Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Onemocnění pohybového aparátu a práce MUDr. J. Hlávková SZÚ Praha Centrum pracovního lékařství Praha, 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Onemocnění pohybového aparátu a práce MUDr. J. Hlávková SZÚ Praha Centrum pracovního lékařství Praha, 2007."— Transkript prezentace:

1 Onemocnění pohybového aparátu a práce MUDr. J. Hlávková SZÚ Praha Centrum pracovního lékařství Praha, 2007

2 MSDs – problém celé EU MSDs - tvoří skupinu onemocnění týkající se nervů, svalů, šlach a opěrných nosných struktur. Reprezentují širokou škálu onemocnění, které se liší velikostí subjektivních obtíží a závažností. Mohou vyústit v dlouhotrvající onemocnění se závažným poškozením. Většina z nich se řadí mezi onemocnění vznikající v souvislosti s prací, některé z nich patří mezi onemocnění přiznávaná jako NzP

3 MSDs – problém celé EU Jedná se o jeden z největších zdravotních problémů v celé Evropě. Dle Eurostatu představují MSDs v EU ztrátu 0,5-2% HDP a jsou odpovědná za 40 – 50% PN V zemích EU – tvoří 53% všech přiznaných NzP, v ČR pak kolem 33% V ČR jsou na 2. místě v příčinách PN a nejčastěji se vyskytujícími NzP Trvale stoupající trend výskytu těchto onemocnění

4 MSDs – problém celé EU MSDs tvoří ve všech státech EU onemocnění s nejvyšší podílem na PN : je odpovědná za 49,9% veškerých absencí delších než 3 dny a za 60% trvalé pracovní neschopnosti Většinou jde o kumulativní poruchy vyvolané opakovanou dlouhodobou expozicí vysoké pracovní zátěži.

5 MSDs – situace v EU Dle nejnovějších výzkumů trpí: 24% pracovníků v EU bolestmi zad 22% pracovníků bolestmi svalů zejména horních a dolních končetin 23% pracovníků celkovou fyzickou únavou Převážně jsou postiženy záda, krk, ramena a horní končetiny.

6 Proč jsou MSDs problém? Nejčastější onemocnění v různých profesích a ve všech zaměstnaneckých sektorech. Vysoké náklady (dlouhodobé, opakované PN). Mohou vést až k trvalé invalidizaci pracovníků. Ovlivňují produktivitu i kvalitu práce. Nejčastějšími NzP souvisejícími s prací.

7 Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 1) Fyzikální faktory - používání velké svalové síly, vysoké počty repetitivních pohybů, nepříznivé pracovní polohy, opakované stlačování určitých pohybových struktur (např. používání ruky jako kladivo), vysoký podíl statické pracovní zátěže, vibrace, nepříznivé mikroklimatické podmínky - souvisí i s uspořádáním pracovního místa a designem pracovního úkolu, používanými pracovními nástroji a nářadím

8 Faktory práce rozhodující pro vznik MSDs 2) Organizační a psychosociální faktory – psychická náročnost práce, monotonie, vnucené a rychlé tempo, nedostatek možnosti vlastního rozhodování, dlouhá doba práce, časový tlak, špatná organizace práce - tyto faktory v ČR značně podceňovány, i když jejich význam pro vznik MSDs byl jednoznačně prokázán 3) Individuální faktory – věk, pohlaví, genetické faktory, fyzická zdatnost aj.

9 Ergonomický trojúhelník

10 Vliv jednotlivých faktorů na výskyt MSDs

11 Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs Bernard B,. editor. Musculoskeletal disorders and workplace factors: a critical review of epidemiologic evidence for work-related musculoskeletal disorders. Cincinnati (OH): National Institute for Occupational Health,1997.

