Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

15. 3. 20061 FI-09 Mechanika tekutin II.. 15. 3. 20062 Hlavní body Úvod do mechaniky kapalin a plynů Hydrodynamika ideálních kapalin Bernoulliho rovnice.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "15. 3. 20061 FI-09 Mechanika tekutin II.. 15. 3. 20062 Hlavní body Úvod do mechaniky kapalin a plynů Hydrodynamika ideálních kapalin Bernoulliho rovnice."— Transkript prezentace:

1 15. 3. 20061 FI-09 Mechanika tekutin II.

2 15. 3. 20062 Hlavní body Úvod do mechaniky kapalin a plynů Hydrodynamika ideálních kapalin Bernoulliho rovnice a její použití Hydrodynamika viskózních kapalin Vlastnosti Newtonovských kapalin Zákony: Newtonův, Poiseuillův a Stokesův Hydrodynamika krevního oběhu

3 15. 3. 20063 Zachování energie I Bernoulliho rovnice vyjadřuje zákon zachování (hustoty) energie : V praxi se vyjadřuje několika způsoby, například v rozměrech délkových :

4 15. 3. 20064 Odvození Bernoulliho rovnice I Uvažujme dvě různá místa, ohraničující určitý úsek jednéné proudové trubice, která jsou popsána rychlostí v i, tlakem p i a výškou h i. Působením tlakových sil se určitý objem  V se přemístí za čas  t z prvního místa do druhého. Na oba objemy působí z vnějšku úseku tlakové síly opačné orientace F i = S i p i. Práce, kterou vykonají tyto síly za  t se musí rovnat přírůstku celkové energie daného objemu.

5 15. 3. 20065 Odvození Bernoulliho rovnice II Tedy : Po dosazení : Aplikujme rovnici kontinuity :

6 15. 3. 20066 Odvození Bernoulliho rovnice III Tento vztah, vyjadřující zachování energie, bývá zvykem vydělit  V a přeskupit podle uvažovaných míst : Daniel Bernoulli 1700-1783, Švýcar Celková energie proudící kapaliny má tedy tři složky : tlakovou, kinetickou a potenciální.

7 15. 3. 20067 Použití Bernoulliho rovnice I Bernoulliho rovnice lze použít jako prvního přiblížení při řešení řady praktických problémů. Uvažujme například výtok kapaliny ze široké (nebo doplňované) nádoby malým otvorem umístěným v hloubce h pod hladinou. V Bernoulliho rovnici můžeme udělat několik úprav a zanedbání :

8 15. 3. 20068 Použití Bernoulliho rovnice II Oba tlaky jsou atmosférické : p 1 = p 2. Vyjádříme hloubku: h = z 1 – z 2 Rychlost v 1 můžeme zanedbat. Po zkrácení  a úpravě : Tento tzv. Torrichellio vzorec byl znám sto let před Bernoullim.

9 15. 3. 20069 Použití Bernoulliho rovnice III Není-li možné rychlost v 1 zanedbat, použijeme rovnici kontinuity v 1 = v 2 S 2 /S 1 : Po zkrácení , zavedení hloubky a úpravě : (výraz má zjevně smysl jen pro S 1 > S 2 )

10 15. 3. 200610 Použití Bernoulliho rovnice IV Uvažujeme-li místa o stejné výšce je z Bernoulliho rovnice patrná zajímavá vlastnost proudících tekutin a to, že v místech s větší rychlostí je nižší tlak. Na tomto principu je založena řada jevů od bouchání dveří v průvanu, přes střílení rohového kopu ve fotbale, po létání letadel. Protože jsou důsledky na první pohled překvapivé, je tento jev znám jako hydrodynamický paradoxon. Významné je jeho využití při měření rychlosti.

