Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2MO301 „Mezinárodní obchod“

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2MO301 „Mezinárodní obchod“"— Transkript prezentace:

1 2MO301 „Mezinárodní obchod“
Katedra mezinárodního obchodu 2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 7: Diskuse na téma přímé zahraniční investice a a) jejich obecné dopady na českou ekonomiku b) jejich dopady na strukturu zapojení České republiky do mezinárodního obchodu. Ing. Ilya Bolotov, Ph.D., MBA

2 Vtip dne Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. V tom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a ptá se: - Prosím jednu opici typu C++. Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5000 dolaru a odejde. Překvapený turista se ptá: - Prosím vás, co to bylo za opici, ze byla tak drahá? - No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice. - A tamty opice? - Ty stojí dolaru, ale umí programovat v C++, v Javě i v XML. - Proboha, a tam máte opici za ! Co dokáže ta? - No, abych řekl pravdu, ještě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují ´project manager´.

3 Program cvičení Teorie přímých zahraničních investic
Definice PZI a druhy PZI Pozitivní a negativní efekty PZI Faktory ovlivňující příliv PZI PZI a zahraniční obchod Přímé zahraniční investice ve světě Přímé zahraniční investice v ČR Investiční pobídky v ČR

4 Teorie přímých zahraničních investic (PZI)

5 PZI v pojetí mezinárodních organizací: OECD, MMF, UNCTADu, apod.
„Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Zdroj: ČNB. Přímé zahraniční investice, březen 2008 DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009

6 Definice PZI podle Devizového zákona (Zákon č. 219/1995 Sb. , odst
Definice PZI podle Devizového zákona (Zákon č. 219/1995 Sb., odst. 1 ad i)) Přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů… a to zejména některou z těchto forem: vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %, další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí, finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku, užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).

7 Složení PZI Přímá investice =
základní kapitál – „zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (základní kapitál v pobočkách, všechny podíly v dceřiných a přidruţených společnostech).“ + reinvestovaný zisk – „podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.“ ostatní kapitál – „Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.“ Reinvestovaný zisk = Nerozdělený zisk minulých období + výsledek hospodaření běžného období po zdanění – dividendy

8 Členění PZI (Druhy PZI se často překrývají) ČNB má podrobnější členění
Konglomerátní PZI ČNB má podrobnější členění Joint ventures (Druhy PZI se často překrývají) Zdroj: HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010

9 Druhy PZI (1) Podle způsobu vstupu (převažuje) :
Greenfield / investice na zelené louce – investice do nových aktiv (Phillips v Hranicích na Moravě, Automobilka TPCA Kolín); Brownfield / investice na hnědé louce – změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (Volkswagen do Škoda Auto); M&A (Mergers and Acquisitions) / Fúze a akvizice – ovládnutí již existujících podniků (Převzetí ČSOB finanční skupinou KBC); Joint venture / Společný podnik – spolupráce dvou či více podniků (Automobilka TPCA Kolín: Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën).

10 Podle způsobu vstupu (statistiky, WIR 2014):

11 Druhy PZI (2) Podle motivu vstupu (J. H. Dunning):
Market seeking / Trhy vyhledávající– cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování; vytlačují domácí produkci nebo nahrazují dovoz (Investice Coca-Coly v Praze) ≈ horizontální PZI ; Asset seeking / Zdroje (Aktiva) vyhledávající – cílem je získání specifických aktiv (levná pracovní síla, patent, technologie, obchodní značka apod.) (Vstup SABMiller do Plzeňskoho Prazdroje); Effeciency seeking / Efektivitu (Faktory) vyhledávající – cílem je optimalizace výroby (pokles výrobních nákladů) (Investice Audi do motorárny v Györu) ≈ vertikální PZI.

12 Druhy PZI (3) Podle míry kontroly:
Podniky s menšinovým zahraničním podílem – mezi % (Podíl Boeingu na Aero Vodochodech); Podniky pod zahraniční kontrolou – kontrolní vlastnický podíl (Privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter & Gamble) . Členění ČNB: Pobočky - 100% vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře přímého investora; pozemky a stavby přímo vlastněné investorem; mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok; Dceřiné společnosti - více než 50% podíl; Přidružené společnosti - 10 – 50% podíl.

13 Druhy PZI (4) Podle specializace mateřské firmy:
Vertikální PZI – rozdílné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Ovládnutí BorsodChem Gazpromem, retailingové společnosti) ≈ Efektivitu (Faktory) vyhledávající ; Horizontální PZI – podobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Investice PWC v Praze) ≈ Trhy vyhledávající; „Konglomerátní“ PZI – investice do nepříbuzenské činnosti (Vivendi a zábavný průmysl: Jean-Marie Messier).

