Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem.

Prezentace na téma: "Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem."— Transkript prezentace:

1

2 Komplexní analýzu nestátního neziskového sektoru kraje Vysočina jsme realizovali jako jednu z aktivit projektu „Budování rozvojového partnerství za účelem posílení kapacity při plánování a realizaci programů v kraji Vysočina“, podpořeného Evropskou unií z prostředků Společného regionálního operačního programu. Cílem projektu je: iniciovat takové změny, ze kterých bude mít užitek větší skupina obyvatel kraje a vytvořit pocit sounáležitosti obyvatel s vlastním regionem K tomu potřebujeme vybudovat místní partnerství složené ze zástupců místních samospráv, podnikatelského sektoru, nestátních neziskových organizací – NNO a dalších institucí, jako prostředek pro otevřený dialog… více o projektu na www.partnerstvi-vysocina.cz

3 Proč analýza NNO… Chybí relevantní data o tomto sektoru Komunikujeme jen s malou částí těchto organizací Při kontaktování jsme odkázaní pouze na RES a databáze jiných subjektů Poměrně mladý sektor, který se teprve buduje Přesto má hlubokou tradici Stále nedokonalá legislativa Snažíme se uplatňovat systémový přístup Strategie rozvoje NNS kraje Vysočina Absorpční schopnost, zaměstnanost, ekonomický potenciál, partnerství,…

4 Nestátní neziskové organizace (NNO): občanská sdružení vyvíjející činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů obecně prospěšné společnosti zřízené podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech církevní právnické osoby zřízené podle zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech (dříve se též používal název účelová zařízení církví) nadace a nadační fondy zřízené podle zákona č. 227/1997 Kde jsme získávali informace: ČSÚ, CEDR, ARES, databáze NNO měst a obcí, zastřešující organizace, internet (www stránky NNO, databáze NNO), regionalisté

5 Metoda kterou jsme použili: Dotazník (obeslali jsme cca 5200 organizací) Poštou Elektronicky (vyplnění i přes www) Návratnost (20%)

6 kultura 5,6%komunitní rozvoj a bydlení 0,3% památky 1,9%ochrana práv, obhajoba zájmů 0,9% sport 19,2%filantropie a dobrovolnictví 0,8% volný čas 19,2%mezinárodní aktivity 0,2% vzdělávání a výzkum 1,8%náboženství a církve 7,1% zdraví 0,7%hospodářská a profesní sdružení 0,7% sociální služby 24,8%odbory 3,1% ochrana ŽP 12,6%činnosti jinde neuvedené 1,3% Mezinárodní klasifikace NNO: ICNPO, UNITED NATIONS. Handbook on non-profit institutions in the system of national accounts. 1. vyd. New York: United Nations, 2003. 316 s. ISBN 92-1- 161461-9

7 OBSAH NNO a jejich vztahy s institucemi a organizacemi Dobrovolnictví Absorpční kapacita Technické zdroje a využívání moderních informačních technologií Ekonomická situace nestátních neziskových organizací v kraji Vysočina Kvalifikační potřeby pracovníků v neziskovém sektoru Zaměstnanci v neziskovém sektoru

8 Vztahy s institucemi a organizacemi Průměrná známka spolupráce NNO s ostatními organizacemi: Spolupráce s obcí či městem 2,01 Spolupráce s širokou veřejností 2,32 Spolupráce s ostatními NNO 2,75 Spolupráce s ostatními NNO z oboru 2,82 Spolupráce s krajem Vysočina 2,97 Spolupráce s komerční sférou 3,19 Spolupráce s ÚP 3,76

9 Spolupráce NNO s krajem podle oblastí

10 Spolupráce NNO s podnikatelskou sférou Nejvíce z komerční sféry jsou sponzorovány sportovní organizace. Ze všech NNO, které uvedly, že mají více jak 20,00% svého rozpočtu pokryto z komerční sféry (uvedlo to pouze 8% všech dotázaných), je skoro polovina právě sportovních NNO Mezi 5,00% a 20,00% rozpočtu pokrytého z komerční sféry se pohybují nejvíce sportovní a volnočasové organizace a také organizace z oblasti sociálních služeb Podobná situace je také u varianty „méně než 5%“ (nejvíce sportovní a volnočasové) Nejvíce výjimečných darů dostávají organizace v oblasti sociálních služeb O spolupráci s komerční sférou se vůbec nesnaží organizace z ochrany životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory (20% dotázaných)

