Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Šestinozí - Hexapoda. Šestinozí (Hexapoda) tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil na hrudi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Šestinozí - Hexapoda. Šestinozí (Hexapoda) tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil na hrudi."— Transkript prezentace:

1 Šestinozí - Hexapoda

2 Šestinozí (Hexapoda) tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil na hrudi tři páry článkovaných kráčivých končetin a dva páry křídel Členění Hexapoda: Hexapoda: Entognatha (Parainsecta + Diplura) + Ectognatha (ostatní hmyz = Insecta s. str.) alt. Hexapoda (=Insecta s. lat.): Parainsecta + Diplura + Insecta s. str.

3 hemimetabolie x holometabolie starobylejší skupiny, larvy podobné dospělci se stejným typem úú jako imaga, zvětšující se základy křídel, základy vnějších pohl. orgánů bez vnějších základů křídel, většinou jiný typ úú, oči, křídla a pohl. orgány se zakládají de novo, stadium kukly (klidové stadium, nepřijímá potravu)

4 Entognatha = Parainsecta + Diplura (vidličnatky) Hmyzenky (Protura) –chybí zrakové orgány a tykadla –mají pseudoculi (snad rudiment tykadla, chemoreceptor), ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule –přední nohy namířeny dopředu, bezkřídlé –zadeček 12 čl., anamorfóza (dorůstá čl.), rudimenty končetin na 1.-3.čl. –žijí v půdě, mechu, houbách... –entognátní (ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule), malé rozměry, většinou málo pigmentovaní, bezkřídlí, každý článek tykadla osvalen Parainsecta = Protura + Collembola

5 abdominální končetiny

6 Hmyzenky Entognatha: Parainsecta

7

8 –malé rozměry, podlouhlý až kulovitý tvar těla, světlí nebo pigmentovaní, povrch těla pokryt různě hustě jednoduchými setami nebo šupinkami –na hlavě tykadla (max. 6 čl.), postantennální orgán, ocelli nebo jednoduché ommatidia, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule –bezkřídlí, holeň a chodidlo srostlé (tibiotarsus) Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta

9 Zadeček se specializovanými zadečkovými končetinami: 1. čl. ventrální tubus – hygroskopický orgán, příjem vody, přidržování k podkladu 3. čl. retinakulum – zachycovací zachycovací orgán 4. čl. furka – skákací vidlička

10 –rozmnožování (samec odkládá spermatofory, příp. láká samici, pronásleduje, vozí se na jejích zádech), epimetamorfóza (svlékání i ve stadiu dospělce) –půda (různě hluboko), voda; živí se mikroorganismy, pylem, dravě... –taxonomické členění - Arthropleona (volnočlenky) + Symphypleona (srostločlenky) –nebo: Poduromorpha (Podura aquatica, Tetrodontophora bielanensis) Entomobryomorpha Symphypleona (Sminthuridae) Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta

11 Chvostoskoci (Collembola) Entognatha: Parainsecta Podura aquatica – mákovka vodní

12 Entognatha: Parainsecta Tetrodontophora bielanensis – larvěnka obrovská Chvostoskoci (Collembola) Entomobrya sp. Sminthuridae gen. sp. - srostločlenka

13

14 Vidličnatky (Diplura) = štětinovky (Campodeina) + škvorovky (Japygina) –chybí zrakové orgány a pigmentace, bezkřídlí –růžencovitá tykadla, ústní ústrojí uvnitř hlavové kapsule (entognathie), štěty (cerky) na konci zadečku –žijí v půdě, rozmnožování (spermatofor) Entognatha

15 Štětinovky (Campodeina) dlouhé článkované cerky na zadečku Škvorovky (Japygina) klíšťky na zadečku Catajapyx spp. – rozšířil se s vinicemi Entognatha: vidličnatky (Diplura)

16 Insecta s. str. Dělení: –Monocondylia kusadlo napojeno pouze jedním kloubním spojením (chvostnatky - Archaeognatha) Dicondylia kusadlo napojeno dvěma kloubními spojeními (ostatní) –alt. Apterygota + Pterygota Znaky: –ektognathie – ústní ústrojí není vtaženo do hlavové kapsule, tykadlo (scapus, pedicellus, flagellum, osvaleny 1. a 2. čl.)

