle práce mohou být rozděleny na hlavní a podpůrné (vedlejší). Vědecké metody – uvést, které metody byly uplatněny při psaní práce a jak, např. – logická metoda, – analýza a syntéza, – komparace neboli srovnání (právních řádů, právních úprav, ale i jednotlivých institutů), – dedukce a indukce, – historická metoda, – metoda jazyková (sémantická). Metodologický postup při zpracování práce. Struktura práce - stručně pojednat o systematice práce. Datum uzavření rukopisu - u celé práce musí být uvedeno k jakému datu (právnímu stavu) je psána, jinak se bere datum podpisu závazného prohlášení. Formální úprava – poznámky ke struktuře – úvod práce

16 Práce s literaturou a ostatními (zejména internetovými) prameny je zcela zásadní a nenahraditelná pro celkový výsledek práce. Student prokazuje prací nejen své znalosti o řešeném tématu a že je schopen jej rovněž aplikovat v praxi, ale též, že si osvojil práci s informačními zdroji. Knihovna PA ČR nabízí studentům možnost informačního vzdělávání v oblasti vyhledávání informací nejen z fondu Knihovny PA ČR. Je třeba vždy důsledně citovat, a to jak:  v pramenech uvedených v závěrečném seznamu literatury, kde je třeba použité prameny řadit dle abecedy a rozčlenit je na monografie, časopisecké články, konferenční příspěvky, zákonnou úpravu a interní akty řízení, webové stránky a elektronické zdroje.  v odkazech a citacích pod čarou (zde uvést i příslušnou stránku !) Formální úprava – poznámky ke struktuře – vlastní text – práce s literaturou

17 Práce s literaturou Citací musí být dostatek a musí být výstižné a odpovídající doporučené citační normě ČSN ISO 690, ČSN ISO Příklad citované knihy: V závěrečném seznamu: ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Forenzní psychologie. 2. uprav. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, ISBN V poznámce pod čarou ČÍRTKOVÁ, Ludmila. Forenzní psychologie. 2. uprav. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, ISBN ; s. 5 Stran otázek správného citování se odkazuje na materiál: ŠIŠKOVÁ, Nataša a Barbora LICHMANCOVÁ. Formální úprava vysokoškolských prací. Nejčastější dotazy a jejich řešení. [online]. Dostupné z:

18 Práce s literaturou Tento materiál (Šišková, Lichmancová) prostudujte ještě před první konzultací s vedoucím práce jako celek, pozornost věnujte zejména: odlišnostem ve způsobu citovaní jednotlivých informačních zdrojů (monografie vs. časopisecké články vs. konferenční příspěvky), způsobu uvádění jmen v případě spoluautorství (odlišnosti -dva, tři, příp. více spoluautorů), umístění teček, dvojteček, čárek, velkých písmen a proležení kurzívou. V závěru materiálu naleznete příklady citací jednotlivých typů informačních zdrojů. Případné nejasnosti zkonzultujte se svým vedoucím a držte se jeho pokynů.

19 Práce s literaturou V zásadě nelze, aby práce vycházela např. jen ze dvou či tří monografií na dané téma nebo jen ze zákona či jiných právních předpisů. Minimální počet monografií u bakalářských či diplomových prací není stanoven, optimálním se z našeho hlediska jeví cca 10 monografických titulů + další zdroje, vždy však záleží na oboru a tématu, proto je nutné rozsah, počet a povahu zdrojů vždy zkonzultovat s vedoucím práce. Platí zásada, že veškerá použitá literatura musí být uvedena v závěrečném seznamu a měla by se co do rozsahu přiměřeně projevit i v poznámkovém aparátu. U každé knihy, článku, příp. jiného zdroje, kterou budete „držet v ruce“ si zapište údaje potřebné k citaci. Zpětné dohledávání údajů znamená mnoho práce navíc. Maximální přípustný poměr vlastního a citovaného textu je 60:40. Není účelné ani žádoucí citovat celá paragrafová znění ani rozsáhlé pasáže z monografií, článků, rozsudků, apod.