11 Členství NNO v asociacích

12 Využívání dobrovolníků v NNO

13 Využívání dobrovolníků podle oblastí Pravidelně, téměř neustále a poměrně často využívají dobrovolníky převážně organizace ze sociálních služeb (ze všech organizací, které mají 5O a více dobrovolníků je 47% z této oblasti), sportovní NNO, kulturní, náboženské a církevní organizace. Výjimečnými „zaměstnavateli“ dobrovolníků jsou nejčastěji ochránci životního prostředí a organizace z mezinárodních aktivit. Těmi, kteří nejčastěji nepotřebují dobrovolníky, jsou hospodářská a profesní sdružení, odbory, volnočasové organizace (23% z nich; ale 52% je potřebuje neustále), a také ochránci životního prostředí (37% oproti 33% z nich, které je potřebují neustále). Dobrovolníků z dobrovolnických center využívají v našem kraji pouhé 3% organizací a 47% o jejich existence ani neví.

14 Počty dobrovolníků v NNO

15 Zdroje informací o výzvách (finance EU)

16 Schopnost zpracovat projektovou dokumentaci

17 Žádosti o prostředky EU

18 Žádosti EU - oborově Nejúspěšnější (a zároveň s největším počtem neúspěchů) jsou v podávání projektů organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (27,8%), na druhém místě jsou organizace z oblasti ochrany práv a obhajoby zájmů (11,1%), dále pak sociální služby, ochrana ŽP a kultura. Naopak 100% všech organizací z oblasti komunitního rozvoje a bydlení nežádalo a nepředpokládá, že by žádalo. Za nimi následují odborové organizace (69%), oblast mezinárodních aktivit (50%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%) a zdraví (28,6%). Nejúspěšnější na objem podaných žádostí jsou oblasti sociální, kultura, volný čas a náboženství a církve. Nejvíce očekávaných žádostí v budoucnu je v oblastech ochrana práv a obhajoba zájmů (33%), dále pak v kultuře (22,4%), volnočasových aktivitách (17,7%), vzdělávání a výzkumu (16,7%), sportu (16,6%) a u náboženství a církevních organizací (16,4%) a sociálních (16%).

19 Příčiny neúspěchů - 1 Administrativní náročnost (nesrozumitelnost, byrokratická zátěž, složitost) Nevhodné zaměření programů Nízká kapacita organizace (lidské zdroje, vybavení) Nedostatečná kvalifikace pracovníků (odbornost, nezkušenost, jazyková bariéra) Špatný systém financování (není zálohové financování, vysoká částka na projekt) Nedostatek informací (kde se podává žádost?, kdo vyhlašuje?)

20 Příčiny neúspěchů - 2 Nemáme právní subjektivitu Regionální vymezení (organizační jednotky v jiném kraji) Netýká se nás to Chybí konzultant a poradenské místo Chybí vlastní strategie rozvoje v dané oblasti Špatné načasování (nedostatek času na zpracování) Klientelismus, neochota, nezájem Nejednoznačnost výkladu pravidel Udržitelnost pracovních míst po skončení projektu

21 Vlastnictví www stránek

22 www stránky podle oblastí Nejvíce vlastních www mají organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu (63%), dále pak v oblastech kultury (51% a 13% ve výstavbě) a památek (40% a 15% ve výstavbě). Následují oblasti zdraví (42,9%), filantropie a dobrovolnictví (37,5%), hospodářských a profesních sdružení (33,3%), komunitního rozvoje a bydlení (33,3%) a sportu (31,3%). Naopak vůbec nemají své www organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále následují odbory (93,1%), ochrana ŽP (82,2%), sociální služby (79,4%), náboženství a církve (71,6%) a volný čas (67,3%).

23 Výše příjmů (2004) Výše příjmu organizaceProcentní hodnotaKumulace procent Do 10 000 Kč16,00% Od 10 000 do 20 000 Kč12,90%28,90% Od 20 000 do 50 000 Kč18,20%47,10% Od 50 000 do 100 000 Kč13,70%60,80% Od 100 000 do 250 000 Kč13,30%74,10% Od 250 000 do 500 000 Kč11,10%85,20% Od 500 000 do 1 mil Kč5,90%91,10% Nad 1 milion8,90%100%

24 Výše příjmů podle oblastí Příjmy jsme zjišťovali za roky 2000 – 2004 a jejich struktura je obdobná. Nejvíce organizací se pohybovala v sumě svých příjmů v částce do 10 000 Kč (je to v každém roce cca 1/5 organizací), s výjimkou roku 2004, kde nejpočetnější skupinou byly organizace s příjmy od 20 000 Kč do 50 000 Kč (18,20%). Do 50 000 Kč se vejde polovina všech oslovených subjektů, do 250 000 Kč pak více jak 3/4. Nad hranicí 1 milionu se pohybuje pravidelně každý rok přibližně 8,00% (nejvyšší vykázané příjmy byly ve výši 20 mil Kč a byly vykázány většinou v sociální oblasti).

