Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Populace a trh práce Základy makroekonomické analýzy – blok 3 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Populace a trh práce Základy makroekonomické analýzy – blok 3 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 Populace a trh práce Základy makroekonomické analýzy – blok 3 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D.

2 Demografie Demografie je empirický vědní obor, jehož objektem jsou lidské populace a předmětem je jejich reprodukce Demografická reprodukce = obnova lidských populací rozením a vymíráním Cílem demografie jsou na jedné straně obecné pravidelnosti a zákonitosti reprodukce lidských populací a na druhé straně jejich specifické projevy u konkrétních populací. Změny počtu obyvatel a populační přírůstek jsou základními tématy demografie. DÉMOS (lid) a GRAFEIN (psát, popisovat) Řadíme ji ke společenským vědám Demografie je vědní obor, který zkoumá reprodukci lidských populací.

3 Demografie demografické události (jevy) demografické procesy lidská populace Základem populace je její dlouhá existence na společném území. termín obyvatelstvo

4 Demografické ukazatele hrubá míra úmrtnosti (mortality) – udává, kolik lidí zemřelo na 1000 obyv.daného území POČET ZEMŘELÝCH = počet zemřelých / střední stav obyvatelstva (za urč.období, na urč.místě) x 1000 (výsledek v promile) hrubá míra porodnosti (natality) – udává, kolik lidí se narodilo na 1000 obyvatel daného území POČET NAROZENÝCH = počet narozených / střední stav obyvatelstva x 1000 přirozený přírůstek - rozdíl mezi natalitou a mortalitou - udává, kolik lidí přibylo/ubylo PŘIROZENÝ PŘÍRŮSTEK = porodnost – úmrtnost (výsledek může být i záporný)

5 Populační vývoj ve světě počet obyvatel se velmi rychle zvětšuje PROBLEMATIKA RŮSTU SVĚTOVÉ POPULACE nekontrolovatelný nárůst populace v rozvojových zemích – zvyšování chudoby – šíření nemocí – vyčerpání surovin a další ohrožování životního prostředí – nárůst migrace pokles počtu obyvatel ve vyspělých průmyslových státech – populace stárne – nízká porodnost

6 Stárnutí obyvatelstva

7 Zaměstnanost - definice Ekonomicky aktivní obyvatelstvo („labour force“)- lidé, kteří již pracují nebo jsou ochotni pracovat a práci si aktivně hledají. Není to tedy celá populace dané ekonomiky, ale jen její část. Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo - občané mladších 15let, důchodci, studenti apod.

8 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Ekonomicky aktivní obyvatelstvo se člení na osoby zaměstnané a nezaměstnané. Za zaměstnané jsou považovány osoby patnáctileté a starší, které pracovaly alespoň 1 hodinu týdně za mzdu, plat nebo jinou odměnu. Do kategorie zaměstnaných náleží - všichni placení zaměstnaní a všichni zaměstnaní ve vlastním podniku (podnikatelé a pomáhající rodinní příslušníci); -ženy na mateřské dovolené, které před nástupem na mateřskou pracovaly; Ženy na rodičovské dovolené se ale zahrnují buď mezi ekonomicky neaktivní nebo nezaměstnané.

9 Nezaměstnanost Statistická definice nezaměstnaných se odlišuje od definice nezaměstnaného pro účely státní sociální podpory. Příčin je několik: např. osoba, která pobírá dávky v nezaměstnanosti může pracovat jednu a více hodin týdně za odměnu nebo naopak není schopna z důvodu nemoci nastoupit do zaměstnání během 14 dnů apod. Přesto je podle zákona považována za osobu nezaměstnanou. Nicméně vždy, kdy v se makroekonomii hovoří o nezaměstnaném a nezaměstnanosti, má se namysli nedobrovolná nezaměstnanost.

10 Nezaměstnaní Nezaměstnaní jsou osoby starší 15 let, které splňují všechny tři následující podmínky: nejsou zaměstnané, jsou připraveny nastoupit do práce (nejpozději do 14 dnů) a v průběhu posledních 4 týdnů hledaly aktivně práci (nedobrovolně se ocitly bez práce) Mezi nezaměstnané patří i osoby, které nehledají práci, protože ji už našly a jsou schopny nastoupit nejpozději do 14 dnů.

11 Podílové ukazatele trhu práce míra ekonomické aktivity (participation rate) vyjadřuje podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na počtu všech osob starších 15ti let. míra zaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných na počtu všechbosob 15-tiletých a starších. míra nezaměstnanosti – přesněji obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech).

