„Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“ J. Čapek

Prezentace na téma: "„Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“ J. Čapek"— Transkript prezentace:

1 „Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“ J. Čapek
OBRAZ VÁLKY V LITERATUŘE „Mír mezi národy je závislý na míru v lidech samých.“ J. Čapek

2 Lidská povaha vede člověka k prosazování vlastních zájmů a snaha dosáhnout svého cíle často vrcholí sporem. Největší formou konfliktu je pro nás válka.

3 ANTIKA Téma člověka a války zpracovávají již staří spisovatelé starověku. První dva antické eposy ILIAS A ODYSSEA zachycují poslední dny trojské války. Vznikly v 8. století př.n.l. a za autora považujeme slepého básníka HOMÉRA. Ilias je odrazem skutečných událostí. Vypráví o bojích Řeků proti maloasijskému městu Tróji, jemuž se také říkalo Ilion, nelíčí však průběh celého válečného střetnutí, omezuje se jen na závěr boje. Na události vylíčené v Iliadě navazuje Odyssea, vypravující o bloudění jednoho z účastníků trojské války, ithackého krále Odyssea. Jednotné vypravěčské umění v Iliadě a Odyssei charakterizuje široký epický popis, četné básnické přívlastky a přirovnání, především však stejný mytologický názor na svět. Skladby zobrazují svět patriarchálních vztahů, v němž žijí bohové v úzkém styku s lidmi a zasahují do jejich osudů. Bohové jsou zlidštěni, mají své nedostatky, vášně a slabosti.

4 ARISTOFANES    LYSISTRATÉ Komedie s protiválečnou tématikou. Hlavní hrdinky - ženy se rozhodly znepříjemňovat mužům život dokud budou válčit. HÉRODOTOS HISTORIE           THÚKÝDIDÉS   DĚJINY PELOPONÉSKÉ VÁLKY GAIUS JULIUS CAESAR      ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ        ZÁPISKY O VÁLCE OBČANSKÉ

5 Středověký hrdinský epos
EPOS O CIDOVI Tento epos opěvuje udatnost španělského národního hrdiny Cida (Rodriga Diaze de Bivar) v bojích proti Maurům. Dílo bylo Mnohokrát zpracováno – nejznámější francouzská tragikomedie (Pierre Corneille) Alexandreida vznikla koncem 13. Století. Hlavní postavou je makedonský král Alexandr Veliký, který je líčen jako ideální král. Jedná se o anonymní zlomkovité dílo (původně mělo asi 9000 veršů - dochovala se však jen 1/3 v 8 zlomcích). Autor čerpal z francouzké a německé Alexanreidy (Qualter Castellioský - Francouz, Utrich von Elzenbach - Němec). Jedná se o hrdinský epos, pocházející z germánské mytologie- napsal anonym. Walther von der Vogelweide- slavný trubadur. Je to hrdinský epos vycházející ze starých germánských pověstí. Děj se odehrává v Dánsku. Dílo vzniklo asi v 11.st. - podle skutečné události z r. 778, z doby Karla Velikého. Jedná se o příběh Rolanda, velitele zadního voje křížové výpravy proti Arabům, který je zrazen nevlastním otcem a překvapen nepřáteli. Jeho rytířská kázeň mu nedovoluje dovolávat se pomoci hlavního vojska. I přes naléhání svého přítele Olivera nechce zatroubit na kouzelný roh. Bojuje proti přesile a hrdinsky padne. ostatní Karlovo vojsko je zachráněno. Teprve krátce před svou smrtí Rolland zatroubí na roh, aby dal znamení císařovu vojsku. Nato umírá a jeho duše vstupuje do ráje. Pomstu vykoná císař se svými věrnými. Potrestá nejen nepřátele, ale i zrádného Rollandova otce. ALEXANDREIS PÍSEŇ O NIBELUNZÍCH BEOWULF PÍSEŇ O ROLANDOVI