25 Struktura příjmů (2004) - 1 Ministerstva a státní fondy Kraj VysočinaMěsta a obce v kraji Vysočina Počet organizací212208395 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 462 510 Kč200 676 Kč128 027 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 11 378 398 Kč4 970 000 Kč14 685 000 Kč Součet všech vyplacených částek 98 052 110 Kč41 759 691 Kč 50 571 039 Kč Hodnota 1. Kvartilu12 908 Kč15 000 Kč7 291 Kč Hodnota 2. Kvartilu37 224 Kč33 750 Kč18 000 Kč Hodnota 3. Kvartilu182 425 Kč111 891 Kč50 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 28,67%19,58%27,55%

26 Struktura příjmů (2004) - 2 Drobní dárci (fyz. os.a sbírky) Členské příspěvky Firemní dárci, sponzoring Počet organizací249548278 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 79 024 Kč37 56562 666 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 1 141 806 Kč1 900 000 Kč1 000 000 Kč Součet všech vyplacených částek 19 677 162 Kč20 586 090 Kč 17 421 424 Kč Hodnota 1. Kvartilu4 500 Kč2 177 Kč5 000 Kč Hodnota 2. Kvartilu15 000 Kč5 760 Kč15 000 Kč Hodnota 3. Kvartilu70 500 Kč22 225 Kč50 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 25,80%30,25%20,85%

27 Struktura příjmů (2004) - 3 Nadace české i zahraniční Fondy EUZdroje z vlastní činnosti Počet organizací7342479 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 180 359 Kč59 525 Kč284 163 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 8 000 000 Kč621 848 Kč13 280 198 Kč Součet všech vyplacených částek 13 166 212 Kč2 500 075 Kč136 114 414 Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč 10 000 Kč Hodnota 2. kvartilu12 000 Kč0 Kč34 000 Kč Hodnota 3. kvartilu87 476 Kč3 625 Kč120 000 Kč Průměrný počet % z celkových příjmů 11,98%9,56%51,40%

28 Struktura příjmů podle oblastí Nejvíce peněz získaly organizace za rok 2004 z vlastní činnosti a to 136 114 414 Kč. Okolo 98 milionů poskytla ministerstva a státní fondy a 50 miliony se na chodu organizací podílela města a obce. Kraj Vysočina přispěl NNO celkem 41 759 692 Kč. Nejvyšší vyplacenou částkou je 14 685 000 Kč a poskytla ji jedna z obcí či jedno město některé z NNO. Kraj Vysočina vyplatil nejvyšší částku ve výši 4 970 000 Kč. Průměrně přiteklo do jedné NNO z kraje Vysočina okolo 200 000 Kč a „obdarováno“ bylo 208 subjektů. 1/4 organizací dostala z kraje Vysočina cca 15 000 Kč, 1/2 maximálně 33 750 Kč a 3/4 organizací nepřesáhly 112 000 Kč. Průměrně činily peníze poskytnuté krajem Vysočina necelých 20,00% z celkových příjmů organizací.

29 Finanční prostředky pro NNO (subjektivní)

30 Vlastní hodnocení financování Téměř 90,00% si myslí, že co se týká toku finančních prostředků je neziskový sektor podhodnocen. Dalších 50,00% si myslí, že peníze nejsou spravedlivě rozdělovány (naproti tomu si 39,80% myslí, že je sice podhodnocen, ale prostředky jsou spravedlivě rozdělovány). Dostatek finančních prostředků se spravedlivým rozdělováním vidí nejčastěji sportovní a kulturní organizace, dostatek peněz s nespravedlivým rozdělováním organizace z oblasti zdraví a filantropie a dobrovolnictví. Jako ekonomicky podhodnocený, přesto v rámci možností se spravedlivě rozdělovanými prostředky vidí tento sektor památky, náboženské organizace a církve a hospodářská a profesní sdružení. Nejhůře vidí situaci organizace ze sociálních služeb, ochrany životního prostředí a odbory.