20 Práce s literaturou Práce právního zaměření by vždy měly v přiměřeném rozsahu odkazovat na soudní judikaturu. Judikatura Nejvyššího správního soudu je dostupná na: Ústavního soudu na: Pokud přejímáte citace např. z rozsudků či výroků určitých autorů z jiných prací či publikací, odkazujte nejen na rozsudek či autora výroku samotného, ale i práci, ve které jste vybranou citaci nalezli – jinak se jedná o kompilát – „vykradení cizího know how“ – podobně jako plagiátorství nepřípustné. Příklad: KNAPPOVÁ Marta a Jiří ŠVESTKA. Občanské právo hmotné. Svazek I. C.H.Beck, Praha, ISBN ; s. 83. In. KNAPP, Viktor. Teorie práva. C. H. Beck, Praha, ISBN ; s V závěrečném seznamu literatury se pak projevuje jen titul, ze které jste citaci převzali – pokud jste se s rozsudkem či citovaným titulem blíže neseznámili a neměli jej „v ruce“.

21 Práce s literaturou Kvalifikační práce studentů by měly být využívány obezřetně, přičemž platí, že lze využívat jen práce stejného nebo vyššího stupně (zejména rigorózní, disertační a habilitační práce). I kvalifikační práce studentů musí být řádně citovány. S pracemi studentů PA ČR v Praze se můžete seznámit v knihovně.

22 Specifika práce s právními předpisy Právní předpisy se označují vždy celým svým názvem, včetně čísla. – lze používat zkratky – k zavádění zkratek viz dále. Byl-li předpis již novelizován, používáme dovětku „ve znění pozdějších předpisů“ či „v platném znění“ (ctíme však zásadu jednotnosti). Provádíme-li historickou komparaci, je vhodné uvádět dovětky typu „k právnímu stavu ke dni…….“. Aktuální znění a starší znění a podoby předpisů nejsnadněji vyhledáte v systému ASPI. Pro studenty dostupný v knihovně. Při citaci právních předpisů je vhodné upřednostnit primární zdroje (tj. přímo aktuální znění předpisu) před sekundárními zdroji (tj. texty právních předpisů obsažených v odborných publikací, časopiseckých článcích atp.). Před § se vkládá slovo ustanovení, žádoucí zejména tehdy, je-li § uveden na začátku věty. Jednotlivé § se dělí do odstavců a písmen. Zákony se dělí do hlav a oddílů. Toto pořadí je vhodné dodržovat i v textu práce (! neobracíme - např. podle odstavce 2 paragrafu 66 písm. b) zákona). Obdobné platí pro mezinárodní smlouvy, které se zpravidla dělí na články. Pokud se odkazujete na více ustanovení – uvádějte např. § 15 až § 20 anebo §§ 15 – 20 či § 15 a násl.(opět je třeba ctít zásadu jednotnosti). Je třeba rozlišovat mezi ústavními zákony, u kterých je třeba uvést, že se jedná o ústavní zákon, a běžné zákony. Příklad: Ustanovení § 66 odst. 2 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů stanoví:….. V případě zavedené zkratky např.: Ustanovení § 66 odst. 2 písm. b) SŘ

23 Specifika práce se soudní judikaturou Při vyhledávání soudní judikatury se vždy postupuje: od nejnovější k pozdější (judikatorní činnost soudů se vyvíjí, starší rozhodnutí bývají mnohdy překonána), od judikatury Nejvyšších soudů k judikatuře prvoinstančních soudů. Způsob citace soudního rozhodnutí není přesně stanoven. Platí zásada, že soudní rozhodnutí musí být dohledatelné, doporučujeme identifikovat (citovat) rozhodnutí za pomoci těchto údajů: jaký soud rozhodoval, spisová značka rozhodnutí a datum vydání rozhodnutí. Příklad citovaného rozhodnutí: Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ads 50/ ze dne Smyslem citace rozhodnutí není citovat celé rozhodnutí, ale vybrat podstatné právní věty. Na citovanou pasáž by měl navazovat i komentář autora. Práce z oboru práva, ve které absentuje práce s judikaturou, není úplná; judikatura je používána k podpoře a demonstraci názoru, nikoli k „nahnání“ stránek.