12 Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs Kauzální souvislost mezi fyzikálními faktory práce a vznikem MSDs Část těla Rizikový faktor Vysokásouvislost(+++)Prokázánasouvislost(++) Malá souvislost (+/0) Souvislost neprokáz. Krk Repetitivní pohyby Velké sval.síly Poloha Vibrace … +++ … ++ … +/0 …………………… Rameno Poloha Velké sval.síly Repetitinví pohyby Vibrace …………………… ++ … ++ … +/0 … +/0 …………………… Loket Velké sval.síly Poloha Kombinace … +++ … ++ … +/0 … +/0 … ……………………

13 Část těla Rizikový fakotr Vysoká souvislost( +++) Prokázána souvislost (++)Nedostatečnásouvislost(+/0) Souvislost neprokázána (-) Ruka/zápěstí Syndrom karpálního tunelu Repetitivní pohyby Velké svalové síly Polohy Vibrace Kombinace … … ++ … +/0 … ………………………… Tendinitis Repetitivní pohyby Velké svalové síly Polohy Kombinace … … …………………… …………………… Vibrační syndrom Vibrace+++……… Bolesti zad Nepříznivé polohy Těžká fyzická práce Celotělové vibrace Statická pracovní poloha +++ … +++ … ++ … +/0 ………………………… 2 str.

14 Důvody nepříznivého trendu Dle nejnovějších studií jsou pracovníci v EU často exponováni ergonomickým rizikům: 1. 62% pracovníků vysokým počtům repetitivních pohybů 2. 47% pracovníků nepříznivým pracovním polohám 3. 36% pracovníků provádí manipulaci s těžkými břemeny 4. 24% pracovníků vibracím

15 Důvod nepříznivého trendu K tomu přistupuje řada dalších vlivů jako prodlužování doby práce, stárnutí pracovní populace, pracovní stres zvyšování intenzity a produktivity práce, nedostatek pracovníků aj.

16 Individuální faktory Ženy se zdají být rizikovější, ale může to být způsobeno tím, že častěji vykonávají repetitivní práci (31,5% žen x 26% mužů v EU) Starší pracovníci, nejvyšší prevalence v EU zjištěna ve věku let – souvisí se životním stylem a výší pracovního rizika Byl zjištěn korelační vztah mezi MSDs a kouřením (předpokládá se, že souvisí s psychickým stresem a demineralizačními procesy ve tkáních u kuřáků)

17 Individuální faktory Zjištěna negativní korelace mezi fyzickou kondicí a výskytem MSDs (dobrá kondice má ochranný efekt) Na druhé straně rizikové pro vznik MSDs je kombinace vysoké expozice pracovní zátěži s náročnými sportovními aktivitami Z antropometrických ukazatelů se zdá být významný výživový stav (BMI) a vysoká tělesná výška – vyšší výskyt bolestí zad a diskopatií

18 Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs – stovky studií zaměřeny na kauzální souvislosti efektivitu opatření ke snížení výskytu MSDs Statisticky významné závěry: A) Organizační intervence Redukce doby práce ve směně – snížení výskytu MSDs Aplikace přestávek – snížení výskytu MSDs zejména u repetitivního typu práce

19 Výsledky nejnovějších studií k problematice MSDs B)Technická intervence - ergonomická opatření ve smyslu redesignu pracovního místa, pracoviště a práce – významný efekt C) Protektivní opatření – bederní pásy a bandáže zápěstí nepřinášejí efekt D) Behaviourální opatření – training – není efektivní, použije-li se pouze tato metoda, fyzický training (zvyšování kondice) – může vést ke snížení výskytu MSDs – je-li vhodný a opakovaný alespoň 3x týdně

20 Prevence MSDs U řady MSDs může být účinná prevence při zavedení dobré praxe Ukazuje se, že zaměření na jednotlivé pouze faktory nevede k úspěchu, úspěšná prevence vyžaduje multifaktotriální, multidisciplinární přístup

21 Prevence MSDs Prevence MSDs – pomalý proces Výchozím bodem - znalost rizik a situace Řešení problému prevence a snížení výskytu MSDs ve státech EU vidí odborníci v aplikaci vhodných jednotných metod na bázi dozoru a zavedení správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zásada - přeměna znalostí situace do dobré praxe

22 Prevence výskytu MSDs V letošním roce byl vyhlášen : EVROPSKÝ TÝDEN 2007 – který usiluje o podporu a integraci přístupů všech států EU v rámci prevence MSDs.