17 Chvostnatky (Archaeognatha) –protáhlé válcovité tělo, světlé nebo pigmentované –velké složené oči, dotýkají se, dlouhá niťovitá tykadla, mandibula s jedním kloubem, apterní (bezkřídlé) –na zadečku dva článkované štěty (cerci) a jeden paštět (terminální filament) –spermatofor, skákají, žijí v hrabance, živí se řasami, lišejníky nebo dravě Monocondylia (Apterygota)

18 Rybenky (Zygentoma) –tvarově a zbarvením podobné chvostnatkám –složené oči se nedotýkají, paštět není o mnoho delší než cerky, neskáčí, apterní, žijí v hnízdech, synantropně, volně Dicondylia (Apterygota)

19 Křídlatí (Pterygota) vyvinuty dva páry blanitých křídel, z exitu hrudních končetin zahrnuje: Paleoptera (jepice - Ephemeroptera + vážky - Odonata) + Neoptera specifická artikulace křídel umožňuje jejich skládaní PaleopteraNeoptera

20 Jepice (Ephemeroptera) nejstarobylejší recentní řád imágo: –tykadla krátká, niťovitá, velké složené oči, ocelli, úú kousací, ale nefunkční –dva páry křídel s bohatou žilnatinou, přední pár větší, v klidu kolmo na zadeček –na zadečku dva štěty + terminální filament (paštět) - může chybět –trávicí soustava nefunkční (aerostatická funkce), vyplněna vzduchem Pterygota: Paleoptera

21 stadium subimaga mezi larvou a imagem (nevyvinuté pohl. orgány, křídla mléčně zbarvená) larvy: –vodní, různé typy dle prostředí (plovací, hrabavý, plochý, lezoucí...), listovité nebo keříčkovité tracheální žábry po stranách zadečku Jepice (Ephemeroptera) Pterygota: Paleoptera

22 Vážky (Odonata) hlava s velkýma složenýma očima, ocelli, pohyblivá, tykadla krátká, niťovitá, úú kousací hruď mohutná s mohutnou svalovinou, jedn. hrudní články zešikmené, dva páry křídel s bohatou žilnatinou, u šídel a vážek se neskládají zadeček válcovitý, u samců se sekundárními genitáliemi, samci teritoriální Pterygota: Paleoptera

23 vodní larvy, dravé i býložravé, ústní ústrojí s maskou (přeměněné labium), dýchají anální pyramidou (šídla) nebo análními ploutvičkami (motýlice, šidélka) Vážky (Odonata) Pterygota: Paleoptera

24 Caloptera (motýlice) Anizoptera (šídla a vážky) Vážky (Odonata) Pterygota: Paleoptera Zygoptera (šidélka)

25 Neoptera specifická artikulace křídla umožňuje jejich složení na zadeček, redukce příčných žilek Neoptera = „Polyneoptera“ (pošvatky, škvoři, švábi, kudlanky, rovnokřídlí atd.) + Paraneoptera (pisivky, vši, třasněnky, ploštice atd.) + Holometabola (hmyz s proměnou dokonalou) Pterygota

26 Polyneoptera Plecoptera Dermaptera Zoraptera Dictyoptera = blatopteroidní komplex (Blattodea + Isoptera + Mantodea) Orthopteroidní komplex (Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera) Pterygota: Neoptera

27 imágo: hlava prognátní, úú kousací, dlouhá niťovitá tykadla, ocelli zadní pár křídel větší než přední Pošvatky (Plecoptera) Polyneoptera

28 larvy: –vodní, s velkými křídelními pochvami, trach. žábry zespodu úú, na bázi nohou, na konci zadečku dva stěty + někdy trach. žábra –spíše tekoucí vody, živí se nárosty řas, lišejníky, detritem, výjimečně dravě Pošvatky (Plecoptera) Polyneoptera

29 Škvoři (Dermaptera) –hlava prognátní, ústní ústrojí kousací –1. pár křídel přeměněn v krátké krytky (tegminae), 2. pár blanitý –na konci zadečku klíšťkovité cerky (vytahování křídel, páření, obrana) –samička hlídá snůšku vajec a také několik prvních larvalních instarů –živí se dravě, jsou omnivorní, herbivorní i saprofágní, ektoparaziti hlodavců a netopýrů (pseudoplacentální viviparie) Polyneoptera

30 Škvor obecný (Forficula auricularia)

31 Blattopteroidní komplex = Dictyoptera Blattodea + Isoptera + Mantodea Polyneoptera

32 Švábi (Blattodea) hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, niťovitá tykadla 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár blanitý s velkým análním lalokem vajíčka v ootéce na zadečku samice, přídatné pohl. žlázy některé druhy subsociální, jsou omnivorní např. šváb americký (Periplaneta americana) – znáte z pitvy Polyneoptera: Blattopteroidní komplex

33 Cryptocercus – žije v chodbách ve dřevě, symbiotické org. jako termiti, subsociální Švábi (Blattodea) Polyneoptera: Blattopteroidní komplex