14 Efekty PZI – Pozitiva (1) - Spillover efekty -
Doplnění kapitálu v případě nedostatečných soukromých a veřejných úspor; Multiplikační (Crowding-in) efekt – investice zahraničních společností pomáhají rozvoji domácích firem apod.; Vztahy mezi domácími firmami a podniky pod zahraniční kontrolou: lepší přístup k úvěrům, vstup na zahraniční trhy; Příliv moderních technologií a manažerských dovedností; Zlepšení povědomí o zemi, image země;

15 Efekty PZI – Pozitiva (2)
Vliv na kulturní a sociální sféru, mj. snížení nezaměstnanosti; Pozitivní vliv na konkurenceschopnost a exportní výkonnost ekonomiky; Vliv PZI na platební bilanci: vyrovnání deficitu běžného účtu (v ČR); Další pozitivní efekty: rozvoj infrastruktury, zlepšení institucionálního prostředí, stabilizace odvětví apod.

16 Efekty PZI – Negativa (1) - Spinnoff efekty -
Vytěsnění domácích úspor zahraničními (např. v USA); Vytěsňování domácích firem (Crowding-out efekt), mj. v důsledku konkurenčního boje; Vznik duální ekonomiky (firmy pod zahraniční kontrolou vs. podkapitalizované domácí firmy); zvýšení mezd se šíří na ekonomiku, ale růst produktivity práce je pomalejší u domácích firem); Vliv na měnový kurz a cenovou hladinu (zhodnocení, růst cen), měnová politika CB tlumicí negativní dopady potom vede k růstu úrokových sazeb a zpomalení investiční aktivity; Vliv na běžný účet platební bilance: zhoršení bilance výnosů, možná repatriace zisků;

17 Efekty PZI – Negativa (2)
Importní náročnost PZI (změna v komoditní struktuře – dovoz surovin, polotovarů, vytěsňování domácích dodavatelů, zhoršení obchodní bilance); Pobídková konkurence mezi státy, výhoda daňových rájů (Nizozemí); Environmentální a sociální dopady PZI (mezery v zákonech nebo nedostatečná úprava, poškození životního prostředí), mj. také růst nezaměstnanosti kvůli upřednostňování kapitálově náročného způsobu výroby; Růst zadluženosti ekonomiky (ostatní kapitál v PB - úvěry); Další efekty: snížení příjmů státního rozpočtu (využití transferových cen apod.).

18 Faktory ovlivňující příliv PZI (1)
Potenciál země (např. velký nesaturovaný trh, výroba v zemi je výhodnější) či geografická poloha (kanceláře, továrny); Úroveň vyspělosti země (dostatečná pro uskutečnění PZI, např. infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla); Náklady (levná pracovní síla, příznivější zákony, významné obchodní překážky, vzdálenosti apod.); Investiční pobídky (infrastruktura, slevy na daních, různé subvence) konkurence mezi zeměmi

19 Faktory ovlivňující příliv PZI (2)
Stabilita země (politická, ekonomická, finanční - dluh) měřená např. ratingem Tři největší společnosti: Moody’s Corporation, Fitch Group, Standard & Poor's; Částečně OECD rating. Úrokové sazby (vysoké úrokové sazby znemožňují úvěry v domácí měně); Stav světové ekonomiky (krize) a politická rozhodnutí.

20 PZI a zahraniční obchod
PZI dodávají kapitál pro rozvoj exportních odvětví a zvyšují jejich konkurenceschopnost (modernizace, nové technologie, know-how apod.či nepřímo přes zlepšení image země); PZI financují schodek obchodní bilance (stabilizace vývoje země – ČR do r. 2005); PZI vedou ke změnám struktury vývozu a dovozu (často dovoz surovin, vývoz hotové produkce); PZI vedou apreciaci měny, což znevýhodňuje vývozy (záleží však na růstu konkurenceschopnosti – ČR).

21 Vývoj PZI ve světě

22 Vývoj PZI ve světě Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na světovém HDP a porovnejte s investicemi (hrubá tvorba fixního kapitálu). Proč existují rozdíly? Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Je oživení v r značné? Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního a druhového hlediska. Co převažuje? Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: podle hlavních skupin zemí a určete tři největší „vývozci“ a „dovozci“ PZI. Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu: nejvýznamnější sektory.

23 Příliv PZI v r. 2013: 1,45 bil. USD, stav 25,5 bil. USD
Statistiky: Příliv PZI v r. 2013: 1,45 bil. USD, stav 25,5 bil. USD PZI / sv. HDP (2013) ≈ 2 % Převažují Greenfieldové investice (před krizí, v r – výjimka), Investice do ZK (do r. 2009), poté reinvestované zisky (od r. 2010). Vrcholy: 2000 (1,3 bil. USD) a 2007 (1,7 bil. USD) Poklesy: 11. září, problémy amerických společností, světová krize Největší poskytovatelé PZI: USA, Japonsko, Čína, Rusko, Hong Kong, Velká Švýcarsko (dle mezinárodních společností). Největší dovozci PZI: USA, Čína, Rusko, Hong Kong, Brazílie, Singapur (celkově EU+USA+Japonsko, Asie a Latinská Amerika). Odvětvová struktura: 2007–2008: Finance, těžební a ropný průmysl a služby 2009–2010: Stroje a dopravní prostředky (až 50 %), těžební a ropný průmysl, obchod 2012–současnost: Služby (viz dále).

