Odpovědi na základní otázky k bilingvismu

Prezentace na téma: "Odpovědi na základní otázky k bilingvismu"— Transkript prezentace:

1 Odpovědi na základní otázky k bilingvismu
Přednáška pro rodiče bilingvních dětí, která odpoví na často kladené otázky maminek týkajících se jazykového vývoje jejich dětí spojená s prezentací nově otevřené české školy v Miláně.

2 Je nějaký rozdíl ve vývoji monolingvních a bilingvních dětí
Je nějaký rozdíl ve vývoji monolingvních a bilingvních dětí? Rozvíjí se řeč bilingvních dětí pomaleji? Rozvíjí se oba jazyky na stejné úrovni? Základní mýtus- dlouho se věřilo, že rozvoj řeči bilingvních dětí (vystavených dvěma jazykům on narození) bývá opožděn. Dokonce existují i starší výzkumy, které toto potvrzují-metodologické chyby Rozvoj řeči každého dítěte prochází stejnými vývojovými stádii, ovšem s individuálními rozdíly a to platí pro všechny děti, monolingvní i bilingvní. Grosjean: Navzdory dlouhodobým obavám o to, že bilingvismus u dětí způsobuje opoždění řeči, základními vývojovými mezníky prochází monilingvní i bilingvní děti ve stejném věkovém rozpětí. Paradise dodává, že neexistují důkazy o tom, že bilingvní miminka a batolata by procházela vývojovými stádii pomaleji a že i vývojové mezníky jako jsou začátek žvatlání, první slova a první věty se objevují u obou skupin ve stejném období s různými individuálními odlišnostmi.

3 Je nějaký rozdíl ve vývoji monolingvních a bilingvních dětí
Je nějaký rozdíl ve vývoji monolingvních a bilingvních dětí? Rozvíjí se řeč bilingvních dětí pomaleji? Rozvíjí se oba jazyky na stejné úrovni? ASHA Každé bilingvní dítě je jiné a rozvoj komunikačních schopností ve dvou jazycích závisí na mnoha okolnostech. Zejména na množství jazykových podnětů, ale i vlastních zkušeností s jazykem. Přesto, ale u většiny dětí můžeme pozorovat podobný vývoj: Obdobně jako monolingvní děti, začínají bilingvní děti produkovat první slova kolem jednoho roku. Zhruba ve dvou letech dítě začíná spojovat dvě slova do vět. Pro toto období je typické míchání slov nebo gramatických pravidel z obou jazyků. Např. Io voglio čaj. Toto ale není příklad zmatení, ale naprosto normální jazykový vývoj bilingválního dítěte. Jazyky se nerozvíjí v perfektní synchroniii Jeden jazyk bývá vždy dominantní Dominantní jazyk mívá tendence ovládat jazyk méně dominantní

4 Pokud je dítě od narození vystaveno dvěma jazykům, rozvíjí se odděleně nebo společně? Do jaké míry se dva jazyky vzájemně ovlivňují a je míchání jazyků nevhodé? Dítě, které je od narození vystaveno dvěma jazykům si zpočátku neuvědomuje, že se učí dva jazyky. Tohoto uvědomění je schopno zhruba kolem 3 let Odborníci se shodují, že se oba jazyky rozvíjí odděleně již od počátku a důkazem toho je fakt, že již malé dítě je schopno volit jazyk podle toho, s kým mluví Přesto že si bilingvní dítě rozvíjí dva odlišné jazykové systémy již od počátku, neznamená to, že se dva jazyky rozvíjí samostatně a nezávisle jeden na druhém. Naopak,oba jazyky se vzájemné prolínání (interference) a mísí (code-mixing). Interference Fonologické- přízvuk, rytmus, intonace, výslovnost Lexikální- především v raném věku se mohou míchat jednotlivá slova Gramatické-slovosled, časování sloves, pády

5 Míchání jazyků- code mixing "Pavel neumí ani jeden jazyk dobře, protože je míchá!"
Všechny bilingvlní děti někdy míchají, některé méně, některé více, ale rozhodně to není známkou zmatení ani toho, že by dítě neumělo jazyky oddělovat. Vývojové stádium Typické bývá míchání jazyků u dětí do tří až 4 let, které si prostě vypůjčují jednotlivá slova, spojení, celé věty nebo gramatická pravidla, která ještě neznají ve druhém jazyce. Čistě proto, že se snaží vyjádřit a to jakkoliv. Io non voglio spinkat. Volba jazykové strategie Postupem času, tak jak se znalost obou jazyků zdokonaluje a dítě se adaptuje situaci, ve které se nachází např. pokud hovoří s českou babičkou, která nemluví italsky, dítě odpoví česky. Pokud hovoří s někým, kdo rozumí oběma jazykům, pravděpodobně budou jazyky míchat.V tomto věku bývá míchání promyšlenější- code switching. Dítě míchá, aníž by narušovalo gramatická pravidla. Dominantní jazyk Dominantní jazyk, může mít tendenci ovládat jazyk nedominantní, méně rozvinutý v podobě transferu, aby vyplnilo mezery ve slovníku nebo gramatice ve slabším jazyce. Pokud dítěti umožníme pobyt v čistě jednojazyčném prostředí, zlepší se znalost méně rozvinutého jazyka a tím se omezí i míchání.