12 Dlouhodobá nezaměstnanost Problém může ale nastat, pokud osoba hledající práci (tedy nedobrovolně nezaměstnaná) nemůže delší dobu najít své uplatnění na trhu práce. V důsledku této tzv. dlouhodobé nezaměstnanosti jsou ohroženy pracovní dovednosti, návyky jedince; dlouhodobá nezaměstnanost může mít i negativní dopad na psychiku jedince; s dlouhodobou nezaměstnaností jsou spojeny i nemalé společenské náklady a ekonomické ztráty. Proto dlouhodobá nezaměstnanost je pozorně sledována. ČSÚ pravidelně zveřejňuje míru dlouhodobé nezaměstnanosti, která vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných v délce jednoho roku a více na celkové pracovní síle.

13 Míra ekonomické aktivity v ČR Míra ekonomické aktivity 15-64letých (podíl zaměstnaných a nezaměstnaných v této věkové skupině), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla 72,5 % a proti únoru 2012 se zvýšila o 1,7 procentního bodu. Po sezónním očištění míra ekonomické aktivity mužů (80,4 %) převyšovala míru ekonomické aktivity žen o 16,1 procentního bodu.

14 Nezaměstnanost v ČR Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých (podíl nezaměstnaných k pracovní síle tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla v únoru ,3 % a meziročně se zvýšila o 0,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů, očištěná od sezónních vlivů, dosáhla 6,5 %, míra nezaměstnanosti žen 8,5 %.

15 Nezaměstnanost v ČR v porovnání s EU27 Obecná míra nezaměstnanosti se v České republice dlouhodobě udržuje pod průměrem zemí EU27. Za 3. čtvrtletí 2012 byl rozdíl mezi ČR a EU27 3,3 p. b. Při relativně nízké míře nezaměstnanosti mužů je v České republice pod průměrem i míra nezaměstnanosti žen. Mezi státy EU27 s nejnižší mírou nezaměstnanosti se řadí Lucembursko, Německo, Nizozemsko a Rakousko, kde byla míra nezaměstnanosti ve 3. čtvrtletí 2012 vůbec nejnižší a dosahovala 4,4 %. V porovnání s dalšími sousedními státy byla míra nezaměstnanosti výrazně vyšší na Slovensku (13,7 %), vyšší byla i v Polsku (10,0 %).

16 Míra zaměstnanosti v ČR Míra zaměstnanosti (podíl zaměstnaných ve skupině 15-64letých), očištěná od sezónních vlivů, dosáhla v únoru letošního roku 67,1 % a proti únoru 2012 se zvýšila o 1,2 procentního bodu. Míra zaměstnanosti osob ve věku let, očištěná od sezónních vlivů, činila 44,1 %, ve věku let 84,4 % a ve skupině osob 50-64letých 61,3 %. Po sezónním očištění činila míra zaměstnanosti mužů 75,2 %, míra zaměstnanosti žen 58,8 %.

17 Míra zaměstnanosti v ČR v porovnání s EU 27 V České republice se míra zaměstnanosti meziročně zvýšila o 0,8 p. b. Ve sledovaném období se míra zaměstnanosti žen zvýšila výrazněji (nárůst o 1,0 p. b.) než mužů (nárůst o 0,6 p. b.). Kromě zemí s nejvyšší mírou zaměstnanosti v EU27 – Švédsku, Dánsku, Německu a Nizozemsku, byla vyšší míra zaměstnanosti než v České republice ještě ve Finsku, Estonsku, Lucembursku a ve Velké Británii, čímž Česká republika oproti minulému čtvrtletí klesla o jednu příčku na 10. místo v žebříčku EU27. Míra zaměstnanosti v ČR tak převyšovala průměr EU27 o 3,1 p. b. Ze sousedních států byla nejvyšší míra zaměstnanosti v Německu (77,1 %), nejnižší byla těsně za Slovenskem (65,4 %) v Polsku (65,2 %).

18 Strategie zaměstnanosti – Evropa 2020 Pravidelná analýza trhu práce se zaměřuje na mezinárodní srovnání indikátorů strategie zaměstnanosti - Evropa Ta má v horizontu této dekády za cíl zvýšení míry zaměstnanosti osob ve věku let na 75 % a zvýšení počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku let nejméně na 40 %. Druhá část analýzy je věnována nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti na evropském trhu práce.