24 Pokles PZI ve vybraných odvětvích v r. 2012

25 Vývoj PZI v ČR

26 Vývoj PZI v ČR Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na českém HDP (cca 3,8 bil. CZK). Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Bylo oživení v r značné v ČR? Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního hlediska. Které položky převažuje u přílivu a odlivu investic? Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: určete tři největší investory v ČR a tři nejdůležitější cílové destinace českých PZI. Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu investic do a z ČR: nejvýznamnější sektory.

27 Statistiky: PZI/HDP (2013) ≈ 3,5 % PZI v r. 2013: příliv cca 5,0 mld. USD (110 mld. CZK), odliv cca 3,3 mld. USD (73 mld. CZK). Převažuje reinvestovaný zisk a investice do ZK. Vrcholy: 2002 a 2005 (privatizace); růst byl urychlen zavedením investičních pobídek v r. 1998 Poklesy: události v USA, recese, světová krize. Příliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce) v r. 2013: Hl. město Praha, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Jihomoravský kraj EU (Nizozemí, Rakousko, Kypr, Belgie), zbytek světa (Rusko, Britské panenské ostrovy) Odliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce): EU (Nizozemí, Slovensko, Francie, Lichtenštejnsko, Rumunsko), zbytek světa (Gruzie, Rusko). Stav odlivu PZI z ČR (2013) mld. CZK Stav přílivu PZI do ČR (2013) mld. CZK (≈ 2/3 HDP)

28 Příliv PZI v r. 2013 Zdroj: ČNB

29 Odliv PZI v r. 2013 Zdroj: ČNB

30 Investiční pobídky v ČR v minulosti
V ČR podporou investic se zabývá agentura CzechInvest,http://www.czechinvest.org Zpracovatelský průmysl: „Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007.“ Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

31 Trend posledních let: Pomalé snížení podílu zpracovatelského průmyslu
Zdroj: CzechInvest

32 Zdroj: CzechInvest

33 Zdroj: CzechInvest

34 Investiční pobídky (1) Nabízené pobídky
Sleva na dani z příjmů právnických osob: úplná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti), částečná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let (expandující společnosti). Hmotná podpora vytvářených pracovních míst: 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A). Hmotná podpora na školení a rekvalifikace: ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A).

35 Investiční pobídky (2)

36 Investiční pobídky (3) (Dupal, J., 2009)

37 Zahraniční společnosti v ČR
Vliv zahraničních podniků na český průmysl Zdroj: Survey of the Czech Economy 2005 and 2008, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 2004 2008 Zaměstnanost v průmyslu 37 % 45,7 % Průmyslová produkce 52 % 59,5 % Průmyslový vývoz 60 % 70,1 %

38 Zdroj: CzechInvest

39 Novela zákona o investičních pobídkách
Zavedení investičních pobídek pro výzkum a vývoj a strategické služby (např. vývoj softwaru); Strategická investiční akce – zvláštní druh investice. Zavedení přímé podpory investorům (institut strategické investiční akce), zatím pilot verze; Podpora pro malé a střední podniky z evropských fondů a z OPPI (Operačního programu Podnikání a Inovace); Podpora pro nejmenší firmy ze seed fondu růstového kapitálu.

40 Závěr Otázky: Potřebuje ČR PZI?
Pokud ano, potřebuje investiční pobídky?

41 Co je třeba vědět? PZI – dlouhodobý záměr, min. 10 % na ZK
Více druhů členění (hlavně účetní hledisko, členění podle způsob vstupu a ČNB); Pozitivní a negativní efekty PZI. Aktuální vývoj: Pomalé oživení po krizi kvůli nejistotě ve světě, příliv PZI o 15 % nižší než dlouhodobý průměr před krizí; Oživení v ČR, předkrizové hodnoty však zatím nebyly dosaženy. Nejvíce investicí směřovalo v r do služeb. Došlo k novele zákona o investičních pobídkách v r Hlavními investory v ČR jsou Nizozemí, Německo, Kypr, Rakousko, Francie. ČR nejvíce investuje do Nizozemska a sousedních států (Slovensko, Polsko), Kypru. Významné jsou také investice do Ruska.

42 Informace a statistiky
UNCTAD: World Investment Report a databáze UnctadStat WIR 2011: Non-Equity Modes of International Production and Development Světová banky a OECD – platební bilance Centrální banky států – statistiky platební bilance Česká republika: Česká národní banka: statistiky platební bilance (toky) a investiční pozice (stavy), CzechInvest (informace o podpoře investic),

43 Děkuji za pozornost! °__°

44 Použité zdroje DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009 HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010 Podklad pro cvičení č. 5 (Ing. Vondrák, 2007) Agentura CzechInvest,


Stáhnout ppt "2MO301 „Mezinárodní obchod“"

Podobné prezentace


Reklamy Google