Druhy řečnických projevů

Prezentace na téma: "Druhy řečnických projevů"— Transkript prezentace:

1 Druhy řečnických projevů

2 Druhy řečnických projevů
Veřejné řečnické projevy rozdělujeme do dvou slohově odlišných typů: V rámci prvního druhu působíme na rozumové schopnosti posluchačů, snažíme se je přesvědčit fakty a logickou argumentací, zaměřujeme se na obsahovou stránku řeči, naším cílem je sdělení poznatků. V projevech převládá věcná, informativní složka. Druhý typ mluvených projevů se zaměřuje na formální, výrazovou stránku projevu. Působíme na emocionální stránku posluchačů a využíváme k tomu jazykové prostředky z umělecké slohové tvorby (např. zvolání, stupňování výrazů atd.).

3 REFERÁT Podává podrobnou informaci o aktuální kulturní, politické nebo hospodářské situaci. V pracovním prostředí přednesení referátu patří k běžným povinnostem vedoucího pracovníka (jde o referáty spojené s řízením, hodnocením a usměrňováním práce organizace, kterou vede). Obsahem referátu je podrobná informace o plánech, činnostech, výsledcích a úkolech, např. v oblasti hospodaření podniku, sociálních opatřeních, atd. Referát je mluvenou podobou toho čemu se v písemné podobě říká hodnotící zpráva. Protože se přednáší formou přímé řeči k lidem, nemá být strohý (na rozdíl od hodnotící zprávy) a neměl by se číst, mluvčí pak působí nedůvěryhodně.

4 Referát se pak přednáší v souvislých větách, přirozenou plynulou řečí.
Referát jako věcný podklad k diskuzi a k řešení úkolů vyžaduje určitost a přesnost, vyhýbáme se frázím a klišé. Pokud potřebujeme přednést řadu informací, které jsou obsažné a členité, náš referát by měl mít promyšlenou osnovu: Stručná zpráva (nejzákladnější informace o předmětu jednání). Celkový výčet a hodnocení úseků činnosti tvořících předmět jednání. Přehled hlavních problémů. Zhodnocení stavu řešení, dosažených výsledků, stanovení výhledů do budoucna. Motivující závěr, popř. výzva.

5 PŘEDNÁŠKA   Základním klasickým útvarem veřejného vystoupení, které poskytuje posluchačům odborné poučení, vysvětluje zákonitosti vztahů a popularizuje nové poznatky. Mluvčí pak působí v roli vzdělavatele, školitele. Přednáška je slovní výklad určitého tématu, podaného mluvčímu v logickém sledu v omezené časové struktuře (nejvýše 50 minut). Členění výstavby tohoto mluveného projevu je stejné od dob římské rétoriky: Úvod. Stať. Závěr.

6 V přednášce sledujeme logičnost, srozumitelnost výkladu – postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu – od základních jevů k podružnějším, od celku k částem. Neužíváme příliš složitých vět, vsuvek; pozornost posluchačů udržujeme příklady, které znají z vlastní zkušenosti. Vlastní typ – rozhlasová přednáška.

7 DISKUZNÍ PŘÍSPĚVEK Dialogická forma veřejných mluvených projevů. Jeho cílem je posoudit určitý problém z různých hledisek a pokusit se dojít k řešení. Patří na pořad schůzí, porad a zasedání uvedených referátem. Na rozdíl od hlavního referátu jde v diskuzním příspěvku pouze o dílčí problémy. Ale i krátký příspěvek vyžaduje dobrou osnovu: 1. Stručné nastínění věci. 2. Bližší rozbor otázky. 3. Zhodnocení stavu řešení. 4. Návrh, motivující závěr. Používáme spisovný jazyk, snažíme se vyhnout frázím typu: odsouhlasit něco, říci si něco na rovinu, najet na normy.

8 SLAVNOSTNÍ PROSLOVY Oslavný, smuteční, přípitek
Smyslem projevu je vyjádřit účast na životní události blízkého člověka, či spolupracovníka. ŘEČ POLITICKÁ a ŘEČ SLAVNOSTNÍ „Řeč“ jako forma vytříbeného mluveného projevu se využívá při velkých sociálních a politických událostech, při státnických akcích, apelujících na občany, při významných agitačních kampaních nebo při soudních procesech.

9 Řeč politická – má především získat lidi pro určitou akci, vytyčit její program a dát jí směr.
Řeč slavnostní – dotváří slavnostní atmosféru zvláštního společenského významu. Řeč soudní – má podobu žaloby (závěrečné řeči státního zástupce) nebo obhajoby (závěrečné řeči obhájce).

10 VEŘEJNÁ INFORMACE, INTERVIEW, TISKOVÁ KONFERENCE
Při podávání veřejné informace je opět nutné referát logicky a srozumitelně uspořádat. Vynecháváme ale informace, které lidem mimo profesi a organizace jsou nesrozumitelné a vzdálené.

11 Interview – vystoupení v rozhlase, televizi, novinách
Osloví-li nás novinář, postupujeme v komunikaci s ním dle následujícího doporučení: Zjistíme si jméno novináře, pro které noviny pracuje, pro jaký typ článku potřebuje informace, kdy je plánováno jeho uveřejnění. Vždy můžeme požádat o zaslání otázek písemně, s tím, že písemně můžeme i odpovědět. Pokud se dohodneme na osobním interview, požádáme o okruhy témat, o kterých s námi chce novinář hovořit.

12 Po dojednání rozhovoru pevně stanovíme čas, který novináři věnujeme.
Zjistíme si, zda přijde sám, anebo v doprovodu nějakého redakčního fotografa. Požádáme novináře o zaslání textu k autorizaci. K rozhovoru zvolíme vhodnou místnost ve firmě, ne vlastní kancelář. Připravíme si v bodech hlavní sdělení

13 Literatura: BUCHTOVÁ, B. Rétorika. Praha: Grada, 2006.