31 Úspěšnost při žádání z grantů a programů

32 Úspěšnost podle oblastí Nejúspěšnější v získávání finančních zdrojů jsou organizace z oblasti vzdělávání a výzkumu (téměř polovina z nich uvedla, že úspěšnost byla vyšší než 70,00%), ochrany práv a zájmů (také polovina z nich) a především z oblasti hospodářských a profesních sdružení. Velmi nízkou úspěšnost naopak vykazují především organizace z oblasti sociálních služeb (2/3 z nich uvedlo, že úspěšnost byla v rozmezí od 0 do 20,00%), ochrany životního prostředí (63,40%) a především odbory, kde až na jediný případ všechny odborářské organizace uvedly velmi nízkou úspěšnost. U těch organizací, které hodnotily úspěšnost získávání finančních prostředků jako střední, nízkou či velmi nízkou, jsme zjišťovali příčinu této neúspěšnosti.

33 Příčiny neúspěšnosti

34 Další příčiny neúspěšnosti Nežádali jsme Nemáme informace Nemáme finanční zdroje (kofinancování, předfinancování) Nemáme vlastní prostory Malá kapacita organizace Nedůvěra (nikdo nám nic nedá) Neochota politiků (kraj, senát) Nevhodně zaměřené programy Administrativní překážky od jiných institucí Žádá ústředí

35 Využití lobbyingu pro získání financí

36 Kdo využívá lobby Tuto metodu využívá často 1,20% organizací, občas 7,20%, výjimečně 19,20% a 72,40% organizací lobbing nepoužívá zásadně nikdy. Těmi, kteří využívají lobbing běžně jsou především sportovní organizace, naopak zásadně nikdy mají nejčastěji uvedeno ochránci životního prostředí, náboženské a církevní organizace a odbory. S lobbingem úzce souvisí i otázka, zda se jednotliví zástupci NNO v kraji Vysočina setkali s neúměrným preferováním jedné nestátní neziskové organizace na úkor ostatních. S tímto negativním jevem se velmi často setkává téměř 10,00% NNO v kraji Vysočina a dalších 21,50% se tímto jevem alespoň setkalo. 31,60% o tomto jevu slyšelo, ale nesetkalo se s ním a 37,90% se nesetkalo s tímto jevem vůbec. Podle respondentů se se s tímto jevem setkaly organizace v oblasti vzdělávání a výzkumu, kultury a sportu, naopak tento jev vůbec neznají mezi organizacemi v rámci ochrany životního prostředí, sociálních služeb a odborů.

37 Využití bankovních úvěrů - 1

38 Využití bankovních úvěrů - 2

39 Vynaložené prostředky na vzdělávání 20042005 Počet organizací, které odpověděly 518528 Průměr vyplacených prostředků na 1 NNO 6 974 Kč7 354 Kč Maximální vyplacená částka 1 NNO 400 000 Kč207 326 Kč Součet všech vyplacených částek 3 612 554 Kč3 883 263 Kč Hodnota 1. kvartilu0 Kč Hodnota 2. kvartilu165 Kč100 Kč Hodnota 3. kvartilu3 038 Kč5 000 Kč

40 Vynaložené prostředky podle oblastí V obou sledovaných letech vydávaly nejvíce finančních prostředků na vzdělávání organizace odborů (v roce 2004 vyplatily nejvyšší částku 400 000 Kč a v roce 2005 druhou nejvyšší 200 000 Kč). Nejvyšší vyplacenou částku za rok 2005 má „na svém kontě“ organizace z oblasti sociálních služeb, v roce 2004 je druhá nejvyšší částka z oblasti hospodářských a profesních organizací. Důležitou oblastí ve vzdělávání je vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků. Zaměřili jsme se na to, zda se organizace na tuto část vzdělávání zaměřují a s jakou intenzitou tak činí.

41 Vzdělávání managementu

42 Vzdělávání managementu dle oblastí Nejvíce soustavně realizuje vzdělávání managementu a vedoucích pracovníků oblast sociálních služeb, odborů, hospodářských a profesních sdružení a organizace z oblasti vědy a výzkumu. Jestliže obecná hodnota u této varianty je okolo 8,00%, pak výše uvedené oblasti vykazují hodnoty od 14% (sociální oblast) až do 50% (hospodářské a profesní organizace). Naopak školení a vzdělávání managementu se neúčastní, protože není důležité, volnočasové organizace, nemají na něj čas sportovci a drahé se zdá hned několika oblastem a to sportovcům, organizacím z oblasti památek a náboženským a církevním organizacím.

