Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Středisko podpory poradenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25 110 00 Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Středisko podpory poradenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25 110 00 Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka."— Transkript prezentace:

1 Středisko podpory poradenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka Vepřková

2 Projekt Analýza činnosti informačních a poradenských středisek úřadů práce v procesu přechodu mladých lidí na trh práce

3 Projekt – základní informace  Zadavatel – MPSV, odbor realizace služeb zaměstnanosti Mgr. Jaroslav Maroušek, vedoucí oddělení dalšího profesního vzdělávání a volby povolání  Řešitel – Středisko podpory poradenských služeb NVF, o.p.s. Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka Vepřková  Termín řešení – –

4 Projekt – cíle 1. Popsat současný stav a činnosti IPS Na základě analýzy dosavadních poznatků i praktických zkušeností jednotlivých IPS v ČR zjistit reálný stav fungování IPS Zachytit skutečné role IPS v současných službách zaměstnanosti 2. Formulovat možnosti a návrhy budoucího směřování IPS Stanovit klíčové skupiny klientů Stanovit klíčové služby, které by měla IPS do budoucna poskytovat Navrhnout vhodné postavení IPS v rámci ÚP (event. mimo ÚP) Navrhnout vymezení preventivní role IPS při přechodu mladých lidí na trh práce Navrhnout opatření, která přispějí k lepšímu využití IPS v podpoře procesu přechodu mladých lidí z oblasti vzdělávání do světa práce 3. Formulovat návrhy na optimalizaci podmínek práce IPS Připravit návrhy opatření pro zlepšení podmínek práce IPS

5 Projekt – postup  Příprava (7-8/2010) Studium dostupných pramenů Návštěva dvou IPS - rozhovory  Kvantitativní fáze šetření (9-11/2010) Vypracování dotazníku Pilotní šetření (3 IPS) Vlastní sběr dat (všechny IPS)  Zpracování získaných dat (12/2010-5/2011) Kontrola dat, kódování Statistické analýzy Interpretace výsledků (seminář)  Kvalitativní fáze šetření (11/2010-5/2011) Focus Group Rozhovory na IPS  Formulace opatření a závěrů (6-8/2011) Expertní skupiny Oponentní řízení

6 Dotazníkové šetření  Připravené otázky byly rozděleny do dvou dotazníků – „společného“ pro celou IPS a „individuálního“ pro každého pracovníka.  Oba dotazníky obsahovaly celkem 17 tématických okruhů a cca 120 otázek.  Pro zpracování bylo získáno: 81 dotazníků „společných“ – tj. 76 (ze 77) IPS + 5 (ze 6) poboček / dislokovaných pracovišť 173 dotazníků „individuálních“ – z toho: 104 (60 %) řadových pracovníků IPS 10 (6 %) vedoucích zapojených do činnosti IPS 19 (11 %) vedoucích částečně zapojených do IPS 40 (23 %) vedoucích bez podílu na činnosti IPS

7 Vybraná témata  vzdělávání pracovníků a supervize  metodické příručky a odborná literatura  diagnostické nástroje  jevy negativně zasahující do práce IPS  budoucnost pohledem pracovníků IPS

8 Základní informace o IPS  Informační a poradenská střediska pro volbu a změnu povolání úřadů práce (IPS) byla zřizována v letech na základě Metodického pokynu MPSV č. 10/93 (a č. 16/94) a související Koncepce informačních a poradenských středisek pro volbu povolání.  Všechny úřady práce v ČR mají IPS. Některé ÚP zřídily a provozují IPS i na odloučeném pracovišti (6 IPS).  Organizační začlenění IPS je definováno bodem 5.1 Koncepce, kde je uvedeno: „Provozovatelem IPS je příslušný úřad práce, kde je IPS organizačně začleněno v oddělení poradenství.“  Většina IPS (82 %) je součástí organizačního útvaru, jehož hlavní náplní práce je poradenství či speciální poradenství, 14 % patří pod útvar zprostředkování nebo poradenství pro zprostředkování.  80 % respondentů považuje začlenění IPS v útvaru poradenství za optimální, 12 % si myslí, že by IPS mělo být samostatným útvarem.  Organizační struktura úřadů práce je nejednotná.

