4. 12. 2007 1. 2 OECD PISA  mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání  zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti.

Prezentace na téma: "4. 12. 2007 1. 2 OECD PISA  mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání  zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti."— Transkript prezentace:

1 4. 12. 2007 1

2 2 OECD PISA  mezinárodní projekt v oblasti měření výsledků vzdělávání  zjišťuje úroveň čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých žáků  zaměřuje se zejména na kompetence, které si žáci v průběhu vzdělávání osvojují a které budou potřebovat v reálném životě  probíhá ve tříletých cyklech, důraz je vždy kladen na jednu ze tří zkoumaných oblastí  tři sběry dat: 2000, 2003, 2006

3 4. 12. 2007 3 PISA 2006  Hlavní sledovaná oblast: přírodní vědy  Testové nástroje: písemný test žákovský dotazník školní dotazník  Účastníci: 57 zemí z celého světa včetně všech 30 členských zemí OECD  V České republice se zúčastnilo 245 škol, 9016 žáků z 9. ročníku ZŠ a 1. ročníku SŠ (a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií)

4 4. 12. 2007 4 Země ve výzkumu PISA 2006 Člen OECD Ano Ne

5 4. 12. 2007 5 Země ve výzkumu PISA 2006 Člen EU Ano Ne

6 4. 12. 2007 6 Průměrné výsledky zemí

7 4. 12. 2007 7 Průměrné výsledky zemí

8 4. 12. 2007 8 Žáci s omezenými kompetencemi v Evropě Žáci pod základní úrovní Méně než 10 % 10 % až 20 % 20 % až 30 % 30 % a více

9 4. 12. 2007 9 Přírodovědná gramotnost je schopnost využívat přírodovědné vědomosti, klást otázky a z daných skutečností vyvozovat závěry, které vedou k porozumění světu přírody a pomáhají v rozhodování o něm a o změnách působených lidskou činností.

10 4. 12. 2007 10 Složky přírodovědné gramotnosti Kontext životní situace obsahující prvky přírodních věd a techniky Kompetence ● rozpoznávání přírodovědných otázek  vysvětlování jevů pomocí přírodních věd  používání vědeckých důkazů Vědomosti ● vědomosti z přírodních věd (o světě přírody) ● vědomosti o přírodních vědách (o vědě samotné) Postoje reakce na přírodovědná témata ● zájem ● uznání hodnoty vědeckého výzkumu ● odpovědnost vyžaduje po lidech jejichž úroveň ovlivňují

11 4. 12. 2007 11 Slabé a silné stránky žáků

12 4. 12. 2007 12 Rozdíly mezi dvěma typy znalostí

13 4. 12. 2007 13 Silné a slabé stránky českých žáků  Žáci mají osvojeno velké množství přírodovědných poznatků a teorií, problémy jim ale dělá o přírodovědných problémech samostatně uvažovat a zkoumat je (vytvářet hypotézy, využívat různé výzkumné metody a postupy, získávat a interpretovat data, formulovat a dokazovat závěry apod.).  V prokazování vědomostí dosahují žáci výborných výsledků. Naopak se svými znalostmi postupů a metod využívaných v přírodních vědách jsou jen průměrní. Rozdíl mezi jejich přírodovědnými vědomostmi a znalostmi postupů a metod je největší v zemích OECD.  Pravděpodobnou příčinou těchto zjištění je způsob výuky přírodovědných předmětů v České republice, kdy se klade větší důraz na shromažďování a reprodukci teoretických znalostí než na podstatu přírodovědného zkoumání a uvažování.

14 4. 12. 2007 14 Některé poznatky o výuce

15 4. 12. 2007 15 Výsledky a výdaje na vzdělání v OECD

16 4. 12. 2007 16 Rozdíly mezi školami a uvnitř škol

17 4. 12. 2007 17 Ekonomický, sociální a kulturní status (ESCS)  Index sociálně-ekonomického statusu povolání rodičů (ISEI)  Index nejvyššího dosaženého vzdělání rodičů  Index vlastnictví rodiny stůl k učení, samostatný pokoj, počítač, připojení na internet, klasickou literaturu, umělecká díla, počet knih, počet mobilních telefonů, …

18 4. 12. 2007 18 Vliv ESCS na výsledek žáků, země EU

19 4. 12. 2007 19 Výsledky českých škol v závislosti na ESCS

20 4. 12. 2007 20 Výsledky českých žáků podle typu školy

21 4. 12. 2007 21 Průměrné výsledky krajů, 9. ročník

22 4. 12. 2007 22 Žáci s omezenými kompetencemi, kraje Žáci pod základní úrovní Méně než 10 % 10 % až 15 % 15 % a více

23 4. 12. 2007 23 Výsledek a index ESCS, kraje

24 4. 12. 2007 24 Výsledek a ESCS podle velikosti bydliště

25 4. 12. 2007 25 Umístění ČR v mezinárodních výzkumech vědomostí žáků na konci základního vzdělání (srovnání se zeměmi OECD)

26 4. 12. 2007 26 Trendy ve čtenářské gramotnosti

27 4. 12. 2007 27 Trendy v matematice

28 4. 12. 2007 28 Zastoupení žáků na jednotlivých úrovních způsobilosti, čtenářská gramotnost

29 4. 12. 2007 29 Rozdíly mezi dobrými a slabšími žáky, čtenářská gramotnost

30 4. 12. 2007 30 Tři nejdůležitější kroky ke zlepšení vzdělávání v libovolném systému (Závěry studie poradenské firmy McKinsey)  Získat pro pedagogickou práci ty správné lidi: Kvalita vzdělávacího systému nemůže překonat kvalitu učitelů, kteří v něm pracují  Vzdělat je tak, aby dobře a efektivně učili: Jediný způsob, jak zlepšit výsledky žáků, je zlepšit výuku  Zajistit, aby systém poskytoval každému dítěti nejlepší možnou výuku: Má-li systém vykazovat dobré výsledky, musí v něm uspět každé dítě

31 4. 12. 2007 31 Získávání nejlepších kandidátů pro pedagogickou profesi  Zlepšení brání řada škodlivých mýtů (je možno zlepšit systém bez zvýšení kvality učitelů, získání kvalitních lidí vyžaduje zásadní zvýšení výdajů, prestiž povolání učitele je mimo možnosti ovlivnění vzdělávací politiky)  Učinit učitelství prestižní kariérní volbou je daleko více než kulturou a vysokými platy ovlivněno systémem výběru a vzdělávání učitelů, výší nástupního platu a péčí o status pedagogické profese

32 4. 12. 2007 32 Vzdělávání učitelů  Cíle: reflexe nedostatků, nácvik efektivních postupů, vnitřní motivace učitelů  Prostředky: mentorování začínajících učitelů, koučování (výuka přímo ve třídě), spolupráce učitelů (vedoucí učitelé), ředitelé jako příkladní vyučující

33 4. 12. 2007 33 Cílená pomoc těm, kteří to nejvíce potřebují  Vysoká očekávání = náročné standardy  Monitorování škol (= identifikace škol, které potřebují pomoci) a cílená intervence (finanční pomoc, změna vedení)  Identifikace žáků, kteří potřebují pomoci, a včasná intervence