Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová mail: Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová mail: Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva."— Transkript prezentace:

1 Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová mail: Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová mail: 1

2  I. OBCHODNÍ ZÁVAZKOVÉ VZTAHY  Sn.3 Relativní obchody  Sn.4 Absolutní obchody a závazky s dvojím právním režimem  Sn.5 Fakultativní obchody  Sn.6 a násl. další závazkové instituty  II. Promlčení a prekluze  Sn. 9 a násl.  III. Zajištění závazků  Sn

3 Závazkový vztah:  je právní vztah, který vzniká mezi právními subjekty (fyzickými nebo právnickými osobami) o nějakém konkrétním závazku. Závazky vznikají zejména ze smluv, z porušení práva (škoda, bezdůvodné obohacení) a řady dalších právních skutečností (např. rozhodnutí soudu, protiprávní stav, nahodilá událost apod.)právnífyzickýmiprávnickýmizávazku Druhy obchodních závazkových vztahů: I. Relativní obchody (upravuje § 261 odst. 1,2, obchodního zákoníku)  vztahy mezi podnikateli navzájem v rámci jejich podnikatelské činnosti (kupní smlouva, smlouva o dílo), již při vzniku vztahu musí být zřejmé, že souvisí s podnikatelskou činností subjektů (předmět závazku tvoří předmět podnikání, předmět závazku se týká zabezpečení podnikatelské činnosti, předmět závazku se týká účasti a provádění podnikatelské činnosti druhé strany (např. zprostředkování)  vztahy mezi podnikateli a státem v rámci jejich podnikatelské činnosti při uspokojování veřejných potřeb (státní zakázky). Jsou to vztahy, které se týkají zabezpečování veřejných potřeb.  Tyto obchody se řídí obchodním zákoníkem a ponechávají volný prostor pro dohodu specifických podmínek, pro každý jejich případ unikátní. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 3

4 II. Absolutní obchody (upravuje § 261 odst. 3, obchodního zákoníku)  spadají taxativně vyjmenované závazkové vztahy, které podléhají obchodnímu zákoníku bez ohledu na povahu účastníků, patří sem vztahy především mezi podnikateli. Např. vztahy mezi zakladateli obchodních společností (a družstev), vztah mezi společností a jejím statutárním orgánem. Dále také vztahy z burzovních obchodů, smlouvy o bankovních převodech (využívají i nepodnikatelé). podnikateliobchodních společnostídružstevstatutárním orgánem burzovních obchodůsmlouvybankovních převodech  Tyto obchody se řídí obchodním zákoníkem a neponechávají volný prostor pro dohodu specifických podmínek, všechny parametry už jsou přesně a jednoznačně stanoveny, žádné další ani nelze přidat. III. Závazky s dvojím právním režimem Absolutní neobchody (upravuje § 261 odst. 6, obchodního zákoníku)  případy, kdy závazkový vztah odpovídá zákonnému vymezení, ale je z působnosti obchodního zákoníku vyňat a řídí občanským zákonem.  samotná smlouva se řídí obchodním zákoníkem, obsah občanským zákonem © JUDr. Eva Daniela Růžičková 4

5 IV. Fakultativní obchody (upravuje § 262 obchodního zákoníku)  pod tento pojem patří závazkové vztahy, pro něž si smluvní strany písemně sjednaly použitelnost obchodního zákoníku,  tyto obchody se řídí obchodním zákoníkem pouze proto, že si ho strany vybraly, pak má charakter relativního obchodu,  vztahy, které nespadají pod vztahy vymezené v § 261 obchodního zákoníku, mohou být na základě písemné dohody podřízeny režimu obchodního zákoníku,  pokud by však taková dohoda směřovala ke zhoršení právního postavení účastníka smlouvy, který není podnikatelem, je neplatná (upravuje § 262 odst. 1,2, obchodního zákoníku – relativní neplatnost)  jedná se o vztahy, kdy alespoň jeden subjekt není podnikatelem, nebo kdy jsou obě strany sice podnikatelem, ale závazek se netýká podnikatelské činnosti, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 5

