Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

© Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná 17. 2. 1235 král Václav I. daruje chotěšovskému klášteru své pozemky ve Stodě; mezi svědky Vyšemír z.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "© Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná 17. 2. 1235 král Václav I. daruje chotěšovskému klášteru své pozemky ve Stodě; mezi svědky Vyšemír z."— Transkript prezentace:

1

2 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

3 král Václav I. daruje chotěšovskému klášteru své pozemky ve Stodě; mezi svědky Vyšemír z Blatné („Visemir[us] de Blatna“) král Václav I. daruje chotěšovskému klášteru své pozemky ve Stodě; mezi svědky Vyšemír z Blatné („Visemir[us] de Blatna“)

4 14. století - Blatná získává od Bavorů ze Strakonic první městská privilegia 1465– Lev z Rožmitálu a Blatné vede jménem svého švagra krále Jiříka z Poděbrad velké propagační poselstvo po západoevropských panovnických a velmožských dvorech 1489– blatenskou vrchností Zdeněk Lev z Rožmitálu, nová privilegia pro Blatnou, mimo jiné právo vařit pivo a používat pečeť; rozvoj rybníkářství na Blatensku Blatná povýšena císařem Rudolfem II. na město 1695– blatenskou vrchností Serényiové, město získává barokní tvář (například mariánský sloup na náměstí) v Blatné se narodil Karel Strakatý († 1868), první interpret naší budoucí hymny „Kde domov můj“ v Blatné se narodil profesor české řeči a literatury na pražské univerzitě a básník Jan Pravoslav Koubek († 1854) 1810– v rodině blatenského barona Hildprandta působí jako vychovatel přírodovědec Jan Evangelista Purkyně Blatnou postihl katastrofální požár – vyhořelo 118 domů, radnice, zvonice, škola, panský hostinec a měšťanský pivovar – postupná obnova města v klasicistním duchu v Blatné vzniká spolek divadelních ochotníků 1855/1868– Blatná sídlem okresního úřadu v Blatné založena místní organizace tělovýchovné jednoty Sokol v Blatné se narodil akademický malíř, kreslíř a ilustrátor Jan Hála († 1959) založena městská knihovna uvedena do provozu lokální dráha Březnice – Strakonice se stanicí v Blatné založeno muzeum 20.–30. léta 20. stol.„Blatná – město růží“ – Jan Böhm (1888–1959) zde provozuje rozlehlé růžové plantáže, šlechtí nové odrůdy a pořádá proslulé výstavy růží Blatná osvobozena americkou armádou v Blatné založen závod Dřevokov – mimo jiné výroba elektrofonických kytar (Resonet), na které hráli i Beatles založen podnik TESLA Blatná (výroba součástek pro elektroniku a elektrotechniku) založena společnost Blatenská ryba, spol. s r. o. navazující na tradici rybníkářství v regionu Blatensko 14. století - Blatná získává od Bavorů ze Strakonic první městská privilegia 1465– Lev z Rožmitálu a Blatné vede jménem svého švagra krále Jiříka z Poděbrad velké propagační poselstvo po západoevropských panovnických a velmožských dvorech 1489– blatenskou vrchností Zdeněk Lev z Rožmitálu, nová privilegia pro Blatnou, mimo jiné právo vařit pivo a používat pečeť; rozvoj rybníkářství na Blatensku Blatná povýšena císařem Rudolfem II. na město 1695– blatenskou vrchností Serényiové, město získává barokní tvář (například mariánský sloup na náměstí) v Blatné se narodil Karel Strakatý († 1868), první interpret naší budoucí hymny „Kde domov můj“ v Blatné se narodil profesor české řeči a literatury na pražské univerzitě a básník Jan Pravoslav Koubek († 1854) 1810– v rodině blatenského barona Hildprandta působí jako vychovatel přírodovědec Jan Evangelista Purkyně Blatnou postihl katastrofální požár – vyhořelo 118 domů, radnice, zvonice, škola, panský hostinec a měšťanský pivovar – postupná obnova města v klasicistním duchu v Blatné vzniká spolek divadelních ochotníků 1855/1868– Blatná sídlem okresního úřadu v Blatné založena místní organizace tělovýchovné jednoty Sokol v Blatné se narodil akademický malíř, kreslíř a ilustrátor Jan Hála († 1959) založena městská knihovna uvedena do provozu lokální dráha Březnice – Strakonice se stanicí v Blatné založeno muzeum 20.–30. léta 20. stol.„Blatná – město růží“ – Jan Böhm (1888–1959) zde provozuje rozlehlé růžové plantáže, šlechtí nové odrůdy a pořádá proslulé výstavy růží Blatná osvobozena americkou armádou v Blatné založen závod Dřevokov – mimo jiné výroba elektrofonických kytar (Resonet), na které hráli i Beatles založen podnik TESLA Blatná (výroba součástek pro elektroniku a elektrotechniku) založena společnost Blatenská ryba, spol. s r. o. navazující na tradici rybníkářství v regionu Blatensko © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

5 Blatná - pohledy z věže (zvonice) © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

6 Sportovní areál Blatná na leteckém snímku Náměstí Míru a sídliště Nad Lomnicí Od centra až Na Vinici © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

