Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

4. MĚSÍC Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "4. MĚSÍC Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem."— Transkript prezentace:

1 4. MĚSÍC Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1 FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA ASTROFYZIKA III/ Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu OPVK, registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/ s názvem „Výuka na gymnáziu podporovaná ICT“. Zpracováno 8. března 2013

2 MĚSÍC Vzdálenost Země - Měsíc v měřítku. Střední vzdálenost Měsíce od Země je km. Měsíc se vzdaluje od Země rychlostí asi 38 mm za rok. (Tak rychle rostou nehty.) Obr.: 1

3 VZDÁLENOST Obr.: 7

4 Před 4,5 miliardami let se Země tečně srazila rychlostí km/h s tělesem o velikosti Marsu. Úhel dopadu byl natolik vhodný, že byly zasaženy pouze horní vrstvy jejího povrchu. Povrch obou těles se zahřál, došlo k roztavení horniny, která byla odpařena a vymrštěna do vesmíru. Z ní se vytvořil na oběžné dráze kolem Země prsten materiálu, který se shlukoval, až vzniklo nové těleso. VZNIK Obr.: 2

5 Povrch Měsíce byl vystaven silnému bombardování planetkami a jejich úlomky meteoroidy. VZNIK Obr.: 3 Obr.: 4 Nemá atmosféru.

6 Nejvýznačnějšími útvary na povrchu jsou světlé pevniny, tmavá moře (mare) a kruhové krátery po dopadech meteoritů. Teplota na povrchu dosahuje za měsíčního dne 117 °C, za noci je – 180 °C. POVRCH Obr.: 5

7 Kůra Měsíce má nerovnoměrnou tloušťku. Pod ní ležící plášť lze rozdělit na dvě vrstvy, pevnou litosférickou desku a plastickou astenosféru. V centru Měsíce se nachází jádro. STAVBA Obr.: 6

8 Měsíční fáze se rozlišují podle toho, jak velkou část Měsíce ozářenou Sluncem můžeme pozorovat ze Země. Během jedné otočky kolem Země za 29,5 dne rozlišujeme: FÁZE Obr.: 8

9 Synodický měsíc – dosažení stejné fáze. Jeden oběh kolem Země. 29,5 dne. Siderický měsíc – je doba úplného oběhu vzhledem ke hvězdám. 27,3 dne. Nov Měsíc je k Zemi přivrácen neosvětlenou stranou. První čtvrť Měsíc má tvar písmene D, říká se, že dorůstá. Úplněk Měsíc je k Zemi přivrácen osvětlenou stranou. Poslední čtvrť Měsíc má tvar písmene C, říká se, že couvá. V latině se fáze dorůstání označovala jako cresco (rostu), fáze ubývání jako decresco (zmenšuji se). V latině tedy tvar Měsíce ukazoval na opačnou fázi, a proto byl Měsíc nazýván největším lhářem - (Luna mendax maximus). FÁZE

10 je astronomický jev, při kterém je Měsíc je zastíněn Zemí. Nastává při úplňku, pokud se Slunce, Země a Měsíc ocitnou v jedné přímce. Měsíc se ve stínu Země pohybuje rychlostí 1 km/s, a zatmění tak může trvat až 107 minut. Jde o běžněji pozorovatelný jev než zatmění Slunce. Zatmění Měsíce nastává přibližně 2x až 3x do roka. ZATMĚNÍ MĚSÍCE Obr.: 9

11 ZATMĚNÍ MĚSÍCE

12 Obr.: 10

13 je astronomický jev, který nastane, když Měsíc (jen pokud je v novu) vstoupí mezi Zemi a Slunce, takže jej částečně, nebo zcela zakryje. Na části Země, kde je zatmění pozorováno, dochází k výraznému setmění, ochlazení, kolem černého středu slunce je vidět výrazná záře sluneční koróny, objeví se hvězdy i některé planety. ZATMĚNÍ SLUNCE Obr.: 11

14 ZATMĚNÍ SLUNCE Obr.: 12 Každý rok dojde ke 2 až 5ti případům, které jsou pozorovatelné z povrchu Země, pro jedno určité místo k tomu však dochází průměrně jen jednou za 360 let. Zatmění trvá jen několik minut, oblast, podél které je úplné zatmění možno pozorovat, nebývá širší než 270 km; zasažena je přibližně jen jedna setina zemského povrchu.