6 Další důležité členění smluv z hlediska obchodního zákoníku: I. Smlouvy pojmenované (upravuje § 269 odst. 1), obchodního zákoníku):  jedná se o smlouvy, které jsou přímo upraveny obchodím zákoníkem (např. kupní smlouva, smlouva o dílo), II. Smlouvy nepojmenované (upravuje § 269 odst. 2), obchodního zákoníku):  jedná se o smlouvy, které nejsou přímo upraveny obchodním zákoníkem, účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není přímo upravena obchodním zákoníkem, pokud si dostatečně určí předmět svých závazků. III. Smlouvy smíšené (upravuje § 275 odst. 1) obchodního zákoníku):  pokud bylo uzavřeno více smluv při tomtéž jednání nebo zahrnuto do jedné listiny jedná se o smlouvy smíšené  je však nutné každou ze smluv posuzovat samostatně, IV. Smlouvy závislé (upravuje § 275 odst. 2) obchodního zákoníku):  pokud bylo uzavřeno více smluv, které jsou na sobě svým obsahem závislé, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 6

7 Společné závazkové vztahy (upravuje ustanovení § 293 – 296 obchodního zákoníku):  Dílčí – každá ze stran je oprávněna nebo povinna pouze dle svého podílu na závazku (každý dlužník hradí pouze část svého dluhu)  Solidární – jak na straně zavázané tak straně oprávněné ( např. věřitel může plnění požadovat v celém rozsahu na kterékoliv osobě (dlužníkovi) společně zavázané – závazek vůči věřiteli zaniká pokud bude uhrazeno kýmkoliv z dlužníků, dlužníci se pak mezi sebou vypořádají)  Solidarita aktivní – více věřitelů  Solidarita pasivní – více dlužníků  podíly dlužníků na dluhu jsou stanoveny právním předpisem, rozhodnutím soudu nebo dohodou spoludlužníků – nejsou-li stanoveny, jsou stejné  solidární dlužník, vůči kterému je uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, má povinnost ihned vyrozumět ostatní dlužníky a dát jim možnost uplatnit své námitky proti pohledávce  Dlužník má právo požadovat, aby dlužníci dluh podle podílů dluh splnili. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 7

8 Nedílné  mohou být plněny pouze společnou činností všech zavázaných osob  pokud je oprávněno několik osob, takové plnění může na dlužníkovi  požadovat kterýkoli oprávněný  v obchodních vztazích platí, že v pochybnostech závazek několika osob je závazek solidární (vyvratitelná právní domněnka). © JUDr. Eva Daniela Růžičková 8

9 Promlčení (upravuje § 387 a násl., obchodního zákoníku)  obecná promlčení doba činí 4 roky,  po marném uplynutí doby stanovené pro uplatnění práva u soudu či rozhodčího orgánu nebo pro uskutečnění právního úkonu oprávněným, se právo zeslabuje,  stává se nevynutitelným, příp. právní úkon oprávněného se nestává účinným  podmínkou je vznesení námitky promlčení dlužníkem  promlčené právo nezaniká – plní-li dlužník, jde o plnění řádné a nemůže své plnění požadovat zpět  uplatní-li dlužník námitku promlčení, soud věřiteli právo nepřizná a naopak  věřitel není povinen promlčení namítat  není možná dohoda, že se určité právo nepromlčuje (kogentnost ustanovení)  předmětem promlčení jsou práva z obchodních závazkových vztahů dle § 261 a § 262 obchodního zákoníku – jde o práva na plnění peněžité i nepeněžité, právo uskutečnit právní úkon atd.  i po uplynutí promlčecí doby může oprávněná strana své právo použít při obraně či započtení:  jestliže právo mohlo být kdykoli použito před uplynutím promlčecí doby k započtení vůči nároku uplatňovanému druhou stranou © JUDr. Eva Daniela Růžičková 9