7 Mariánský sloup z roku 1726 Třída J. P. Koubka Budova muzea a knihovny © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

8 Barokní socha sv. Floriána, datována 1766 Socha Svobody, roku 1923, autor Josef Bílek Socha Svobody, roku 1923, autor Josef Bílek Barokní socha sv. Václava, datována 1758 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

9 Vodní zámek Blatná © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná sídlo blatenské vrchnosti, velkostatkářů a patronů kostela Nanebevzetí Panny Marie sídlo blatenské vrchnosti, velkostatkářů a patronů kostela Nanebevzetí Panny Marie

10 kolem roku výstavba patrové románské kaple (objevena roku 1927) a obytného stavení (jádro „Starého paláce“) 2. pol. 13. století - hrad přestavěn Bavory ze Strakonic v raně gotickém stylu první písemná zmínka o hradu v Blatné 14. století - hrad rozšířen asi 1446–asi za Lva z Rožmitálu zahájena pozdně gotická přestavba hradu, interiéry vyzdobeny nástěnnými malbami (Zelená světnice, Starý palác) asi 1489– za Zdeňka Lva z Rožmitálu dokončena pozdně gotická přestavba za účasti královského architekta Benedikta Rieda či Rejta (jižní „Rejtův“ palác, kaple Panny Marie); hrad se mění na zámek (fortifikační funkce ustupuje obytným a reprezentačním účelům) kolem roku za hrabat z Rozdražova výstavba renesančního severovýchodního křídla (Rozdražovského paláce) a spojovacího „krčku“ se sgrafitovou omítkou 1763– po požáru úprava fasády Rozdražovského paláce v klasicistním stylu zámek a velkostatek Blatná získává rod Hildprandtů z Ottenhausenu (v jeho vlastnictví zůstává do roku 1945, po roce 1990 vrácen rodině v restituci) 1. pol. 19. století - postupné úpravy zámku a parku 1850– za Roberta Hildprandta úprava zámku ve stylu anglické novogotiky podle plánů Bernharda Gruebera – zámek získává svou dnešní podobu kolem roku výstavba patrové románské kaple (objevena roku 1927) a obytného stavení (jádro „Starého paláce“) 2. pol. 13. století - hrad přestavěn Bavory ze Strakonic v raně gotickém stylu první písemná zmínka o hradu v Blatné 14. století - hrad rozšířen asi 1446–asi za Lva z Rožmitálu zahájena pozdně gotická přestavba hradu, interiéry vyzdobeny nástěnnými malbami (Zelená světnice, Starý palác) asi 1489– za Zdeňka Lva z Rožmitálu dokončena pozdně gotická přestavba za účasti královského architekta Benedikta Rieda či Rejta (jižní „Rejtův“ palác, kaple Panny Marie); hrad se mění na zámek (fortifikační funkce ustupuje obytným a reprezentačním účelům) kolem roku za hrabat z Rozdražova výstavba renesančního severovýchodního křídla (Rozdražovského paláce) a spojovacího „krčku“ se sgrafitovou omítkou 1763– po požáru úprava fasády Rozdražovského paláce v klasicistním stylu zámek a velkostatek Blatná získává rod Hildprandtů z Ottenhausenu (v jeho vlastnictví zůstává do roku 1945, po roce 1990 vrácen rodině v restituci) 1. pol. 19. století - postupné úpravy zámku a parku 1850– za Roberta Hildprandta úprava zámku ve stylu anglické novogotiky podle plánů Bernharda Gruebera – zámek získává svou dnešní podobu z nádvoří blatenského hradu vyjíždí pod vedením pana Lva z Rožmitálu diplomaticko-propagační poselstvo k západoevropským panovnickým a velmožským dvorům 550 let z nádvoří blatenského hradu vyjíždí pod vedením pana Lva z Rožmitálu diplomaticko-propagační poselstvo k západoevropským panovnickým a velmožským dvorům 550 let © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

11 Domov pro seniory Kontribuční sýpka (špejchar) Základní škola J. A. Komenského Základní umělecká škola © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