11 15. 3. 200611 Použití Bernoulliho rovnice V Pitotova trubice (potřebuje fajfku) : do měřené kapaliny jsou vnořeny dvě trubice, ústí jedné je kolmo, ústí druhé rovnoběžně s jejím proudem (fajfka) v 2 = 0. v každé trubici vystoupí kapalina do výšky z i podle odpovídající tlaku p i =  gz i při jejím ústí

12 15. 3. 200612 Použití Bernoulliho rovnice VI Venturiho trubice (potřebuje zúžení) : do měřené kapaliny jsou kolmo vnořeny dvě trubice, jedna v místě s průřezem S 1, druhá S 2. v každé trubici vystoupí kapalina do výšky z i podle odpovídající tlaku p i =  gz i při jejím ústí

13 15. 3. 200613 Použití Bernoulliho rovnice VII Z obou rovnic : Pro rychlost v 1 a průtok Q platí po úpravě :

14 15. 3. 200614 Viskózní kapaliny I Při proudění reálných tekutin se sousední vrstvy ovlivňují tečným napětím, které závisí na vzájemné rychlosti vrstev a viskozitě tekutiny. Mějme tekutinu proudící ve směru osy x. Potom pro tečné napětí, čili napětí působící ve směru proudění, platí Newtonův zákon:

15 15. 3. 200615 Viskózní kapaliny II  (éta) je tzv. dynamická viskozita [  ] = kg m -1 s -1 = Nm -2 s = Pa s Starší jednotka Poise [P]=gcm -1 s -1 =0.1 Pas Převrácená hodnota se nazývá tekutost:  = 1/  Často se používá viskozita vztažená na hustotu, tzv. kinematická viskozita =  / 

16 15. 3. 200616 Viskózní kapaliny III Dynamická a kinematická viskozita některých kapalin:  [Pa s] [m 2 /s] ETOH 1.2 10 -3 1.51 10 -6 benzín2.9 10 -4 4.27 10 -7 rtuť 1.5 10 -3 1.16 10 -7 olej0.262.79 10 -4 voda1.00510 -3 0.804 10 -6

17 15. 3. 200617 Viskózní kapaliny IV Viskozita : snižuje průtok kapaliny (za daných podmínek) způsobuje, že rychlost v protékaném průřezu není konstantní, ale má určité rozložení, u krajů je minimální (nulová) a uprostřed maximální. Zkusíme ukázat, že v proudovém vlákně kruhového průžezu je rozložení rychlosti na vzdálenosti od osy parabolické.

18 15. 3. 200618 Viskózní kapaliny V Mysleme si v laminárně a rovnoměrně proudící kapalině váleček o poloměru y. Na podstavy působí tlakové síly (p 1 > 0, p 2 < 0) plášť síla způsobená třením okolních vrstev. Pohybuje-li se válec rovnoměrně, musí být všechny síly na něj působící v rovnováze :

19 15. 3. 200619 Viskózní kapaliny VI Předpokládejme, že p 1 > p 2 a kapalina se pohybuje ve směru růstu souřadnice x. Znaménko + znamená, že třecí sílu bychom považovali (jako obvykle) za kladnou, kdyby měla směr rychlosti. Protože první člen je kladný, musí být třecí síla záporná, čili brzdící a rychlost klesá směrem od osy.

20 15. 3. 200620 Viskózní kapaliny VII Po zavedení  p = p 1 – p 2 a úpravě : Po integraci :

21 15. 3. 200621 Viskózní kapaliny VIII Uvažujeme-li trubici o poloměru r. Obdržíme hodnotu integrační konstanty k z okrajové podmínky v(r) = 0 : a celkově dostáváme parabolickou závislost :

22 15. 3. 200622 Viskózní kapaliny IX Důležitou a snadněji měřitelnou veličinou je průtok. Celkový průřez musíme rozdělit na mezikruží o poloměru y, v nichž je vždy rychlost konstantní: Celkový průtok obdržíme integrací : To je známá Hagen-Poiseuillova rovnice.