10 Promlčecí doba  Obecná  obecná lhůta 4 roky  Zvláštní  stanovena přímo obchodním zákoníkem,  dohoda nemůže stanovit kratší promlčecí lhůtu – výjimkou je § 292 odst. 2) obchodního zákoníku(promlčecí doba jednoho roku na určení obsahu budoucí smlouvy, pokud si strany nedohodnou něco jiného tj. i kratší než jeden rok)  příklady zvláštních promlčecích dob  5 let pro právo na náhradu škody při změně právní formy  1 rok pro práva vůči zasilateli a vůči dopravci vzniklá ze škody na dopravovaných věcech a z opožděného doručení zásilky (škody způsobené vědomě = obecná doba)  zákonem stanovené promlčecí doba může být prodloužena prohlášením strany, vůči které se právo promlčuje  může být prodloužena i opakovaně, nesmí ale přesáhnout 10 let od začátku první promlčecí doby © JUDr. Eva Daniela Růžičková 10

11 KONEC PROMLČECÍ DOBY  platí obecné ustanovení § 122, obchodního zákona,  konec lhůty připadá na den, který se číslem shoduje se dnem, na který připadá událost, od níž se lhůta počítá,  není-li takový den v posledním měsíci, připadá konec lhůty na jeho poslední den (lhůta jeden rok začínající běžet končí včetně),  připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, posledním dnem lhůty bude nejblíže následující pracovní den,  nejpozději poslední den je třeba uplatnit právo u soudu či rozhodce, nestačí ten den podat žalobu na poště, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 11

12 Věřitel je vždy v určité nejistotě ohledně toho, zda dlužník splní svůj dluh vůči němu. Tato nejistota přitom může odrazovat od realizace řady oboustranně přínosných transakcí. Právní řád proto obsahuje možnosti, jak zvýšit jistotu věřitele, že jeho pohledávka bude splněna. Souhrnně se hovoří o zajištění závazků, případně o zajišťovacích institutech. I. Smluvní pokuta  strany závazkového vztahu si sjednají pokutu pro případy, že některá z nich poruší smluvní povinnost  zpravidla pokuta představuje peněžitou částku  obecně platí, že porušení povinnosti není vázáno na vznik škody – tj. je nutné platit, i když škoda nevznikla  rozdílná úprava v obchodním a občanskému zákoníku:  Objektivní odpovědnost (úprava dle obchodního zákoníku)  není možné zbavit se povinnosti platit pokutu důkazem nedostatku zavinění při porušení smluvní povinnosti – absolutní odpovědnost,  na povinnost platit nemají vliv ani okolnosti vylučující odpovědnost uvedené v § 374 obchodního zákoníku,  na základě dohody lze sjednat odlišnou úpravu,  Subjektivní povinnost (úprava dle občanského zákona)  k porušení dojde zaviněně, je možné vyvinění, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 12

13 Náležitosti dohody o smluvní pokutě:  dohoda musí být písemná, jinak je neplatná,  výše smluvní pokuty nebo stanovení způsobu jejího určení,  zaplacení pokuty nemá za následek zánik povinnosti, jejíž splnění bylo pokutou zajištěno (ledaže by to vyplývalo z ujednání stran),  smluvní pokuta plní současně funkci paušalizované náhrady škody:  výše uvedené neplatí, pokud se strany v dohodě o smluvní pokutě domluví jinak,  zákoník poskytuje soudu právo smluvní pokutu snížit (moderační právo)  jestliže její dojednaná výše je nepřiměřeně vysoká soud přihlíží hodnotě a významu zajišťované povinnosti © JUDr. Eva Daniela Růžičková 13