6 1.SVĚTOVÁ VÁLKA

7 ERNEST HEMINGWAY Autor patřící ke ztracené generaci = skupina autorů 20. let 20. století poznamenaná 1. sv. válkou (zklamanost, skepse). Registrovali rozklad lidských a společenských hodnot a hledali východisko → utíkali se do přírody nebo do kultury. Během 1. světové války působil na italské frontě. Román SBOHEM ARMÁDO vypráví o lásce vojáka Frederika a zdravotní sestry Kathrin na pozadí války. Motiv: nešťastná a tragická láska, protiválečný protest. Autor zde prezentuje i své názory. Frederiko, který hledá smysl života, válku, která pro něj byla z počátku smyslem života, zavrhuje. Oba nakonec dezertují – odtud odvozen název románu. Hemingway se účastnil občanské války ve Španělsku Z tohoto prostředí pochází román KOMU ZVONÍ HRANA. Americký lektor španělštiny má vyhodit do vzduchu most a zmařit tak přísun nepřátelských posil. Také zde nacházíme milostnou zápletku (s mladou španělskou dívkou Marií).

8 OHEŇ – podtitul: „Deník bojového družstva“
ROMAIN ROLLAND PETR A LUCIE Protiválečná novela se shakespearovským námětem. Děj se odehrává mezi 30. lednem a 29. březnem. Nacházíme zde kontrast dvou základních rovin: atmosféra válečné Paříže a intimní svět lásky obou milenců. Zdůrazňování hodnot (nevinnost, ryzí cit, čistota) má apelativní charakter, bezbrannost těchto ideálů ve válce je zvýrazněna smrtí milenců. HENRI BARBUSSE OHEŇ – podtitul: „Deník bojového družstva“ Protiválečný román, příznačný je odpor proti válce, proti těm, kdo ji rozpoutali a vedou. Setkáváme se se sugestivním líčením utrpení a hrůz, poznáváme umírající vojáky v bahnitých zákopech. Román se snaží z mnoha úhlů zachytit autenticky epizody ze života vojáků v 1. sv. válce.

9 ERICH MARIA REMARQUE V roce 1916 odešel dobrovolně na frontu. Své zkušenosti z 1. světové války zpracoval později v románu NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID. Paul Bäumer se rozhodne jít dobrovolně do války se svými spolužáky z gymnázia. Remarque zde zobrazil hodnotu přátelství, která vzniká ve válce, vyzvednul hodnotu obyčejných věcí – jídla, spánku, „holého života“. Jeho protiválečná díla, ve kterých protestoval proti násilí a falešnému vlastenectví, byla v třetí říši zakázána a spálena. K jeho nejslavnějším prózám patří např. romány: Černý obelisk, Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Noc v Lisabonu, Vítězný oblouk a další. Mnoho jeho knih bylo zfilmováno.

10 MEZIVÁLEČNÁ LITERATURA
V období mezi dvěma válkami dosáhla česká literatura významné úrovně. Působí zde různé filozofické i umělecké vlivy, autory jako tvůrčí individuality nelze však zařadit jednoznačně do určitých skupin, protože během let vycházejí z různých filozofií, mění žánry i tematiku. Z dobových vlivů působily na spisovatele zážitky 1. světové války, sociální poměry za hospodářské krize, rozvoj lidské civilizace, nebezpečí fašismu pro demokratické systémy. Ohlas 1. světové války v české i světové literatuře byl tak silný, že vznikl nový termín, válečný román, válečná próza. Tato pojmenování se nevyskytují před r. 1914, i když ve světovém vývoji se odehrálo již množství válek, ale nikdy dosud nebyly společným zážitkem národů v takovém rozsahu, jak to přineslo válečné dění v letech

11 LEGIONÁŘSKÁ LITERATURA
Legie = československé vojenské jednotky působící v cizích zemích. JOSEF KOPTA Své zážitky z legionářské služby v Rusku popsal v románové trilogii TŘETÍ FRONTA. Zobrazil zde osudy československých legií, politickou situaci v Rusku koncem carismu a počátkem ruské revoluce. RUDOLF MEDEK Románová pentalogie ANABÁZE sleduje osudy legionářů posledních 20 měsíců války. Patetická báseň SBOROV oslavuje hrdinství legionářů v jedné z nejslavnějších bitev 1. světové války.

