Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)"— Transkript prezentace:

1 Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)
Umění 20. Století Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)

2 Surrealismus Surrealisté byli inspirováni Freudovou psychoanalýzou. Usilovali proniknout k zákonitostem podprahového psychického života a jeho projevům. Vycházeli ze snů, halucinací a delirantních stavů. 1) Psychický automatismus znamená záznam psychického vlnění bez cenzury rozumu. Projevuje se hlavně v grafickém automatismu surrea­listických kreseb, črtajících bezděčně křivky a obrazce (rané kresby Miróa, Arpa, Massona).

3 2) Magický realismus zpodobňuje s iluzivní věrností vnitřní vize, fantaskní představy a výjevy denního a nočního snu. Používá naturalistické prvky zobrazení. Charakteristika: Surrealismus je blízký abstrakci, ale také realismu. Má velice širokou výrazovou škálu. Sahá od úplného popření jevového světa a jeho prostoru (Arp, Calder) přes imaginativní a fantastická díla, která nezapřou inspiraci přírodou a její morfologií (Miró, Gorky) až k malbám, které zrcadlí vnitřní model tak, jak realista kopíruje model světa vlij (Tanguy, Štýrský).

4 K surrealismu se hlásili: Hans Arp, Giorgio de Chirico, Max Ernst, Paul Klee, Man Ray, André Masson, Joan Miró, Pablo Picasso, Marcel Duchamp, Francis Picabia. Pak se připojují René Magritte, Salvador Dalí, Yves Tanguy a další.

5 Salvador Dalí ( ) Zkoušel nejrůznější malířské styly (impresionismem, futurismem, metafyzickou malbou a kubismem.) Dalího obrazy představují vrchol „antimalířskosti", která byla složkou vývoje surreralismu ja­ko opozice proti malířské tradici moderní malby od impresionismu a postimpresionismu; Dalí přejal techniku popisné naturalistické malby.

6 M. Ernst, Panna Maria trestá Ježíška před třemi svědky, André Bretonem, Paulem Eluardem, a malířem, 1926.

7 M. Ernst, Dostaveníčko přátel, 1922.

8 J. Miró, Harlekýnův karneval, 1924-25.

9 F. Picabia, Kakodylické oko, 1921.

10 S. Dalí, Tajemství touhy, 1929.

11 S. Dalí, Sen vyvolaný letem včely kolem granátového jablka vteřinu před probuzením, 1944.

12 S. Dalí, Měkká konstrukce s vařenými fazolemi
S. Dalí, Měkká konstrukce s vařenými fazolemi. Předtucha občanské války, 1936.

13 Dadaismus Hnutí dadaistů bylo intelektuálním protestem proti dosavadním kulturním a uměleckým konvencím a také proti válečné realitě a její nesmyslnosti. Díla dadaistů byla v protikladu ke všem tradičním formám. Prosazovali například návrat k dětskému tvořivému stavu. V dílech se měla odrážet prázdnost smyslu světa. Umělecké produkty byly pokládány za vedlejší. Jako v podstatě destruktivní hnutí, je­hož smyslem byla ve velké míře provokace a recese, nevytvořilo dada nové výrazové formy a ani o to neusilovalo. Šlo a o anti – umění, prostředky čerpající z nesmyslu a absurdna.

14 Charakteristika: happening, ready mades, koláž, asambláž /textil,papír,dřevo, železo/ V galerii Dada vystavovali v roce 1917 svá díla Hans Arp, Giorgio de Chirico , Max Ernst, Vasilij Kandinskij, A. Modigliani, Oskar Kokoschka, Pablo Picasso a další Marcel Duchamp Duchampovy výtvory udivovali diváky i kolegy umělce (dílo zvané Fontána - porcelánový pisoár, Sušák na lahve - opatřený jen podpisem malíře, tzv. ready-made, prázdná ampule dobře uzavřená opatřená nápisem Pařížský vzduch, re­produkce Mony Lisy s domalovanými knírky). Nejznámějšim Duchampovým dílem je obraz na skle nazývaný Nevěsta svlékaná svými mládenci (nebo Velké sklo). ready - made. hotový průmyslový výrobek je zbaven své původní funkce a dodán do umělcova díla, (fontánka)

