Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prokop Chocholoušek Osobnosti Chyšecka. Prokop Chocholoušek se narodil 18. února 1819 v Sedlci. Zemřel 5. července 1864 v Nadějkově. Chocholouškův předek,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Prokop Chocholoušek Osobnosti Chyšecka. Prokop Chocholoušek se narodil 18. února 1819 v Sedlci. Zemřel 5. července 1864 v Nadějkově. Chocholouškův předek,"— Transkript prezentace:

1 Prokop Chocholoušek Osobnosti Chyšecka

2 Prokop Chocholoušek se narodil 18. února 1819 v Sedlci. Zemřel 5. července 1864 v Nadějkově. Chocholouškův předek, Josef Chocholoušek, sem přišel z jiné části vysokochlumeckého panství. Svému synovi Václavu Chocholouškovi, Prokopovu otci, předal podle pozemkových knih města Sedlce domek a půdu19.unora Václav Chocholoušek se o tři roky později, 5. května 1815, oženil s Kateřinou Pelicovou. V manželství se narodilo 6 dětí, z toho dvě zemřely v útlém věku. Nejstarší Václav podle údajů F. A. Hory zemřel jako studující teologie. Zůstali 3 bratři:Nejstarší Prokop, Tomáš (narodil se roku 1826) a Emanuel (narodil se roku 1833), který spatřil světlo světa jen několik měsíců předtím, než jeho otec zemřel. Vdova Kateřina se tehdy ocitla v nelehké situaci, pronajala si hokynářství, po čase přesídlila i do Prahy a dařilo se jí alespoň natolik dobře, že udržela Prokopa na studiích na malostranském gymnáziu v Praze. Všichni tři bratři mohou být - v nejobecnější rovině - dokladem všestranné emancipace českého etnika od poloviny 19. stol. Všichni překypovali důvěrou ve vlastní síly a houževnatě překonávali jak bariéry svého sociálního původu, tak bariéry vzniklé v důsledku politické angažovanosti v roce 1848 a zvládali obtíže svého povolání. Tomáš se uplatnil jako učitel v ústavu hluchoněmých a patřil k zakladatelům tohoto oboru v Haliči. Emanuel se prosadil jako úspěšný podnikatel v nové a perspektivní sféře podnikání v železničním stavitelství. Všichni tři za sebou nechali výraznou stopu. My budeme sledovat tu, která zůstala po nejstarším z nich po Prokopovi. První základy školního vzdělání získal Prokop Chocholoušek v Sedlci. Už tehdy se prý - podle neověřené a nepravděpodobné vzpomínky A. N. Vlasáka datované do roku sbližoval s pražskými studenty: "O prázdninách navštěvovali studující z celého okolí rádi kolegu Ništěru v Malkovicích, někdy se nás sešlo až osm, mezi nimi kromě věhlasného pěvce Máje také znamenitý spisovatel J. Malý a mladší Chocholoušek ze Sedlce." Tímto Chocholouškem mohl ovšem spíše být Prokopův starší bratr, který zemřel jako bohoslovec.