9 Počet pracovníků IPS  Ve všech IPS na úřadech práce v ČR pracuje podle našich výsledků 143 pracovníků (112 řadových a 31 vedoucích). Někteří z nich však mají zkrácený úvazek, případně vykonávají i jinou činnost (vedení oddělení). Při zohlednění výše úvazku vychází v průměru 1,6 pracovního úvazku na okres.  Přestože Koncepce v bodu 5.2 uvádí: „Provoz IPS předpokládá personální vybavení nejméně dvěma pracovníky, kteří se činnosti v IPS věnují v plném rozsahu celého pracovního úvazku.“, realita je jiná – ve 41 % IPS pracuje pouze jeden pracovník (někde dokonce jen na částečný úvazek), dva pracovníky s plným úvazkem má pouze 22 % IPS. Více než dva zaměstnanci jsou v 16 % středisek (tj. ve 12 IPS).  Ne všude je také práce informačního a poradenského střediska doceněna, někteří pracovníci uvádějí, že mají na starosti ještě mnoho dalších záležitostí (mimo vlastní činnost IPS). V průměru podle vlastního hodnocení věnují samotné činnosti IPS necelých 60 % svého pracovního času, administrativě spojené s IPS necelých 20 % a zbývajících 22 % času vykonávají jiné činnosti nesouvisející s IPS (nejčastěji jiné poradenství, administrativa související se zajištěním externího poradenství, výběrová řízení, různé projekty a rekvalifikace).

10 Optimální počet pracovníků IPS  Podle názorů respondentů by se optimální počet pracovníků IPS měl pohybovat kolem dvou plných úvazků – názory vedoucích a řadových pracovníků se však liší. Průměrný optimální počet pracovníků navržený: řadovými pracovníky – 2,15 vedoucími pracovníky zapojenými v činnosti IPS – 2,68 vedoucími pracovníky mimo IPS – 1,85  Počet pracovníků by měl být určován na základě těchto (nejčastěji uváděných) kritérií – počet škol a žáků v okrese, míra nezaměstnanosti či počet uchazečů a velikost regionu. Více než polovina pracovníků by však chtěla, aby se zohledňovala samotná činnost IPS – nejen počty klientů či spolupracujících škol, ale i náplň práce, realizované aktivity, kvalita práce či administrativní náročnost. Tato kritéria jsou však obtížně kvantifikovatelná, proto je možnost jejich využití omezená.

11 Charakteristika pracovníků IPS  V IPS pracují převážně ženy (88 %), průměrný věk je 43,5 roku a 35 % pracovníků je starších 50ti let. Více než 70 % má vysokoškolské vzdělání, nejčastěji v oboru pedagogickém či sociálních věd.  Podle respondentů by optimální pracovník měl splňovat stejné podmínky: měl by to být vysokoškolák s oborem pedagogika či sociální vědy, s praxí v této oblasti v délce pěti let. Většina IPS má také tyto podmínky jako požadavek na nové pracovníky (nejčastěji VŠ nebo VOŠ vzdělání v oboru pedagogika či sociální vědy).  Naprostá většina (více než 95 %) dotázaných je přesvědčena, že stávající věková a kvalifikační struktura pracovníků IPS i jejich délka praxe je vyhovující (zcela či spíše).  Nižší míra spokojenosti je pouze s počtem zaměstnanců IPS a jejich úvazků. Stávající stav více než pětina respondentů považuje za nevyhovující. Důvodem je především příliš mnoho činností na jednoho pracovníka, problém zastupitelnosti, nedostatek času na potřebné činnosti, nárazovost práce.  Podobné rozložení odpovědí měla i další souhrnně hodnotící otázka na celkové kapacitní možnosti IPS, kde opět více než 22 % pracovníků uvedlo, že tyto možnosti jsou nedostačující (zcela či spíše).