12 Panorama Blatné © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

13 Letecký snímek Blatné © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

14

15 kolem roku výstavba románsko-gotické kaple (dnes sakristie) 3. čtvrt. 14. stol. - za Baška z Blatné přestavba ve stylu vrcholné gotiky (plochostropá loď a kněžiště s vícebokým závěrem) první písemná zmínka o blatenském kostele do 1374 nejstarším známým blatenským farářem kněz Václav zhruba 1495–1515 za Zdeňka Lva z Rožmitálu pozdně gotická přestavba kostela do současné podoby (kněžiště se síťovou klenbou, dvoulodí se sklípkovou klenbou, dvouramenný hudební kůr, též kaple sv. Michaela) kostel a kaple sv. Michaela vysvěceny pomocným biskupem olomouckým Martinem Opavským z Pohoře kolem roku Zdeňkem Lvem z Rožmitálu pořízena pozdně gotická socha Madony blatenské, dnes na hlavním oltáři; z téže doby prý i nejstarší blatenské varhany (současné pochází ze 40. let 18. století) poč. 17. století - kostel renovován hrabětem Václavem z Rozdražova a zřízena zde pohřební krypta pro jeho rod; při kostele doloženo takzvané literátské bratrstvo (pěvecký sbor) 1722– u kostela postavena zděná barokní zvonice hrabě Josef Serényi zakládá při oltáři sv. Josefa v blatenském kostele zbožné růžencové bratrstvo 1743– pořízen rokokový mobiliář od Jana Hoffmanna a Ferdinanda Ublackera; dochován hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie, boční oltáře sv. Josefa a sv. Barbory, zbytky oltáře Panny Marie Bolestné a kazatelna Janem Hoffmannem namalován obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři (naposledy restaurován roku 1926) 1761– u kostela postaven krytý ambit při požáru města vyhořela zvonice, následně upravena do současné neogotické podoby 1916, rekvizice blatenských zvonů pro válečné účely 1967– renovace fasády kostela na jižní, západní a východní straně, přeložení střechy pořízeny 4 nové zvony 1997– rekonstrukce ambitu a kaple sv. Michaela 2008– rekonstrukce sanktusníku kolem roku výstavba románsko-gotické kaple (dnes sakristie) 3. čtvrt. 14. stol. - za Baška z Blatné přestavba ve stylu vrcholné gotiky (plochostropá loď a kněžiště s vícebokým závěrem) první písemná zmínka o blatenském kostele do 1374 nejstarším známým blatenským farářem kněz Václav zhruba 1495–1515 za Zdeňka Lva z Rožmitálu pozdně gotická přestavba kostela do současné podoby (kněžiště se síťovou klenbou, dvoulodí se sklípkovou klenbou, dvouramenný hudební kůr, též kaple sv. Michaela) kostel a kaple sv. Michaela vysvěceny pomocným biskupem olomouckým Martinem Opavským z Pohoře kolem roku Zdeňkem Lvem z Rožmitálu pořízena pozdně gotická socha Madony blatenské, dnes na hlavním oltáři; z téže doby prý i nejstarší blatenské varhany (současné pochází ze 40. let 18. století) poč. 17. století - kostel renovován hrabětem Václavem z Rozdražova a zřízena zde pohřební krypta pro jeho rod; při kostele doloženo takzvané literátské bratrstvo (pěvecký sbor) 1722– u kostela postavena zděná barokní zvonice hrabě Josef Serényi zakládá při oltáři sv. Josefa v blatenském kostele zbožné růžencové bratrstvo 1743– pořízen rokokový mobiliář od Jana Hoffmanna a Ferdinanda Ublackera; dochován hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie, boční oltáře sv. Josefa a sv. Barbory, zbytky oltáře Panny Marie Bolestné a kazatelna Janem Hoffmannem namalován obraz Nanebevzetí Panny Marie na hlavním oltáři (naposledy restaurován roku 1926) 1761– u kostela postaven krytý ambit při požáru města vyhořela zvonice, následně upravena do současné neogotické podoby 1916, rekvizice blatenských zvonů pro válečné účely 1967– renovace fasády kostela na jižní, západní a východní straně, přeložení střechy pořízeny 4 nové zvony 1997– rekonstrukce ambitu a kaple sv. Michaela 2008– rekonstrukce sanktusníku © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

16 Pohled na hlavní vstup kolem roku 1910 Pohled na hlavní vstup v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

17 Pohled ke kněžišti kolem roku 1934 Pohled ke kněžišti v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

18 Pohled do dvoulodí kolem roku 1900 Pohled do dvoulodí v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

19 Varhany kolem roku 1930 Varhany v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

20 Kaple svatého Michaela kolem roku 1901 Kaple svatého Michaela v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

21 Oprava střechy zvonice roku 1957 Střecha na zvonici v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

22 Ambit s křížovou cestou kolem roku 1901 Ambit s křížovou cestou v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

23 Budova děkanství kolem roku 1900 Budova děkanství v roce 2014 © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

24 Kostel ze západní strany Plastika sv. Prokopa z roku 1732 Plastika sv. Prokopa z roku 1732 Malba Panny Marie na fasádě předsíně © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

25 Večerní atmosféra areálu kostela © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

26 Sklípková klenba v kapli sv. Michaela Latinský chronogram v torzálním stavu na kapli sv. Michaela Západní vstup do kostela od ambitu Litinové reliéfy 14 zastavení křížové cesty s krucifixem v ambitu © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

27 Pravý boční oltář svaté Barbory Hlavní oltář Nanebevzetí Panny Marie Levý boční oltář svatého Josefa © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

28 Náhrobní kameny v kněžišti Kruchta Kněžiště z pavlače (oratoře) Náhrobní kámen před oltářem © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

29 Blatenská madona Krucifix v kněžišti © Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná

30


Stáhnout ppt "© Město Blatná a Římskokatolická farnost Blatná 17. 2. 1235 král Václav I. daruje chotěšovskému klášteru své pozemky ve Stodě; mezi svědky Vyšemír z."

Podobné prezentace


Reklamy Google