14 II. RUČENÍ  upravuje ustanovení § 303 – § 312 obchodního zákoníku,  ručení je prostředek k zajištění obchodních závazkových vztahů,  ručení se řídí vždy úpravou obchodního zákoníku, jde-li o zajištění závazků závazkových vztahů, které jsou obchodní dle § 261 odst. 1 až 3 obchodního zákoníku, bez ohledu na to, kdo je ručitelem,  jestliže jde o případ, kdy si strany domluvily, že se smlouva bude řídit režimem obchodního zákoníku, řídí se ručení obchodním zákoníkem, jestliže ručitel s tím projeví souhlas, nebo že v době vzniku ručení ví, že se smlouva řídí obchodním zákoníkem, Podstata:  osoba odlišná od dlužníka je věřiteli zavázána uspokojit jeho pohledávku vůči dlužníkovi, jestliže dlužník svůj závazek nesplní, Ručitelství vzniká:  ze zákona – použijí se přiměřeně ustanovení obchodního zákoníku,  na základě písemného prohlášení ručitele – jednostranný úkon, není třeba dohoda s věřitelem či dlužníkem, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 14

15 RUČENÍ DOBROVOLNÉ: Obsah prohlášení ručitele:  závazek uspokojit pohledávku věřitele, jestliže tak neučiní dlužník,  z prohlášení musí být patrno, kdo je ručitelem, kdo věřitelem, Předmět ručení:  pouze platný závazek,  častěji půjde o peněžitý závazek, ale může být i nepeněžitý,  i závazek, který vznikne v budoucnu, nebo závazek, jehož vznik je vázán na splnění podmínky, dokonce i závazek promlčený v době vzniku ručení, Rozsah ručení:  ručení se vztahuje na všechna práva, která věřiteli vzniknou ze zajištěného závazku, pokud zákon nebo písemné prohlášení nestanoví něco jiného,  ručení je časově neomezené – pokud prohlášení nestanoví omezení na určitou dobu, dodatečně lze ručení omezit jen dohodou ručitele a věřitele,  dle judikatury je možné omezení ručení na konkrétního věřitele,  za jeden závazek se může zaručit i více ručitelů – pak každý ručí za celý závazek, pokud některý ručitel neomezil své ručení v písemném prohlášení jen na část závazku, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 15

16 Práva ručitele vůči věřiteli:  právo na sdělení výše zajištěné pohledávky,  může uplatnit všechny námitky, k jejichž uplatnění je oprávněn dlužník,  může použít k započtení pohledávku dlužníka vůči věřiteli,  může použít k započtení svoji pohledávku vůči věřiteli,  může požadovat doklady a pomůcky, které má věřitel a které jsou potřebné k uplatnění nároku vůči dlužníkovi, pokud ručitel dlužníkův závazek splnil,  ručitel, který plnil za dlužníka, vstupuje ze zákona do práv věřitele,  ručitel má dále právo na náhradu nákladů vzniklé neúspěšným uplatněním námitek oznámené mu dlužníkem vůči věřiteli, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 16

17 III. BANKOVNÍ ZÁRUKA  upravuje § 313 až § 322 obchodního zákoníku,  ručitelem může být pouze banka (jiná osoba jen je-li dle zákona o bankách č. 21/1992 Sb. oprávněna bankovní záruku poskytovat), Vznik bankovní záruky:  na základě písemného prohlášení banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše učiněné peněžní částky podle obsahu záruční listiny, jestliže závazek nesplní třetí osoba (dlužník),  závazek banky plnit může být podmíněn i jiným způsobem, uvedeným v záruční listině (např. předložení nějakých dokumentů),  vztah mezi bankou a dlužníkem se řídí ustanoveními obchodního zákoníku o smlouvě mandátní (tuto smlouvu uzavírá banka s dlužníkem jako základ pro převzetí záruky), PŘEDMĚT BANKOVNÍ ZÁRUKY:  peněžité i nepeněžité pohledávky  plnění však bude vždy peněžité – proto při zajištění nepeněžitého plnění je zajištěn peněžitý nárok, který by měl věřitel vůči dlužníkovi v případě, že by dlužník porušil závazek © JUDr. Eva Daniela Růžičková 17