34 Kudlanky (Mantodea) –převážně tropická skupina –hlava hypognátní, předozadně zploštělá, úú kousací, ocelli, tykadla dlouhá, niťovitá –prodloužený prothorax, přední končetiny loupeživé, 1. pár křídel přeměněn v krytky, 2. pár s velkým análním lalokem –samice kladou vajíčka do pouzdra (ootheka), kterou odkládají volně na substrát, samice v zajetí kanibalistická (údajné zvýšení pářící aktivity) –dravé Kudlanka nábožná (Mantis religiosa) – (Morava, Čechy) Polyneoptera: Blattopteroidní komplex

35 Termiti (Isoptera) eusociální ale diploidní! (dělba práce - kasty, překryv generací a pohlavní a nepohlavní jedinci), tropický a subtropický hmyz Pohlavní jedinci: hlava prognátní, úú kousací, mají oči, křídla, samice abnormálně zvětšený zadeček (fyzogastrické) Polyneoptera: Blattopteroidní komplex

36 Nepohlavní jedinci: vojáci – apterní, nemají oči, silně sklerotizovaná hlava, mandibuláti nebo nasuti dělníci – apterní, nemají oči, krmí larvy, vojáky a pohl. jedince, slabě sklerotizovaní staví si termitiště, býložraví nebo všežraví (Reticulitermes darwiniensis), brvitky Polyneoptera: Blattopteroidní komplex Termiti (Isoptera)

37 Orthopteroidní komplex Orthoptera + Phasmatodea + Mantophasmatodea + Grylloblattodea + Embioptera Polyneoptera

38 Polyneoptera: Orthopteroidní komplex hlava hypognátní, úú kousací pronotum rozšířeno v laterální oblasti, přední křídla přeměněny v krytky, zadní blanitá zadní nohy skákací funkce stridulace – epigamní a teritoriální chování, Ensifera - třením 1. páru křídel, Caelifera - třením vnitřní strany zadní nohy o křídelní žilku sluchové orgány tvořeny ztenčenou kutikulou (Ensifera – na přední holeni, Caelifera – 1. zadečkový článek) Rovnokřídlí (Orthoptera) - kobylky (Ensifera) + sarančata (Caelifera)

39 Kobylky a cvrčci (Ensifera) dlouhá tykadla, dlouhé vyčnívající kladélko, kladení vajíček do půdy jsou dravé (živí se mj. sarančaty) cvrčci – někteří si hloubí chodby v zemi, stridulace kobylky – stridulace Polyneoptera: Orthopteroidní komplex

40 Sarančata (Caelifera) krátká tykadla, kladélko nevyčnívá býložravé Polyneoptera: Orthopteroidní komplex saranče marše

41 Strašilky (Phasmatodea) prognátní hlava, tykadla různě dlouhá, úú kousací, ocelli jen u okřídlených krytky (různě modifikované) převážně tropická skupina s častým mimetismem => bizarní formy částečně partenogenetické, silný vnější obal (chorion) vajíček (druhově specifické) strašilky, lupenitky Polyneoptera: Orthopteroidní komplex

42 Phasmatodea (strašilky)

43 Cvrčkovci (Grylloblattodea) hlava prognátní, složené oči redukované, dlouhá tykadla, apterní, končetiny kráčivé pod kameny i v jeskyních v chladných oblastech severní polokoule (lezou mezi sněhem a půdou) Polyneoptera: Orthopteroidní komplex

44 Strašilkovci (Mantophasmatodea) řád popsaný až v roce 2002, do té doby znám pouze z fosílií (jantaru) hlava hypognátní, ústní ústrojí kousací, apterní, 1. a 2. pár nohou (stehno a holeň) s trny (chytání kořisti) Jižní Afrika, Austrálie Polyneoptera: Orthopteroidní komplex

45 Snovatky (Embioptera) tropická a subtropická skupina, zpravidla apterní (lepší pohyb v hedvádných chodbách) od 2. larválních instarů tkají hedvábí (1. chodidlový článek na předních nohách), výstelka chodeb (hedvábné galerie), žijí gregariozně, jsou subsociální živí se fytofágně, chodby rozšiřují ke zdroji potravy Polyneoptera: Orthopteroidní komplex

46 Drobnělky (Zoraptera) malá tropická skupina, popsána až 1913 presociální, gregariozní Polyneoptera

47 Paraneoptera postupná redukce úú až v bodavě savé, larvy bez ocelli, nemají cerky Neoptera

48 Pisivky (Psocoptera) velká hlava a slož. oči, tykadla dlouhá, niťovitá, modifikované kousací ústní ústrojí (styletovité čelisti) okřídlené i bezkřídlé Paraneoptera živí se detritem, řasami, hyfami, schopnost absorbce vzdušné vlhkosti, často synantropní, v hnízdech i volně (např. na stromech)

49

50 Vši (Phthiraptera) redukce složených očí, chybí ocelli, redukce tykadel ektoparazitický způsob života (na obratlovcích), 3 larvální instary (adaptace) Paraneoptera Phthiraptera: luptouši (Amblycera) široká hlava, úú kousací, horizontální mandibuly, nohy kráčivé hostitelé: savci i ptáci