3 STUDIUM Kdy odešel Chocholoušek studovat do Prahy a kdo dal k jeho studiím impuls, není přesně doloženo, ale v roce 1834 se jeho jméno objevuje mezi studenty 3.gramatikální třídy malostranského gymnázia v Karmelické ulici. Jednotlivé ročníky (kromě 1. pol. při vstupu do školy) absolvoval Chocholoušek, jak o tom svědčí katalogy studentů, s výtečným prospěchem. Na malostranském gymnáziu tehdy učil odchovanec B. Bolzana a J. Dobrovského, Václav Svoboda. Chocholoušek na něj po létech vzpomínal ve vídeňském časopise Vesna. Chocholoušek měl tehdy téměř 80 spolužáků, mezi nimi bychom ale těžko hledali s výjimkou Adolfa Bradky, pozdějšího aktivního účastníka revolučních událostí roku 1848, někoho, kdo ve vlastenecké společnosti výrazněji vynikl. Mezi jeho spolužáky byl jen málo jeho krajanů, např.: Eduard Květ z Tábora či zmíněný Adolf Bradka z Chýnova, ostatní většinou pocházeli z Prahy. Po dva roky studoval s Prokopem Chocholouškem také jistý Adolf Battistig z Lombardsko - Benátska. V této souvislosti se pochopitelně nabízí myšlenka, že kontakt či přátelství s ním mohli v Chocholouškovi vzbudit zájem o tuto zemi, o její jazyk a po několika letech jej přivést i k uskutečnění cesty do této části rakouského mocnářství. Na podzim roku 1837 přestoupil Prokop na novoměstské gymnázium. Hodnověrné důvody jeho rozhodnutí asi těžko nalezneme, protože na tuto dobu nemáme z jeho díla téměř žádnou podstatnou vzpomínku či doklad. Ani jména jeho nových spolužáku nám nepomohou dobrat se Chocholouškova důvodu ke změně školy. Jisté je, že žádný z jeho malostranských spolužáků s ním nepřešel. Možná že jej lákali profesoři či touha změnit bydliště. Nevíme totiž přesně, kde tehdy bydlel, který z jeho dalších profesorů na něj zapůsobil, s kým se stýkal, jaké měl zájmy, co rád četl. Jedna jeho pozdější vzpomínka naznačuje, že měl tehdy blízko k okruhu herců Kajetánského divadla a že se tentokrát opravdu stýkal s K. H. Máchou i osobně. Ale zatímco např. životopisech K. H. Máchy má k dispozici autorovy seznamy četby z této doby, nemluvě o řadě vzpomínek současníků, u Chocholouška tyto možnosti nemáme. Jen z pozdějších policejních zpráv víme, že "prokázal již za studentských let spisovatelský talent.“Z hlediska charakteru jeho pozdější literární tvorby snad není tato absence tak závažná, ale při zkoumání jeho životních osudů a formování názorů citelně dostatek osobních svědectví z doby Chocholouškova mládí postrádá.

4 V dosavadní životopisné literatuře se traduje, že po ukončení gymnázia se Chocholoušek rozhodl studovat chirurgii. Ale na lékařské fakultě byl řádně zapsán až v letech Již předtím studoval příbuzný obor v Padově, na což vzpomínal ve svém cestopise. Pro absolventa gymnázia byla studia na lékařské fakultě jednou z možností přípravy na praktický život. Z české vlastenecké společnosti se pro ni tehdy rozhodl např. Josef Bojislav Pichl ( ), pozdější překladatel historických románů, nebo Josef Jan Čejka ( ), pozdější překladatel Shakespeara a hudební znalec. Lékařská fakulta byla zvláště na konci 1. pol. 19. stol. hodnocena jako nejvýznamnější ze všech fakult univerzity, těšila se dobré pověsti jak v monarchii, tak v zahraničí. V roce 1835 tu byla otevřena zvláštní chirurgická klinika pro výuku ranlékařů, ale již v roce 1841 se opět výuka lékařů i ranlékařů soustředila na společnou kliniku. V roce 1837 mohl vzbudit v pražské společnosti zájem o problematiku přírodních věd a lékařství sjezd německých přírodovědců a lékařů, na němž vystoupil Jan Evangelista Purkyně, světově proslulý fyziolog, známý český vlastenec. Studium chirurgie bylo obvykle dvouleté a jeho předpokladem byla dokončená gymnaziální studia, včetně humanitních tříd. Adepti studia ranlékařství, jak se studium chirurgie také oficiálně nazývalo, mohli dosáhnout jako nejnižšího stupně chirurgické aprobace titulu městského či venkovského ranlékaře, pro získání titulu magistra chirurgie již stanovil zkušební řád přísnější požadavky i na předběžné studium a ten, kdo chtěl získat titul doktora chirurgie, musel absolvovat teoretickou i praktickou zkoušku, která se v podstatě nelišila od zkoušek na doktorát medicíny. S jakými záměry se Chocholoušek ke studiu přihlásil, těžko zrekonstruujeme. Můžeme se snad přiklonit k verzi, že hledal, vzhledem ke své nemajetnosti, možnost rychlého ekonomického zajištění, ale že velmi brzy zjistil, že tato vyvolená cesta není pro něj, ať již z jakýchkoli důvodů, tou pravou.

