Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

2014 Marek Vácha Zvláštnost lidského světa charakterizuje především to, že se v něm mezi bytostí a bytostí děje něco, co nelze najít nikde v přírodě (Martin.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "2014 Marek Vácha Zvláštnost lidského světa charakterizuje především to, že se v něm mezi bytostí a bytostí děje něco, co nelze najít nikde v přírodě (Martin."— Transkript prezentace:

1 2014 Marek Vácha Zvláštnost lidského světa charakterizuje především to, že se v něm mezi bytostí a bytostí děje něco, co nelze najít nikde v přírodě (Martin Buber, Problém člověka)

2 II. Vatikán  středověk: kdo chce žít hlubokým duchovním životem, musí jít do kláštera  svatořečeni jsou téměř výhradně řeholníci nebo kněží  tento trend zvrátil až JPII  II. Vatikán: mystický život je možno žít i na opačné straně klášterní zdi  manželství i zasvěcený život jsou rovnocenné cesty k Bohu

3 Bůh Člověk cesta řeholníků cesta manželů

4 Stvoření člověka  Bůh řekl: „Učiňme člověka ke svému obrazu, aby se nám podobal, a oni ať vládnou mořským rybám, nebeským ptákům, dobytku, všem divokým zvířatům a všem drobným živočichům, kteří se plazí po zemi.“  Bůh stvořil člověka ke svému obrazu,  k Božímu obrazu jej stvořil,  stvořil jej jako muže a ženu.  Bůh jim požehnal a řekl jim: „Buďte plodní, rozmnožujte se, naplňte zemi a podrobte si ji; vládněte mořským rybám, nebeským ptákům a všem živým tvorům, kteří se pohybují po zemi.“ (Gen 1)

5  „A Bůh viděl, že je to dobré“  do řečtiny překládáme „kalón“ – krásný a nikoli „agathón“ – dobrý  hebrejské slovo ale vystihuje oba významy zároveň  muž není člověk, ani žena  žena z Adamova žebra – blízko srdci

6 Druhá zpráva  Gen 2,  I řekl Hospodin Bůh: „Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou.“ Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem.

7 Druhá zpráva  A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu. Člověk zvolal: „Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest.“ Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

8 Stvoření člověka  biblický obraz je zřejmě přesnější než Michelangelův  první co Adam uviděl když otevřel oči byl Bůh  co vlastně znamená „...k obrazu Božímu“?

9 Velikost ženy 1. čím dál stvoření pokračuje, tím jsou stvořeny stále dokonalejší a dokonalejší bytosti. 2. Pomocnice jemu rovná. 3. Bude rodit děti

10  Zvláštnost lidského světa charakterizuje především to, že se v něm mezi bytostí a bytostí děje něco, co nelze najít nikde v přírodě (Martin Buber, Problém člověka)  fenomén lásky mezi lidmi  Řekové:  eros  filia  storge  agape

11 Písmo  obraz člověk – Bůh nebo  Kristus – církev  je vždy symbolem muž - žena

12 Boží láska jako symbol lidské lásky  Jako se mladý muž žení s pannou,  tak se s tebou ožení tvůj stavitel.  A ženichovu radost nad nevěstou  zakusí nad tebou tvůj Bůh  Izaiáš 62,5  Muži, každý z vás ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, Efesanům 5,25

13 1 Kor 7, Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži.

14 Obraz sv. Doroteje  čím blíže Bohu, tím blíže člověku  odmítnutí představy, že lásku dáváme buď Bohu nebo lidem

15 Biblická láska: opuštění sebe  muž opouští  přátele  otce i matku  v určitém smyslu i sám sebe  žena rovněž tak  stejnou myšlenku najdeme i v křesťanské vizi víry či odpuštění

16 Víra  = odevzdání se mně se odevzdávajícímu Bohu  „buď vůle Tvá“ (=co mohu dnes udělat?) člověk Bůh člověk

17 Odevzdání se, nikoli braní

18 Zvyky  zapíjení svobody, chomout, koule na noze.... ...konec svobody  možná spíše vypuštění holubice... ...nebo křídla ...začátek svobody

19  Jako příklad mnišství srdce, které je společné pro všechny, lze zmínit starou tradici, jež spatřovala ve snoubenectví mnišský noviciát, přípravu k „manželskému kněžství“. Koruny snoubenců ve východním obřadu korunování při svátosti manželství byly po sedm dní uchovávány, a teprve potom kněz dával požehnání a toto období zdrženlivosti novomanželů ukončil. Podobně se ve starém Rusku po obřadu svátosti manželství v chrámu manželé odebrali do kláštera. Zde se po určitý čas zasvěcovali do mnišského života, aby se lépe připravili na své nové manželské povolání, na své manželské kněžství.  (Evdokimov, P., (2002) Epochy duchovního života. Od pouštních otců do našich dnů. Centrum Aletti Velehrad-Roma, Olomouc, str. 234)

20  „Dokonalé přátelství, takové, jaké existuje mezi manželem a manželkou, pro které muž opustí dokonce svého otce i matku, nemůže být pro mnohé.“ (Aquinas)  (Fox, M., (2003) Sheer Joy. Jeremy P. Tarcher/Putnam, New York, p. 38)

