Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Liga komunitních škol Role komunitní školy - vzdělávací služba veřejnosti v místě, kde je škola zřízena - komunitní model vzdělávání překračuje klasický.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Liga komunitních škol Role komunitní školy - vzdělávací služba veřejnosti v místě, kde je škola zřízena - komunitní model vzdělávání překračuje klasický."— Transkript prezentace:

1 Liga komunitních škol Role komunitní školy - vzdělávací služba veřejnosti v místě, kde je škola zřízena - komunitní model vzdělávání překračuje klasický model vyučovací „od – do“ (8:00 – 13:30), škola nerezignuje na svou nezastupitelnou roli vzdělávacího a kulturního centra v rámci komunity, komunitní škola nabízí mimoškolní aktivity žákům, jejich rodičům a ostatním obyvatelům v místě zřízení - komunitní činnost je užitečná pro všechny typy lokalit – nejedná se pouze lokality sociálně vyloučené, ale např. i sídlištní, vilové, vesnické lokality apod. Liga komunitních škol - sdružuje školy, které se snaží naplňovat role komunitního vzdělávání. - v rámci Ligy komunitních škol spolupracují především školy, které působí v sociálně vyloučených oblastech ČR, popř. poblíž těchto lokalit - ZŠ Praha (Grafická, Havlíčkovo nám.), ZŠ Ústí n.Labem – Předlice, ZŠ Most – Chánov, ZŠ Brno (Křenová, nám. 28. října) Cíle Ligy komunitních škol - podpora a rozvíjení konceptu komunitního vzdělávání na školách - podpora a rozvíjení principů inkluze na školách, přičemž nás zajímá inkluze v nejširším slova smyslu, definovaná jako připravenost školy maximálně efektivně vzdělávat žáky nezávisle na podobě jejich speciálních vzdělávacích potřeb - podpora a prosazování komunitních a inkluzivních vzdělávacích principů v rámci českého vzdělávacího systému - výměna zkušeností a sdílení příkladů dobré praxe

2 Komunitní škola - Sociálně vyloučené lokality V ČR Bydlení Bydlení v nestatndardních podmínkách (ubytovny, „holobyty“, azylové domy, přeplněné byty, bydlení u příbuznýchú) Bydlení v nestatndardních podmínkách (ubytovny, „holobyty“, azylové domy, přeplněné byty, bydlení u příbuznýchú) Nízká kvalita bydlení (malometrážní byty nižší kategorie, nedostatečně vybavené byty Nízká kvalita bydlení (malometrážní byty nižší kategorie, nedostatečně vybavené byty Nevyhovující hygienické podmínky „vybydlené“ bydlení Nevyhovující hygienické podmínky „vybydlené“ bydlení Vysoké ceny bydlení, neplatičství Vysoké ceny bydlení, neplatičství etnická homogenizace lokalit etnická homogenizace lokalit Trh práce Nízká kvalifikace (konkurence v segmentu nekvalifikované práce) Nízké sociální kompetence Špatný zdravotní stav Syndrom dlouhodobé nezaměstnanosti Solidární sítě fungující na bázi příbuzenství Demotivace vyplývající z vysoké míry zadlužení (exekuce, lichva) Demotivace vyplývající ze špatně nastaveného sociálního systému, práce „na černo“ „neformální ekonomické aktivity“ (sběr surovin, kriminální aktivity – prostituce, krádeře, drogy, …) Diskriminace ze strany zaměstnavatelů Nízká prostorová mobilita Celkový počet sociálně vyloučených romských lokalit v ČR – 310 (zkoumané lokality /06 – projekt ESF, zadavatel MPSV, realizace GAC, Nová škola) zdroje dat: Mapa sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR (http://www.esfcr.cz/mapa/) Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti (GAC, Nová škola 2006) charakteristiky vyloučených lokalit

3 Vzdělávání nízká míra motivace ke vzdělávání nízká míra motivace ke vzdělávání absence předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromských se jedná cca. o 90%) absence předškolní přípravy (pouze polovina romských dětí absolvuje nějakou formu předškolní přípravy, u dětí neromských se jedná cca. o 90%) vysoká absence žáků (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky¨) vysoká absence žáků (absence romských dětí jsou 3x vyšší v porovnání s jejich vrstevníky¨) problémy sociálně vyloučené lokality (viz bydlení, trh práce) - jejich vliv na vzdělávání problémy sociálně vyloučené lokality (viz bydlení, trh práce) - jejich vliv na vzdělávání nedostatešná znalost českého jazyka, nedostatešná znalost českého jazyka, absence domácí přípravy, chybějící pozitivní vzory v lokalitě, zanedbaná zdravotní postižení a znevýhodnění, nespolupráce rodičů při řešení SPU, migrace Čísla převzata ze závěrečné zprávy projektu Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň, GAC, 2009/ Čísla převzata ze závěrečné zprávy projektu Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žáků a žákyň, GAC, 2009/ Vybrané sociálně demografické ukazatele vztahující se k lokalitě Brno - střed: Vzdělání: 0,3% (vysokoškolské vzdělání), 96% (neukončené nebo ukončené ZŠ), ostatní bez vzdělání nebo vyučen, popř.SŠ Počet osob v jednom bytě: průměrně 5 – 6osob Průměrná výše nájmu: 7500,- Kč Byty odpovídající III.a IV. kategorii: 60% Nezaměstnanost: mezi 65% - 85% Zadlužené domácnosti: 47% (průměrná výše zadluženosti: ,-Kč) Problémy lokality: kriminalita (i dětská), prostituce (i dětská), návykové látky (pervitin, heroin, toluen), gamblerství, zadluženost rodin (i lichva), nedostatek relaxačních zón (parky, hřiště …), kumulace patologických služeb (herny, zastavárny), hluk, hygienické problémy (potkani, plísně v bytech, zdevastované byty, odpadky – krádeže popelnic …). Data převzata ze závěrečné zprávy výzkumu Identifikace sociálně vyloučených lokalit a zpracování jejich mapy ve městě Brně (zadavatel Úřad vlády ČR, 11/2008).