5 Itálie Chocholouškovu cestu do Itálie, která se začala snad v roce 1837, pravděpodobně ale až o rok později, nelze s těmi předešlými z hlediska cílů příliš srovnávat. Chocholouška, a to nebylo jistě u každého studenta běžné italská cesta bezprostředně inspirovala k sepsání a vydání cestopisu Obrazy cestopisné lombardsko - benátské, což bylo v roce 1842 teprve jeho druhé publikované dílo. Chocholoušek navštívil podle vlastních údajů Veronu, Vicenzu a nejdéle setrval v Padově, která měla lékařskou fakultu s dlouhou tradicí. Pravděpodobně se na cestu do Itálie delší dobu připravoval, o čemž svědčí i jeho jistá znalost italského jazyka. Názor, že tu nějaký čas studoval, potvrzuje jeho vzpomínka na systém zdejší výuky.

6 Návrat do vlasti Chocholoušek se vrátil do Prahy a začal studovat chirurgii na univerzitě a pronikat mezi české vlastence. Sám se po létech ve vzpomínce publikované ve vídeňské Vesně v roce 1851 zmiňoval, že se počátkem 40. let seznámil s tehdejšími nestory české literatury, Šebestiánem Hněvkovským a Vojtěchem Nejedlým. Kde a u koho Chocholoušek v Praze přebýval, lze těžko zjistit. Časem jistě z Prahy odjížděl i na delší dobu do svého rodiště, protože např. Když získával předplatitele svého románu Templáři v Čechách, zdůrazňoval, že nebydlí v Praze a že je možné ho kontaktovat v expedici časopisu Ost-und West. Chocholoušek se v 1. pol. 40. let vydával i na jiné cesty. O tom svědčí např. pozdější vzpomínka A. Rybičky z 27. srpna V polovině 40. let měl Chocholoušek za sebou již řadu úspěchů na literárním poli. Často se mluví o tom, že se český literární život ve 40. letech rozvíjel jen do té míry, pokud mu to dovolovala všudypřítomná cenzura a všemocný ministr Metternich. Chocholoušek se s nimi do konfliktu nedostal ani v roce 1843, kdy vydal povídku Travič. Chocholouškovi bylo v roce vydání románu 24 let. Zkušeností měl ve srovnání se svými vrstevníky již poměrně dost, peněz ale stejně tak jako mnozí jeho literární kolegové málo. Vydal se tedy na pouť po Čechách a sehnal 351 zájemců. To lze hodnotit jako úspěch, protože např. ve stejné době měl Palacký na své dílo také více než 300 předplatitelů. Zájem o Templáře tak můžeme v roce 1843 srovnávat se vzrůstem abonentů Matice české, která měla v roce předplatitelů a o rok později 381 a v roce 1844 již 517. Podíl duchovenstva zde tvořil tehdy kolem 30% a úřednictva přibližně 20%, mezi nimi bylo mnoho úředníků zejména vrchnostenské správy.

7 Seznam předplatitelů románu byl přiložen k 1. vydání díla a umožňuje nám dnes zjistit, kdo dal tímto způsobem konkrétně najevo svou vlasteneckou aktivitu. Byly to z jedné čtvrtiny osoby duchovního stavu (117), jen o málo méně bylo úředníků (101). Příznivce našel Chocholoušek také mezi některými příslušníky české šlechty. Do své knihovny chtěli Templáře zařadit František Josef i Lev Thunové, hrabě Vratislav, baron Villani a třeba hrabě Harrach. Zhruba jedna šestina subskribentů pocházela z Prahy, ostatní získal Chocholoušek zejména ve středních a západních Čechách. Ve svém rodišti našel jen ojedinělé odběratele. Výsledky analýzy tohoto sice nepříliš početného vzorku dokládají obecnou platnost výše zmíněných průkopnických výzkumů Miroslava Hrocha. Co všechno hrálo při získávání subskribentů roli, se dozvídáme zprostředkovaně s korespondence polabského vlastence Jana Krouského. Nemáme důvod tomuto svědkovi nevěřit. Stačí, když si např. uvědomíme, s jak příznivým ohlasem se Chocholoušek setkal v jiném místě, západočeském Libíně. Získal tam tehdy 14 subskribentů. Zda to bylo zásluhou vlivů J. V. Picka, tamního vrchního na panství, či svou úlohu sehrál Jan z Hvězdy, místní rodák, který sem ze svého působiště v Kozojedech často jezdil, nevíme. Oba mezi subskribenty jsou. Chocholoušek si přál, aby se jeho dílo rozšířilo i na Moravu, proto se obrátil na F. M. Klácela, překladatele, básníka a významného filozofa s prosbou, aby mu poradil, kterému knihkupci v Brně by mohl své dílo svěřit. Román Templáři v Čechách po určitém prodlení vyšel u M. Landaua, věhlasného pražského židovského nakladatele. Problém nastal při jeho distribuci, protože Chocholoušek neměl všechny peníze od svých předplatitelů k dispozici, a tak mu nakladatel výtisky určené pro ně nedal. Situaci popisoval v dopise Krouskému K. Sabina dne 8. listopadu Je velmi pravděpodobné, že se během roku situace vyřešila tak, jak si Sabina přál ale tuto Chocholouškovu neprozíravost a obchodní neobratnost ostře odsoudil Karel Havlíček.