51 Péřovky (Ischnocera) tykadla vždy vyčnívají z obrysu hlavy, zvláštní rýhy na tykadla, mandibuly pracují vertikálně, nohy chápavé nejsou hematofágní, živí se pouze epidermis (savci, ptáci) Paraneoptera

52

53 Sloní vši (Rhynchophthirina) hlava protažená v dlouhé rostrum, mandibuly pracují od sebe hematofág u slonů a prasete bradavičnatého a štětkovitého

54 Vši (Anoplura) Paraneoptera úú bodavě savé, mandibuly a maxily přeměněny ve stylety, vyvinuta tzv. sekundární entognathie nohy chápavé (drápek tvoří háček) vajíčka charakteristického tvaru, lepí je na srst, všechny ektoparazité savců, epidemiologický význam Pediculus humanusPhtirus pubis veš dětskáveš muňka

55

56 Thysanoptera + Hemiptera styletovitá mandibula a styletovitá redukovaná maxila, úú bodavě savé, celé uloženo v labrolabiálním komlexu (rostrum) Neoptera: Paraneoptera

57 Třásněnky (Thysanoptera) drobného vzrůstu hlava hypo- až opisthognátní, asymetrické ústní ústrojí (redukce pravé části maxil), velké oči, málo ommatidií křídla redukovaná, tzv. stenopterie Paraneoptera

58 rozmnožování pohl. i partenogenetické, odchylky od tzv. paurometabolie (poslední stadia klidová a nepřijímají potravu) volně na vegetaci, vysávají rostlinné šťávy (přenáší virózy), eusociální druhy v Austrálii (žijí v hálkách, mají kasty, haplodiploidní systém) Třásněnky (Thysanoptera) Paraneoptera

59

60 Hemiptera Ploštice (Heteroptera) + křísi (Auchenorhyncha) + mšice, červci, mery, molice (Sternorhyncha) stavba bodavě sacího úú: protažené labrum (kryje sosák), pochva sosáku z labia, 2 páry bodavých styletů (md + mx) – 2 kanálky (salivární a nasávací) – extraorální trávení, absence palpů někdy stylety delší než pochva z labia => pak stylety stočeny v hlavě Paraneoptera: Hemiptera

61 tělo zploštělé hlava prognátní, hypognátní nebo opisthognátní křídla – 1. pár přeměněn v polokrovky, 2. pár blanitý, okřídlené až bezkřídlé druhy Paraneoptera: Hemiptera Ploštice (Heteroptera) Coreus marginatus vroubenka obecná Pyrrhocoris apterus ruměnice pospolná

62 Ploštice (Heteroptera) Paraneoptera: Hemiptera dospělci i larvy mají specifické pachové žlázy u některých druhů dochází k traumatické inseminaci suchozemské i vodní druhy, vodní dýchají vzdušný kyslík (sifon, plastron, vynoření těla) většina se živí rostlinnými šťávami, některé dravé (zákeřnice – přenašeč Chagasovy choroby – trusem), krevsající péče o potomstvo Reduviidae gen. sp. zákeřnice Cimex sp. štěnice Palomena viridis kněžice zelená

63 Ploštice (Heteroptera) Paraneoptera: Hemiptera Ranatra linearis jehlanka válcovitá Nepa cinerea splešťule blátivá Elasmucha grisea kněz Iliocoris cimicoides bodule obecná

64

65 hlava orthognátní, tykadla krátká 1. pár křídel přeměněn v krytky sají rostlinné šťávy (filtrační komora) stridulační orgány u cikád Křísi (Auchenorrhyncha) Paraneoptera: Hemiptera Cercopis sp. - pěnodějka Membracidae gen. sp. - ostnohřbetka Cicadidae gen. sp. cikáda

66 opisthognátní hlava, ústní ústrojí bodavě savé, posun vyústění sosáku mezi prvními kyčlemi (tzv. sternorhynchie), okřídlení nebo apterní, přenašeči chorob) Sternorrhyncha Paraneoptera: Hemiptera Mery (Psyllomorpha) 1. pár křídel v tegminae Molice (Aleyrodomorpha) Červci (Coccomorpha)

67 Mšice (Aphidomorpha) okřídlené i apterní, partenogenetické a pohlavní cykly některé mají tzv. siphunculi (vypuzování hemolymfy) Sternorrhyncha Paraneoptera: Hemiptera

68

69


Stáhnout ppt "Šestinozí - Hexapoda. Šestinozí (Hexapoda) tělo členěno na 3 oddíly – hlava, hruď a zadeček na hlavě se nachází 1 pár tykadel, mandibul a maxil na hrudi."

Podobné prezentace


Reklamy Google