6 Jaká jsou pozitiva bilingvismu
Jaká jsou pozitiva bilingvismu? Co dělat pokud se u bilingvního dítěte vyskytne porucha řeči? Mnohé výzkumy potvrzují, že bilingvní jedinci mívají rozvinutější kognitivní schopnosti- konkrétně jde o lepší schopnost zaměření, rychlost a trvání pozornosti, větší vědomí arbitrárnosti, jazyka, rychlejší oddělení významu od formy, větší schopnost kreativního myšlení, větší kognitivní a jazykovou variabilitu, lepší představivost. Tyto dovednosti jsou pak přenositelné a usnadňují i výuku dalších jazyků ve škole. Další studie také ukazují, že pozitivní dopady bilingvismu na kognitivní rozvoj se manifestují pouze u vyváženého bilingvismu tj. situace, kdy si dítě osvojí oba jazyky na dobré úrovni. Bilingvismus není příčinnou toho, zda se u dítěte projeví některá z poruch řeči ani opoždění v rozvoji řeči. To, co se může zpočátku jevit jako zaostávání, může být pouze důsledkem nedostatečných podnětů v jednom jazyce. Platí pravidlo, že aby mohlo být dvoujazyčné dítě diagnostikováno s určitou poruchou řeči, porucha se musí projevovat v obou jazycích

7 Odmítání komunikace v jednom jazyce
Je docela běžné, že děti odmítají používat některý z jazyků, které jsou vystaveny, což bývá pro rodiče frustrující. To je však velmi normální a není to žádný důvod k obavám. AKTIVNÍ vs. PASIVNÍ BILINGVISMUS Proč může dítě odmítat hovořit určitým jazykem Dítě volí komunikaci v jazyce, ve kterém je zdatnější, prostě proto, že je to jednodušší Dítě lpí na již zvoleném způsobu komunikace, protože nemá rádo změny- zejména menší děti vyhledávají stereotypy Děti se nechtějí odlišovat- zejména u starších Jde o sociální prestiž- odlišný jazyk přiřazuje dítě k odlišné kultuře a tím se opět odlišuje Po přestěhování se dítě často nachází v tvz. Tichém období- dříve než promluví, musí si jazyk osvojit Děti vědí, že okolí nerozumí a nechtějí se odříznout od vzájemných interakcí např. V parku, mezi dětmi, s rodinou Co dělat: Mluvte nadále svým jazykem, Dítě nenutte ani netrestejte. Snažte se pochopit, kde je příčinna. Hrajte si s dětmi ve svém jazyce, Buďte trpěliví!

8 Jakou zvolit komunikační strategii v rodině a jak poznám, že dítě má dostatek jazykových podnětů? Měli bychom dodržovat nějaká pravidla při komunikaci s dítětem více jazyky? Nejznámější metodou je OPOL- výhoda je v tom, že dítě získává podněty z obou jazyků. Pokud se ale jedná o jazyk menšiny, je těžké ho zachovat na dobré úrovni a takový jazyk má tendenci zaostávat zejména po vstupu do školy. Druhá, také velmi účinná metoda je, že se doma hovoří jedním jazykem a druhý jazyk-většinou majoritní společnosti, si dítě osvojuje mimo domov Třetí strategie je variantou tè druhé tzn, že druhý jazyk si dítě začne osvojovat mimo rodinu, ale až po dosažení dobré úrovně toho prvního zhruba v pěti letech. Existuje nekonečné množství variant a každá rodina by si měla vybrat komunikační strategii, která jí vyhovuje a plní účel komunikace tedy sdělování a sdílení. Hlavní je dodržovat zvolenou strategii Dostatek podnětů v obou jazycích Podněty pocházející z interakce s ostatními, ne pouze DVD Pobývat v prostředí, kde ostatní hovoří pouze jedním jazykem a dítě je nuceno jazyk užívat Podpora rodiny Dostatek podnětů v jednom jazyce můžeme pozorovat i podle toho, když se jeden jazyk stává výrazně dominantní nebo když dítě přestává rozumět nebo mluvit v jazyce druhém.