15 M. Duchamp, Tu m… (Ty mě…), 1918.

16 M. Duchamp, Nevěsta svlékaná svými mládenci, (Velké sklo), 1961.

17 K. Schwitters, Koláž. „Merzovské“ dílo.

18 K. Schwitters, Konstrukce pro urozené dámy, 1919.

19 Neoplasticismus Neoplasticismus - vzniká v letech , založen holandským malířem Pietem Mondrianem. Ten chtěl vyjádřit ideu kosmické harmonie a užíval k tomu pravoúhlé členění obrazové plochy horizontálními a vertikálními liniemi a několik základních barev v kombinaci s bílou, šedou a černou. Neoplasticismus se soustředil kolem amsterodamského časopisu De Stilj, k jehož okruhu patřili také umělci Theo van Doesburg a Georges Vantongerloo. Své idee se pokoušeli uplatnit v architektuře a užitém umění. Ovlivnili německý Bauhaus.

20 Směřování k abstrakci, jež se objevilo začátkem 20
Směřování k abstrakci, jež se objevilo začátkem 20. století, se soustředilo a racionalizovalo v roce 1913 v díle Pieta Mondriana ( ), který vyšel z akademismu, divizionismu, fauvismu, expresionismu a dokonce i z kubismu. Jeho osobní iniciativa v ireálných barvách a redukci námětu se projevila v jeho sérii Stromů: Modrý strom (1908, Gemeende Museum, Haag), Červený strom (1908, tamtéž).

21 P. Mondrian, Šedý strom, 1911.

22 P. Mondrian, Kompozice čtverců v červené, žluté a modré, 1925.

23 T. Van Doesburg, Kontra – kompozice, 1924.

24 G. Rietveld, Červené a modré křeslo, 1917.

25 Geometrická abstrakce
Nezobrazuje předměty a tvary vnějšího světa, ale pomocí výtvarných prvků - linie, plochy, geometrických obrazců, barevných skvrn atd. - vyjadřuje životní pocit a vztah ke světu. K vlastnímu vzniku došlo za války současně v USA, Paříži, Holandsku a Rusku. názvy: orfismus, rayonismus-lučismus, suprematismus, neoplasticismus, konstruktivismus.

26 Orfismus = tajemný Malířský směr, usilující skladbou abstraktních lineárních prvků a barevných ploch vyvolat hudební dojmy. Geometrizace vyjadřovacích forem měla pomoci k vyjádření „akordů" malířských, ale podobných akordům hudebním. Hlavními představiteli tohoto směru jsou R. De­launay ( )/kruhové formy/ a F. Kupka ( )/obrazy: Dvoubarevná fuga, Newtonovy kotouče…/

27 R. Delaunay, Okno k městu (obraz – okno), 1912.

28 F. Kupka, Newtonovy kotouče, 1911-12.

29 Suprematismus Směr geometrické abstrakce, který formuloval K. Malevič. Ve snaze očistit umění od všeho balastu předmětného světa došel Malevič již 1913 k základnímu tvaru černého čtverce na bílém pozadí jako projevu ryzí nepředmětnosti. Kromě čtverce se staly základními prvky suprematismu úhel, kruh, obdélník a kříž. Malevičův suprematismus dovedl moderní umění k nulovému bodu, kde umění ve starém pojetí končí a nové začíná.

30 K. Malevič, Dřevorubec, 1911.

31 K. Malevič, Suprematismus č. 50, 1917.

32 K. Malevič, Dynamický suprematismus, 1916.


Stáhnout ppt "Malířské proudy a směry 20. století (Díl 2.)"

Podobné prezentace


Reklamy Google