12 Struktura pracovníků – závěry a další otázky  Ačkoli podle „Koncepce“ by mělo mít každé IPS dva pracovníky (na plný úvazek), realita je jiná – ve více než 60 % IPS má méně než dva celé úvazky (5 % méně než jeden).  Podle názorů samotných pracovníků je nízký počet zaměstnanců problém – za optimum považují dva pracovníky. Velikost IPS by měla záviset na velikosti regionu (počtu škol a žáků, nezaměstnanosti,…).  Jak definovat ideální velikost IPS (vzorec)?

13 Vzdělávání pracovníků IPS  Více než 75 % pracovníků IPS se během posledních dvou let zúčastnilo prohlubujícího odborného vzdělávání. Podle názoru poloviny oslovených obsah těchto kurzů do značné míry odpovídá jejich potřebám, další pětina uvádí, že odpovídá pouze částečně. Důvody nespokojenosti, které uvedla čtvrtina respondentů, lze shrnout slovem „aktualizovat!“ (vycházet z aktuální náplně práce IPS, pružně reagovat na změny ve školství a na trhu práce, zařazovat nová témata a moderní přístupy, techniky a formy,…).  Možnost účasti na těchto kurzech je hodnocena převážně pozitivně - většina (64 %) uvádí, že je velmi či spíše dobrá. Někteří však popsali stávající situaci tak, že nabídka kurzů odpovídá potřebám nových pracovníků, ale pro další vzdělávání zkušených moc možností není. Více než polovina (53 %) oslovených je přesvědčena, že systém vzdělávání neumožňuje pracovníkům IPS kontinuální a dlouhodobý profesní rozvoj.

14 Vzdělávání pracovníků IPS  Pro svůj další profesní rozvoj poradci pro volbu povolání postrádají především systematické vzdělávání (školení, prohlubování znalostí, semináře), možnost výměny zkušeností, čas (a prostor), novinky (aktuální informace), jistotu a podporu.  Téměř všichni pracovníci by uvítali možnost účastnit se odborných akcí k problematice mládeže a trhu práce (konferencí, seminářů, stáží), v současné době však tuto možnost má jen 55 % oslovených (součet odpovědí určitě a spíše ano).  Optimální systém vzdělávání by měl prezenční (případně kombinovanou) formu, délku v prvním případě 2-5 dní, ve druhém jeden měsíc, ideálním přednášejícím by byl odborník (externí) spolu s pracovníkem ÚP a místem školící středisko (případně v kombinaci se soukromým subjektem). Obsah by byl složen především z nácviku, zážitkových aktivit a kauzistik vztahujících se k činnosti IPS, dále z teorie a aktuálních informací.

15 Vzdělávání – závěry a další otázky  Vzdělávací systém pro pracovníky ÚP existuje, ale pro potřeby IPS není optimální – neumožňuje kontinuální a dlouhodobý profesní rozvoj.  Chybí především navazující školení pro zkušenější, nové informace, výměna zkušeností, účast na konferencích a seminářích.  Potřeba vytvořit a v praxi realizovat systém navazujícího vzdělávání pro IPS (ne v rámci tohoto projektu)  Potřeba zajistit možnost výměny zkušeností (krajská setkání, semináře, mailing list)

16 Supervize  Pojem supervize zná většina oslovených, ne všichni však vědí, co tento pojem přesně znamená (pouze hrubý přehled o významu má 27 % osob). Většina (87 %) souhlasí s tím, že je její zavedení potřebné, v současné době však má tuto možnost pouze 21 % pracovníků.  Pokud by byla zavedena, optimálně by měla proběhnout 2-3x ročně. Téměř polovině respondentů nezáleží na tom, zda by supervizor měl být externí či interní (ostatní se přiklánějí častěji k interním, nejčastěji z důvodu dobré znalosti prostředí).  Polovina pracovníků nemá obavy z toho, že by se supervize mohla stát nástrojem kontroly (místo aby sloužila k podpoře profesního rozvoje), 40 % však má opačný názor.  Jak zajistit supervizi a v jaké podobě?

