Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE Determinace nejdůležitějších škodících hlodavců a ptáků za pomocí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE Determinace nejdůležitějších škodících hlodavců a ptáků za pomocí."— Transkript prezentace:

1 Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE Determinace nejdůležitějších škodících hlodavců a ptáků za pomocí fotografií a materiálů, sloužících k tvorbě výukových karet s jednotlivými škůdci

2 Potkan (Rattus norvegicus) Biologie: - nemá jednotné typické zbarvení, hřbet obyčejně šedohnědý, břicho světlejší, vyskytují se různé barevné odstíny i albíni - čenich tupý, ušní boltce viditelné (při ohnutí dopředu nedosahují k očím) - tlustý ocas, kratší než tělo, dospělec: tělo 22 – 30 cm - maximální váha 500 g - čerstvě narozené mládě: tělo 3 cm, slepé, holé, pohlavně dospívá za 3 měsíce - samice jsou ve stáří 3 – 18 měsíců vždy březí (max. 15 mláďat ve vrhu) - březost 3 týdny, ve vrhu 7 – 10 mláďat, laktace 4 týdny - normální délka života 1 rok, max. 2,5 roku - úmrtnost mláďat je vysoká (odhad okolo 75%) v závislosti na množství „hnízdění“ a dostupnosti potravy.

3 Charakteristické znaky - výborně plave, hrabe a šplhá - orientuje se čichem - všežravec, příjem až 20 g denně - potřebuje denně pít - brání svá teritoria proti vetřelcům. Škody - přenos chorob, znečištění, propad půdy v důsledku nor Šíření - dopravními prostředky - migrace z přemnožených populací Prevence a hubení - základy vnějších zdí nejméně 60 cm pod povrchem - první kontrola staniček se provádí 3 dny po položení, Potkan (Rattus norvegicus)

4

5 Krysa (Rattus rattus) Biologie: - nemá výrazné zbarvení - různé barevné odstíny - rozšířena po celém světě námořní dopravou, - v mírném klimatu se vyskytuje - čenich má zašpičatělý, uši velké (sklopeny dopředu přesahují oči) - ocas tenký, delší než tělo, dospělec je velký 14 – 23 cm, - maximální váha 250 g - nově narozená mláďata jsou 3 cm velká, slepá a holá, - pohlavně dospívá za 3 měsíce - samice stáří 3 – 24 měsíců jsou vždy březí (průměrně 6 vrhů v roce) březost trvá 3 týdny, ve vrhu 6 – 10 mláďat, - doba laktace 3 týdny - normální délka života 2 roky, maximálně 4 roky

6 Charakteristické znaky - dobře hrabe a šplhá, málokdy plave - orientuje se čichem - všežravec, příjem až 15 g denně - vydrží i několik dní bez pití - brání svá teritoria proti vetřelcům. Škody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot Šíření - dopravními prostředky - migrace z přemnožených populací Prevence a hubení - základy vnějších zdí nejméně 60 cm pod povrchem - první kontrola staniček se provádí 3 dny po položení, Krysa (Rattus rattus)

7 Myš domácí (Mus musculus) Biologie: - tmavě šedohnědá, břicho světlejší, - vyskytují se různé barevné odstíny i albíni - protažený čenich, velké uši, oči jak korálky, - 5 prstů na každé noze - tenký ocas, stejně dlouhý jako tělo nebo delší - dospělec má tělo 7 – 10 cm dlouhé, - váží 15 – 30 g - samice ve stáří 2 – 12 měsíců mají v průměru 6 – 10 vrhů, - čerstvě narozené mládě je slepé, holé, - váha 1 g - březost 3 týdny, ve vrhu 5 – 6 mláďat, - doba laktace 3 týdny - normální délka života 1 rok, výjimečně 2 roky

8 Charakteristické znaky - dobře šplhá, vyskočí až 30 cm - orientuje se čichem - všežravec, příjem až 3 - 5g denně - vydrží i několik dní bez pití - teritorium může být menší i než 10 m 2 Škody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot Šíření - migrace z přemnožených populací Prevence a hubení - základy vnějších zdí nejméně 60 cm pod povrchem - první kontrola staniček se provádí 3 dny po položení, Myš domácí (Mus musculus)

9

10 Myšice lesní (Apodemus flavicolis Myšice lesní (Apodemus flavicolis) Biologie: - hřbet od žlutohnědé k tmavě hnědé, břicho světlejší, - rozhraní mezi hřbetem a břichem je označeno oranžově hnědou linkou, - protažený čenich, velké odstáté uši, velké černé oči, - ocas stejně dlouhý nebo trochu delší než tělo, lze z něj stáhnout kůži, - typické jsou dlouhé zadní nohy, díky nim jsou schopny skočit až 60 cm vysoko a 80 cm daleko, - dospělec je velký 7 – 11 cm, - samičky pohlavně dospívají v šesti týdnech, - březost 3 týdny, - rodí se 4-6 holých, slepých mláďat, - samice mají 2 – 4 vrhy ročně, - délka života kolem 1 roku.