12 JAROSLAV HAŠEK OSUDY DOBRÉHO VOJÁKA ŠVEJKA ZA SVĚTOVÉ VÁLKY
Hlavní postava - voják Švejk:  Chytrák, který je neustále aktivní, rafinovaný, nic ho nevyvede z míry, překvapivě obratně se vyrovnává s každou situací.  Dvojakost - genialita × idiotství  Předstírá prostoduchost, loajálnost, uvádí k absurdnosti všecky zájmy státu, zákony, rozkazy - „prostomyslný dobrák”  Destruktivní typ - vytváří zmatek, rozkládá vojsko zevnitř, dezorientuje.  Internacionální typ, dobově podmíněný (prohraje válku tomu, kdo ho do ní pošle)

13 1. díl Děj knihy začíná začátkem první světové války
1.díl Děj knihy začíná začátkem první světové války. Švejk, úředně uznávaný blb, se o tom dozví v hostinci. A když řekne na atentát v Sarajevu svůj názor, je zatčen tajným policistou pro velezrádné řeči. Je proti němu zahájeno vyšetřování, následně je vyšetřován soudními lékaři, je-li duševně zdráv. Lékaři ho prohlásí za notorického blba a idiota. Následně je převezen do blázince, kde se mu velice líbí. Z blázince ho zanedlouho vyhodí. Cestou je opět zatčen a vyšetřován. Nakonec se šťastně dostane domů. Když válka propukne, Švejk se rozhodne, že půjde na vojnu. Protože trpí revmatismem a zrovna nemůže chodit, veze ho k odvodu jeho hospodyně na vozíku.Cestou Švejk vykřikuje, že jde bojovat za císaře pána a podobné řeči. Když Švejk předstoupí před lékařskou kontrolu je Švejk označen za simulanta a dostane se do vojenské nemocnice. V nemocnici léčení spočívá v dietě, podávání aspirinu a chininu, vyplachování žaludku a krystýru. Když je Švejk vyléčen je poslán na garnizónu, kde vězňové musí chodit na kázání. Pří jedné mši si ho všimne polní kurátor a vezme si ho za sluhu. Polní kurátor je velký pijan a je věčně bez peněz. Jednou dokonce prohraje v kartách i Švejka. A tak dostane Švejk nového pána a stane se vojenským sluhou u nadporučíka Lukáše.

14 2. díl Švejk putuje na frontu
2.díl Švejk putuje na frontu. Cestou způsobí svému pánovi mnoho nepříjemností, ale vždy s dobrým úmyslem. Jednou, když zrovna byli v Maďarsku, nesl jedné paničce milostný dopis od svého pána. Cestou potkal svého kamaráda z Prahy a šli spolu ke dvoru. Na místě se trochu nepohodli s manželem oné paničky a způsobili velkou rvačku. Byli zatčeni, ale nakonec se oba dostali šťastně ven a Švejk byl ještě povýšen. 3.díl Švejk prožívá různé trampoty, když putují přes Uhry. Dostane se do zajetí jako ruský zajatec. Stalo se to tak, že Švejk našel u rybníka pohozenou uniformu ruského vojáka, chtěl si ji zkusit a v tom ho zatkli. Česky tam nikdo neuměl a tak nemohl nikomu vysvětlit, že je to omyl. 4.díl Švejk putuje s transportem ruských zajatců, nakonec se ale vše šťastně vysvětlí a Švejk se dostane zpátky ke svojí marškumpánii.

15 Hlavní myšlenka díla Hašek chtěl poukázat na obraz nesmyslné a kruté války, ničemnosti a surovosti. Román je geniální satira na rakouský militarismus a výsměch prohnilosti rakouské monarchie. Zdravý rozum prostého člověka stojí proti nesmyslnost války a ponižování.

