Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomika Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. pozitivní ekonomiepozitivní ekonomie: objektivní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomika Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. pozitivní ekonomiepozitivní ekonomie: objektivní."— Transkript prezentace:

1 Ekonomika Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. pozitivní ekonomiepozitivní ekonomie: objektivní rozbor a popis stavu a chování reálné ekonomiky bez kvalitativního hodnocení normativní ekonomienormativní ekonomie: kvalitativní hodnocení ekonomiky, hledání ideálního stavu fungujícího ekonomického systému, posuzuje stávající systémy; tato část ekonomie je subjektivní, odráží se v ní morální a sociální kořeny společnosti.

2 sv. Bernardin ze Sienny: „Quia quod in una terra est abundants et vile, hoc idem in alia terra est necessanum, rarum et carum“ Neboť čeho je v jedné zemi hojnost a je to levné, to samé může být v jiné zemi žádoucí, vzácné a drahé“ „Kupování a prodávání je nervem lidského života, který udržuje svět. Prostřednictvím kupování a prodávání je svět sjednocen, spojující vzdálené země a národy, lidi rozličných jazyků, zákonů a způsobů života. Kdyby nebylo těchto kontraktů, někteří by postrádali zboží, kteří jiní mají v přebytku, a tito by nebyli schopni sdílet zboží, kterého mají mnoho s těmi zeměmi, kde je ho nedostatek “. Bartolome de Albornóz, Arte de los Contratos [1573]

3 Story of Stuff (Příběh věcí) -Výroba -Ekologické aspekty -Lidská práce -Konzumace -Hodnota věcí

4 Kapitalistická revoluce (P. L. Berger ) Kapitalismus „…uvolnil největší produktivní sílu v dějinách lidstva. Dosud žádný jiný sociálně ekonomický systém nebyl schopen vytvořit srovnatelnou produktivní sílu “

5 Kapitalismus x socialismus -Dvě století boje mezi svobodným hospodářstvím a socialismem -Lze redukovat na diskusi o podstatě vlastnictví -Debata panuje dodnes (svoboda vlastnictví, svoboda nakládání s vlastnictvím, míra zdanění) nerovnost x rovnost

6 Etické otazníky Systém kapitalismu spočívá na třech pilířích – ekonomickém, politickém a kulturně-morálním. Tyto tři oblasti se vzájemně vyvažují a regulují, nejslabším je ale pilíř kulturně-morální - kvůli jeho úpadku hrozí kolaps celého systému. Svobodná společnost je závislá na zdravé morální ekologii, existence svobodné společnosti je morálním úspěchem. „Pokud bude triumfovat morální relativismus, svobodné společnosti zaniknou. Dosažení samotné svobody totiž závisí na morální jasnosti, odvaze a sebekázni. Svobodné společnosti závisejí na specifických ctnostech a specifickém étosu “Skutečný étos musí být založen jen na svobodě jednotlivce, jedině svoboda může vést ke vzniku autentické autonomní morálky. Soudobá kapitalistická společnost tento potřebný étos mnohdy zaměnila za konzumní mentalitu, která podkopává samotný základ tohoto systému. Absence hodnotové orientace je příčinou nastupující krize demokratického kapitalismu a cestou k „sebevraždě systému“.

7

8 KAREL MARX - BEDŘICH ENGELS, MANIFEST KOMUNISTICKÉ STRANY, Londýn 1848 …… Tato opatření budou ovšem podle různých zemí různá. V nejpokročilejších zemích může však být téměř všeobecně použito těchto opatření : 1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu. 2. Silně progresívní daň. 3. Zrušení dědického práva. 4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů. 5. Soustřední úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem. 6. Soustřední dopravy v rukou státu. 7. Zvýšení potu národních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu. 8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství. 9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem. 10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd.