11 Charakteristické znaky - potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi… - dává přednost okrajům lesa - žije v norách se dvěma až třemi vchody a sklad. komůrkou, někdy až 1 m hlubokých Škody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot Šíření - z okolí Prevence a hubení - odstraňovat vysokou trávu, -nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd. Myšice lesní (Apodemus flavicolis Myšice lesní (Apodemus flavicolis)

12 Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) Biologie: - hřbet od žlutohnědé k tmavě hnědé, břicho světlejší - šedé, - rozhraní mezi hřbetem a břichem je označeno oranžově hnědou linkou, která je méně patrná než u myšice lesní, - protažený čenich, velké odstáté uši, velké černé oči, - ocas stejně dlouhý nebo trochu delší než tělo, lze z něj stáhnout kůži, - typické jsou dlouhé zadní nohy, díky nim jsou schopny skočit až 60 cm vysoko a 80 cm daleko, - dospělec je velký 7 – 11 cm, - samičky pohlavně dospívají v šesti týdnech, - březost 3 týdny, - rodí se 4-6 holých, slepých mláďat, - samice mají 2 – 4 vrhy ročně, - délka života kolem 1 roku.

13 Charakteristické znaky - potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi… - dává přednost okrajům lesa - žije v norách se dvěma až třemi vchody a sklad. komůrkou, někdy až 1 m hlubokých Škody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot Šíření - z okolí Prevence a hubení - odstraňovat vysokou trávu, -nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd. Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus)

14 Myšice temnopásá (Apodemus agrarius) Biologie: - má rezavohnědý hřbet s ostře kontrastujícím černým pruhem od temene až po kořen jednobarevného ocasu kratšího než tělo - velikost těla je 9 – 11 cm, délka ocasu 7 – 9 cm - březost trvá dní - mláďata se rodí dva až třikrát za sezónu, - ve vrhu je jich myšice žijí obvykle rok - dobře běhá, méně leze a skáče - škodí tvorbou nor, hnízd a okusem - aktivní jsou převážně v noci

15 Charakteristické znaky - potravou jsou zelené části rostlin, oříšky, semena, zrní, hmyz, červi… - výskyt okolo stojatých vod, vlhčí a otevřené lokality, stohy, stodoly, v zimě i v budovách Škody - přenos chorob, znečištění, ohlodávání kabelů a izolačních hmot Šíření - z okolí Prevence a hubení - odstraňovat vysokou trávu, - nosí nástrahu ze staniček do skladovacích komůrek, do staniček naopak natahají různý materiál, jako jsou oblázky, hřebíky, papír atd. Myšice temnopásá (Apodemus agrarius)

16

17 Hraboš polní (Microtus arvalis) Biologie: - hřbet od žluté k šedohnědé, - tupý čenich, oči a uši jsou skryty v kožíšku - ocas krátký 3 – 4,5 cm - mláďata jsou holá a slepá, - dospívají po 4 týdnech - samice mají 5 – 6 vrhů ročně - březost je 3 týdny, - ve vrhu je okolo 5 – 6 mláďat, - maximální délka života 16 měsíců - polní populace hrabošů se může zvětšit každých 3 – 6 let, „hraboší rok“

18 Hraboš polní (Microtus arvalis) Charakteristické znaky - velmi dobře hrabe díry, - obývá suchá slunná a krytá místa - potrava jsou obiloviny, cibuloviny, brambory, zelí, mrkev, kořeny a kůra mladých stromů - úkryty jsou v podzemí v norách - nory do hloubky 60 cm, hnízda v 15 – 30 cm Škody - přenos horečnatých onemocnění po kousnutí nebo kontaktu s močí - škody okusem a podhrabáváním trávníků Šíření - z okolí Prevence a hubení - mechanické pasti s mrkví

19 Hraboš polní (Microtus arvalis)

20 Norník rudý (Clethrionomys glareolus) Biologie: - má tmavě rezavohnědý hřbet a světlé bělošedé či žlutošedé břicho, - velikost těla je 8 – 12 cm, - délka ocasu je 3 – 7 cm - běhá a leze po keřích a stromech méně obratně než myšice - vytváří mělké nory, zásobárny a hnízda, až 100 ks/ha - zřetelný pohyb v hrabance i za dne - živí se rostlinnou i živočišnou potravou, ohryzem stromů

21 Charakteristické znaky - vyskytuje se v lesích, v parcích, remízcích, větrolamech, lesních budovách, spižírnách, skladech potravin - při přemnožení vytváří četné nory, Škody - přenos horečnatých onemocnění po kousnutí nebo kontaktu s močí - škody okusem stromů Šíření - z okolí Prevence a hubení - mechanické pasti Norník rudý (Clethrionomys glareolus)

22

23 Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens) Biologie: - patří do řádu hmyzožravců, nejběžnější druh v obydlích, - má hnědé zbarvení hřbetu, břicho světlejší, - hlava protažená, čenich špičatý, ocas ochlupený, - dospělci jsou velcí okolo 7 cm, - samičky vrhnou dvakrát ročně po 2-6 mláďatech, - po opuštění hnízda vodí mláďata za svým tělem, - délka života dospělců je jeden a půl, v zajetí až dva roky, - k vyhledávání potravy využívá čich a hmatové vousy, - živí se hmyzem, jinými drobnými bezobratlými, pokud mají příležitost, nevyhnou se ani pečivu či sýrům.