9 Jak ovlivní jazykovou dominanci nástup dítěte do školního zařízení a dá se udržet jazyk minoritní společnosti? Po nástupu do školy má jazyk užívaný ve škole poskočí. Zkrátka proto, že tomuto jazyku bude dítě vystaveno mnohem více, častěji, stejný jazyk budou používat učitelé i spolužáci, dítě se naučí mnoho nových slov ve spEcifických oblastech např. zeměpis, naučí se psát a číst. Tyto důvody vedou k tomu, že se takový jazyk většinou stává dominantním a někdy dítě odmítá nadále hovořit dvěma jazyky. Pokud tedy chceme, aby si naše děti byly schopné osvojit si český jazyk a pozitiva plynoucí z dvojjazyčnosti, naučily se správně mluvit, měly povědomí o české kultuře, cítily příslušnost k českému národu a jeho historii, byly hrdé na svůj původ, musíme jim poskytnout příležitost k vzájemným setkáváním.

10

11 Projekt Ámosek Tento projekt je zaměřen na podporu rozvoje řeči a českého jazyka přirozeně bilingvních dětí pocházejícich z česko-italských rodin žijících v Miláně a okolí. Co je cílem projektu? Podpora rozvoje řeči a českého jazyka u dětí z česko-italských nebo českých rodin žijících v Miláně, zvýšení informovanosti českých maminek o možnostech a metodách bilingvální výchovy, rozvoj preverbálních a verbálních schopností dítěte s důrazem na logopedickou prevenci a rozvoj dovedností uplatnitelných v obou jazycích, zvýšení možnosti setkávání českých maminek a českých dětí s možností sdílení a podpory české kultury a českého azyka. Pro koho je projekt určen? Projekt je určen pro česko-italské děti žijící v Miláně a okolí, popř. české děti žijící v Miláně pouze přechodně z důvodu zaměstnání rodičů a to ve věku od zhruba 6 měsíců až po děti mladšího školního věku.

12 Kurzy pro děti Vzájemná setkávání českých maminek s možností otevřené diskuze na téma česko-italského bilingvismu. Maminky si budou moci vyměňovat názory a zkušenosti o rozvoji komunikačních a jazykových schopností jejich dětí. Debata bude vedena kvalifikovanou logopedkou, která nabídne i odbornou radu ohledně jazykového vývoje dětí a volby komunikační strategie rodiny. Kurzy pro miminka Bilingual Baby Signing- metoda znakování s miminky pomáhá s komunikací ve vícejazyčné rodině v období, kdy se miminko ještě neumí slovy vyjádřit a zároveň podporuje rozvoj bilingvismu. Kurzy pro maminky s miminky od 6 měsíců- náplní kurzů je společná aktivita matky a dítěte, pomocí říkanek, písniček a motorických her budeme rozvíjet porozumění dítěte českému jazyku a podporovat rozvoj senzomotoriky. Činnosti budou uspořádány s ohledem na potřeby a schopnosti vývojového stupně dětí, které budou podle počtu účastníků rozděleni do skupin.

13 Kurzy pro děti Kurzy pro předškoláky:
Kurz logopedické prevence a podpory rozvoje českého jazyka- kurz má za cíl seznamovat děti se správnou artikulací českého jazyka, navozovat správnou výslovnost hlásek a hlásky dále procvičovat, učit děti pomocí dechových cvičení správnému hospodaření s dechem a řečové produkci. Cílem kurzu je rozvoj komunikačních dovedností, fonematické diferenciace, nácvik hlásek a rozvoj slovní zásoby. Předčtenářská gramotnost- cílem tohoto kroužku je rozvíjení základních čtenářských dovedností a osvojování grafické podoby českého jazyka. Budeme děti seznamovat s klasickými českými pohádkami, díky nimž se seznámí i s českou kulturou a zvyky Kurzy pro děti mladšího školního věku: Muzikoterapie- nápní kurzů budou rytmické aktivity spojené se zpěvem, poslech zvuků a rozlišení mezi nimi- rozvoj fonematické diferenciace, dechová cvičení, hudební příběhy a taneční aktivity. Arteterapie- rozvoj výtvarných aktivit je nepostradatelným prvkem ve vývoji dítěte. Cílem je pomocí výtvarných aktivit doprovázených instruktáží v českém jazyce přirozenou cestou podpořit porozumění českému jazyku u starších dětí.

14 Projekt Ámosek Vznikl s podporou CONSOLATO ONORARIO DELLA REPUBLICA CECA, SPOLKU KRAJANŮ A PŘÁTEL ČESKÉ REPUBLIKY v Miláně, který poskytl i finanční podporu na nákup pomůcek a CZECH EVENTS Pro přihlášení do kurzů nebo pro informace pište na: