Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

TISKOVÁ KONFERENCE 27. 8. 2013 KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "TISKOVÁ KONFERENCE 27. 8. 2013 KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK."— Transkript prezentace:

1 TISKOVÁ KONFERENCE KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK

2 Ing. Jarmila Štolcová, Ph.D. ředitelka pro marketing a komunikaci PK ČR

3 Ing. František Šámal předseda ČSPS RNDr. Karel Kosař, CSc. ředitel VÚPS, a.s.

4 Osnova 1.Historie – pivo na území ČR 2.Úvod – genese záměru legislativní ochrany 3.Návrh realizace – VÚPS, ČSPS, ÚPPV, Brusel 4.VÚPS – charakterizace a specifikace Českého piva 5.Současný stav – skutečnost a perspektiva

5 Historie Z archeologických nálezů je zřejmé, že pivo na našem území, které je přesně vymezeno, vyráběli obyvatelé, kteří zde žili již před Slovany, stejně tak, jako sami Slované. První záznamy o vaření piva na daném území se pojí k Břevnovskému klášteru, kde benediktinští mniši vyráběli pivo a víno v roce 993 n. l.

6 Nejstarším záznamem o pěstování chmele na daném území je zakládací listina knížete Břetislava I., již byly přiznány desátky z chmele pěstovaného v Žatci, Staré a Mladé Boleslavi kapitule Sv. Václava ve Staré Boleslavi. Prvním historickým dokumentem přímo spjatým s výrobou piva je zakládací listina Vyšehradské kapituly, vydaná prvním českým králem Vratislavem II. roku 1088 Historie

7 Cílem systému tzv. chráněných označení, zavedeného v roce 1992 v EU, je chránit tradiční regionální zemědělské a potravinářské produkty a zamezit používání historicky zavedených názvů pro výrobky, které se svými vlastnostmi nebo původem liší od původních produktů. Byla proto zavedena tři chráněná a zeměpisná označení: Chráněné označení původu (CHOP), Chráněné zeměpisné označení (CHZO) a Zaručená tradiční specialita (ZTS). Úvod

8 VÚPS prováděl koncem 90. let podrobné srovnání chemického složení českých, evropských, amerických a japonských piv. Česká piva se liší od všech zahraničních v řadě kvalitativních kritérií. Výzkum probíhal v době, kdy české pivovary masivně investovaly do moderních technologií, ke kterým nenašly více než 50 let přístup. Úvod

9 Nápad legislativně ochránit české pivo byl po řadě diskusí podpořen i Českým svazem pivovarů a sladoven (ČSPS), který se stal administrátorem přihlášky do EU. Zároveň probíhala aktivní komunikace s Úřadem průmyslového vlastnictví, který byl nápomocen při prosazování CHZO České pivo v EU a zároveň poskytoval i poradenské služby při sepisování žádostí Úvod

10 EU běžně nepovoluje CHZO na úrovni národních států. Jedinou výjimkou je Lucemburský med, což je vzhledem k velikosti území pochopitelné. V případě piva existuje např. Bavorské pivo CHZO a Brémské pivo CHZO. Bylo tedy nutné stanovit území v rámci České republiky, kde se české pivo a české suroviny vyrábějí, což je s výjimkou pohraničních oblastí (neplatí ale absolutně) prakticky většina území ČR Úvod

11 Po několika letech jednání na úrovni českých pivovarů a orgánů EU byla v roce 2008 zapsána ochranná známka CHZO České pivo v kategorii světlý ležák, tmavý ležák, světlé výčepní a tmavé výčepní pivo a lehké pivo. Úvod

12 Charakterizace a odlišnosti Českého piva - rozdíl prokvašení - barva piva - obsah hořkých látek piva - obsah polyfenolů - pH  - senzorický vjem

13 Statistické vyhodnocení odlišnosti Českého piva A – shluková analýza souboru tuzemských a zahraničních piv T - tuzemská piva, Z – zahraniční piva

14 Základní atributy legislativní ochrany Českého piva na principu chráněného zeměpisného označení - popis Českého piva - zeměpisné vymezení - suroviny - výrobní postup - zeměpisný původ - etiketování

15 Popis Českého piva Světlé pivo, které je výrazné vůní po sladu světlého typu a po chmelu. Říz tohoto piva je střední, stejně tak jako plnost chuti, která je především dána rozdílem mezi zdánlivým a dosažitelným stupněm prokvašení. Intenzita hořkosti piva je střední až vyšší, s charakterem drsnosti jemný až mírně drsný. Barva piva je zlatožlutá, střední až vyšší intenzity. Pivo je jiskrné a po nalití do sklenice vytváří kompaktní bílou pěnu. Nejsou přípustné cizí vůně a chutě, převládá chuť po sladu a chmelu, přičemž je připuštěna velmi slabá intenzita pasterační či esterové chutě a vůně. Pro pivo českého typu jsou typické vyšší hodnoty polyfenolů a vyšší hodnota pH.

16 Zeměpisné vymezení

17 Suroviny Ječný slad – 50 % ploch zaujímají odrůdy vhodné pro České pivo CHZO Český hlávkový chmel a chmelové produkty – 95 % ploch zaujímá chmel pro České pivo CHZO Voda Pivovarské kvasnice VÚPS je jedinou organizací v ČR, která je oprávněná doporučovat odrůdy ječmene, chmele, určité kmeny kvasnic pro výrobu Českého piva CHZO.