9 J.J. ROUSSEAU, O původu nerovnosti mezi lidmi „Onen člověk, který si obsadil jistý kus pozemku a prohlásil: «Tohle je mé!» a našel dosti prostoduchých lidí, kteří mu to uvěřili, byl skutečným zakladatelem občanské společnosti. Kolika zločinů, válek, vražd, běd a hrůz by bylo lidstvo ušetřeno, kdyby byl někdo vytrhl kůly, zasypal příkopy a zavolal ne své druhy: chraňte se poslouchat toho podvodníka; jste ztraceni, jestliže zapomenete, že ovoce patří všem a země žádnému“.

10 sv. Bernardin ze Sieny, OFM „Jednoho dne, když svatý František cestoval přes město, náhle se před ním objevil člověk posedlý démonem a zeptal se ho: «Co je největším hříchem na světě ?» Svatý František odpověděl, že nejhorší je zabít člověka. Ale démon odpověděl, že je ještě jeden horší hřích, než zabití člověka. Svatý František mu tedy přikázal: «Boží mocí, řekni mi, který hřích je horší než zabití člověka !» A ďábel odpověděl, že vlastnění majetku, který patří někomu jinému, je hříchem horším než zabití člověka, protože právě toto je ten hřích, který pošle do pekla více lidí, než kterýkoli jiný “

11 Centesimus annus (1991) 42. Vraťme se však k výchozí otázce: lze například říci, že po ztroskotání komunismu je kapitalismus vítězným společenským systémem a že je cílem úsilí zemí, které se snaží nově vybudovat své hospodářství a svou společnost? Je snad modelem, který má být nabídkou zemím třetího světa, hledajícím cestu skutečného hospodářského a společenského pokroku? Odpověď je přirozeně složitá. Označuje-li se za "kapitalismus" hospodářský systém, který uznává základní a kladnou úlohu podniku, trhu, soukromého vlastnictví a z něho plynoucí odpovědnosti za výrobní prostředky a úlohu svobodných tvůrčích sil člověka v oblasti hospodářství, bude odpověď jistě kladná. Možná by bylo vhodnější hovořit o "podnikatelském hospodářství" nebo "tržním hospodářství" nebo prostě o "svobodném hospodářství". Chápe-li se však pod pojmem "kapitalismus" systém, v němž není hospodářská svoboda vázána pevným právním řádem, který ji dává do služeb plné lidské svobody a který ji považuje za zvláštní dimenzi této svobody s jejím etickým a náboženským těžištěm, pak je odpověď rozhodně záporná.

12 Sociální stát (welfare state) Pod pojmem sociálního státu se skrývá několik možných koncepcí, z nichž některé se v průběhu času staly neperspektivními, ohrožujícími budoucnost ekonomik států. (Jan Keller, Soumrak sociálního státu ) Čtyři modely sociálního státu: – kontinentální (případ Německa) – skandinávský (případ Švédska) – reziduální (případ Velké Británie) – rudimentární (případ Španělska) Modely se liší způsobem a rozsahem péče o obyvatelstvo – ty nejskromnější zajišťují jen minimální uznávané standardy pro ty, kteří si jej nedokáží vlastními silami zajistit, štědřejší usilují o udržení vysokého životního standardu pro široké vrstvy obyvatelstva a podporují aktivně vzestup životní úrovně. Právě modely se široce organizovanou a bohatou solidaritou se dostávají za meze svých možností a hrozí jim kolaps.