23 Evropský přístup k řešení problematiky MSDs 1. Předcházení MSDs - vyhodnocování a odstraňování ergonomických rizik - zavést komplexní systém prevence rizik a přizpůsobování práce technickému pokroku 2. Řešení problému reintegrace pracovníků s MSDs do pracovního procesu 3. Multidisciplinární přístup k řešení problému na jednotlivých pracovištích v kombinaci prevence a rehabilitace 4. Za důležitou je považována i úloha sociální a organizační podpory.

24 Taktika EU v boji proti MSDs Podpora tzv.Lisabonské strategie - lepší práce v Evropě v oblasti BOZP. Společná strategie OSH která identifikovala MSDs jako prioritní problém v oblasti prevence profesionálních onemocnění. Aplikace a revize EU legislativy v oblasti boje proti MSDs. Zavedení komplexního systému pro hodnocení ergonomických rizik na pracovišti.

25 Cíl kampaně Cílem je podpora zaměstnavatelů, pracovníků, bezpečnostních techniků, lékařů pracovnělékařské péče a dalších zúčastněných v oblasti prevence MSDs na úrovni pracovišť a pracovních míst. Kampaň je postavena na konceptu : „ řízení pracovní zátěže“ a je zaměřena na všechny rizikové faktory MSDs. Do kampaně by měly být zahrnuty všechny státy EU.

26 Záměry kampaně Podnítit zainteresované na všech úrovních k aktivnímu přístupu k problému. Zvýšit povědomí o rizicích MSDs u pracovníků. Zlepšit prevenci MSDs na úrovni pracovišť a pracovních míst. Podpora integrovaného systémového přístupu zahrnujícím prevenci, zachování práceschopnosti, rehabilitaci, reintegraci pracovníků do pracovního procesu po prodělaném onemocnění MSDs apod…

27 Rozsah kampaně Kampaň je plánovaná na úrovni pracovišť a pracovních míst ve všech ekonomických sektorech. Vyšší priority jsou dávány některým sektorům s nejvyšším výskytem MSDs: stavebnictví, služby a obchod, vzdělávání, zdravotnictví, ubytování a stravování.

28 MSDs – problém i ČR MSDs jsou i v ČR závažným problémem s rozsáhlými celospolečenskými důsledky zdravotními, sociálními i ekonomickými. Příčin je více, nejde zdaleka jen o příčiny spojené s výkonem práce, vzrůstá počet těchto onemocnění i v dětské populaci. Nepříznivé pracovní podmínky však u dospělé pracovní populace hrají velmi významnou roli.

29 Nejvýznamnější kroky k řešení situace v ČR Nová legislativa a její aplikace v terénní praxi Harmonizace a aplikace platné evropské legislativy (direktiv EU, evropských standardů - normy EN i ISO) Zapojení do mezinárodních aktivit v oblasti výzkumu MSDs (úkol WHO No 9) – ukončen v roce 2006 Monitoring lokálního jednostranného přetěžování u vytipovaných prací a profesí – ukončen v roce 2005 Aktivity v oblasti aplikace ergonomických zásad do praxe, rozšiřování znalostí v oblasti ergonomie do všech důležitých složek Autorizace v této oblasti (kontrola kvality laboratorní praxe ve fyziologii, psychologii práce a v oblasti ergonomických hledisek vyplývajících z legislativy)

30 Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs Nedostatek odborníků pro hodnocení pracovních rizik a v oblasti ergonomie Není dostatečně vypracovaný systém vzdělávání v oblasti ergonomie a v pracovním lékařství Nedostatek erudovaných pracovních lékařů Nedostatečné povědomí mezi zaměstnavateli i zaměstnanci o této problematice Problémy máme často i s podniky, které jsou ze zemí EU – nerespektují základní zásady dané naší legislativou