24 Charakteristické znaky - rychle se pohybuje, dobře plave, - vydává jemné kničivé a pískavé zvuky - dělá si nory pod kořeny stromů, - v místech krytých bujnou vegetací - trus slepený dohromady, je s pískem a zapáchá Škody - zápach - znečišťování močí a výkaly - hluk nad stropy Šíření - z okolí Prevence a hubení - zaslepit všechny (myší) otvory ve vnějších zdech, i když jsou užší než 0,5 cm - denně sežerou potravu o váze poloviny své hmotnosti - pokud mají málo potravy, do dvou dnů hynou Bělozubka šedá (Crocidura suaveolens)

25 Holub domácí zdivočelý (Columba livia domestica) Biologie: - potomci divokého holuba - rozmnožují se celoročně s výjimkou období zimy - páry jsou si věrné - samice klade 2 bílá vejce - mládě se líhne po 17 dnech - mláďata vylétají po 14 týdnech - dospívají asi za 5 měsíců - maximální délka života 20 let - potrava se skládá ze semen, rostlin a odpadků

26 Charakteristické znaky - holub domácí žije v hejnech a hnízdí v koloniích, které jsou ovládány několika nejsilnějšími samci. - zdivočelí holubi hnízdí i na tvrdém povrchu (půdách, balkonech, okenních římsách, pod mosty) Škody - šíří paratyfus, ornitózu a ostatní ptačí nemoci+jsou hostiteli parazitů - trus znečišťuje fasády, sochy, zacpává okapy, dělají hluk Prevence a hubení - pletiva, sítě, dráty, bodce, plašit - repelentní gel – nestabilita (barví) - elektrického odpuzování - pohybující objekty a imitace predátorů - zvuky, magnetické vlny, ultrazvuk, lasery - poplašná volání přirozených nepřátel Holub domácí zdivočelý (Columba livia domestica)

27 Vrabec domácí (Passer domesticus) Biologie: - samice a mláďata jsou tmavě hnědé s bříškem špinavě bílým, samci s krkem hnědavým, - samice klade 2 – 5 vajec, - mláďata se líhnou po 13 dnech, - snůška 3 – 4x ročně - mláďata vylétají po 2 týdnech - délka života 2 – 3 roky - potrava se skládá ze semen, ale i hmyzu a pavouků i ze skladovaných potravin, jsou-li pro vrabce přístupné

28 Charakteristické znaky - vyskytuje se po celém světě, - v blízkosti lidských sídel nachází místo k hnízdění a dostatek potravy. Škody - z hlediska hygieny je nelze tolerovat, - přenáší nemoci a trusem znečišťují potraviny - v hnízdech mají různý hmyz a roztoče Šíření - z okolí Prevence a hubení - zavírat dveře, okna a ostatní přístupy - instalovat zasouvací dveře nebo závěsy - omezit zdroje potravy - instalací pletiv či sítí Vrabec domácí (Passer domesticus)

29 Špaček obecný (Sturnus vulgaris) Biologie: - mláďata hnědo-šedivá, - dospělý špaček černý se světlými skvrnami v zimním období, ocas je na jaře žlutý - samice klade 4 – 8 vajec, - mláďata se líhnou po 12 dnech - vylétají po 2 – 3 týdnech - 1 – 3 snůšky ročně - jsou to všežravci, dávají přednost ovoci, semenům a hmyzu

30 Charakteristické znaky - hnízdí v dutinách stromů a kde je to možné i na budovách Škody - velká hejna na podzim na stromech - trus je ve velkém množství, zapáchá - škodí hlavně v sadech Šíření - z okolí Prevence a hubení - zabránit hnízdění a hřadování např. sítěmi - stromy prořezávat, - plašení detonacemi (dělbuchy) - poplašné volání špačků, - jestliže je to nutné, opakovat plašení 3 – 4x během noci, - úspěch přesto není zaručen Špaček obecný (Sturnus vulgaris)

31 DĚKUJI ZA POZORNOST


Stáhnout ppt "Ing. Jana Sedláčková, Ph.D. Ústav veterinární ekologie a ochrany životního prostředí FVHE Determinace nejdůležitějších škodících hlodavců a ptáků za pomocí."

Podobné prezentace


Reklamy Google