43 Zájem o školení

44 Zájem o školení dle oblastí 1. Zájem o úvod do problematiky NNO - kultura (18,60%), památky (35,00%), sport (15,90%) 2. Zájem o firemní dárcovství - vzdělávání a výzkum (21,10%), zdraví (28,60%), komunitní rozvoj a bydlení (33,30%), filantropie a dobrovolnictví (37,50%), sport (17,90%) 3. Zájem o fundraising - kulturní (23,70%), vzdělávání a výzkum (21,7),ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%) 4. Zájem podvojné účetnictví - kulturní (30,50%), ochrana životního prostředí (31,80%), památky (40,00%), sport (37,30%) 5. Zájem o spolupráci se státní správou a samosprávou - památky (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (33,30%), hospodářská a profesní sdružení (28,60%), vzdělávání a výzkum (21,10%) 6. Zájem o NNO a veřejná prospěšnost - vzdělávání a výzkum (21,1), filantropie a dobrovolnictví (25,00%), ochrana práv a obhajoba zájmů, politika (22,20%)

45 Kolik mají NNO zaměstnanců 200020012002200320042005 Počet organizací 158171174171194 Průměrný počet zam. v 1 NNO 7,327,967,877,467,417,45 Maximální hodnota 150178 150 Hodnota 3. kvartilu 45544,255

46 Proč nemají NNO zaměstnance

47 Proč nemají NNO zaměstnance - oborově 90,00% NNO si vystačí s nejvýše s 13 zaměstnanci a nejvyšší počet zaměstnanců v jedné organizaci je 190 Zaměstnance nepotřebují ze 100% organizace v oblasti mezinárodních aktivit, dále pak odbory (85%), sociální služby (80%), ochrana životního prostředí (75%) a volný čas (70%) Zaměstnance by chtěly, ale nemohou si jej dovolit, organizace ve vzdělávání a výzkumu (63%), ochraně práv, obhajobě zájmů, zdraví a náboženství a církvích (shodně 60%), dále pak v oblastech filantropie a dobrovolnictví a památkách (42%) Nejvíce zaměstnanců pracuje v oblastech zdraví (průměrně 29) v ochraně životního prostředí (14) a sociální (13); hodně vysoké číslo také uváděly odbory (64) ale zde šlo patrně o záměnu se zaměstnanci, kteří jsou členy odborových organizací

48 Mzdy v NNO Aktuálně20002001200220032004 Počet NNO155102106118130144 Průměrná mzda v Kč 68563 8324 3795 2945 5986 794 Maximální mzda v Kč 22 00015 00015 37130 00036 00040 000 Hodnota 2. kvartilu 7 52687518504 1955 6957 000 Hodnota 3. kvartilu 11 0008 0009 0009 83110 25311 000

49 Mzdy v NNO - komentář Aktuálně se průměrná mzda v nestátních neziskových organizacích v kraji Vysočina pohybuje na hodnotě 6 856 Kč. Je zřejmé, že od roku 2000 se průměrná mzda zvyšuje, přičemž oproti stavu v roce 2000 se zvedla téměř dvojnásobně. Maximální průměrná mzda byla vyplacena v roce 2004 a to 40 000Kč. Pokud porovnáme průměrné mzdy mezi jednotlivými oblastmi působnosti NNO, pak nejvyšší průměrné mzdy aktuálně mají v oblasti vzdělávání a výzkumu a to 12 047 Kč, dále v oblasti ochrana práv, obhajoba zájmů a politika (10 495 Kč) a také v odborech (10 081 Kč).

50 Výstupy Analýza získaných dat Databáze NNO přístupná na www stránkách kraje www.kr-vysocina.cz/www/nno a www.partnerstvi- vysocina.cz Publikace Vybraná data z analýzy Adresář NNO Podklad pro dopracování Strategie NNO

51 Děkujeme za pozornost za realizační tým ORR Štěpánka Böhmová, Vendula Hanzalová, Lucie Kislingerová, Klára Lisová, Petr Holý, Dita Tesařová, Magda Svatoňová a sociolog Daniel Hanzl