18 IV. UZNÁNÍ ZÁVAZKU  upravuje ustanovení § 323 obchodního zákoníku,  má se za to, že v uznaném rozsahu závazek trvá v době uznání,  i v případě, kdy je pohledávka v době uznání promlčena (ať už to uznávající věděl či nikoli),  v občanském zákoně upraveno uznání dluhu, zde je nutné vědomí dlužníka při uznávání dluhu o tom, že dluh je promlčen, Náležitosti uznání:  Písemná forma  Projev musí obsahovat uznávací prohlášení  Určení závazku – označení věřitele, dlužníka, rozsah a důvod závazku Jiné způsoby uznání závazku:  Placení úroků  z té částky, z níž jsou úroky placeny  takto může být uznán jen závazek, kdy jemu odpovídající právo není v době placení úroků promlčeno © JUDr. Eva Daniela Růžičková 18

19  Částečné plnění  má účinky uznání za podmínky, že lze usuzovat, že částečným plněním dlužník uznává i zbytek závazku  takto lze uznat jen závazek, kdy jemu odpovídající právo není v době uznání promlčeno V. Dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů  dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů je jeden z institutů, který je zcela upraven jen v občanském zákoníku, s tím, že úprava se vztahuje i na obchodní vztahy,  tento institut sice slouží především k zajištění závazku, ale také k postupnému uspokojení pohledávky,  jelikož zákon hovoří jen o dohodě mezi věřitelem a dlužníkem, nemůže nikdo jiný kromě dlužníka toto zajištění poskytnout, přičemž dlužníkem může být jen fyzická osoba,  dohodou může být zajištěna pouze peněžitá pohledávka, a to buď splatná, anebo pohledávka na opětující se plnění splatné teprve v budoucnu (např. výživné),  nelze uplatnit u zajištění nepeněžité pohledávky, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 19

20 VI. Zajištění postoupením pohledávky  tato úprava platí i pro zajištění obchodních závazků, i když je upravena občanským zákonem,  jedná se o postoupení pohledávky, nikoliv však za účelem trvalé změny věřitele, nýbrž za účelem zajištění pohledávky jiné,  musí jít o pohledávku převoditelnou,  v písemné smlouvě je třeba sjednat závazek věřitele ke zpětnému postoupení pohledávky, jestliže zajištěný závazek bude splněn,  pohledávka se převádí smlouvou se závazkem věřitele převést ji zpět,  pokud dlužník nesplní závazek, který je zajištěn postoupením pohledávky, může pak věřitel vymoci tuto převedenou pohledávku na třetí osobě, VII. Zajištění závazku převodem práva  upraveno občanským zákonem, tato úprava platí i pro zajištění obchodních závazků,  dlužník postupuje věřiteli své právo, které má proti jinému,  předmětem může tedy být jen právo dlužníka, nikoliv osoby třetí, a to právo v době převodu existující,  tuto smlouvu uzavírá s věřitelem dlužník,  z vedlejší povahy zajištění vyplývá, že zde musí existovat platný závazek hlavní (akcesorita závazku), z něhož je povinen dlužník plnit,  převodem práva dochází podmíněně ke změně subjektu práva, tedy ke změně věřitele, © JUDr. Eva Daniela Růžičková 20

