Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Jezme méně masa. Během druhé poloviny 20. století se zpětinásobila spotřeba masa. Prudký nárůst nastal zejména v Číně a dalších zemích, v nichž se rychle.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Jezme méně masa. Během druhé poloviny 20. století se zpětinásobila spotřeba masa. Prudký nárůst nastal zejména v Číně a dalších zemích, v nichž se rychle."— Transkript prezentace:

1 jezme méně masa

2 Během druhé poloviny 20. století se zpětinásobila spotřeba masa. Prudký nárůst nastal zejména v Číně a dalších zemích, v nichž se rychle vyvíjí průmysl. V daném půlstoletí tak došlo k záměně uživatelů zemědělské půdy: větší plocha slouží k chovu (krmivo, pastviny), menší k pěstování plodin pro přímou lidskou spotřebu. Dříve tomu bylo naopak. K dalšímu zlomu došlo kolem roku 1990, kdy se většina potravin živočišného původu spotřebovala v rozvojovém světě. Před tímto rokem to bylo výsadou rozvinutého světa. Rozvojový svět však již delší dobu přejímá „západní“ styl stravování. A je v tomto podporován vládami i mezinárodními zemědělskými zájmy. Třetí související změna: tzv. hospodářských zvířat je již více než lidí.

3 Průměrná spotřeba masa v kg na osobu a rok před 40 lety a dnes. jezme méně masa USA Evropa 8956 Brazílie 7928 Čína 544 Japonsko 428 Zdroj: FAO.

4 jezme méně masa Šíření „západního“ stylu stravování v rámci celého lidstva znamená řadu ohrožení. Hlavní potíže lze shrnout následovně: NEMOCNOST OBYVATELSTVA NEDOSTATEK VODY DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ UNWELFARE CHOVANÝCH ZVÍŘAT welfare = životní pohoda; un- = ne-

5 jezme méně masa NEMOCNOST OBYVATELSTVA V rozvinutém světě je jeho způsob stravování stále více chápán coby nejčastější příčina zdravotních potíží a nemocnosti. Za ukládáním nasycených tuků stojí především živočišná složka stravy. Odborníci na výživu spolu s lékaři upozorňují na nárůst určitých chorob, z nichž některé dosáhly epidemických rozměrů (srdečně-cévní choroby, cukrovka, obezita a některé druhy rakoviny). Doporučují jednak snížení spotřeby živočišných potravin, jednak zvýšení příjmu uhlovodanů bohatých na vlákninu a více ovoce & zeleniny. NEDOSTATEK VODY Obrovská (a stále rostoucí) spotřeba vody v zemědělství představuje největší ohrožení „výroby“ potravin. Jednotka masa si vyžádá mnohem více vody než jednotka obilovin či jakýchkoli jiných plodin. Kilogramem hovězího „proteklo“ průměrně litrů vody, kilogramem sóji litrů vodyna 1 kg sóji na 1 kg hovězího

6 jezme méně masa Další potíží jsou výkaly (ročně 13 miliard tun). Ze spojení s nadměrným hnojením pro zvýšení výnosů vycházejí zdraví škodlivé koncentrace dusičnanů v půdě, vodě i ovzduší. UNWELFARE CHOVANÝCH ZVÍŘAT Mohutný nárůst spotřeby masa by nemohl nastat bez zavádění průmyslových postupů do zemědělství. Zprůmyslňování zásadně omezuje až vylučuje ohledy k potřebám zvířat: bere jim životní prostor (s jeho nezbytnými znaky), znemožňuje projevy přirozeného chování a vytváření společenských vazeb. Životní prostředí jednotlivce je nahrazeno nejmenším možným prostorem k živoření. Následkem je tělesné a duševní utrpení. DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Vysoké stavy chovaných zvířat mají ničivé účinky na životní prostředí. Početná stáda a hejna výrazně přispívají ke globálnímu oteplení: na tvorbě skleníkových plynů se podílejí asi deseti procenty. Ostatní ekologické zátěže jsou oblastního rázu. K nejzřetelnějším patří kácení a vypalování deštného pralesa ve Střední a Jižní Americe kvůli chovu „masného“ dobytka či kvůli pěstování sóji na krmivo. Anebo rozšiřování pouště při nadměrném pastevectví v Africe.