4 Komunitní škola - základní školy „spádové“ sociálně vyloučeným lokalitám V roce 2009/2010 nabízelo základní vzdělávání základních škol. V roce 2009/2010 nabízelo základní vzdělávání základních škol. Průměrný počet žáků na 1 třídu 19,2 (2008/2009), 18,9 ( ) Průměrný počet žáků na 1 třídu 19,2 (2008/2009), 18,9 ( ) (Výroční zpráva České školní inspekce za školní rok 2009/2010 /prosinec 2010/) „Ve výzkumu jsme se zaměřili na školy, do nichž docházejí děti ze 310 vyloučených lokalit, které identifikovala Mapa sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita subjektů působících v této oblasti (MPSV, 2006). Celkem jsme na orbitu těchto lokalit identifikovali 396 škol“ „Ve výzkumu jsme se zaměřili na školy, do nichž docházejí děti ze 310 vyloučených lokalit, které identifikovala Mapa sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacita subjektů působících v této oblasti (MPSV, 2006). Celkem jsme na orbitu těchto lokalit identifikovali 396 škol“ (Vzdělanostní dráhy a vzdělanostní šance romských žákyň a žáků ZŠ v okolí vyloučených romských lokalit, závěrečná zpráva, GAC, leden 2009) cca. KAŽDÁ 10. ŠKOLA V ČR PRACUJE S ŽÁKY ZE SOCIÁLNĚ VYLOUČENÝCH LOKALIT

5 Školy v rámcí Ligy komunitních škol vnímají 2 rozměry své práce jako zásadní Komunitní škola - etnicita hraje důležitou roli škola plní roli vzdělávacího a kulturního centra v místě svého zřízení škola plní roli vzdělávacího a kulturního centra v místě svého zřízení škola reflektuje v nabídce vzdělávacích aktivit specifika spádové oblasti (v našem případě specifika sociálně vyloučené lokality) škola reflektuje v nabídce vzdělávacích aktivit specifika spádové oblasti (v našem případě specifika sociálně vyloučené lokality) škola supluje chybějící systémová řešení v oblasti sociálně znevýhodněného vzdělávání zvýšenou iniciativou (dobrovolnickou prací) – dotační programy, spolupráce se subjekty sociálního znevýhodnění,… škola supluje chybějící systémová řešení v oblasti sociálně znevýhodněného vzdělávání zvýšenou iniciativou (dobrovolnickou prací) – dotační programy, spolupráce se subjekty sociálního znevýhodnění,… škola realizuje programy zohledňující a podporující romské tradice a zvyky škola realizuje programy zohledňující a podporující romské tradice a zvyky Inkluzivní škola - etnicita nehraje žádnou roli podrobnější informace –viz-http://www.osmec.cz/vyloucene- dokumenty.phphttp://www.osmec.cz/vyloucene- dokumenty.php škola vytváří inkluzivní vzdělávací prostředí - na základě diagnostiky vzdělávacích potřeb žáků individualizuje vzdělávací péči, přičemž etnicita nevypovídá nic o vzdělávacích potřebách žáků míra individualizace vzdělávací péče je přímo úměrná vytvořeným proinkluzivním podmínkám na školách (mezi zásadní patří posílení poradenství a nižší počty žáků ve třídách) – stačí reflektovat závěry (doporučení) výzkumů z posledních let (Člověk v tísni, GAC, Liga lidských práv, …) východisko inkluze, jak mu rozumíme na našich školách - pracujeme s dětmi, které k nám chodí – bez výběru !!! Je důležité definovat roli našeho typu škol ve vzdělávacím systému (potřebnost/nepotřebnost) Př realizovaného nástroje: přípravná třída +/ zlepšení připravenosti na školní docházku, vyrovnání absence předškolní přípravy, dostupná logopedická péče, kontakt s rodiči, snížení následné absence při plnění povinné školní docházky, bezpaltná docházka, … -/ „segregační opatření“ (děti nejsou integrovány do majoritních skupin)