24 Specifika práce s internetovými zdroji V případě internetového zdroje je třeba vždy důsledně uvádět citaci včetně data, kdy jste stránku navštívili naposledy (při pozdějším čtení nemusí již webová stránka existovat). Drogy-info.cz: informační portál o ilegálních a legálních drogách [online]. [cit ]. Dostupné z: V případě využívání internetu je třeba vždy zvažovat i povahu zdroje – zejména pokud jde o jeho pravdivost a věrohodnost (např. wikipedie není příliš důvěryhodným zdrojem). Počet internetových zdrojů by se neměl přeceňovat a neměl by být na úkor ostatních informačních zdrojů, zejména odborných publikací, časopiseckých článků a příspěvků z konferencí. Záleží i na tématu a jeho rozpracování v odborné literatuře. V případě práce s právními předpisy na internetu je třeba vždy ověřovat jejich aktuálnost – jediným oficiálním pramenem, kde lze zjistit aktuální znění právní normy je Sbírka zákonů (pozor tedy na stránky typu bussinescentrum.cz, kde např. stále naleznete, že trestní odpovědnost vzniká ve 14 letech).

25 Práce s literaturou Při citování je třeba rozlišovat přímou a nepřímou citaci. U přímé citace citujeme v textu práce zdroj přímo doslovně a vložíme ho zpravidla do uvozovek a provedeme kurzívou. U nepřímé citace v textu práce parafrázuji zdroj bez uvozovek a kurzívy. U obou dvou případů však vždy řádně uvedu zdroj v poznámce pod čarou.

26 Práce s literaturou Příklad přímé citace: K této otázce se vyjádřil např. NSS v rozsudku, sp. zn. 3 Ads 50/ ze dne takto: „ Správní orgán je oprávněn a povinen zvážit při svém rozhodování využití i jiného výkladu než doslovného jazykového. Dojde-li pak na základě různých výkladových metod k odlišným závěrům, musí aplikovat takový výklad, který vedle samotného znění předpisu zohledňuje rovněž širší souvislosti jeho přijetí, zejména pak jeho účel“. anebo Autorský text práce(následuje citace bez uvedení..). „Správní orgán je oprávněn a povinen zvážit při svém rozhodování využití i jiného výkladu než doslovného jazykového. Dojde-li pak na základě různých výkladových metod k odlišným závěrům, musí aplikovat takový výklad, který vedle samotného znění předpisu zohledňuje rovněž širší souvislosti jeho přijetí, zejména pak jeho účel“.(vložit poznámku pod čarou a v ní odkázat na zdroj podle citační normy: Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ads 50/ ze dne ). Příklad nepřímé citace (parafráze) – bez uvozovek: Správní orgán zvažuje při svém rozhodování využití i jiného nežli doslovného jazykového výkladu. Jestliže pak na základě různých výkladových metod dospěje k odlišným závěrům, aplikuje ten výklad, který vedle samotného znění předpisu zohledňuje rovněž širší souvislosti jeho přijetí, zejména pak jeho účel. (vložit poznámku pod čarou a v ní odkázat na zdroj podle citační normy: Rozsudek Nejvyššího správního soudu, sp. zn. 3 Ads 50/ ze dne ).

27 Poznámkový aparát Je nezbytnou součástí kvalifikační práce. Rozsahem by měl odpovídat rozsahu práce a použité literatuře. Předně slouží k odkazům na informační zdroje, mohou v něm být vysvětleny i použité pojmy. Neměl by však sloužit k tvorbě paralelního textu.

28 Formální úprava – poznámky ke struktuře – vlastní text práce – členění práce Každá práce by měla být logicky a přehledně členěna. Jednotlivé části, kapitoly a podkapitoly číslovány (arabskými, popř. římskými číslicemi či písmeny) a navzájem odlišeny. Jejich nadpisy by měly být stručné, jasné a výstižné. Při psaní běžné práce bychom měli bez větších problémů vystačit s dělením na tři úrovně nadpisů. Čtyři, pět či dokonce více dělících úrovní je nejen velkým komfortem, ale většinou způsobuje nepřehlednost a práci tříští. Je podle našeho názoru zbytečné a je na škodu práce. Obsah kapitoly musí vždy odpovídat jejímu nadpisu, což konečně analogicky platí i o celé práci. Podmnožiny musí vždy spadat do příslušných množin. Rozsah kapitol by měl být přiměřený – v zásadě nelze, aby kapitola, popř. podkapitola obsahovala pouze několik řádků. Při členění práce využívejte automatické funkce – nadpisy, odstavce, předsazování řádků, číslování, odrážky apod. Vyvarujete se tak „rozhození“ textu při jeho přehrání do jiného počítače.