17 Metodické příručky a literatura  Nejčastěji využívané příručky (podíl IPS): Atlas školství (94 %) Poradce k volbě povolání (80 %) EURES – průvodce evropským trhem práce (51 %)  Méně než polovina IPS ( %) používá: Jak na vysokou školu Orientace ve světě práce Metodická příručka poradce pro volbu povolání Příručka pro poradce ke zprostředkování Volba povolání  Více než čtvrtina pracovníků považuje dostupnost metodických příruček a odborné literatury za nedostačující (chybí).  Chybí především metodiky a příručky pro práci s problémovými klienty a osobami se zdravotními potížemi. Ve více než polovině (57 %) IPS však chybí také metodická příručka pokrývající celé poradenství v IPS a 54 % IPS postrádá metodickou příručku pro práci s dospělými klienty.  Jak zajistit dostatek odborné literatury všem?

18 Diagnostické nástroje  Nejčastěji používané (podíl IPS – součet „často“ a „velmi často“): Průvodce světem povolání (82 %) Internetové aplikace – ISTP, Orientexpress, apod. (77 %)  Méně než polovina IPS (25-50 %) využívá: AIST-R Testy dovedností Schuhfridův test  Pokud jsou diagnostické nástroje k dispozici, jsou s nimi pracovníci IPS většinou spokojeni (s výjimkou Comdi a AIST-R). Většinou je však nemají (více než polovina pracovníků nemá k dispozici: Testy inteligence, Testy asertivního chování, Testy studijních předpokladů, Testy sociálních kompetencí, Osobnostní testy a COMDI).  Pouze třetina zástupců IPS však hodnotní jejich dostupnost jako nedostačující (ostatním stačí to, co mají).  Které diagnostické nástroje doporučit? Jak je zajistit? Jak podpořit jejich využívání?

19 Jevy negativně zasahující do práce IPS  Jevy vnímané výrazně negativně (s více než 20 % odpovědí „výrazně zasahuje“): Nedostupnost kvalitních diagnostických nástrojů, které mohou použít a vyhodnotit i zaměstnanci bez psychologického vzdělání. Neaktuálnost informačních zdrojů (databáze škol a vzdělávacích programů). Nedostatečné prostory IPS. Absence databáze vzdělávání dospělých. Nedostatečné personální zajištění IPS. Nedostatečné materiální a technické vybavení IPS.  Jevy s nejvyšším průměrem odpovědí (vysoce negativně vnímané): Nedostupnost kvalitních diagnostických nástrojů, které mohou použít a vyhodnotit i zaměstnanci bez psychologického vzdělání. Absence databáze vzdělávání dospělých. Absence metodik pro specifické skupiny klientů (např. pro OZP, nezaměstnaní, dospělí volící si další vzdělání nebo nové povolání, problémoví klienti apod.).

20 Jevy negativně zasahující do práce IPS  Jevy vnímané nejméně negativně (s více než 20 % odpovědí „vůbec nezasahuje“): Špatná spolupráce s ostatními organizačními složkami ÚP. IPS vykonávají navíc i práci určenou jiným organizačním složkám ÚP. Nedostatečné prostory IPS.  Jevy s nejnižším průměrem odpovědí (slabě negativně vnímané): Špatná spolupráce s ostatními organizačními složkami ÚP. Přesun činnosti IPS směrem k poskytování služeb dospělým. Nevhodná kvalifikace nově příchozích pracovníků pro výkon zaměstnání v IPS. Špatná spolupráce s externími institucemi (pedagogicko- psychologické poradny, školy, magistráty).