21 VIII. Zástavní právo  upraveno v občanském zákoně, možné použít i na úpravu obchodních vztahů  Zástavní právo tvoří jeden z nejspolehlivějších nástrojů zajištění závazků.  Zástavní právo má totiž věcnou povahu – zatěžuje věc, často nemovitost.  slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn. V tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.  Zástavní právo může zřídit sám dlužník k věci, jejímž je vlastníkem, ale zástavcem může být i třetí osoba, která zatížením své věci posiluje postavení věřitele vůči dlužníkovi.  Zástavou může být věc movitá nebo nemovitá, podnik nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, pokud to jeho povaha připouští, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví.  Má-li být předmětem zástavy věc movitá, musí jít o jednotlivou samostatnou věc, která je volně zcizitelná a má hospodářskou hodnotu vyjádřitelnou v penězích. Zástavou tedy nemůže být věc, která je součástí věci hlavní a sdílí tak její režim. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 21

22 Zástavním právem může být zajištěna:  peněžitá i nepeněžitá pohledávka,  zástavní právo se vztahuje i na příslušenství této pohledávky, tzn. úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním,  nepeněžitá pohledávka je zajištěna do výše její obvyklé ceny v době vzniku zástavního práva,  pohledávka, která má v budoucnu vzniknout,  pohledávka, jejíž vznik je závislý na splnění podmínky;  pohledávky určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době,  zástavní právo se vztahuje i na nároky zástavního věřitele z odstoupení od smlouvy, podle které vznikla zajištěná pohledávka, nebylo-li v zástavní smlouvě dohodnuto něco jiného. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 22

23 Vznik zástavního práva:  Zástavní právo vzniká na základě písemné smlouvy. Ta musí obsahovat přesné označení zástavy a pohledávky, kterou zástava zajišťuje. Z požadavku na určitost vyplývá také potřeba údaje o výši zajišťované pohledávky, která odpovídá skutečnému rozsahu dlužníkovy povinnosti. Obsahem smlouvy je závazek zástavce dát zástavnímu věřiteli určitou věc nebo jiný způsobilý předmět zástavního práva do zástavy. Teprve skutečným dáním věci do zástavy vznikne zástavní právo.  Zástavní právo může vzniknout též rozhodnutím soudu o schválení dohody o vypořádání dědictví, na základě rozhodnutí soudu (tzv. soudcovské zástavní právo) nebo správního úřadu, ale také přímo ze zákona.  Zástavní právo k movitým věcem obvykle vzniká okamžikem předání movité věci, jež tvoří zástavu, zástavnímu věřiteli. Zákon však dovoluje též zřídit zástavní právo k movité věci, aniž by tato věc musela být předána zástavnímu věřiteli. V takém případě musí být zástavní smlouva sjednána ve formě notářského zápisu; notář poté provede zápis zástavního práva do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou České republiky. Totéž platí, zřizuje-li se zástavní právo k nemovitostem, jež se nezapisují do katastru nemovitostí, k věcem hromadným, či k souboru věcí. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 23

24  Zástavní právo k nemovitým věcem a k bytům nebo nebytovým prostorům vzniká vkladem do katastru nemovitostí. Vlastník celé nemovitosti může zástavním právem zatížit jen celou nemovitost, nikoli jen její pomyslnou část, která by však mohla být dostačující. Je-li nemovitost v podílovém spoluvlastnictví, lze zatížit i spoluvlastnický podíl na ní – nevyžaduje se k tomu souhlas spoluvlastníků, protože nejde o hospodaření se společnou věcí. Zánik zástavní práva  Zástavní právo je právní vztah, jehož existence je závislá na existenci hlavního právního vztahu.  K zániku zástavního práva proto dojde zejména tehdy, když zanikne zajištěná pohledávka.  Zástavní právo zaniká též zánikem věci, která tvoří zástavu.  Zástavní právo může dále zaniknout písemným prohlášením zástavního věřitele, že se zástavního práva vzdává, uplynutím doby, na niž bylo zřízeno, složí-li dlužník věřiteli obvyklou cenu zástavy, či písemnou smlouvou mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem nebo zástavcem. © JUDr. Eva Daniela Růžičková 24

25 25


Stáhnout ppt "Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva Kadlecová mail: Česká zemědělská universita Katedra práva JUDr. Eva."

Podobné prezentace


Reklamy Google