29 Formální úprava práce – poznámky ke struktuře – vlastní text – jazyková a slohová stylistika Práce musí být vědecká, tudíž nesmí využívat denní tisk, již vůbec ne bulvár, a nesmí být psána žurnalistickým, nýbrž vědeckým právním slohem a terminologií. Hovorové výrazy jsou naprosto nepřípustné. Práce by neměla obsahovat gramatické chyby – přečtení práce, resp. jazyková korektura, osobou odlišnou od autora se jeví více než žádoucí. Práci nepíšeme v první osobě, nýbrž používáme trpný rod anebo tzv. vědecký plurál (pozor na jednotnost). Příklad: myslím si – lze vyslovit názor, lze se domnívat, dospíváme k závěru, že….

30 Formální úprava práce – poznámky ke struktuře – vlastní text práce – grafická úprava Tabulky, grafy, obrázky, vzory procesních úkonů aj. Umístění tabulek, mapek, grafů, fotografií, obrázků atd. přímo v textu je třeba vždy důsledně zvažovat – v tomto směru se jeví velmi vhodná konzultace s vedoucím práce. Zpravidla se doporučuje zařadit je až do přílohové části práce a v textu na ně toliko odkazovat, záleží vždy na jejich konkrétní povaze. Vždy by měly mít přímou souvislost s obsahem vlastního textu – zejména vhodnými se jeví klasifikační a vztahové grafy a tabulky obsahující statistické údaje, popř. vzory podání a jiných procesních úkonů. Naopak za nevhodné lze považovat znaky, uniformy, obrázky budov, fotky funkcionářů apod., opět však záleží na charakteru a obsahu práce. Pakliže jsou v práci využity, je třeba u nich vždy důsledně citovat zdroj či pramen, popř. uvést, že jde o vlastní zpracování, a dále práce musí obsahovat vedle samotného obsahu i seznam obrázků, tabulek a grafů. Tabulky a grafy musí být vždy čitelné, mohou být provedeny i barevně.

31 Formální úprava práce – poznámky ke struktuře – vlastní text práce – grafická úprava Zvýrazňování písma, odlišení typem a velikostí písma zvyšuje přehlednost práce. Musí však mít svou logiku a smysl a vždy ctít zásadu jednotného použití. Lze využívat např. pro upozornění na podstatné - zvýraznění cílů práce, hlavních závěrů, podstatných shrnutí, odlišení citací, provedení latinských výrazů, klasifikační kritéria, názvy základních právních zásad, odlišení historického či komparativního exkurzu, judikatury, praktických příkladů, apod. Jestliže je např. jeden latinský výraz proveden kurzívou či tučně, popř. jinak odlišen, pak tak odlišíme všechny latinské výrazy, které se v práci vyskytují.

32 Formální úprava – poznámky ke struktuře – vlastní text - zkratky Používání zkratek V pracích právního zaměření se často jeví vhodné využívaní zkratek, zejména pokud jde o označení právních předpisů. Zkratky lze zavádět buď přímo v textu tak, že tam kde je právní předpis zmiňován poprvé se uvede celý jeho název, včetně čísla, a zavede příslušná zkratka, následně se v dalším textu již používá zavedené zkratky. Tato zkratka však platí pouze pro vlastní text práce, v poznámkách pod čarou používáme stále celý název právního předpisu. Např. zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SŘ“) anebo se zařadí a zavede seznam zkratek před samotný úvod (zpravidla jej vytvoříme až po dokončení práce) a poté v celé práci, včetně poznámek pod čarou, používáme zavedených zkratek. Tento přístup se jeví vhodným při zavedení většího množství zkratek, je však rovněž časově náročnější. Jsou-li v práci zavedeny zkratky, je třeba těchto zkratek používat jednotně.