13 „Nejlepší je vláda, která vůbec nevládne“. Henry David Thoreau, Civil Disobedience (1849) „Účel státu je stále stejný: Omezit jednotlivce, zkrotit ho, podřídit si ho, ujařmit ho“. Max Stirner, Jedinec a jeho vlastnictví (1845) „Stát je organizované násilí“ V. I. Lenin „Stát je organizovaná vychcanost“ z webového blogu „Darnyho svět“

14 Centesimus annus (1991) V posledních letech jsme byli svědky značného rozšíření těchto intervencí, což vedlo do určité míry k novému typu státu, k "sociálnímu státu". Tento vývoj probíhal v některých státech s cílem vhodně překonat četné nedostatky a uspokojit nejrůznější potřeby odstraněním forem bídy a vykořisťování, nedůstojných člověka. Vyskytlo se však nemálo různých výstřelků a případů zneužívání, které zvláště v poslední době vyvolaly ostrou kritiku sociálního státu, který byl označován za "zaopatřovací stát". Funkční poruchy a nedostatky v sociálním státě vycházejí z nesprávného pochopení úkolů státu. I v této oblasti musí platit princip subsidiarity. … Sociální stát, který přímo zasahuje a olupuje společnost o její odpovědnost, způsobuje ztrátu lidské energie a přebujelost státních aparátů, které ovládá více byrokratická logika než snaha sloužit občanům; ruku v ruce s tím jde nesmírné zvyšování výdajů.

15 Lidská práva Deklarace nezávislosti USA, 1776 Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni a jsou nadáni jistými nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a budování osobního štěstí. Že k zajištění těchto práv se ustavují mezi lidmi vlády, odvozující svou oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou... We hold these truths to be self-evident, that all men arecreated equal, that they are endowed by their Creator with certain unalienable Rights, that among these are Life, Liberty and the pursuit of Happiness. — That to secure these rights, Governments are instituted among Men, deriving their just powers from the consent of the governed…

16 Deklarace OSN Všeobecná deklarace lidských práv byla schválena Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 10. prosince 1948 Organizace spojených národů10. prosince1948

17 Charty práv celosvětové: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech evropské: Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod Evropská sociální charta

18 Listina základních práv a svobod U nás upravuje oblast lidských práv dokument Listina základních práv a svobod, která je součástí našeho ústavního pořádku (Článek 3 Ústavy: Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod )

19 Právní a filosofický pojem Lidská práva jsou tedy v tomto smyslu konceptem, který je plodem mezinárodního práva. Naopak občanská práva a svobody jsou těmi, které definují ve svých ústavách státy a jsou garantovány jejich občanům. Za občanská práva nese přímou odpovědnost konkrétní stát – jejich rozsah je buď větší než u lidských práv – ve většině demokracií, nebo naopak menší a jsou porušována dokonce i lidská práva – totalitní režimy)

20 Původ a zdůvodnění ? Která z práv nejsou jen přiznána politickou autoritou, ale jsou skutečně nezcizitelnými lidskými právy a proč ? Právo na život, svobodu, majetek, svobodu projevu, sdružování, rodinu ? článek 25 deklarace (1) Každý má právo na takovou životní úroveň, která by byla s to zajistit jeho zdraví a blahobyt i zdraví a blahobyt jeho rodiny, počítajíc v to zejména výživu, šatstvo, byt a lékařskou péči, jakož i nezbytná sociální opatření; má právo na zabezpečení v nezaměstnanosti, v nemoci, při nezpůsobilosti k práci, při ovdovění, ve stáří nebo v ostatních případech ztráty výdělečných možností, nastalé v důsledku okolností nezávislých na jeho vůli.

21 Již Kant říkal: „Rozum není dostatečně osvícený, aby uviděl řadu předurčujících příčin, které s jistotou podle mechanismu přírody dovolují předem oznámit dobrý nebo špatný výsledek z konání nebo opominutí lidí“. „dobro osoby“ – jednání je morálně dobré, jestliže prospívá osobě člověka, jeho důstojnosti. Epicentrum morálky je spatřováno v lidskosti. Dobré je vše, co přispívá k dobru člověka, co podporuje jeho rozvoj a potvrzuje jeho důstojnost. Vše ve světě musí být zaměřeno k člověku, člověk je vždy účelem, nikoli prostředkem

