Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení."— Transkript prezentace:

1 Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2 Anotace Název tematické oblasti: Filozofie Název učebního materiálu: Immanuel Kant Číslo učebního materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV0319 Vyučovací předmět: Základy společenských věd Ročník: 4. ročník čtyřletého gymnázia, oktáva osmiletého gymnázia Autor: Radka Strašilová Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce: Druh učebního materiálu: Prezentace Očekávaný výstup: Student charakterizuje základní období Kantovy filozofie a objasní jeho metafyzický, gnoseologický a etický názor. Vysvětlí pojmy svět věcí pro nás, svět věcí o sobě, apriorní mřížka, kategorický imperativ. Metodické poznámky:Červeně jsou vyznačené otázky, na které by měli studenti sami hledat odpověď, tzn. je potřeba jim poskytnout prostor k přemýšlení. Prezentaci je vhodné rozdělit do dvou vyučovacích hodin (zvláštní hodinu věnovat etice). K seznámení se životem I. Kanta je možné využít publikaci W. Weischedela Zadní schodiště filozofie.

3 Immanuel Kant (1724 – 1804)

4 *Královec (dnešní Kaliningrad) v tehdejším Prusku studium teologie, filozofie a přírodních věd pedagog na univerzitě učí především logiku a metafyziku, ale také zeměpis, antropologii, morálku, přirozené právo, matematickou fyziku podivín (viz W. Weischedel: Zadní schodiště…)

5 na ruské univerzitě v Královci je pamětní deska se slavným citátem: Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývám: …??? Co bychom mohli doplnit místo otazníků? …hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. (naznačuje, jakými problémy se zabýval)

6 2 období úvah / filozofického zájmu: 1. předkritické 2. kritické a postkritické Období předkritické dogmaticko-racionalistické období přírodovědné otázky vychází z Newtonovy fyziky

7 Dílo: Všeobecná přírodní historie a teorie nebes teorie vzniku vesmíru a pohybu těles Klade si otázku – Jak vznikla přírodní hmota? Odpovídá – Hmotu stvořil stvořitel a obdařil ji silami, které ji uschopňují vytvořit uspořádaný kosmos. => vznik harmonického celku světa lze vyvodit ze zákonů přitažlivosti a odpudivosti

8 Fyzická monádologie monáda = síla vyplňující prostor (ne látka!) Období kritické a postkritické 3 nejvýznamnější spisy: 1.Kritika čistého rozumu 2.Kritika praktického rozumu 3.Kritika soudnosti

9 Ad 1. uvažuje o správnosti racionalistického a empirického přístupu k poznání => dochází k závěru, že není třeba zkoumat skutečnost, ale rozum samotný („kopernikovský obrat“ ve filozofii)

10 nejde mu o platnost poznání předmětů, ale o podmínky platného poznání chce vytyčit oblasti, kterým je rozum schopen rozumět a kterým ne poznání vychází ze zkušenosti zkušenost nemůže platnost poznání zaručit, smysly poskytují jen zmatenou část poznání => musí existovat něco, co je „nezkresleným jádrem“, „pravým světem“

11 ↓↓↓ existuje něco, co je před smyslovou zkušeností (a priori), co se odlišuje od výsledku naší zkušenosti, který tedy získáváme až po ní (a posteriori) ↓↓↓ rozlišuje dva „světy“: 1. svět věcí o sobě – nezávislý na nás - pro nás nedostupný, nepoznatelný 2. svět věcí pro nás – svět, jak jej zaznamenají naše smysly svět, jak si jej uspořádáme pomocí tzv. apriorní mřížky

12 apriorní mřížka – čas, prostor, kauzalita - vrozená – schopnost něco nazírat (zároveň má za to, že jsou našimi subjektivními výtvory) - „brýle“ racionální poznání = rozvažování => soudy soudy: a) apriorní analytické (jisté, obecně platné, ale neříkají nic nového – viz mřížka) b) aposteriorní syntetické (nemají obecnou platnost)

13 o věcech o sobě víme, ale nemůžeme je poznat <= poznání nám vždy zprostředkovávají smysly = agnostik „Nic nebylo v rozumu, co dříve nebylo ve smyslech, kromě rozumu samotného.“

14 Ad 2. etika podle něj etika v osvícenství není učením o tom, co je dobré a co zlé, ale o tom, co je užitečné a co škodlivé (neprávem označované za mravné a nemravné) => podle něj není etikou v pravém slova smyslu mravný je ten, kdo nedělá jen to, co chce, ale i když je mu to nepříjemné a škodí mu to, dělá to, co dělat má – svoji povinnost Co je povinnost? Dělat něco jen proto, že to předepisuje mravní zákon, jen z úcty před tímto zákonem, ne z nějakého jiného důvodu (pudy, city)

15 Kdo nám dává tento mravní zákon? Odkud se bere? Předepisuje, určuje ho lidský rozum, tzn. že mu není určován zvenčí (např. bohem), ani přírodou (viz např. empirici, Spinoza).

16 „ Tak neposloucháme, podrobujíce se mravnímu zákonu, nikterak cizí moci, nýbrž skláníme se před zákonem, který jsme si sami dali, poněvadž cítíme úctu před svým vlastním zákonem a na tom spočívá naše lidská důstojnost.“ ↓↓↓ Morálka je vlastní člověku jako svobodné (nezávislé na jiné síle, přírodě, bohu) bytosti Dokážeš, stejně jako Kant, doložit tato slova příkladem z historie?

17 Viz srovnání člověk X zvíře zvíře jedná pudově či volí bezprostředně libost člověk může dát (má svobodu dát) přednost morálnímu zákonu před libostí Např. uvedeme osobnosti, které se obětovaly pro víru, přesvědčení. (G. Bruno, J. Hus…) Jak stanoví náš rozum tento zákon?

18 = > bez ohledu na výhody či nevýhody, libost či nelibost, nezávisle na okolnostech, poměrech. Každý pravý zákon musí být obecně platný, musí platit pro všechny lidi, všechny časy => Kategorický imperativ: Jednej tak, aby maxima tvého jednání mohla být ustanovena všeobecným zákonem. ↓↓↓ Jednej vždy tak, aby i všichni ostatní mohli podle týchž zásad vždy jednat.

19 Znáš přísloví, které vyjadřuje něco podobného? např. Nečiň jiným, co nechceš, aby oni činili tobě Kategorický imperativ X hypotetický imperativ kategorický – příkaz daný rozumem, jinak nepodmíněný (př. Nesmíš lhát. Je třeba se učit.) hypotetický – podmíněný dosažením nějakého cíle, účelu (př. Jestli chceš udělat maturitu, musíš se víc učit)

20 Ad 3. zabývá se světem citu, estetických soudů chce nalézt obecné kritérium pro posuzování našich citů, zejména pocitů krásy co je účelné, je krásné (pozorování přírody)

21 Postkritické dílo chce vyložit všechno to, co lze v rámci vymezených hranic (viz Kritika čistého rozumu), říci s jistotou o světě, člověku, Bohu „Metafyzika mravů ve dvou částech“

22 Zdroje: Archiv autorky.


Stáhnout ppt "Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení."

Podobné prezentace


Reklamy Google