Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."— Transkript prezentace:

1 ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT AUTOR: Jan KOHOUTEK TEMATICKÁ OBLAST: Fyzická geografie NÁZEV DUMu: Hydrosféra – oběh vody, oceány POŘADOVÉ ČÍSLO DUMu: 11 KÓD DUMu: JK_FYZ_GEO_11 DATUM TVORBY: ANOTACE (ROČNÍK): Kvinta – DUM obsahuje informace o přirozeném koloběhu vody v přírodě. V druhé části se pak věnuje oceánům, mořím a slapům v hydrosféře. METODICKÝ POKYN: Atlas Dnešní svět – strana

2 Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo Hydrosféra – vodní obal naší planety – zahrnuje veškeré vodstvo HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!! HS je určujícím (limitujícím) faktorem živých organismů pro život na Zemi!!!!! Hydrosféra

3 Skupenství 4 základní kategorie 4 základní kategorie 1.Voda povrchová 2.Voda podpovrchová 3.Voda v atmosféře 4.Voda v živých organismech Základní členění hydrosféry

4 Forma výskytu vodyObjem vody (km³)Podíl z celkových zásob (%) Světový oceán ,54 Podzemní vody celkem ,69 Z toho sladké podzemní vody ,76 Ledovce a stálá sněhová sněhová pokrývka ,74 Půdní vody ,001 Podzemní led, zmrzlé půdy ,022 Jezera ,013 Bažiny ,0008 Vodní toky2 1200,0002 Umělé vodní nádrže5 0000,0004 Voda v organismech1 1200,0001 Atmosféra ,001 Celkem z toho sladké vody ,53 Rozložení vody na Zemi

5

6 sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země K oběhu dochází účinkem sluneční energie, zemské gravitace a rotace Země vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu z rostlin transpirace evapotranspirace Voda se vypařuje z oceánů, vodních toků a nádrží, ze zemského povrchu (výpar, evaporace) a z rostlin (transpirace ), dohromady se používá pojem evapotranspirace způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry) Vodní páry a drobounké kapičky vody v oblacích se pak v ovzduší pohybem vzduchových mas způsobených nestejným zahříváním vzduchu nad pevninou a oceány i zemskou rotací neustále přemísťují (cirkulace atmosféry) Oběh vody

7 kondenzaci srážek Po kondenzaci páry z ovzduší dopadá voda ve formě srážek na zemský povrch, zejména ve formě deště a sněhu podzemní vody (infiltrace) Zde se část vody hromadí a odtéká jako povrchová voda, vypařuje se zpět do ovzduší nebo se vsakuje pod zemský povrch a doplňuje zásoby podzemní vody (infiltrace) pramenůvodní toky Podzemní voda po určité době znovu vystupuje na povrch ve formě pramenů nebo dotuje vodní toky Oběh vody

8 Velký oběh vody Velký oběh vody Malý oběh vody Malý oběh vody Oběh vody 79% vody do oceánu 79% vody do oceánu 21% bezodtoké oblasti 21% bezodtoké oblasti Voda pokrývá 71 % povrchu Země

9

10 71% celkové rozlohy Země 71% celkové rozlohy Země Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61% Nerovnoměrné rozložení sever. pol. 61% jižní pol. 81% jižní pol. 81% 5 oceánů = světový oceán 5 oceánů = světový oceán Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty Oceány – rozlehlé plochy svět. oceánu prostírající se mezi kontinenty Moře – menší části oc. v dosahu pevniny Moře – menší části oc. v dosahu pevniny Moře vnitřní – obklopena pevninou Moře vnitřní – obklopena pevninou Moře okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy Moře okrajová – oddělena od oceánů ostrovy a poloostrovy Oceány

11 Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny Zálivy – menší části oceánu vnikající do pevniny Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy Průlivy – zúžené části moří mezi pevninou, souší a ostrovy Průplav – vytvořen člověkem Průplav – vytvořen člověkem Oceány Suezský průplav

12

13 Mediterranean Sea

14 Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody Salinita – množství rozpuštěných látek v 1 kg mořské vody Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3% Chloridy 88%, sírany 10,8%, uhličitany 0,3% Promile – 1 desetina % - to znamená že…. Promile – 1 desetina % - to znamená že…. 1 ‰ = 1/1000 = 0,1% 1 ‰ = 1/1000 = 0,1% Ø salinita je 35 ‰ Ø salinita je 35 ‰ Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek Značné rozdíly např. moře mírných a tropických šířek Podíl soli v některých mořích: Podíl soli v některých mořích: Rudé moře - 42 g/l Rudé moře - 42 g/l Středozemní moře - 38 g/l Středozemní moře - 38 g/l Černé moře - 19 g/l Černé moře - 19 g/l Baltické moře - 4 g/l Baltické moře - 4 g/l Oceány

15 Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka Barva – pohlcováním světelných paprsků, plankton, hloubka př. Žluté moře př. Žluté moře Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře) Hustota – teplota, salinita, tlak (max. polární moře) Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla Teplota – sluneční záření, zásobárna tepla Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry Oceán ovlivňuje teplotní režim atmosféry Pásovité rozložení teplot Pásovité rozložení teplot Ø 17°C, Tichý oceán 19°C Ø 17°C, Tichý oceán 19°C Oceány

16 Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek Přenos tepla ve vertikálním směru konvekční proudění teplejší voda s vyšším s vyšším obsahem solí klesá do větších hloubek Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m Mořské pánve 0°- 2°, malé výkyvy do 200 m Led -1,9° Led -1,9° Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m) Útvary: tabulový led, návrše, led. hory (až 100 m) Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané Brakická voda – ústí řek, vrstva sladké vody na slané Oceány