31 Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs Sociální faktory (nezaměstnanost, sociální problémy) – problémy s vyřazování nemocných z práce a znovu zařazováním do práce. Sklony k disimulaci pracovníků. Dořešena není problematika ohrožení nemocí z povolání – nevýhodné pro pacienta U některých faktorů nemáme vhodné metody pro objektivizaci míry rizika (psychosociální problematika pracovní zátěž) Nejednotná a komplikovaná kritéria a postupy v EU – způsobují problémy zejména v nadnárodních společnostech

32 Hlavní problémy v ČR při aplikaci metod boje proti MSDs Problematika je často zaměstnavateli podceňována. Chybí motivace zaměstnanců ke zlepšení práce a pracovního prostředí (zaměstnávání prostřednictvím agentur). Špatná organizační kultura některých firem. Přivážení zastaralé, ergonomicky zcela nevyhovující výrobní technologie. Problematika směnnosti zejména zavádění 12hodinových pracovních směn u rizikových prací.

33 Společný postup v EU V poslední době je diskutována problematika kvality a přínosu stávající evropské legislativy: 1) direktiv 2) standardů

34 Nejdiskutovanější směrnice EU Rámcová Směrnice Rady EU 89/391/EHS 90/269/EHS Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny,při níž je riziko poškození páteře zaměstnanců 89/655 Směrnice Rady o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci 89/654 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti 95/63 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (mění 655ku) 90/270 Směrnice Rady o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami

35 Diskusi v EU o neúspěšnosti boje s MSDs Iniciovala ji Evropská komise Prostřednictvím TUTB (Trade Union Technical Bureau for Health and Safety)- setkání expertů k zhodnocení účinnosti současně platné legislativy Z diskuse vyplynulo, že současná legislativa je nedostatečná a proto i nedostatečně účinná

36 Kritika směrnic EU a evropské legislativy jsou velkou většinou zaměřeny na bezpečnost práce, věnují se spíš ochraně proti úrazům a ne hledisku možného poškození zdraví při dlouhodobém vykonávání práce často neobsahují žádná nebo jen nejasně formulovaná ergonomická kritéria nejsou sjednocena pravidla a metody pro hodnocení rizik (nezbytná je objektivizace jednoduchými objektivními nebo subjektivními metodami a sledování efektivity opatření) vzdělávání a školení všech složek, chybí výukové materiály

37 Kritika evropských standardů klíčových pro boj s MSDs řada z nich určena pro konstruktéry a designéry při tvorbě nových pracovišť a pracovních míst (nejsou použitelné pro hodnocení stávající pracoviště) některé metodologické standardy - příliš komplikované, neumožňují jednoduché použití v terénu (složité metody nejsou v praxi uchopitelné, čemu zaměstnavatelé nerozumí, to nepoužívají ) Klíčová je ČSN EN 1005: Bezpečnost strojních zařízení – Fyzická výkonnost člověka. Části 1- 5.

38 Návrhy řešení situace návrhy řešení by měly být cílená, nikoliv obecná musí být zapracován multidisciplinární přístup při řešení ergonomických problémů je třeba dostat problematiku do povědomí všech zainteresovaných složek vzdělávání pracovních lékařů v oblasti posuzování pracovních míst a ergonomie rozpracovat nové konkrétní metody práce, sjednotit systém NzP v rámci EU správná aplikace zásad ergonomie v praxi výzkum zaměřený na nedořešené oblasti ve spolupráci s EU, pozornost soustředit na nové technologie, studie zaměřené též na efektivitu realizovaných opatření dopracovat legislativu

39 Zásady boje s MSDs Implementace ergonomických principů – nejlepší prevencí Ergonomická intervence může dle posledních studií redukovat počet onemocnění o 30-40%

40 Kroky ergonomického procesu 1. Zjistit ergonomické problémy na pracovišti – identifikace rizika 2. Stanovit priority 3. Analyzovat prioritní ergonomické problémy 4. Navrhnout řešení 5. Realizovat řešení 6. Vyhodnocení efektivity opatření