16 VLADISLAV VANČURA POLE ORNÁ A VÁLEČNÁ
RICHARD WEINER Narukoval na frontu 1. sv. války. Depresivní zážitky ze srbské fronty sepsal v povídkovém souboru LÍTICE.                                             VLADISLAV VANČURA POLE ORNÁ A VÁLEČNÁ Jedná se o protiválečně zaměřený román. Válka je zde zobrazována v celé své absurdnosti, ironii a tragické grotesknosti. Svět ve Vančurově podání je chaotickou změtí špíny a zmaru, která je odsouzena k zániku a revoluční přeměně.

17 KAREL ČAPEK Díla bojující proti fašismu zaznamenáváme v poslední etapě jeho tvorby.  VÁLKA S MLOKY  BÍLÁ NEMOC  MATKA

18 K básníkům buřičům, kteří reagovali na válečné dění patří STANISLAV KOSTKA NEUMANN
se svými sbírkami:  TŘICET ZPĚVŮ Z ROZVRATU - zážitky z války a první republiky  ZAMOŘENÁ LÉTA, BEZEDNÝ ROK - reakce na Mnichov a okupaci  SRDCE A MRAČNA - varování před fašismem

19 JOSEF ČAPEK BÁSNĚ Z KONCENTRAČNÍHO TÁBORA – jedná se o deníkový záznam. KAREL POLÁČEK OKRESNÍ MĚSTO V této pentalogii popisuje rodný Rychnov nad Kněžnou před a během 1. sv. války. Zároveň ukazuje,jak válka mění charakter lidí. Opakováním přívlastků, vět či dokonce odstavců chtěl autor podtrhnout neměnnost, duševní lenost a myšlenkovou nehybnost života v okresním městě.

20 IVAN OLBRACHT GOLET V ÚDOLÍ (golet = židovská osada) Tyto povídky jsou o Židech z Podkarpatské Rusi NIKOLA ŠUHAJ LOUPEŽNÍK Jedna z legend českého písemnictví. Námětově čerpá z Podkarpatské Rusi (na počátku století mnohonárodnostní). Zde jde o propojení legendy a příběhu vojenského zběha z 1. sv. války. Obě složky se v románu stále propojují a jedna přechází v druhou. V této románové baladě se často prolíná lyrická a epická rovina díla (líčení přírody, psychologie postav, milostná zápletka, zrada, …).

21 Druhá polovina 20. století přinesla do života lidí mnohé změny, často drastické a hrůzostrašné. Nejničivější událostí této doby byla 2. světová válka. Velká část literatury, která vznikala, se soustředila především na tento konflikt – nejstrašlivější v dějinách lidstva.

22 Z amerických autorů si připomeňme alespoň trojici:
USA Z amerických autorů si připomeňme alespoň trojici: William Styron Norman Mailer Joseph Heller

23 Joseph Heller Vynikal ironickým stylem a morbidním humorem, kterým vylíčil téma válečné katastrofy jako absurdní grotesku. Z části čerpá z autopsie – za války byl pilotem. HLAVA XXII Protiválečný román, který popisuje nesmyslnost armádní mašinérie. Článek 22 vojenského zákoníku umožňuje propustit z armády „blázny“ na vlastní žádost. Děj se odehrává za 2.světové války na ostrově ve Středomoří, kde se nachází vojenská základna. Americký letec, kapitán Yossarian se snaží vymknout válečné mašinérii, protože cítí, že jeho život je ohrožen (letcům je stále zvyšován počet letových hodin a tento počet může splnit jen blázen). Vymyslí si psychickou nemoc. Podmínky jejich práce se stále zhoršují a řada přátel zahyne, Yossarian se v závěru rozhodne vyřešit situaci dezercí. Heller v tomto román poukazuje na nejkrajnější důsledky války: - Odumírání jakýchkoli mravních jistot - Ztráta logických měřítek - Degradace citů a sounáležitostí - Americký voják stojí proti nepříteli, jímž je jeho vlastní armáda → paradoxní Po vydání se o románu rozpoutaly obrovské diskuze, z nichž vzešly dva názory: - Znesvěcení amerických vojáků padlých za války - Vrchol antimilitaristické prózy