23 15. 3. 200623 Viskózní kapaliny X Stokesův zákon: Na kuličku o poloměru r, která se pohybuje malou rychlostí v v kapalině působí brzdící síla F = 6  rv  Kulička o hustotě  bude po ustálení rovnováhy padat v kapalině  0 konstantní rychlostí v t :

24 15. 3. 200624 Viskózní kapaliny XI Laminární proudění brzdící síla je úměrná rychlosti rychlost je úměrná r 2 střední rychlost vyplývající z H-P rovnice =Q v /S je také úměrná r 2 a tlakovému spádu Za mezí Stokesova zákona : Často je brzdící síla úměrná v 2 : F d = C d Sv 2 C d je parametr, který závisí na tvaru

25 15. 3. 200625 Viskózní kapaliny XII Pro posouzení, zda je proudění ještě laminární se používá tzv. Reynoldsovo číslo. pro kuličku o poloměru r, pohybující se rychlostí v pro kapalinu pohybující se střední rychlostí v trubici o poloměru r platí : Pro R >1000 se považuje proudění za turbulentní (ve jmenovateli posledního výrazu je řecké (ný), tedy kinematická viskozita!)

26 15. 3. 200626 Dynamika krevního oběhu I Krevní oběh je udržován srdcem. Levá část síň -> komora pumpuje krev do velkého (tělního) oběhu a pravá část do malého oběhu (plic). Krev v aortě : = 0.3 ms -1 r = 0.01 m  = 1060 kg m -3  = 3.3 10 -3 Pa s R  970 proudění je těsně ještě laminární.

27 15. 3. 200627 Dynamika krevního oběhu II Ve velkých žilách proudí krev pomaleji, jen rychlostí = 0.1 ms -1 a ve vlásečnicích dokonce jen rychlostí = 0.001 ms -1. Pomocí rovnice kontinuity můžeme odhadnout, že celkový průřez vlásečnic je 300 krát větší než průřez aorty velkých žil je 3 krát větší než průřez aorty

28 15. 3. 200628 Dynamika krevního oběhu III Podle H-P zákona je tlakový spád nepřímo úměrný čtvrté mocnině poloměru trubice. K největšímu spádu tedy musí docházet v arteriální sekci : aortaplicnice systola16 kPa (120 torr)3.3 kPa diastola10.5 kPa (80 torr)1.3 kPa

29 15. 3. 200629 Dynamika krevního oběhu IV Práce srdce bývá vyjadřována jako součet statické – objemové dodávající tlakovou energii kinetické – dodávající kinetickou energii odpovídající příslušné střední rychlosti : Pro střední hodnoty V = 70 ml a p = 13.3 kPa je W o = 0.93 J a W k = 0.003 J, tedy W = 0.94 J

30 15. 3. 200630 Dynamika krevního oběhu V Práce pravé komory je asi jedna pětina práce komory levé. Celková mechanická práce srdce při jedné systole je tedy asi 1.13 J. Při tepové frekvenci 70 min -1 je výkon srdce přibližně 1.3 W. Tato hodnota představuje jen asi jednu desetinu celkového mechanického výkonu srdce. Převažující část se spotřebuje na udržování stálého napětí (tonusu) srdeční svaloviny.

31 15. 3. 200631 Dynamika krevního oběhu VI Celkový srdeční výkon je tedy 13 W, což představuje přibližně 13% celkového klidového výkonu organismu. Srdce ale funguje nepřetržitě řadu let. Za 60 let života vykoná práci 2.5 GJ, což je : 3 s výkonu Chvaletické elektrárny Vyzdvižení 30 t břemene na Mt. Everest


Stáhnout ppt "15. 3. 20061 FI-09 Mechanika tekutin II.. 15. 3. 20062 Hlavní body Úvod do mechaniky kapalin a plynů Hydrodynamika ideálních kapalin Bernoulliho rovnice."

Podobné prezentace


Reklamy Google