33 POZOR : Stále větší důraz bude kladen na odhalování plagiátorství a jeho trestání ! V případě odhalení plagiátorství závěrečné práce bude student u obhajoby hodnocen klasifikačním stupněm „neprospěl/a“ a předseda zkušební komise podá děkanovi návrh na zahájení disciplinárního řízení. Podnět na zahájení disciplinárního řízení pro plagiátorství může být podán, i když student již diplomovou práci obhájil! Formální úprava práce – poznámky ke struktuře - plagiátorství

34 Formální úprava – poznámky ke struktuře práce - plagiátorství Před odevzdáním práce se studentům doporučuje zkontrolovat práci co do procentuální výše shody s jinými pracemi na serveru: odevzdej.cz (kontrola trvá cca 2 – 7 dní) podle rozsahu práce. Maximální výše tolerované shody katedrou veřejné správy je 15%. V případě nalezené vyšší procentuální míry shody se doporučuje studentovi, aby výpis ze systému odevzdej.cz předložil v písemné nebo elektronické podobě vedoucímu práce, který posoudí charakter shod. V případě pochybností o původnosti díla si může vedoucí práce od studenta, kterého vede, výstup z tohoto systému vyžádat anebo sám práci do tohoto systému vložit. Neposkytnutí řádné součinnosti ze strany studenta v tomto směru může být zohledněno v rámci posudku vedoucího práce.

35 “Finis coronat opus” Závěr nejenže korunuje dílo, ale je tím, nač se oponent nejvíce zaměřuje (velmi pozorně ho čte). Měl by v koncentrované, logické a stručné podobě a formě podat přehled o celé zkoumané problematice a zejména zvýraznit hlavní závěry, nálezy, názory a doporučení, ke kterým autor dospěl. Nejde tedy jen o zopakování, co je obsahem práce, to by byla pouze anotace. Rozsahem by mělo jít o 2-5 stran. Formální úprava práce – poznámky ke struktuře – závěr práce

36 Chyby obsahové - používání zastaralých a neplatných právních předpisů, - nelogický a chaotický výklad (skákání z tématu na téma), - chronologické postupování po paragrafech a jejich komentování či poznámkování (to však je jen komentář a ne vědecká práce), - přílišná fragmentace částí či výkladu nebo naopak monolitičnost, - přílišná popisnost, - komparace, která není srovnáním, ale je jen paralelním popisem, - neprovedení základního uvedení do problematiky a konstatování základních nálezů. Nejčastější chyby bakalantů a diplomantů

37 Nejčastější chyby a omyly bakalantů a diplomantů Chyby formální –špatná grafika díla (zpravidla formátování práce a nečitelnost grafů) –mnoho překlepů, –gramatické chyby v českém jazyce (mnohdy i hrubé – např. shoda podmětu s přísudkem), –neprovedení jazykové korektury, –žurnalistický sloh, –germanismy (zapříčinit) a rusismy (završit), –před číslovkou či znakem § se píší slova jako dne, roku či ustanovení (zejména na začátku věty), –nesjednocená osoba, číslo, čas a rod výkladu, –absence či strohost poznámkového aparátu, –absence odborné literatury, omezení se na několik málo informačních zdrojů, –nedodržení citační normy.

38 Postup před odevzdáním práce Koncept práce (hlavní část práce, bez úvodu, závěru) by měl být odevzdán vedoucímu práce, pokud ten nestanoví jinak, do konce ledna tak, aby měl dostatek času text prostudovat a student zapracovat případné připomínky a práci svázat a v termínu řádně odevzdat. Pokud vedoucí práce nestanoví jinak, vystavuje se student v případě, že odevzdá práci svému vedoucímu po 15. únoru, nebezpečí, že bude muset práci buď odevzdat, aniž by se k ní vedoucí práce vyjádřil, anebo požádá o prodloužení termínu pro odevzdání práce a k obhajobě bude přistoupeno v náhradním termínu (zpravidla říjen). Před odevzdáním samotné práce je třeba provést její celkovou grafickou úpravu – zejména zarovnat okraje odstavců, sjednotit mezery mezi odstavci, typy písma a nadpisů, zkontrolovat dodržení citační normy, odstranit tzv. sirotky. Práce by rovněž měla projít jazykovou korekturou (vhodné se jeví požádat třetí osobu neznalou tématu) a měla by být zkontrolována i co do podobností s jinými pracemi (systém odevzdej.cz). Práce se tiskne jen po jedné straně papíru.