24 Norman Mailer Vycházel z vlastních zážitků, protože se účastnil války v Tichomoří. Roku 1980 mu byla udělena Pulitzerova cena. NAZÍ A MRTVÍ Protiválečný kolektivní román, který líčí osudy americké jednotky. Četa má dobýt jeden tichomořský ostrov, který před tím obsadili japonští fašisté. Mailer zde popisuje na jedné straně rozkazy cynických velitelů, na straně druhé prostý lid, který chce navzdory jejich úkolům přežít. Román se zaměřuje na : - vystižení psychiky lidí ve válečném konfliktu - situaci, kdy se jedinec nedobrovolně podřizuje vojenské strategii

25 William Styron SOPHIINA VOLBA
Psychologický román s dokumentárním charakterem. Vypravěčem je začínající spisovatel Stingo, který se koncem 40. let setká s mileneckou dvojicí Sophií a Normanem. Sophie trpí častými depresemi a Stingo zjistí, že je původem Polka, která přežila Osvětim a nemůže se vyrovnat s tím, že poslala na smrt svou mladší dceru (opilý SS Jemand von Niemand ji nutil rozhodnout, kterou ze dvou dcer obětuje). Není vlastně schopna normálního života a končí sebevraždou. Román vypráví, jak destruktivně působí fašismus na psychiku lidí.

26 Neorelismus Tento umělecký směr vznikl ve 40. letech 20. století v Itálii a chtěl zahladit stopy po oficiální kultuře italského fašismu. Již z názvu neorealismus, který se promítl do literatury, výtvarného a filmového umění, cítíme, že jedním z jeho výchozích bodů bude návrat k realistické tradici italského umění. Autoři se soustřeďují na zachycení denního života obyčejných lidí se všemi starostmi a trápeními. Nejčastěji proto vznikají deníky, které mohou věrohodně zachytit skutečnost. Nejvýznamnějším představitelem se stal Alberto Moravia se svým románem Horalka a Římanka. Alberto Moravia

27 Horalka Děj románu Horalka se odehrává v letech , kdy se v Itálii hroutil fašistický režim a země byla postupně obsazována spojeneckými vojsky. Hlavní hrdinka románu, římská hokynářka Cesira, prchá se svou dospívající dcerou před válečným běsněním do chudého horského kraje nad tyrhénským pobřežím. Ale ani tam neunikne válečným hrůzám. Nejbližší přátelé hynou v boji proti Němcům, dcera je znásilněna vojáky postupující americké armády. Hrdinka nadále zápasí o to, co má pro ni nejvyšší hodnotu - o lásku a porozumění. Milostné téma, pro Moraviu klíčové, je v tomto dramatickém příběhu pojato v neorealistickém duchu - v rámci drsně otevřeného vylíčení prostředí, které je hlavně charakterizováno vyostřenými společenskými konflikty. Román s prvky existencionalismu. Jedná se o příběh matky a její dcery Adriany, která se živí prostitucí. Čeká dítě se studentem Mínem, ale ten spáchá sebevraždu, protože si myslí, že život již nemá cenu. Adrianě nezbývá než čekat na narození dítěte. Moraviovy hrdinové jsou frustrované, plné rozporů a krizí. Římanka

28 Česká próza po roce 1945 Česká próza utrpěla za války velkou ztrátu spisovatelských osobností. Popraven byl Vladislav Vančura a žurnalista Julius Fučík. V koncentračních táborech zemřeli Josef Čapek, Karel Poláček, Jaroslav Kratochvíl a další. Těsně po skončení války vychází mnoho děl ozývajících se jako reakce na ni.

29 REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE
Dokumentární charakter mají zejména díla těchto autorů: MILAN JARIŠ ONI PŘIJDOU Jedná se o 15 povídek z koncentračního tábora Mauhauzen. Významným rysem povídek je typizace = zachycení charakteristických rysů (vězňů, dozorců, SS) tak, že je přenesl na celou skupinu těchto lidí. MARUŠKA KUDEŘÍKOVÁ ZLOMKY ŽIVOTA Dopisy z vězení, tzv. škrabky. JULIUS FUČÍK REPORTÁŽ PSANÁ NA OPRÁTCE Portréty lidí, s nimiž se Fučík ve vězení setkal. Většinou se jedná o komentáře, promluvy a úvahy, které byly psány s perspektivou smrti.