18 Výrobní postup

19 - dekokční jedno až třírmutové rmutování (nejméně 80 % českého sladu v sypání) - chmelovarem 60 – 120 minut (minimální odpar 6 %, minimální podíl českého chmele 30 %) - spodní kvašení 6 – 14 °C (Saccharomyces cerevisiae subs. uvarum) - dokvašování při teplotách kolem 0°C

20 Zeměpisný původ České pivo se vyrábí popsanou metodou výlučně na vymezeném území, z místních surovin stanovené jakosti za využití místních zdrojů vody se specifickým minerálním složením, což Českému pivu propůjčuje specifické senzorické vlastnosti. Jedinečnost výroby vychází z mnohasetleté tradice vaření piva na vyme- zeném území a předáváním z generace na generaci byla uchována až do dnešních dnů ve specifické podobě.

21 Etiketování Pivo splňující podmínky této specifikace stočené do spotřebitelských či přepravních obalů může nést na etiketách, kartonech či doprovodných propagačních materiálech označení „České pivo“ se slovním doplňkem, že se jedná o registrované chráněné zeměpisné označení, přičemž toto označení nemůže ve vztahu ke spotřebiteli vykonávat funkci ochranné známky či nezapsaného označení výrobku.

22 Piva s Chráněným zeměpisným označením Příloha V nařízení 1898/2006, v platném znění stanovuje: -Barevnost symbolu vč. referenčních barev Barvy Pantone Výtažkové barvy pro 4-barevný tisk

23 Příloha V nařízení 1898/2006, v platném znění stanovuje: - Možnost použití černobílého symbolu – včetně vzoru Piva s Chráněným zeměpisným označením

24 Příloha V nařízení 1898/2006, v platném znění stanovuje: - Možnost použití symbolu v negativu – pokud je barva podkladu tmavá, může být použit symbol v negativním formátu za použití barvy podkladu. v negativu černobílé Piva s Chráněným zeměpisným označením

25 Příloha V nařízení 1898/2006, v platném znění stanovuje: - Možnost použití symbolu v kontrastu – pokud je symbol v barevném provedení na barevném podkladu špatně vidět Symbol v kontrastu Normální symbol Piva s Chráněným zeměpisným označením

26 Příloha V nařízení 1898/2006, v platném znění stanovuje: - Typografie – pro text musí být použita velká písmena typu Times Roman - Min. velikost – tj. průměr 15 mm - Seznam „Chráněné zeměpisné označení“+ zkratky CHZO v různých jazycích – např.: CS Chráněné zeměpisné označení CHZO EN Protected geografical indication PGI Piva s Chráněným zeměpisným označením

27 Všechny zapsané CHZO/CHOP jsou chráněny proti zneužití – vztahuje se na názvy výrobků, označení, obalové materiály i na reklamu, vč. připomenutí zapsaného názvu Např. pro zapsaný název CHZO České pivo – zakázána jsou spojení typu „tradiční české pivo“ pro piva bez CHZO Piva s Chráněným zeměpisným označením

28 V EU zavedeno v roce 1992 Ochranná známka CHZO České pivo zapsána v roce 2008 Dozorem je pověřena SZPI, přísná kontrola shody s řadou požadavků, např. – 80 % ze sladového sypání na várku je vyrobeno z jarního ječmene doporučených odrůd – 30 % chmelu na várku musí tvořit Žatecký chmel nebo jeho doporučené klony – atd. CHZO České pivo

29 Hlavní přínosy: – garance kvality pro spotřebitele – ochrana před nekalou konkurencí pro pivovary – záruka stabilní poptávky pro dodavatele surovin – podpora exportu – podpora turistiky CHZO České pivo

30 Seznam u nás chráněných zeměpisných označení piv CHZO České pivo CHZO Brněnské/Starobrněnské pivo – nepoužívá se CHZO Březnický ležák – nepoužívá se CHZO Budějovické pivo CHZO Budějovický měšťanský var – nepoužívá se CHZO Černá Hora – nepoužívá se CHZO Českobudějovické pivo CHZO Chodské pivo CHZO Znojemské pivo – nepoužívá se Dle nařízení 1151/ chráněná označení, která se déle než 6 let nevyrábí, by měla být zrušena. Piva s Chráněným zeměpisným označením

31 CHZO může používat každý, kdo uvádí na trh produkt odpovídající specifikaci (čl. 12(1) nař. 1151/2012) Od má být na etiketě zapsaný název + symbol. Lze uvést i „chráněné zeměpisné označení“ nebo „CHZO“ Do té doby zapsaný název + symbol/Chráněné zeměpisné označení Piva s Chráněným zeměpisným označením

32 CHZO používá celkem 16 pivovarů pro 77 značek piva – Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod – Krušovice – Polička – Vyškov – Černá Hora – Plzeňský Prazdroj, Radegast, Velké Popovice, Gambrinus – Bernard – Primátor – Tradiční pivovar v Rakovníku – Zubr – Pivovar Protivín – Pivovar Samson – Nymburk Používání CHZO aktuální stav

33 Ing. Miroslav Koberna, CSc. ředitel pro programování a strategii PK ČR

34 Děkujeme za pozornost


Stáhnout ppt "TISKOVÁ KONFERENCE 27. 8. 2013 KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK."

Podobné prezentace


Reklamy Google