21

22 Darování těla  duše, duch a tělo v rovnováze  Teilhard de Chardin: rehabilitace hmoty  Efraim: sex jako liturgie ...to vše pramení z velké úcty k tělu  odtud odmítání volné lásky, pornografie atp.  křesťanství sexualitu na jedné straně nezbožšťuje…  …na druhé straně ani nedémonizuje

23 Svátost  = viditelné znamení neviditelné Boží lásky  voda, olej, chléb, víno, vkládání rukou, manželský slib = všem veřejně přístupné  Boží láska = viditelné jen „očima víry“  Ježíš Kristus – Ursakrament  Církev – Grundsakrament  7 svátostí  ale i vesmír

24 Svátost  Liturgie uzavírání manželství představuje initium matrimonii, počátek společného života manželů, který - je-li prožíván pokřtěnými partnery - nemůže mít jiný charakter než svátostný, protože jeden druhému - a to po celý život - jsou znamením, symbolem, tedy svátostí vztahu Krista k jeho snoubence církvi.  (Kunetka F., (2001) Liturgika, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, str.46)

25 Obscénnost: zastínění duše tělem (the eclipse of the soul by the body)  obscénnost nastává, když vidíme tělo v místě, kde do této chvíle stála osoba  svobodná bytost zmizela za svým vlastním tělem, které samo o sobě již není osobou nýbrž objektem, instrumentem.  když je toto zatmění osoby jejím tělem záměrně vytvořeno, hovoříme o obscénnosti.  obscénní gesto je gesto, kterým se ukazuje tělo jako pouhé tělo, čímž se ničí zkušenost vtělení.  Scruton, R., (2009) Beauty. Oxford University Press. New York p.48

26

27

28 Boucher, Blonde Obelisque: the shameless body. François Boucher

29 Tělo  Ten kdo není duchovní i ve svém těle stává se tělesným i ve svém duchu (sv. Augustin) sv. Augustin (354 – 430)

30  V tomto světle také biskup Amfilochus vyzdvihl "ctihodné manželství, které převyšuje každý pozemský dar" a je chápáno jako "místo, kde se rodí člověk i kreslí obraz Boží." Tak muž a žena spojení v manželství se stávají účastníky na Božím díle: skrze akt plození je přijímán dar Boží a nový život vstupuje do budoucnosti.  Evangelium vitae, 43

31 Nový život  „zázračnost“ života na Zemi  narození dítěte z Panny Marie chápeme jako zázrak  narození dítěte ze dvou rodičů je tentýž zázrak; jen jsme mu uvyklejší „Le contemplatif n´est pas celui qui découvre des secrets ignorés de tous, mais celui qui s´extasie devant ce que tout le mond sait.“ (Un chartreux)

32

33 Nezištnost  Dále platí, že charita nesmí být prostředkem k tomu, co se dnes nazývá proselytismus. Láska je nezištná a neuplatňuje se proto, aby sloužila k dosažení nějakých jiných cílů. To však neznamená, že charitativní působení by mělo, abychom tak řekli, ponechávat stranou Boha a Ježíše Krista. Ve hře je stále celý člověk.  (Ratzinger, J., (2006) Deus Caritas Est. Bůh je láska. Paulínky, Praha, str. 48)

34 …jako sebe samého  Je to bezpochyby velká ctnost, když pohostím žebráka, když odpustím tomu, kdo mě urazil, když dokonce miluji nepřítele ve jménu Krista. Co nejmenšímu ze svých bratří učiním, to jsem Kristu učinil. Kdybych však měl přijít na to, že nejnepatrnější ze všech, nejchudší ze všech žebráků, nejnestoudnější ze všech urážejících, ba dokonce nepřítel sám je ve mně, že sám potřebuji almužnu své dobroty že já jsem nepřítel, který má být milován, co potom?[1] [1] Jung, C.G., (1995) Člověk a duše. Academia, Praha. str. 167[1]

35  Nemůžeš sám sebe milovat, když nemůžeš milovat něco, co je mimo tebe, protože tvé Já, ať už ho formulujeme jakkoli, potřebuje ke svému sebeuvědomění vnější lásku, lásku extra- nos, lásku mimo nás. To znamená, že egoista, který miluje jen sebe, ve skutečnosti své Já nenávidí.  Frankl, V.E., Lapide, P., (2011) Bůh a člověk hledající smysl. Cesta, Brno, p. 46

36 Boží láska jako symbol lidské lásky  „Takže všude tam, kde existuje pravá láska k člověku, je v témže aktu milován také Bůh jako ten, jenž přesahuje horizont, v němž se člověk vyjevuje a jímž je nesen. Skutečná láska k bližnímu je vždy už láskou k Bohu, i když nejprve je jen nevědomá a ještě netematizovaná“  (Helmut Weber (1998) Všeobecná morální teologie, Zvon Vyšehrad, Praha, p. 62)

37 Svátost  Kontemplativní člověk je ten, který se nechce věcí zmocňovat, protože je přece dostal jako dar, ale odkrývá v nich odlesk Stvořitele a v každé živé osobě jeho obraz (srov. Gn 1,27; Ž 8,6).  Evangelium vitae, 83

38


Stáhnout ppt "2014 Marek Vácha Zvláštnost lidského světa charakterizuje především to, že se v něm mezi bytostí a bytostí děje něco, co nelze najít nikde v přírodě (Martin."

Podobné prezentace


Reklamy Google