30 JIŘÍ MUCHA – román VÁLKA POKRAČUJE
Zážitky vojáka ze západní fronty a jeho návrat zpět domů (tenkrát byli často diskriminováni) zachytili: JIŘÍ MUCHA – román VÁLKA POKRAČUJE JAN DRDA – soubor povídek NĚMÁ BARIKÁDA 11 povídek líčí statečnost lidí, hrdinství Čechů v boji proti fašismu. Po vydaní byla kniha kritizována za: zjednodušování psychologie postav (Češi – symbol dobra, Němci – symbol zla) socialistickou tendenčnost (hlásí se ke komunismu) vydání (knihu napsal na základě poptávky lidí) Drda nepsal jen prózu. Zaměřil se i na drama. Za protifašistickou hru považujeme HRÁTKY S ČERTEM. Jedná se o humoristickou parodii, do níž zakomponoval prožitky z války. Prostý člověk Martin Kabát (vzor ideálního Čecha) bojuje proti zlu, jež symbolizuje pekelný svět.

31 Z vlastních zkušeností čerpá NORBERT FRÝD, spisovatel židovského původu, který přežil koncentrační tábor. Román se jmenuje KRABICE ŽIVÝCH a odehrává se v koncentračním táboře. Hlavní hrdina Zdeněk si po času skleslosti a utrpení uvědomuje, jak si může uchovat lidskou důstojnost v nelidském prostředí. Začne pomáhat druhým. Román vyznívá jako varovné svědectví, zároveň pociťujeme filozofický nadhled. Kafkovský obraz absurdního světa podává román ŽIVOT S HVĚZDOU spisovatele JIŘÍHO WEILA. Po únoru 1948 nebyl tento román přijat, protože zde nebylo demonstrováno německé bestiánství a české hrdinství (schází černo - bílé rozvržení). Z židovského obchodníka Josefa Roubíčka se po roce 1939 stane zaměstnanec hřbitova a čeká na předvolanku do koncentračního tábora. Propadne se do svého vnitřního světa a záchranu nachází u svého spolupracovníka, který mu poskytne azyl a schová ho.

32 Tragický příběh lásky studenta Pavla a mladičké, stydlivé, židovské dívky Ester ztvárnil JAN OTČENÁŠEK v jedné ze svých novel nesoucí název ROMEO, JULIE A TMA. Příslušník skupiny Květen KAREL ŠIKTANC se ve svých básních také vrací k událostem 2.sv.války. O vyvraždění Lidic pojednává sbírka HEINOVSKÉ NOCI.

33 2. vlna prózy s válečnou tématikou
Próza s válečnou tématikou získává v 60. letech úplně jiný charakter. Z literatury mizí svědectví a díla se zaměřují na psychologii člověka a jeho duševní hodnoty. Často vychází z bezprostředního zážitku a ilustruje zrod konkrétní humanistické aktivity → hledaní smyslu života. Preferovány jsou drobnější útvary, novela a povídka. Pro úplnost si tedy zopakujme : NOVELA – prozaické vyprávění menšího rozsahu. Od románu se liší menším množstvím postav, zápletka je jednoduchá a konflikt rychle směřuje k vyřešení. Díky své výstavbě je novela blízká dramatu (mnoho jich bylo zdramatizováno). POVÍDKA – menší epický útvar. Vyprávění se soustřeďuje na vykreslení hlavní události, která stojí v centru. Bývá časově i místně vymezená.