22 Rovnost lidí „Americké Prohlášení nezávislosti dogmaticky tvrdí, že všichni lidé jsou si rovni. A má pravdu: kdyby si lidé nebyli od stvoření rovni, viděli bychom jenom, jak jsou si vývojem nerovni. Jediné zdůvodnění demokracie můžeme nalézt v božském původu člověka “. [ G. K. Chesterton ] [ G. K. Chesterton ]

23 Právo na život Trest smrti ? Branná povinnost ? Policejní přísaha ? Služební povinnosti budu plnit řádně a svědomitě a nebudu váhat při ochraně zájmů České republiky nasadit i vlastní život (§ 17 zák. o sl. poměru) Potrat ?

24 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Hlava druhá Lidská práva a základní svobody Oddíl první Základní lidská práva a svobody Článek 5 Každý je způsobilý mít práva. Článek 6 (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. (2) Nikdo nesmí být zbaven života. (3) Trest smrti se nepřipouští. (4) Porušením práv podle tohoto článku není, jestliže byl někdo zbaven života v souvislosti s jednáním, které podle zákona není trestné.

25 Občanský zákoník HLAVA DRUHÁ Účastníci občanskoprávních vztahů ODDÍL PRVNÍ Fyzické osoby § 7 (1) Způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením. Tuto způsobilost má i počaté dítě, narodí-li se živé. (2) Smrtí tato způsobilost zanikne. Jestliže smrt nelze prokázat předepsaným způsobem, soud fyzickou osobu prohlásí za mrtvou, zjistí-li její smrt jinak. Za mrtvou soud prohlásí také nezvěstnou fyzickou osobu, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem usoudit, že již nežije.

26 Co vše jsou LIDSKÁ PRÁVA ? Základní lidská práva, zcela nezcizitelná ? (právo na život, svobodu, tělesnou integritu, majetek...?) Kromě základních lidských práv jsou zde práva liberální, negativní, chránící před útiskem ze strany státu či jiného člověka ( mají podobu osobních či politických svobod) a chrání člověka proti moci státu, proti persekuci a trestu – svoboda slova, tisku, náboženská svoboda, svoboda svědomí, shromažďování Sociální práva – práva tzv. pozitivní, nároková – právo na práci, rekreaci, bezplatnou zdravotní péči, vzdělání, bydlení (otázka sociálních práv velmi úzce souvisí s různým pojetím spravedlnosti)

27 Sociální práva Jsou (oproti negativním právům) nároková, tedy že někdo jiný (stát, společnost, zaměstnavatel) musí obsah tohoto práva zajistit – práci, bydlení, bezpletnou zdravotní péči apod, -zakládají povinnost státu (nebo někoho) nějak konat v můj prospěch (oproti negativním právům) Jde o práva, která vznikají přetlumočením ideálu

28 Sociální práva II Otvírají pole k problémům s interpretací míry takových nároků ( bydlení - v azylovém domě, maringotce, v paneláku, nebo RD? ---- vzdělání, základní, střední i vysoké? lékařská péče – opravdu zadarmo a bez příplatků či regulačních poplatků? Pokud dochází k hypertrofii takových práv, vzniká problém jejich uspokojování ze strany státu – ten musí k jejich zajištění více vybírat a více přerozdělovat a tudíž více omezovat všechny (nebo jen bohatší) na jejich základních právech... proto mají charakter donucení ze strany státu... Taková práva nemohou být vůbec přirozenými lidskými právy, ale pouze společenskými konvencemi...a nejsou dána lidskou přirozeností, určitá míra takových práv může být vyjádřením solidarity a vyspělosti společnosti, ale nesmí se stát nástrojem k omezování svobody lidí ve prospěch nároků...


Stáhnout ppt "Ekonomika Ekonomie: zkoumá, jak se chová člověk s neomezenými potřebami ve světě omezených (vzácných) zdrojů. pozitivní ekonomiepozitivní ekonomie: objektivní."

Podobné prezentace


Reklamy Google