41 Identifikace rizika Vyhodnotit dřívější poškození související s ergonomií (údaje z minulosti) Nehody, úrazy, NzP Sledování zdrav. stavu zaměstnanců (PN, specifická PN na MSD) Sledování nákladů na zdravotní péči Ostatní ukazatele – fluktuace, pokles produktivity apod. Hlášení subjektivních příznaků ze strany zaměstnanců

42 Stanovení priorit Aplikace metod pozorovacích, vytipování problémů Práce/pracovní operace s nejvyšším počtem poškození souvisejících s ergonomií by měly mít největší prioritu. Na seznamu priorit by měly všeobecně být všechny práce/pracovní operace, u nichž byla zaznamenána poškození spjatá s ergonomickými faktory.

43 Vyhodnocení zjištěných rizik Provést kvantitativní i kvalitativní hodnocení Systematicky přezkoumat všechny ergonomické rizikové faktory. Soustředit se na konkrétní problémy představující největší rizika. Definovat si v souvislosti s ergonomickými riziky výchozí stav před zavedením opatření k řešení tak, aby bylo později možné hodnotit úspěšnost takových opatření.

44 Vyhodnocení ergonomických rizik Existuje řada metod /checklisty, rizikové škály, pozorovací techniky, specializované hodnotící procedury/ Řada z nich – postavena na subjektivním hodnocení zátěže a pocitu nepohody zaměstnanci – u nás jsou považovány za ne zcela věrohodné V případě potřeby – specializovaná měření odborníky (expertiza)

45 Další kroky ergonomického procesu Návrh a realizace řešení problému – v ergonomickém týmu Členy týmu: ergonomové, manažeři, lékaři ZPP, zástupci podniku,technici, zástupci zaměstnanců, personalisté, konstruktéři, bezpečnostní technici Faktory ovlivňující výsledek: zainteresovanost managementu a zaměstnanců, sestavení týmu, výměna informací, motivace) Vyhodnocení řešení Opětná identifikace dalšího problému

46 Zavádění nových metod v oblasti hodnocení ergonomických rizik je nezbytné z důvodu METODOLOGICKÉHO SJEDNOCOVÁNÍ posuzování jednotlivých faktorů práce s ostatními státy EU.

47 Metodický materiál NRP Určeno zejména pro zaměstnavatele a dozorové orgány k usnadnění orientace v problematice, tj. přesnějšímu vytipování zdravotních rizik u fyziologických faktorů práce a k vhodnému nasměrování a realizování příslušných nápravných opatření.

48 K čemu jsou nové metody určeny ? Předložený materiál by měl sloužit k identifikaci a základnímu vyhodnocení rizika Je určen k zlepšení orientaci v problematice, k správnější a přesnější práci s ergonomickými riziky prováděné zaměstnavatelem a dále pro dozorové orgány pracující v oblasti BOZP Pro správné nasměrování a realizaci vhodných nápravných opatření k omezení ergonomických rizik se zaměřením na onemocnění pohybového aparátu

49 Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik Metodický materiál Národního referenčního pracoviště pro fyziologii a psychofyziologii práce má 3 části: Checklisty (orientační, hodnotící, subjektivní hodnocení zátěže) Checklisty (materiál k řízení rizika a přípravě návrhu opatření) Nové metody hodnocení ergonomických rizik Normové metody k ruční manipulaci s břemeny

50 Nové metody práce připravené pro aplikaci Metoda RULA. Metoda REBA. Komplexní metoda pro identifikaci ergonomických rizik. Ergonomický software JACK.

51 Jediná metoda, která umožňuje komplexní vyhodnocení celkové práce je v ČR nově zaváděná metoda ergonomické analýzy pomocí ergonomického softwaru JACK. Jedná se o moderní metodu provádějící komplexní ergonomickou softwarovou analýzu včetně variantních návrhů opatření ke snížení ergonomického rizika. Ergonomický software JACK

52 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Onemocnění pohybového aparátu a práce MUDr. J. Hlávková SZÚ Praha Centrum pracovního lékařství Praha, 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google