Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1969 – 1989.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1969 – 1989."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1969 – 1989 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.118 Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: Druhý – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

2 Anotace Československý stát v letech 1969 – 1989.

3 Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s programem MS PowerPoint a projektor.

4 Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN X. BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], ISBN

5 Zdroje – literatura Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN

6 Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 [online]. [cit ]. Dostupné z: Obrázek č. 2 [online].[cit ]. Dostupné z: Soubor:Teodor_Banik_busta_Alexandra_Dubceka.jpg Obrázek č. 3 [online]. [cit ]. Dostupné z: _Martina_Navr%C3%A1tilov%C3%A1.jpg

7 Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 [online]. [cit ]. Dostupné z: File:Vaclav_Havel_IMF.jpg Obrázek č. 5 [online]. [cit ]. Dostupné z: File:Gorbachev_Party_Document_of_the_CPSU.gif Obrázek č. 6 [online]. [cit ]. Dostupné z: File:Reagan_Mitterrand_1984_(cropped).jpg

8 Československý stát v letech

9 Období normalizace Politický systém v zemi se vrátil k neostalinismu a tvrdé diktatuře. Do čela státu a strany se dostali díky sovětské podpoře Gustav Husák, Vasil Biĺak, Alois Indra, atd. Dne se konala k 1. výročí okupace demonstrace. Demonstrace posloužila k vydání zákonného opatření, podle kterého mohl být kdokoliv propuštěn ze zaměstnání nebo studia bez souhlasu, byla povolena třídenní zajišťovací vazba bez předání soudu, zvýšeny horní hranice trestů, soudní řízení samosoudcem. Možnost zákazu pobytu na 1 – 5 let atd.

10 Období normalizace Obr. 1 – Vasil Biľak Obr. 2 – Alexandr Dubček

11 Období normalizace Lidé se báli, uzavřeli se, přestalo se veřejně mluvit a vytratilo se veřejné mínění. Husák zahájil čistku ve straně a bylo odstraněno asi půl miliónu lidí, kteří podporovali „Pražské jaro“. V červnu roku 1970 byl Alexandr Dubček vyloučen z KSČ. Statisíce lidí ztratilo zaměstnání a postavení ve společnosti. Rozjela se populační politika – zmrazení cen potravin, novomanželské půjčky, zavedení mateřských příspěvků, nová výstavba bytů, rekreačních chat, atd.

12 Období normalizace Ekonomika v 70. letech byla v krizi, hlavně v důsledku ropné krize, zastaralosti strojů a techniky, neschopnosti přizpůsobit se požadavkům trhu. Režim byl zaostalý, vrchní představitelé stárli a hlavně se množila masová propagace – nástěnky cti, nápisy na pracovištích a ulicích, monstrózní oslavy komunistických výročí, spartakiády jednou za 5 let atd. Mnoho významných představitelů kultury a sportu emigrovalo do zahraničí (Martina Navrátilová, Miloš Forman, atd.) a ti, kteří byli utlačováni. Obr. 3 – Martina Navrátilová

13 Období normalizace Objevil se tzv. samizdat – na psacím stroji rozmnožovaná díla významných a zakázaných autorů. Opozice proti straně byla roztříštěná, slabá a hned likvidována. V dubnu 1975 poslal Václav Havel Husákovi dopis, ve kterém ukázal, že stávající poslušnost vyplývá ze strachu. Roku 1975 po odvolání Ludvíka Svobody se stal novým prezidentem Gustav Husák. Mezníkem se stalo roku 1975 jednání Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, která deklarovala dodržování lidských práv.

14 Období normalizace Následně roku 1977 vznikla Charta 77, která požadovala po režimu otevřenou demokratickou diskusi. Hlavním cílem hnutí bylo dbát na dodržování občanských práv. Nejznámějšími představiteli jsou Václav Havel, Jan Patočka, atd. Proti Chartě 77 vznikla silná kampaň ve sdělovacích prostředcích, režim její představitele utlačoval zatýkáním, dlouhými výslechy, domovními prohlídkami atd. Jako odplatu režim vytvořil tzv. Antichartu, kterou podepsala značná část umělců a kulturních pracovníků. Obr. 4 – Václav Havel Obr. 4 – Václav Havel

15 Krize a pád režimu Československá společnost se dostala koncem 70. let do hluboké krize jako výsledek předchozího období úpadku a to jak v oblasti politické, hospodářské tak i společenské. Veškerý politický život byl řízen KSČ na principu strana = stát, ve státní správě pracovalo cca lidí. Obrovskou moc měla StB (Státní bezpečnost), která preventivně kontrolovala společnost a měla z úkol zabránit vzniku opozičních organizací. V roce 1978 vytvořila část chartistů „Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných“ (VONS). Hned roku 1979 bylo 5 jeho členů zatčeno a odsouzeno (V. Havel, J. Dienstbier, P. Uhl, V. Benda, O. Bednářová).

16 Krize a pád režimu Do ČSR se dostávali i některá zahraniční periodika vydáván našimi emigranty (př. Tigrid – časopis Svědectví, atd.). Veškerou kulturu, která měla být veřejně prezentována kontrolovala a schvalovala KSČ. Režim tvrdě vystupoval proti katolické církvi, věřící byly označováni za občany „druhého řádu“, neměli přístup k některým povoláním a studiu. Ekonomika a hospodářství dále upadali, hlavně v důsledku silného direktivního řízení a nevhodné struktuře průmyslu, hlavně orientace na strojírenství v oblasti kvantity, nikoli kvality. Zahraniční obchod se orientoval především na RVHP.