6 (Ne)využívané nástroje v oblasti vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků Opatření vyrovnávající sociální, kulturní, … znevýhodnění žáků, rodičů přípravná třída – vyrovnání chybějící předškolní přípravy přípravná třída – vyrovnání chybějící předškolní přípravy asistent pedagoga – neschopnost, popř. neochota rodičů komunikovat se školou, nepřipravenost dětí na školní docházku, … asistent pedagoga – neschopnost, popř. neochota rodičů komunikovat se školou, nepřipravenost dětí na školní docházku, … projekty pro rodiče s dětmi (např.: edukativně stimulační skupiny) – chybějící kompetence rodičů v domácí přípravě žáků projekty pro rodiče s dětmi (např.: edukativně stimulační skupiny) – chybějící kompetence rodičů v domácí přípravě žáků celodenní programy škol (komunitní rozměr) – volný čas žáků celodenní programy škol (komunitní rozměr) – volný čas žáků cílená příprava na vyučování („doučování“), příprava na přijímací zkoušky cílená příprava na vyučování („doučování“), příprava na přijímací zkoušky dotační programy – vyrovnání neschopnosti, popř. neochoty rodičů podílet se finančně na vzdělávání, vyrovnání chybějícího systémového přístupu ke vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním dotační programy – vyrovnání neschopnosti, popř. neochoty rodičů podílet se finančně na vzdělávání, vyrovnání chybějícího systémového přístupu ke vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním Proinkluzivní opatření zvyšující efektivitu vzdělávání – vyrovnávají znevýhodnění vyplývající ze speciálních vzdělávacích potřeb žáků snížený počet žáků ve třídách ZŠ - individualizace vzdělávací péče snížený počet žáků ve třídách ZŠ - individualizace vzdělávací péče personálně posílené poradenství na školách – diagnostika SVP, IVP, volba povolání, mentoring personálně posílené poradenství na školách – diagnostika SVP, IVP, volba povolání, mentoring podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, spolupráce mezi školami a dalšími subjekty inkluze podpora dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, spolupráce mezi školami a dalšími subjekty inkluze Podpora sociálně znevýhodněných škol Rozvojový program Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání – motivace pedagogů Rozvojový program Na podporu škol, které realizují inkluzivní vzdělávání – motivace pedagogů

7 závěr školy, které se snaží v rámci českého vzdělávacího systému naplňovat komunitní a inkluzivní rozměr vzdělávání jsou v očích veřejnosti touto skutečností stigmatizovány (školy jsou nálepkovány jako školy pro mentálně postižené děti, pro děti z etnických menšin, invalidy, … = školy pro „problematické“ děti) školy, které se snaží v rámci českého vzdělávacího systému naplňovat komunitní a inkluzivní rozměr vzdělávání jsou v očích veřejnosti touto skutečností stigmatizovány (školy jsou nálepkovány jako školy pro mentálně postižené děti, pro děti z etnických menšin, invalidy, … = školy pro „problematické“ děti) Školy „spádové“ sociálně vyloučeným lokalitám jsou nálepkovány jako školy segregační, jsme označováni za příčinu vzdělávacích neúspěchů romského etnika (romské, proromské organizace) Školy „spádové“ sociálně vyloučeným lokalitám jsou nálepkovány jako školy segregační, jsme označováni za příčinu vzdělávacích neúspěchů romského etnika (romské, proromské organizace) Školy našeho typu nejsou systémově zvýhodněny, není jasně deklarována jejich role ve vzdělávacím systému Školy našeho typu nejsou systémově zvýhodněny, není jasně deklarována jejich role ve vzdělávacím systému Nekoncepčnost v oblasti vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků, účelové využívání etnicity žáků, zmatení terminologie (integrace, inkluze, sociální znevýhodnění, segregace …) poškozuje školy a tím i jejich klienty Nekoncepčnost v oblasti vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků, účelové využívání etnicity žáků, zmatení terminologie (integrace, inkluze, sociální znevýhodnění, segregace …) poškozuje školy a tím i jejich klienty Roztříštěnost vzdělávacích aktivit (paralelní „neziskové“ vzdělávací struktury) je drahá a často kontraproduktivní Roztříštěnost vzdělávacích aktivit (paralelní „neziskové“ vzdělávací struktury) je drahá a často kontraproduktivní Liga komunitních škol nabízí spolupráci školám, které vzdělávají žáky ze sociálně vyloučených lokalit (9,6% základních škol v ČR) – je nutné, aby se ke vzdělávání sociálně znevýhodněných žáků vyjadřovali ti, kteří tyto žáky vzdělávají – tedy učitelé ze znevýhodněných škol


Stáhnout ppt "Liga komunitních škol Role komunitní školy - vzdělávací služba veřejnosti v místě, kde je škola zřízena - komunitní model vzdělávání překračuje klasický."

Podobné prezentace


Reklamy Google