39 Postup před odevzdáním práce – udělení zápočtu z diplomového semináře Platí jen pro diplomanty (magisterské studium), studenti bakalářského programu nemají bakalářský zápočet. Obecně lze uvést, že zápočtem učitel potvrzuje, že student splnil stanovené požadavky, absolvoval předepsané semináře a cvičení, získal požadované znalosti, dovednosti a návyky a odevzdal uložené samostatné práce v předepsané kvalitě. Zápočet z diplomového semináře uděluje vedoucí práce zpravidla na konci ledna, nejdříve však po předložení hlavní části práce. Vedoucí katedry veřejné správy stanovil na základě čl. 24 odst. 2 Studijního a zkušebního řádu tyto podmínky pro udělení zápočtu: – Dostavení se na první konzultaci s vedoucím práce, nejpozději do konce října posledního ročníku studia, pokud vedoucí práce neurčí jinak. – Účast na diplomovém semináři pořádaném katedrou zpravidla v měsíci říjnu. Neúčast na tomto semináři může omluvit pouze vedoucí katedry ze závažných důvodů. – Vedoucí práce může podmínit zápočet zkontrolováním práce na podobnosti a předložením výsledků kontroly. – Na první konzultaci může vedoucí práce stanovit též další podmínky pro udělení zápočtu, zejména účast na konzultacích, předkládání jednotlivých kapitol práce v určených termínech v odpovídající kvalitě, apod.

40 Závěrečnou práci odevzdá student v termínu určeném harmonogramem akademického roku, zpravidla do 15. března posledního ročníku studia, a to ve dvojí podobě: 1) v tištěné svázané podobě a v 2) elektronické podobě. Termín pro odevzdání práce v tištěné i elektronické podobě je shodný, práce je považována za odevzdanou, pokud student v termínu odevzdal obě podoby práce. Student práci odevzdává na sekretariátu katedry veřejné správy. Termín pro odevzdání práce může být ve zcela výjimečných případech, zejména zdravotní komplikace, prodloužen, nejpozději však do konce března. V tomto případě student podává žádost vedoucímu katedry, včetně jejího zdůvodnění a vyjádření vedoucího práce, a to s dostatečným předstihem. Odevzdání práce

41 Bakalářskou (diplomovou) práci student odevzdává v tištěné verzi v počtu dvou výtisků a v jednom exempláři v elektronické verzi v pdf formátu na datovém nosiči (CD). Náležitosti výtisku bakalářské (diplomové) práce: knihařsky svázaná práce v pevné vazbě (nikoliv kroužkové apod.). Náležitosti elektronické verze: a) uložení souboru na nosič: uložení ve formátu MS Word [např.: Vymyšlený Karel_název práce.pdf], objekty vkládané do textu minimalizovat na velikost vhodnou ke zveřejnění na internetu, b) formální úprava nosiče: - vložit do „slim“ pevného obalu (nikoliv plastová či papírová obálka), - přední stranu (CD) nosiče popsat, popis musí obsahovat údaje: jméno autora; název práce (stačí zkrácená verze); druh práce; rok obhajoby. (CD) nosič v obalu přiložit k jednomu z obou odevzdávaných výtisků práce.

