Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Druhy řečnických projevů  Veřejné řečnické projevy rozdělujeme do dvou slohově odlišných typů:  V rámci prvního druhu působíme na rozumové schopnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Druhy řečnických projevů  Veřejné řečnické projevy rozdělujeme do dvou slohově odlišných typů:  V rámci prvního druhu působíme na rozumové schopnosti."— Transkript prezentace:

1

2  Druhy řečnických projevů  Veřejné řečnické projevy rozdělujeme do dvou slohově odlišných typů:  V rámci prvního druhu působíme na rozumové schopnosti posluchačů, snažíme se je přesvědčit fakty a logickou argumentací, zaměřujeme se na obsahovou stránku řeči, naším cílem je sdělení poznatků. V projevech převládá věcná, informativní složka.  Druhý typ mluvených projevů se zaměřuje na formální, výrazovou stránku projevu. Působíme na emocionální stránku posluchačů a využíváme k tomu jazykové prostředky z umělecké slohové tvorby (např. zvolání, stupňování výrazů atd.).

3  Podává podrobnou informaci o aktuální kulturní, politické nebo hospodářské situaci.  V pracovním prostředí přednesení referátu patří k běžným povinnostem vedoucího pracovníka (jde o referáty spojené s řízením, hodnocením a usměrňováním práce organizace, kterou vede).  Obsahem referátu je podrobná informace o plánech, činnostech, výsledcích a úkolech, např. v oblasti hospodaření podniku, sociálních opatřeních, atd.  Referát je mluvenou podobou toho čemu se v písemné podobě říká hodnotící zpráva. Protože se přednáší formou přímé řeči k lidem, nemá být strohý (na rozdíl od hodnotící zprávy) a neměl by se číst, mluvčí pak působí nedůvěryhodně.

4  Referát se pak přednáší v souvislých větách, přirozenou plynulou řečí.  Referát jako věcný podklad k diskuzi a k řešení úkolů vyžaduje určitost a přesnost, vyhýbáme se frázím a klišé.  Pokud potřebujeme přednést řadu informací, které jsou obsažné a členité, náš referát by měl mít promyšlenou osnovu:  Stručná zpráva (nejzákladnější informace o předmětu jednání).  Celkový výčet a hodnocení úseků činnosti tvořících předmět jednání.  Přehled hlavních problémů.  Zhodnocení stavu řešení, dosažených výsledků, stanovení výhledů do budoucna.  Motivující závěr, popř. výzva.

5  Základním klasickým útvarem veřejného vystoupení, které poskytuje posluchačům odborné poučení, vysvětluje zákonitosti vztahů a popularizuje nové poznatky. Mluvčí pak působí v roli vzdělavatele, školitele.  Přednáška je slovní výklad určitého tématu, podaného mluvčímu v logickém sledu v omezené časové struktuře (nejvýše 50 minut).  Členění výstavby tohoto mluveného projevu je stejné od dob římské rétoriky:  Úvod.  Stať.  Závěr.

6  V přednášce sledujeme logičnost, srozumitelnost výkladu – postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu – od základních jevů k podružnějším, od celku k částem.  Neužíváme příliš složitých vět, vsuvek; pozornost posluchačů udržujeme příklady, které znají z vlastní zkušenosti.  Vlastní typ – rozhlasová přednáška.

7  Dialogická forma veřejných mluvených projevů. Jeho cílem je posoudit určitý problém z různých hledisek a pokusit se dojít k řešení. Patří na pořad schůzí, porad a zasedání uvedených referátem.  Na rozdíl od hlavního referátu jde v diskuzním příspěvku pouze o dílčí problémy. Ale i krátký příspěvek vyžaduje dobrou osnovu:  1. Stručné nastínění věci.  2. Bližší rozbor otázky.  3. Zhodnocení stavu řešení.  4. Návrh, motivující závěr.  Používáme spisovný jazyk, snažíme se vyhnout frázím typu: odsouhlasit něco, říci si něco na rovinu, najet na normy.

8  Oslavný, smuteční, přípitek  Smyslem projevu je vyjádřit účast na životní události blízkého člověka, či spolupracovníka.  ŘEČ POLITICKÁ a ŘEČ SLAVNOSTNÍ  „Řeč“ jako forma vytříbeného mluveného projevu se využívá při velkých sociálních a politických událostech, při státnických akcích, apelujících na občany, při významných agitačních kampaních nebo při soudních procesech.

9  Řeč politická – má především získat lidi pro určitou akci, vytyčit její program a dát jí směr.  Řeč slavnostní – dotváří slavnostní atmosféru zvláštního společenského významu.  Řeč soudní – má podobu žaloby (závěrečné řeči státního zástupce) nebo obhajoby (závěrečné řeči obhájce).

10  Při podávání veřejné informace je opět nutné referát logicky a srozumitelně uspořádat. Vynecháváme ale informace, které lidem mimo profesi a organizace jsou nesrozumitelné a vzdálené.

11  Osloví-li nás novinář, postupujeme v komunikaci s ním dle následujícího doporučení:  Zjistíme si jméno novináře, pro které noviny pracuje, pro jaký typ článku potřebuje informace, kdy je plánováno jeho uveřejnění.  Vždy můžeme požádat o zaslání otázek písemně, s tím, že písemně můžeme i odpovědět.  Pokud se dohodneme na osobním interview, požádáme o okruhy témat, o kterých s námi chce novinář hovořit.

12  Po dojednání rozhovoru pevně stanovíme čas, který novináři věnujeme.  Zjistíme si, zda přijde sám, anebo v doprovodu nějakého redakčního fotografa.  Požádáme novináře o zaslání textu k autorizaci.  K rozhovoru zvolíme vhodnou místnost ve firmě, ne vlastní kancelář.  Připravíme si v bodech hlavní sdělení

13 Literatura:  BUCHTOVÁ, B. Rétorika. Praha: Grada, 2006.


Stáhnout ppt " Druhy řečnických projevů  Veřejné řečnické projevy rozdělujeme do dvou slohově odlišných typů:  V rámci prvního druhu působíme na rozumové schopnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google