8 Osudy Životní osudy spisovatele a novináře Prokopa Chocholouška ( ) se odvíjely, metaforicky řečeno, nikoli po cestách strmých ale po cestách zarůstajících-po celý život jej tísnil a svíral nedostatek existenčních prostředků a omezoval tlak rakouských úřadů. Z dnešního pohledu je Prokop Chocholoušek téměř neznámý spisovatel, zastíněný mnoha jinými, ale ve své době patřil k nejoblíbenějším autorům, jejichž knihy se vydávaly ještě desítky dalších let. Do literárního světa vstoupil jako spolupracovník J. K. Tyla, přel se s Havlíčkem, podporoval radikální demokraty a na konci svého života se sblížil s Janem Nerudou. Na vrcholu jeho tvůrčího života jím tvrdě otřásla série rodinných tragédií a současně ostrý střet s politickou mocí, jehož důsledky již nepřestaly jeho život komplikovat. Nepatřil mezi přímo odsouzené politické provinilce, ale protože neměl v podstatě žádné hmotné prostředky, znamenala pro něj následující léta vysilující boj o přežití.“Návrat do života“ počátkem 60. let mu přinesl nejen určitou ekonomickou perspektivu, ale zřetelné naděje zaznamenáváme i v jeho původní umělecké tvorbě. Velmi brzo poté mu ovšem jeho životní pouť zkřížili závažné zdravotní komplikace, jimž Prokop Chocholoušek během krátké doby podlehl.

9 Dílo Těžištěm Chocholouškova díla je historická próza. V povídkách a románech z české historie, k jejichž tvorbě jej podnítil Tylův příklad, připomínal Chocholoušek bývalou existenci českého státu, jeho ušlechtilé panovníky a doby, kdy se národ dovedl bránit nepřátelům. Ústy svých postav hájil prospěch a práva prostého lidu a otevřeně hlásal (jako jeden z mála autorů) i v době obnoveného absolutismu po revoluci 1848 ideály svobody a rovnosti. Po celou dobu své literární činnosti psal povídky ze života a dějin jižních Slovanů, k nimž ho inspirovaly jednak zprávy o jejich současných bojích proti Turkům, jednak jihoslovanské národní zpěvy.  Vanda – povídka z polských dějin  Pole Kosovo –  Pole Kosovo – povídka s milostně-historickou zápletkou  Dcera Otakarova  Přivitan, kmet staropražský (1855) –  Přivitan, kmet staropražský (1855) – 2 svazky  Palcéřík  Soběslav  Křižáci  Jan Pancéř  Templáři v Čechách –  Templáři v Čechách – trojdílný román  Černohorci

10 konec Prameny: Autor: Magdaléna Pokorná Název díla: Milován a sledován – Praha 2001


Stáhnout ppt "Prokop Chocholoušek Osobnosti Chyšecka. Prokop Chocholoušek se narodil 18. února 1819 v Sedlci. Zemřel 5. července 1864 v Nadějkově. Chocholouškův předek,"

Podobné prezentace


Reklamy Google