34 ARNOŠT LUSTIG je autorem, který v dílech ztvárňuje utrpení židů v táborech, ale jinak než dosavadní literatura. Lustig se totiž nestal nikdy členem komunistické strany. Do literatury vnáší nám už známé nóvum nahrazení románu povídkou nebo novelou. Tím se zvyšuje účinnost děje. Skutečnou událostí z roku 1943 byla inspirována další Lustigova novela MODLITBA PRO KATEŘINU HOROVITZOVOU. Němci zajali na Sicílii židovské podnikatele, aby je vyměnili za vysoké německé důstojníky. Kateřina Horovitzová, původně tanečnice, se nešťastnou náhodou dostane k této židovské skupině, která je odvezena na švýcarské hranice, aby zde byli „očištěni“ ve sprchách. Všichni jsou smířeni se svým osudem, jediná Kateřina v sobě najde odvahu, vytrhne důstojníkovi pistoli a zastřelí ho. Po této události musí být všichni do jednoho zastřeleni. Novela DITA SAXOVÁ nám přibližuje postavu Dity, židovky, které se podařilo přežít v koncentračním táboře. Nyní žije v židovském internátě a čeká na někoho, kdo by jí mohl změnit život. Když nikdo nepřichází, rozhodne se odcestovat do Švýcarska a spáchat zde sebevraždu skokem z ledovce.

35 Psychologicko-filozofická novela NEMILOVANÁ nám může připomínat Styronovu Sophiinu volbu. Kniha je psána formou deníku, který si psala sedmnáctiletá mladá dívka – židovka Perla. Záznamy v deníku vyprávějí a popisují život v Terezíně během 2. světové války. Mladá Perla je ubytována na půdě jednoho ze starších domů v lágru L 410. Autor knihy se zabýval otázkou, jak by se chovala takto mladá dívka, která je osamělá v koncentračním táboře a ještě k tomu je panna. Jeho hlavní postava Perla svoji nevinnost zcela plně využívala a přidělávala si tak na truchlivé živobytí, které musela trpět v Terezíně. Měla stálou klientelu, která ji pokaždé přinesla něco k jídlu, svíčku, kus oblečení… Mezi trvalé návštěvníky Perly patřil starý pan L., jenž pracoval v Centrální evidenci vězňů. Mezi ním a Perlou vznikl tak vřelý a láskyplný vztah, že pan L. riskoval svůj život vždy, když Němci vybírali náhodně karty z evidence a posílali je na východ. Pan L. vždy nenápadně vyndal Perlinu kartu, aby nedošlo k jejímu odjezdu. Jednoho večera ji německý důstojník při své návštěvě oznámí, že ráno celý blok, kde bydlí ona, bude odtransportován na východ. Perla si tedy sbalí a smiřuje se s faktem, že ráno pojede v přeplněném vlaku na východ, kde na ni čeká smrt.

36 Tragikomické vidění života zaznamenáváme v díle LUDVÍKA AŠKERNAZYHO
Tragikomické vidění života zaznamenáváme v díle LUDVÍKA AŠKERNAZYHO. Ze sbírky povídek VAJÍČKO můžeme vypozorovat, že téma války je zpracováno velmi odlehčeně. Povídky mají anekdotický ráz (v závěru nacházíme pointu). Za demytizační román považujeme prózu JANA PROCHÁZKY AŤ ŽIJE REPUBLIKA. Očima dvanáctiletého chlapce sledujeme konec války. K 2. vlně prózy s válečnou tématikou patří samozřejmě novela BOHUMILA HRABALA OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY. Děj se odehrává v zimě roku 1945 na nádraží v západních Čechách v Kostomatech a popisuje události jednoho dne s tím, že hlavní hrdina, dvaadvacetiletý zaučující se výpravčí Miloš Hrma, uvažuje o svých problémech a vrací se tak k jejich kořenům do minulosti. Hrma se dovídá od svého spolupracovníka, že jejich stanicí projede po půlnoci transport německých zbraní, který se budou snažit zničit. Hrma se rozhodne do vlaku hodit bombu sám, ale je při tom zpozorován německým vojákem, po kterém vystřelí a stejně tak voják vystřelí po něm. Oba spadnou do příkopu vedle trati, kde ruku v ruce umírají. Němec v hrozných bolestech a Hrma s pocitem hrdosti z dobře vykonané práce.