19 Míra zaměstnanosti v EU Počet států, které překonaly hranici 75 %, se oproti minulému čtvrtletí nezměnil a tak potřebnou hranici překonalo zmiňované Švédsko, dále Nizozemsko, Německo, Rakousko a Dánsko. Největší propad míry zaměstnanosti o 4,8 p. b. lze opět pozorovat v Řecku, kde byla zároveň i nejnižší míra zaměstnanosti ze všech zemí EU27, a to 54,9 %. Region Jižní Evropy se celkově vyznačuje nízkou zaměstnaností. Relativní mírné oživení zaměstnanosti lze naopak nadále pozorovat v pobaltských zemích. Především v Lotyšsku došlo vůbec k nejvyššímu nárůstu míry zaměstnanosti ze všech států EU27 (nárůst o 2,6 p. b.)

20 Podíl vysokoškoláku v EU (30 – 34 let) Podíl vysokoškolsky vzdělaných lidí je důležitým indikátorem z pohledu trhu práce. Vyšší vzdělání zabezpečuje lepší uplatnění na pracovním trhu. Ačkoliv došlo mezi lety 2001 a 2011 ke zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR až o 10,7 p. b., podle výsledků za 3. čtvrtletí 2012 se s dosaženým podílem 25,9 % zařazujeme mezi země s nejnižší úrovní podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30 – 34 let. Hůř než v ČR byly ve 3. čtvrtletí 2012 na tom pouze Bulharsko, Slovensko, Malta, Rumunsko a Itálie. Požadovanou hranici 40 % splňuje celkem 11 zemí. Vysoký podíl osob s vysokoškolským vzděláním mají severské země a státy západní Evropy. Ze sousedních států se nad úrovní EU27 (35,9 %) pohybuje pouze Polsko, kterému potřebná hranice 40 % unikla pouze o 0,2 p.b. Pod úrovní EU27 je pak Německo (32,0 %), Rakousko (26,5 %) a Slovensko (24,5 %).

21 Míra nezaměstnanosti v EU Míra nezaměstnanosti se nadále udržuje na vysokých hodnotách zejména v jižních státech Evropy a v pobaltském regionu. Ve Španělsku tak ve 3. čtvrtletí 2012 dosáhla nejvyšší úrovně v rámci EU27, a to 25,2 %. Výrazný meziroční nárůst až o 7,1 p. b. zaznamenalo Řecko, kde podobně výrazně narostla míra nezaměstnanosti mužů (6,7 p. b.) i žen (7,5 p. b.).

22 Dlouhodobá nezaměstnanost - EU Při všeobecném růstu nezaměstnanosti se zhoršil i další strukturální ukazatel Eurostatu podíl dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok a déle) na celkové nezaměstnanosti. Za úhrn členských zemí se zvýšil meziročně až o 1,7 p. b. na 44,7 %. V České republice se podíl dlouhodobě nezaměstnaných meziročně zvýšil o 3,0 p. b., čímž jsme se dostali na úroveň 43,4 %. To je o 1,3 p. b. za evropským průměrem. Nejhorší situace je nadále na Slovensku (podíl 67,5 %), nejlepší naopak ve Švédsku (podíl pouze 18,6 %).

23

24

25

26 Vývoj nezaměstnanosti v ČR od vstupu do EU

27 Produktivita práce ve vybraných zemích

28 Produktivita práce určována množstvím produkce vyrobené za jednotku pracovní doby úroveň produktivity práce je určena poměrem množství vyrobené produkce (Q) a množství času spotřebovaného na jeho výrobu (t) objem výroby Q může být vyjádřen v jednotkách naturálních (fyzických), peněžních (Kč), pracovních (normohodiny); spotřebovaný čas v pracovních hodinách, dnech nebo v průměrném evidenčním počtu dělníků(pracovníků) za měsíc. růst produktivity práce obrácená hodnota produktivity práce se nazývá pracnost: Q=P x t

29 Obecný vztah pro výpočet produktivity práce (Pp) Pp= Q / t Pp…produktivita práce [kus*h-1] Q... objem výroby (výrobní produkce) [kus] t... spotřebovaný čas [h]