15 Úplné zatmění Měsíc zcela zakryje Slunce Je pozorovatelné jen z tzv. pásu totality. Je to vzácný jev, který je možný díky tomu, že Slunce, které je 400x větší než Měsíc, je také 400x dále od Země. (U nás - 7. října 2135) Prstencové zatmění je možné pozorovat, když Slunce a Měsíc jsou v jedné přímce, ale zdánlivá velikost Měsíce je menší než velikost Slunce. Z tohoto důvodu je ze Slunce vidět velmi jasný prstenec, nebo mezikruží okolo Měsíce. ZATMĚNÍ SLUNCE Obr.: 13 Obr.: 14

16 Částečné zatmění se objevuje, když Slunce a Měsíc nejsou přesně v přímce Havířov - 1. ledna :25 U nás března : % Kombinované zatmění je vzácný stav, kdy z jednoho místa se zatmění jeví jako úplné a z jiného jako prstencové. ZATMĚNÍ SLUNCE

17 Částečné zatmění Havířov - 1. ledna 2011, 9:25 ZATMĚNÍ SLUNCE

18 Částečné zatmění Havířov - 1. ledna 2011, 9:25 ZATMĚNÍ SLUNCE

19 Gravitační přitažlivost, kterou Měsíc ovlivňuje Zemi, je příčinou slapových jevů, které jsou nejlépe pozorovatelné na střídání mořského přílivu a odlivu. Přílivová vlna je synchronizována s oběhem Měsíce kolem Země. Země a Měsíc obíhají okolo těžiště, které leží asi km od zemského středu (asi 3/4 cesty k povrchu). Měsíc obíhá Zemi proti směru hodinových ručiček a Země obíhá Slunce také proti směru hodinových ručiček. SLAPOVÉ JEVY Měsíc Země Voda těžiště

20 díky viskózně a elastickým vlastnostem pláště Země při rotaci dochází k tření a unášení vzdutí o malý úhel, který tvoří rozdíl mezi vrcholem slapového vzdutí a přímým směrem k Měsíci vzniká dvojice sil, které mohou za zpomalování rotace Země stejný moment sil opačného znaménka ale působí na Měsíc a urychluje ho na jeho dráze. celkový moment hybnosti soustavy Země–Měsíc–Slunce se zachovává a dochází pouze k jeho přerozdělování mezi translační a rotační pohyb. SLAPOVÉ JEVY Měsíc Země Voda těžiště síla způsobená třením

21 A) Skočný příliv Měsíc, Země Slunce v jedné přímce, Měsíc je ve fázi novu nebo úplňku. Na jednom poledníku nastane zhruba jednou za 15 dnů. B) Hluchý příliv Dochází k částečnému vyrušení sil, protože Měsíc a Slunce spolu svírají pravý úhel, kde vrcholem toho úhlu je Země. Měsíc se nachází ve fázi první či poslední čtvrti. SLAPOVÉ JEVY Obr.: 15

22 SLAPOVÉ JEVY Obr.: 16

23 SLAPOVÉ JEVY Obr.: 18 Obr.: 19

24 Záliv Fundy na východě Kanady leží na pobřeží Severní Ameriky s Atlantským oceánem Průměrná výška přílivu je 17 metrů. SLAPOVÉ JEVY Obr.: 17

25 Doba oběhu měsíce kolem Země a doba rotace jsou stejně dlouhé (1 měsíc). Měsíc má vázanou (synchronní) rotaci. Můžeme pozorovat více než 50 % povrchu Měsíce neboť jeho pohyb kolem Země je komplikovaný a dochází k několika kývavým pohybům – libracím. V perigeu, je rotace pomalejší než pohyb po oběžné dráze, což nám umožňuje vidět asi 8 stupňů délky z jeho východní (pravé) strany navíc. V apogeu, je rotace rychlejší než pohyb po oběžné dráze, což odkrývá dalších 8 stupňů délky z jeho západní strany. To se nazývá optickou librací v délce. Protože je měsíční orbita nakloněna k zemskému rovníku, Měsíc osciluje nahoru a dolů (podobně jako lidská hlava, když pokyvuje na souhlas). Tento jev se nazývá optická librace v šířce a odkrývá z polárních oblastí Měsíce přibližně 7 stupňů šířky. LIBRACE