17 Mořské dmutí Mořské dmutí – příliv a odliv Vlnění Vlnění – eolická činnost (Balt 5m, Atl. 25m) Kruhové dráhy – orbity Hřbet a vpadlina (důl) Příboj Příboj – nárazy vln na pobřeží, modelace pobřeží Tsunami vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností Tsunami – vlny vyvolané zemětřesením, nebo sopečnou činností Pohyby mořské vody

18 Příboj

19 Refrakce vln – vlny se natáčejí směrem k pobřeží; v tomto případě jde o výběžek, takže vlny mají téměř kruhový tvar

20 Periodické deformace tvaru zemského tělesa Periodické deformace tvaru zemského tělesa Gravitační působení Měsíce a Slunce Gravitační působení Měsíce a Slunce Odstředivá síla Odstředivá síla Příliv vzniká na straně Příliv vzniká na straně přivrácené a odvrácené k měsíci Vždy dva protilehlé kulové Vždy dva protilehlé kulovévrchlíky Slapové jevy (mořské dmutí)

21 Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla Přivrácená strana k Měsíci přitažlivá síla Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla Odvrácená strana k Měsíci odstředivá síla Vždy po 12 hodinách a 25 minutách (tzv. půldenní příliv Každý den vrcholí o 50 minut později Skočný příliv Skočný příliv – Z, M, S se nachází v jedné rovině – síly se sčítají a nastává největší příliv Hluchý Hluchý příliv – Z, M, S spojnice svírají pravý úhel – síly se vzájemně odečítají Slapové jevy (mořské dmutí)

22 Záliv Fundy za přílivu Záliv Fundy za odlivu

23 Pará – rameno Amazonky Pará – rameno Amazonky Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3,5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka Na řece se dvakrát během každých 24 hodin projevuje příliv vysoký až 3,5 m a periodicky přichází velká vlna postupující proti proudu řeky, tzv. pororoka Slapové jevy (mořské dmutí)

24 Šelfová moře Šelfová moře Oceánský svah Oceánský svah Oceánské pánve Oceánské pánve Oceánské dno Hlubokomořské Hlubokomořské příkopy příkopy Marianský příkop Marianský příkop m m Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově Kontinentální šelf na mapě světa znázorněný azurově

25 Oceánské dno

26 je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře je vodní elektrárna, která pro roztočení turbín využívá periodického opakování přílivu a odlivu moře První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire První přílivová elektrárna byla postavena v roce 1913 v Anglii v hrabství Cheshire První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně První významná přílivová elektrárna byla spuštěna v roce 1966 ve Francii na řece Rance v oblasti Bretaně Přílivové elektrárny

27 Přílivová elektrárna Annapolis Royal v Novém Skotsku (Kanada)

28 Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17 Poz: Atlas Dnešní svět str. 14 – 17 Přenos vodních mas na velké vzdálenosti Přenos vodních mas na velké vzdálenosti Horizontální i vertikální směr Horizontální i vertikální směr Výměna látek, mikroorganismů, salinita Výměna látek, mikroorganismů, salinita Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin Klimatogeografický činitel – ovlivňují klima přilehlých pevnin Teplé – z J na S (př. Golfský, Kuro Šijo) Teplé – z J na S (př. Golfský, Kuro Šijo) Studené – ze S na J (př. Kalifornský, Oja Šijo) Studené – ze S na J (př. Kalifornský, Oja Šijo) Oceánské proudy

29 Klimatický vliv Klimatický vliv Příklad: Příklad: V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce V pobřeží Kanady – studený Labradorský proud – bezmrazové období asi 60 dní v roce Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z.š. 150 – 210 dní Z Evropa – teplý Severoatlantský - bezmrazové období ve stejných z.š. 150 – 210 dní Oceánské proudy

30 Mapa znázorňující mořské proudy na Zemi

31 Použité zdroje a literatura Literatura: Bičík, I. et al. (2001): Příroda a lidé Země. Praha: Nakladatelství ČGS. Kašparovský, K. (1999): Zeměpis I v kostce. Havlíčkův Brod: Fragment. Kašparovský, K. (2008): Zeměpis I v kostce. Praha: Fragment. Internetové zdroje:

32 Použité zdroje a literatura Obrazové materiály YOSEMITE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: R ROBINSON. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: CENTRAL INTELLIGENCE AGENCY. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MISR SATELLITE. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ZALASKY, Jason R.. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: missile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_shi p_USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_Egyptian- Japanese_Friendship_Bridge.jpg missile_cruiser_USS_San_Jacinto_(CG_56)_and_the_amphibious_transport_dock_shi p_USS_Mesa_Verde_(LPD_19)_pass_under_the_Egyptian- Japanese_Friendship_Bridge.jpg GABA, Eric. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SOVA, Lukas. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

33 Použité zdroje a literatura PDPHOTO. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: POON, Wing-Chi. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: house.jpg house.jpg KRAAIENNEST. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GUERBEROFF, Inácio. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: KOLOMAZNIK. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: WANTMAN, Samuel. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: INTERIOT. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: L30NC1T0. wikipedia [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:


Stáhnout ppt "ŠKOLA: Gymnázium, Tanvald, Školní 305, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/34.0434 NÁZEV PROJEKTU:Šablony – Gymnázium Tanvald ČÍSLO ŠABLONY:III/2."

Podobné prezentace


Reklamy Google