30 Produktivita a ekonomika NEJLEPŠÍM ZNÁMÝM MĚŘÍTKEM PRODUKTIVITY JE RELACE MEZI VÝSTUPY (produkce podniku, dosažený zisk atd.) A VSTUPY PRACOVNÍHO ČASU ZMĚNY V NÁKLADECH NA JEDNOTKU PRÁCE JSOU OBECNĚ V RELACI KE ZMĚNÁM V PRODUKTIVITĚ ZMĚNY V CENÁCH JSOU ÚZCE SPOJENY SE ZMĚNAMI V NÁKLADECH NA JEDNOTKU PRÁCE RYCHLÉ NÁRŮSTY PRODUKTIVITY ZPRAVIDLA ZMÍRŇUJÍ ZVYŠOVÁNÍ JEDNOTKOVÝCH MZDOVÝCH NÁKLADŮ A CEN CENY SE ZPRAVIDLA ZVYŠUJÍ RYCHLE, JESTLIŽE SE PRODUKTIVITA ZVYŠUJE POMALU NEEXISTUJE ŽÁDNÝ JASNÝ VZTAH MEZI ZMĚNAMI V PRODUKTIVITĚ A ZMĚNAMI ZAMĚSTNANOSTI REÁLNÁ KOMPENZACE ZA HODINU PRÁCE SE OBECNĚ ZVYŠUJE V SOULADU S RŮSTEM PRODUKTIVITY. Zvýšení kompenzací ⇒ zvýšení životní úrovně

31 Faktory ovlivňující produktivitu práce Pracovní síla Pracovní prostředek Pracovní předmět Organizace pracovního procesu v podniku a nadpodnikovém měřítku Přírodní podmínky

32 Náklady práce Náklady práce (měsíční) jsou českým statistickým úřadem definovány jako: „náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Jsou součtem přímých nákladů (mezd vč. náhrad), sociálních požitků, sociálních nákladů/výdajů, personálních nákladů/výdajů, daní. Přijaté dotace od úřadů práce na veřejně prospěšné práce či společensky účelná pracovní místa se odečítají. Jedná se o hodnotu připadající v průměru na 1 zaměstnance za měsíc.

33 Úplné náklady práce Definice úplných nákladů práce a jejich struktura, šetřená ČSÚ, je odvozena od metodiky Eurostatu, který je definuje jako: výdaje zaměstnavatele, které souvisejí se zaměstnáváním pracovníků. Zahrnují náhrady zaměstnancům, náklady na odborné vzdělávání a ostatní výdaje

34 Hlavní ukazatele nákladů práce Průměrné měsíční náklady práce průměrné hodinové náklady práce Struktura nákladů práce

35 Náklady práce ČSÚ zjišťuje úplné náklady práce a jejich podrobnou strukturu každý rok. Eurostat šetří objem a podrobnou strukturu nákladů práce v členských státech EU ve čtyřletých intervalech v Šetření nákladů práce (Labour cost survey – LCS). Údaje se z hlediska metodiky po přepočtu na EUR, popř. na PPS, dají porovnávat.

36 Náklady práce Struktura nákladů práce ovlivňuje podnikatelské aktivity, motivuje zaměstnance a působí na vztahy mezi státem, zaměstnavateli a zaměstnanci a dalšími sociálními skupinami obyvatelstva. Rozhodující položkou nákladů práce jsou přímé náklady, tj. mzdy a platy. Podle českých právních norem je mzda a plat odměnou za práci. Na rozdíl od většiny evropských zemí sociální situace zaměstnance a jeho domácnosti není součástí ceny práce, řeší ji státní rozpočet.

37 Náklady práce Náklady práce se dělí na přímé náklady, tj. mzdy a platy (tarifní mzda, odměny a prémie, mimořádné výplaty, příplatky...) a náhrady mzdy placené zaměstnavatelem. V České republice se přímé náklady podílejí na úplných nákladech práce více než 70 %. Další složkou jsou nepřímé náklady, kam patří sociální požitky (výrobky firmy se slevou, příspěvky na bydlení, stravování, spoření...), sociální náklady/výdaje (platby zákonného pojistného, odstupné, ostatní sociální dávky...), personální náklady/výdaje (náklady na nábor zaměstnanců, na výchovu učňů, „ošatné“, náklady na školení...) a daně a dotace (daně a sankce vázané na zaměstnávání lidí, dotace na pracovní sílu).

38 Náklady práce Česká republika má jedny z nejnižších přímých nákladů práce v EU. Rozdíl nejvyšších a nejnižších přímých nákladů práce činí v EU zhruba 25 procentních bodů. Změna relace přímých a nepřímých nákladů u států EU není v čase vysoká (trend mírného růstu podílu přímých nákladů na nákladech práce), pohybuje se za poslední roky zhruba kolem 1 p. b. (výjimkou je Bulharsko, zvýšení přímých nákladů od roku 2005 o cca 9 p.b.)

39 Užitečné odkazy Aktuální demografické informace o České republice: Aktuální demografické informace – svět: – sekce Factbooks Interaktivní data - list/unemployment-ratewww.google.cz/publicdata list/unemployment-rate


Stáhnout ppt "Populace a trh práce Základy makroekonomické analýzy – blok 3 doc. Ing. Šárka Laboutková, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google