37 O osudech židů za války se můžeme dočíst v rozsáhlém díle LADISLAVA FUKSE.
Psychologický román PAN THEODOR MUNDSTOCK vypráví o židovském muži, který pracuje jako zametač chodníků. Očekává, že mu brzy přijde pozvánka do koncentračního tábora. Jeho mysl zaslepí stín Mon, který zničí jeho optimistický pohled na svět a způsobí, že se Theodor začne na tábor těšit. Doma si zřizuje privátní koncentrační tábor. Při nácviku vlastní smrti ho paradoxně zachrání Němci, kteří vtrhnou do bytu. Když přijde předvolanka do tábora, je Theodor zcela klidný. Při shromažďování k odjezdu ho přejede auto. A co z toho plyne? Člověk by neměl bojovat proti důsledkům, ale proti příčinám. MÍ ČERNOVLASÍ BRATŘI je próza, ve které dospívající gymnazista Michal vypráví o svých židovských spolužácích, kteří se provinili pouze původem.

38 Nejznámější a snad i nejčtenější novela Fukse nese název SPALOVAČ MRTVOL. Hlavní postavou novely je zaměstnanec pražského krematoria, pan Kopfrkingl. Spolu se svou ženou má dva syny. Pan Kopfrkingl má svou práci rád a je jí velmi ovlivněn. Spálení mrtvého člověka považuje za jediný důstojný odchod ze světa, smrt považuje za vysvobození. Jeho oblíbeným rčením je:“ Z prachu jsme vzešli, v prach se zase obrátíme“. Dokonce si i vytvořil jakýsi jízdní řád smrti, podle kterého se kremace řídí. Dalo by se říci, že je až zfanatizovaný spalováním mrtvých těl. Toto ale využije jakýsi pan Willi, který je příslušníkem NSDAP a právě dělá nábor nových lidí. Pana Kopfrkingla zaregistruje jako člena NSDAP a zmanipuluje ho tolik, že si pan Kopfrking začíná uvědomovat svůj německý původ a také to, že jeho žena je židovka. Z Kopfrkingla se stane udavač, udává i své bývalé kamarády. Na cestě ke kariéře odstraňuje i své nejbližší. Svou manželku oběsí, syna umlátí železnou tyčí. Díky svým „úspěchům a výkonům“ je Koprfkingl povýšen na ředitele krematoria. Autor v tomto díle ukazuje obraz člověka bez vlastního názoru, člověka, který se nechá natolik zmanipulovat, že je ochoten kvůli slávě a uznání obětovat i své nejbližší.

39 ZBABĚLCI od JOSEFA ŠKVORECKÉHO.
Za jedno z vrcholných děl české literatury považujeme demytizační román ZBABĚLCI od JOSEFA ŠKVORECKÉHO. Z pohledu Dannyho Smiřického jsou zachyceny poslední válečné dny ve východočeském maloměstě Kostelci. Mladík Danny ztvárňuje postavu cynického, skeptického intelektuála, který proplouvá dobou jako pouhý pozorovatel. Se svými přáteli z jazzové skupiny si všímá dění v Kostelci a banálně ho komentují. Lidé se zapojují do osvobozovacích akcí, aby očistili své jméno, protože se za války kontaktovali s Němci. Román byl kritizován za zlehčování velkého okamžiku českých dějin. Povídkový soubor SEDMIRAMENNÝ SVÍCEN vypráví o tragických osudech Židů. Povídky z cyklu PRIMA SEZÓNA nás opět zavádějí do doby protektorátu do maloměstské kostelecké společnosti. I zde se setkáváme s postavou Dannyho Smiřického, který se snaží namlouvat kostelecké dívky. Danny Smiřický, jak ho známe z televize.

40 PREZENTACI VYTVOŘILY:
Barbora Nečekalová Lenka Pátíková Jana Stoklásková „Účinek úderu nezávisí na tom, jak často a jakou silou udeříme, ale kam.“ Honoré de Balzac