7 jezme méně masa Zaměření se na „živočišnou výrobu“ omezuje možnosti a schopnosti zajistit dostatek potravin pro celé lidstvo. Tzv. hospodářská zvířata spotřebovávají mnohem více potravinových kilojoulů, než kolik jich vytvoří ve formě masa. Maso je nejnákladnějším druhem potraviny, protože naprostou většinu krmivem vložené energie tělo neukládá, ale spotřebovává (trávení, životní funkce). A tak z jednoho hektaru s plodinami pro výkrm dobytka mohou být živeni nejvýše dva lidé. Oproti tomu 1 ha s obilovinami a luštěninami pro přímou lidskou spotřebu sytí přibližně 20 lidí. Rostlinná složka naší stravy je řádově 10x efektivnější než živočišná. Výzkumný ústav mezinárodní politiky výživy (IFPRI) uvádí, že pokud by rozvinutý svět snížil spotřebu masa o polovinu (což by mělo jedině kladný dopad na zdraví jeho obyvatel), umožnilo by to v rozvojovém světě zachránit nejméně 3,6 miliónu dětí (+ 1,2 miliónu v subsaharské Africe do roku 2020). Nejjednodušší nápravou uvedených potíží je posílení rostlinné složky našeho jídelníčku na úkor složky živočišné (v první řadě masa). Chceme-li oslabit jednu z vážných hrozeb naší životní úrovně až našeho přežití, musíme naši závislost na živočišných potravinách nikoliv zvyšovat, ale snižovat. sója 396 rýže 290 kukuřice 235 luštěniny bez sóji 213 pšenice 153 mléko 91 vejce 82 maso-průměr 50 hovězí 22 VÝNOSY VE VYUŽITELNÝCH BÍLKOVINÁCH (v kg/ha) Zdroj: USDA, FAO / WHO / UNICEF Protein Advisory Group (Poradní skupina pro bílkoviny)

8 Připomínky či o jiné prezentace mi můžete psát do schránky: Děkuji za jezme zase méně masa Od svých prarodičů můžeme slýchat, že za jejich mládí bývalo maso jedenkrát, dvakrát týdně. A od lékařů, „výživářů“ i ekologů, že nejlepší by bylo se k tomu vrátit... Potřebujete výše uvedená fakta v tištěné podobě? Napište Společnosti pro zvířata: Na DVD nabízí také 17 minutový film: „Pomozme Zemi - Jezme méně masa“. Délka života Podíl živočišné složky ve stravě člověka Úmrtnost na rakovinu prsu Množství živočišných bílkovin ve stravě člověka Úmrtnost na ateroskle- rotické postižení srdce Podíl živočišných bílkovin ve stravě člověka Zdroj: WHO a FAOZdroj: Journal Chronic DeseasesZdroj: Progress in Biochemical Pharmacology (Obsah této prezentace vychází z jejího čtyřstránkového letáku A4 s titulkem „Snížení spotřeby masa - argument pro rychlou reformu“.) ( Poznámka: Podkladem všech tří grafů byly údaje zahrnující téměř výhradně pouze tzv. vyspělé státy.)

9 Zaměření se na „živočišnou výrobu“ omezuje možnosti a schopnosti zajistit dostatek potravin pro celé lidstvo. Tzv. hospodářská zvířata spotřebovávají mnohem více potravinových kilojoulů, než kolik jich vytvoří ve formě masa. Maso je nejnákladnějším druhem potraviny, protože naprostou většinu krmivem vložené energie tělo neukládá, ale spotřebovává (trávení, životní funkce). A tak z jednoho hektaru s plodinami pro výkrm dobytka mohou být živeni nejvýše dva lidé. Oproti tomu 1 ha s obilovinami a luštěninami pro přímou lidskou spotřebu sytí přibližně 20 lidí. Rostlinná složka naší stravy je řádově 10x efektivnější než živočišná. Výzkumný ústav mezinárodní politiky výživy (IFPRI) uvádí, že pokud by rozvinutý svět snížil spotřebu masa o polovinu (což by mělo jedině kladný dopad na zdraví jeho obyvatel), umožnilo by to v rozvojovém světě zachránit nejméně 3,6 miliónu dětí (+ 1,2 miliónu v subsaharské Africe do roku 2020).

10 sója 396 rýže 290 kukuřice 235 luštěniny bez sóji 213 pšenice 153 mléko 91 vejce 82 maso-průměr 50 hovězí 22 VÝNOSY VE VYUŽITELNÝCH BÍLKOVINÁCH (v kg/ha) Zdroj: USDA, FAO / WHO / UNICEF Protein Advisory Group (Poradní skupina pro bílkoviny)

11 Délka života Podíl živočišné složky ve stravě člověka Zdroj: WHO a FAO

12 Úmrtnost na ateroskle- rotické postižení srdce Podíl živočišných bílkovin ve stravě člověka Zdroj: Journal Chronic Deseases

13 ( Poznámka: Podkladem všech tří grafů byly údaje zahrnující téměř výhradně pouze tzv. vyspělé státy.) Úmrtnost na rakovinu prsu Množství živočišných bílkovin ve stravě člověka Zdroj: Progress in Biochemical Pharmacology


Stáhnout ppt "Jezme méně masa. Během druhé poloviny 20. století se zpětinásobila spotřeba masa. Prudký nárůst nastal zejména v Číně a dalších zemích, v nichž se rychle."

Podobné prezentace


Reklamy Google