17 Krize a pád režimu Objevily se však i klady – první jaderná elektrárna (Jaslovské Bohunice), pražské metro, sítě dálnic. Životní prostředí bylo v katastrofálním stavu, stát s ním skoro nic nedělal. Sterilní režim vládl totalitními metodami, byrokratismem a odmítal jakékoli modernizace či změny. V březnu roku 1985 byl zvolen generálním tajemníkem ÚV KSSS M. Gorbačov, který zastával jinou koncepci než byla ta dosavadní. Vedení našeho státu reagovalo na tuto změnu těžkopádně, až roku 1987 se objevil první náznak změny a to dokument „Zásady přebudování hospodářského mechanismu“.

18 Krize a pád režimu Vedení státu bylo ovšem většinou hluché ke změnám vyvolaným Gorbačovem jak v SSSR tak i ostatních komunistických zemích. Naši hlavní představitelé tyto změny označily za nevhodné pro náš státní systém a neaplikovatelné. V roce 1987 se objevují první projevy nesouhlasu se stávající situací – M. Kopecký (vystoupení proti režimu a požadavek tvůrčí svobody), vzpomínka na Kampě na Johna Lennona, demonstrace na Den lidských práv v Praze apod. Obr. 5 – Michail Gorbačov

19 Krize a pád režimu Následně byl na konci roku 1987 místo Husáka zvolen novým generálním tajemníkem Milouš Jakeš. Dne na výročí okupace se konala demonstrace odpůrců režimu na Václavském náměstí. Začaly se šířit samizdatová literatura a vznikaly nové protikomunistické organizace (Československý helsinský výbor atd.). V důsledku ekonomické krize padla v říjnu 1988 Štrougalova vláda a byla jmenována nová vláda v čele s Ladislavem Adamcem, který prosazoval reformy a přeměnu režimu. Po dlouhé době se slavil státní svátek výročí vzniku ČSR, protikomunistické síly demonstrovali na Staroměstském a Václavském náměstí.

20 Krize a pád režimu Dne se sešel francouzský prezident F. Mitterand s několika disidenty (Havel, Dienstbier, Uhl, atd.) v salonku na velvyslanectví a vyjádřil jim svoji podporu. Na strana povolila shromáždění nezávislých iniciativ na Škroupově náměstí v Praze k výročí dne lidských práv. K 20. výročí Palachova upálení proběhly ve dnech 5. – vzpomínkové demonstrace, proti nimž režim tvrdě zasáhl. Havel byl zatčen a odsouzen. Obr. 6 – Francois Mitterand

21 Krize a pád režimu Odpor vůči režimu sílil, stovky lidí podepsali petici za propuštění vězňů z Palachovy akce a poslali mnoho dopisů Adamcovi. V únoru 1989 vznikla organizace Obroda – klub za socialistickou přestavbu, která sdružovala již staré bývalé reformní komunisty. Režim byl v krizi, ve vládě se vystřídalo mnoho lidí, Adamec sám přiznal krizi ekonomiky a sílily protikomunistické tlaky z řad veřejnosti a různých organizací. Oslavy se konaly ve stísněném duchu, v průvodech se objevily i protestní transparenty, policie musela zasahovat a zatýkat.

22 Krize a pád režimu Následně byl vydán manifest „Několik vět“, který požadoval svobodu a demokracii. Podepsali jej tisíce lidí. Další demonstrace se konaly (výročí okupace) a (výročí vzniku ČSR). Jakeš se snažil vše řešit politikou tvrdé ruky, zatčeno mnoho aktivistů Charty 77 a redaktorů Lidových novin. Ze zahraničí chodily zprávy o bortících se komunistických režimech. Blížil se Den studentstva.

23 Kvíz 1. Normalizace je období po roce 1968, které a) ničilo komunistický režim b) reformovalo komunistický režim c) utužovalo komunistický režim 2. Samizdat je a) tajné vydávání knih b) tajné šíření knih opisování na strojích c) veřejné vydávání knih opisovaných na strojích

24 Kvíz 3. Roku 1975 se stal prezidentem a) Antonín Novotný b) Ludvík Svoboda c) Gustav Husák 4. Charta 77 vznikla jako organizace hlavně na a) ochranu komunistického režimu b) ochranu lidských práv c) porušování lidských práv

25 Kvíz 5. StB byla a) Státní bezpečnost b) Státní tajná bezpečnost c) Státní tolerovaná bezpečnost 6. Roku 1978 vznikl VONS jako a) Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných b) Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných c) Vláda na obranu nespravedlivě stíhaných

26 Kvíz 7. Komunistický režim a katolická církev měly vztahy a) dobré b) neutrální c) špatné 8. V roce 1985 v SSSR stanul a začal reformy a) Chruščov b) Brežněv c) Gorbačov

27 Kvíz 9. Naši hlavní představitelé změny ze SSSR a) přijali b) zaujali neutrální postoj c) nepřijali 10. Roku 1987 se stal prvním tajemníkem KSČ a) Milouš Jakeš b) Gustav Husák c) Vladislav Adamec

28 Kvíz 11. Před pádem komunismu byla vytvořena nová vláda v čele s a) Lubomírem Štrougalem b) Miloušem Jakešem c) Ladislavem Adamcem 12. Havel byl za komunistického režimu a) několikrát vyhoštěn ze státu b) několikrát vyznamenán c) několikrát zatčen, odsouzen a vězněn

29 Kvíz 13. Od roku 1987 se konaly demonstrace a stávky a) za odstranění komunistického režimu b) za upevnění komunistického režimu 14. V roce 1989 byl vydán dokument „Několik vět“, který a) požadoval utužení komunistického režimu b) požadoval svobodu a demokracii

30 Kvíz 15. Ekonomika a hospodářství za komunismu a) vzkvétaly b) byly normální jako jinde ve světě c) byly v krizi


Stáhnout ppt "Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: Československý stát v letech 1969 – 1989."

Podobné prezentace


Reklamy Google