26 Animace ukazuje změny fází a kolébání (librace) Měsíce v první polovině roku Každý snímek odpovídá půlnoci světového času dne, který je uveden v pravém dolním rohu. © Pavel Gabzdyl LIBRACE

27 Cíl letu Apolla 11 doletět k Měsíci přistát na jeho povrchu bezpečně se vrátit na Zemi Vedlejší úkoly: přivézt vzorky měsíčního materiálu, umístit na povrchu Měsíce televizní kameru uskutečnit několik vědeckých experimentů provést měření toku slunečního větru pomocí hliníkové fólie zachycující částice; zanechat zde odražeč k přesnému měření vzdálenosti Země–Měsíc seismometr. DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE Tím by byl splněn úkol vytyčený 25. května1961 prezidentem Spojených států Johnem F. Kennedym.

28 Zleva: Neil A. Armstrong, velitel; Michael Collins, pilot velitelského modulu, Edwin E. Aldrin Jr., pilot lunárního modulu. květen 1969 DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE Obr.: 20 Obr.: 21

29 Raketa Saturn V s Apollem 11 odstartovala ze startovacího komplexu Kennedyho vesmírného střediska 16. července Oběžné dráhy dosáhla po 12 minutách. Po jednom a půl obletu Země se znovu na šest minut zapálil třetí stupeň Saturnu a uvedl Apollo na dráhu k Měsíci. Let k Měsíci trval tři dny. Navedení na dráhu k Měsíci bylo přesné, místo plánovaných čtyř korekcí dráhy astronauti provedli pouze jedinou asi v polovině cesty. 19. července nad odvrácenou stranou Měsíce s pomocí motorů Apolla přešli na oběžnou dráhu Měsíce. 20. července Armstrong a Aldrin se v lunárním modulu odpojili od velitelského modulu, ve kterém zůstal Collins. motory byly v činnosti déle - přistávají na kilometry daleko od původně plánovaného místa šest a půl hodiny po přistání, 21. července ve 2:56 Armstrong vkročil na povrch Měsíce a pronesl památnou větu: DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE

30 DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE 20. červenec 1969 „Je to malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“ Obr.: 22 Neil Armstrong sestupuje z lunárního modulu na povrch Měsíce. Obr.: 23 Edwin E. Aldrin, pilot lunárního modulu Foto: Neil A. Armstrong Velitelský modul Columbia Lunární modul Eagle

31 Posádka Apolla 11 nechala na Měsíci 23×18 cm destičku z nerez oceli. Zde se lidé z planety Země poprvé dotkli nohama Měsíce. Červenec, LP Přišli jsme v míru jménem celého lidstva. Destička je podepsána třemi astronauty a prezidentem USA Richardem Nixonem. DOBÝVÁNÍ MĚSÍCE Obr.: 23

32 Použitá literatura Literatura MACHÁČEK, M.: Fyzika pro gymnázia – Astrofyzika. Prometheus, Praha 1998 ISBN Obrázky: [1] [online]. [cit ]. Dostupné z: [2] [online]. [cit ]. Dostupné z: [3] [online]. [cit ]. Dostupné z: [4] [online]. [cit ]. Dostupné z: [5]. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: _%28by%29.jpg/600px-Mikebaird_-_gradient-_moon-best _%28by%29.jpg [6] [online]. [cit ]. Dostupné z: [7] [online]. [cit ]. Dostupné z: [8] [online]. [cit ]. Dostupné z: [9] [online]. [cit ]. Dostupné z:

33 Použitá literatura Obrázky: [11] SOBOTKA, Petr. [online]. [cit ]. Dostupné z: [12] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [13] [online]. [cit ]. Dostupné z: [14] [online]. [cit ]. Dostupné z: [15] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: P%C5%82ywy_morskie.svg.png [16] [online]. [cit ]. Dostupné z: [17] [online]. [cit ]. Dostupné z: p%C5%99%C3%ADlivu.jpg [18] [online]. [cit ]. Dostupné z: [19] [online]. [cit ]. Dostupné z: [20] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: Apollo_11_insignia.png [21] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: jpg/800px-The_Apollo_11_Prime_Crew_-_GPN jpg [22] Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: [23] [online]. [cit ]. Dostupné z: [24] [online]. [cit ]. Dostupné z:


Stáhnout ppt "4. MĚSÍC Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem."

Podobné prezentace


Reklamy Google