42 Postup po odevzdání práce Katedra seznámí studenta nejméně 5 dní před termínem obhajoby s posudky vedoucího a oponenta bakalářské nebo diplomové práce. Je-li bakalářská nebo diplomová práce hodnocena oponentem i vedoucím práce klasifikačním stupněm "neprospěl„, obhajoba se nekoná. Na základě tohoto posouzení rozhodne vedoucí katedry, že student práci přepracuje a současně stanoví nový termín pro odevzdání práce. Obhajoba se koná veřejně před nejméně tříčlennou komisí, jejímiž členy jsou předseda komise, zpravidla docent v příslušném oboru, vedoucí práce a zpravidla oponent. Na počátku obhajoby student zpravidla v rozsahu 5-10 minut představí práci, její cíle, postupy a závěry. Následně se vyjádří k posudkům vedoucího práce a oponenta a zodpoví na v posudcích položené otázky, obhajoba pokračuje volnou rozpravou nad řešeným tématem. V průběhu obhajoby může student do práce nahlížet, může rovněž využívat pomůcky, které si k obhajobě připravil, např. vlastní výpisky. V případě, že by chtěl při obhajobě využívat např. powerpointové prezentace, je třeba toto na sektretariátu katedry veřejné správy předem dohodnout. Obhajobu bakalářské nebo diplomové práce lze opakovat nejvýše dvakrát, a to nejdříve za 3 měsíce od jejího konání a nejpozději do dvou let od skončení akademického roku, v němž měl student podle studijního plánu státní zkoušku vykonat.

43 Oponent je u bakalářské či diplomové práce zpravidla jeden. Oponenta určuje vedoucí katedry. Student může osobu oponenta navrhnout. Oponent přistupuje k práci kriticky. Toto je podstata oponentského posudku. Oponent formuluje celkové stanovisko k dílu a doporučuje či nedoporučuje je k ústní obhajobě. Oponent čte dílo jako celek, avšak se zvláštním důrazem na závěry a shrnutí. Posudek oponenta práce (ale i vedoucího) se soustředí zejména na aktuálnost, popř. novost tématu, náročnost tématu na teoretické znalosti, splnění cílů práce, logickou stavbu práce, hloubku provedené analýzy a komparace, práci s literaturou včetně citací zdrojů, úpravu práce (text, grafy, tabulky), jazykovou a stylistickou úroveň. Úloha oponenta

44 Nakládání s pracemi po obhajobě a jejich uložení Bakalářské a diplomové práce jsou po odevzdání majetkem PA ČR. Z hlediska autorského práva není vedoucí práce spoluautorem. Po obhajobě předá katedra do 30 dnů jeden výtisk bakalářské nebo diplomové práce a 1 CD Knihovně PA ČR v Praze spolu s posudkem vedoucího práce, posudkem oponenta a záznamem o průběhu a výsledku obhajoby. Druhý výtisk si katedra ponechává ve vlastním studijním fondu, případně ho vrátí studentovi.

45 Pokyn rektora Policejní akademie České republiky v Praze, kterým se upravuje formální úprava vysokoškolských kvalifikačních prací zpracovávaných na Policejní akademii České republiky v Praze. Studijní a zkušební řád Policejní akademie České republiky v Praze pro bakalářské a magisterské studijní programy. DAMOHORSKÝ, M.Vademecum studenta píšícího práci v oboru práva životního prostředí aneb malé pojednání o velkém díle, 2.vydání, PFUK v Praze, Praha ŠIŠKOVÁ, N., LICHMANCOVÁ, B. Formální úprava vysokoškolských prací. Nejčastější dotazy a jejich řešení. [online]. [ ]. Dostupné z: DOLENSKÝ, A. Metodika právnických diplomových a rigorózních prací. PF UK Praha, SPN Praha DOLENSKÝ, A., LIPOVSKÝ, J. Metodika zpracování závěrečných písemných prací. Policejní akademie České republiky. Praha Použitá literatura

46 Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc. JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. (vedoucí katedry) Doc. JUDr. Eva Horzinková, Ph.D JUDr. Michal SOBOTKA, Ph.D. JUDr. Tereza Jonáková, JUDr. Jozef Bandžak, Ph.D. Mgr.. Kristýna Benešová asistentka katedry: Bc. Iva Štěpinová Katedra veřejné správy – personální obsazení

47 Děkuji Vám za pozornost !


Stáhnout ppt "Příručka studenta píšícího kvalifikační práci na katedře veřejné správy Prof. JUDr. Milan DAMOHORSKÝ, DrSc. JUDr. Zdeněk Fiala, Ph.D. Katedra veřejné správy."

Podobné prezentace


Reklamy Google