21 Budoucnost pohledem pracovníků IPS  Převažující míra souhlasu s výroky: Poskytování základních informací o vzdělávacích příležitostech a povoláních všem skupinám klientů bude i nadále základním kamenem práce IPS. Klíčovou by měla pro IPS zůstat práce s dětmi (volba povolání a vzdělávací dráhy). Poradenství pro mladé lidi, kteří předčasně ukončili své vzdělání na střední škole nebo učilišti, aniž by získali certifikát (maturita, výuční list apod.), bude stále významnější součástí nabídky služeb IPS. Školy nejsou schopny vlastními zdroji zajistit výchovu a poradenství pro volbu povolání, proto by měly na těchto úlohách nadále spolupracovat IPS. IPS by měly rozšiřovat a zlepšovat své služby pro nezaměstnané klienty (informace a poradenství především pro volbu a změnu povolání specializované na dospělé nezaměstnané). IPS mají dobrý potenciál stát se tvůrci know-how pro poradenství v oblasti kariérového a celoživotního vzdělávání. IPS budou v budoucnu rozšiřovat své služby především o poradenství pro vzdělávání a změnu povolání u dospělých. Síť IPS by se měla stát základem pro vznik sítě pracovišť poskytujících kariérové a celoživotní poradenství. Poradenství pro absolventy škol, kteří se chystají vstoupit na trh práce, bude tvořit podstatnou součást práce IPS.

22 Budoucnost pohledem pracovníků IPS  Převažující míra nesouhlasu s výroky: Administrativa spojená s uzavíráním smluv na rekvalifikace by se měla stát součástí činností IPS. Činnost IPS je NA NAŠEM ÚŘADU PRÁCE utlumována.

23 Děkuji za pozornost

24 Hlasování  Hlasovací lístek máte v deskách, které jste dostali u prezence – je žlutý.  V následujících dvou blocích uslyšíte osm příspěvků.  Každému příspěvku můžete dát 0-5 bodů (čím lepší, tím více bodů) – své hodnocení zapište do šedého (druhého) sloupce na žlutém hlasovacím lístku. Číslo v prvním sloupci je pořadí příspěvku.  Další políčka slouží k podrobnějšímu hodnocení užitečnosti a využitelnosti. Můžete využít v záhlaví nabízenou stupnici odpovědí nebo napsat hodnocení vlastními slovy, případně přidat jakýkoli komentář. Pokud nemáte zájem, tato pole nemusíte vyplňovat.  Hlasování je anonymní.  V deskách máte dále pět lístků: Bílý (A) na otázky k prezentaci výsledků šetření a projektu Zelený (B) na náměty pro odpolední diskusi Světle žlutý (C) na připomínky k našemu projektu Světle oranžový (D) na vyjádření zájmu o spolupráci (uveďte jméno) Sytě oranžový (E) na celkové hodnocení dnešního semináře  Lístky postupně odevzdávejte podle instrukcí do krabice

25 Příklady dobré praxe 11,15-12,15první blok – 4 příspěvky 1.11,15Obdržálková Věra (ÚP Domažlice) Besedy se žáky ZŠ a SŠ - využívání zpracovaných prezentací v PowerPointu 2.11,30Martincová Naděžda (ÚP Rychnov nad Kněžnou) "Oborové dny" besedy k volbě povolání pro žáky základních škol 3.11,45Vondroušová Magda (ÚP Mělník) IPS a rodičovská veřejnost 4.12,00Synková Jaroslava (ÚP Žďár nad Sázavou) Volba povolání trochu jinak…

26 Příklady dobré praxe 13,00-14,00druhý blok – 4 příspěvky 5.13,00Adámek Vítězslav, Lakomý Jan (ÚP Vsetín) Činnosti IPS, úroveň vzdělání ve školách, spolupráce s dalšími organizacemi školství 6.13,15Marešová Jana, Vízdalová Jana (ÚP Trutnov) Moderní informační zdroje v práci IPS - praktická ukázka sekce Vzdělávání na lokální webové stránce ÚP Trutnov - jak soustředit důležité informace na jedno místo 7.13,30Tylečková Renáta (ÚP Frýdek-Místek) Semináře o možnostech dalšího vzdělávání dospělých 8.13,45Procházková Zdeňka (ÚP Jičín) Aktivity IPS pro uchazeče o zaměstnání se zaměřením na nácvik dovedností a kariérové poradenství pro osoby na trhu práce


Stáhnout ppt "Středisko podpory poradenských služeb Národní vzdělávací fond, o.p.s. Opletalova 25 110 00 Praha 1 Ing. Zuzana Freibergová Ing. Pavlína Maříková Mgr. Radka."

Podobné prezentace


Reklamy Google