Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/

Prezentace na téma: "Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/"— Transkript prezentace:

1 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025
Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Ohrožené druhy - ptáci Pří_102_Rozmanitost přírody_Živočichové_Ohrožené druhy_Ptáci Autor: Mgr. Marie Boučková Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace

2 Anotace: Digitální učební materiál je určen pro práci za pomoci počítače s interaktivní tabulí. Je součástí tématického okruhu „Rozmanitost přírody.“ Materiál je v souladu s osnovami vyučovacího předmětu přírodověda a ŠVP pro základní vzdělávání ZŠ Slušovice. Je určený k vyvozování nového učiva, opakování a procvičování učiva. V prezentaci jsou stručným způsobem uvedeny některé ohrožené druhy ptáků v České republice. Tento materiál vznikl ze zápisů autora jako doplňující materiál k učebnici: MATYÁŠEK, Jiří, Věra ŠTIKOVÁ a Josef TRNA. Přírodověda 5: Člověk a jeho svět. Bratislavská 23d, Brno: NOVÁ ŠKOLA s.r.o., ISBN Je určen pro předmět Přírodověda 5. ročník.

3 Ohrožené druhy ptáků v ČR
1. Přírodověda 5.ročník Ohrožené druhy ptáků v ČR

4 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/ Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi hrabavé ptáky. Samec dosahuje délky těla 74-90 cm a je nápadně barevný. Samice je asi o třetinu menší a je nenápadně hnědá. Žije ve starých a rozlehlých listnatých nebo smíšených lesích. Obvykle se živí plody, jehličím, listy, výhonky, v menší míře i hmyzem. Dříve se u nás vyskytoval poměrně hojně na řadě míst. V současné době je nejhojnější na Šumavě. 2. Tetřev hlušec

5 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/ Sb. ze dne 11. června 1992. Orel skalní je druhý náš největší dravec. Tělo dosahuje délky až 90 cm. Rozpětí křídel bývá až 220 cm. Obvykle se vyskytuje v hornatých oblastech, na polích a na loukách. Při střemhlavém letu dokáže vyvinout rychlost až 300 km/h. Loví zajíce, lasice, myši, lišky a mnohé ptáky. V České republice byl opětovně vysazen v Beskydech. V roce 2013 u nás poprvé v poslední době i vyhnízdil. 3. Orel skalní

6 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/ Sb. ze dne 11. června 1992. Je to největší dravec žijící na území České republiky. Tělo dosahuje délky až 92 cm. Rozpětí křídel bývá až 2,5, m. Živí se hlavně rybami, občas i malými savci a ptáky. V České republice každoročně hnízdí 30 až 35 párů. V přírodě nemá žádného vážného nepřítele. Jediné nebezpečí pro něho představuje člověk, který mu ničí hnízda a klade otrávené návnady. Vyskytuje se v jezernatých a rybničnatých oblastech s dostatkem potravy. 4. Orel mořský

7 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Tělo dosahuje délky až 50 cm. Rozpětí křídel bývá až 115 cm. Patří mezi dravce. Loví výhradně ptáky za letu. Nejčastější kořistí bývají holubi, hrdličky, zpěvní ptáci, ale také třeba kachny, havrani, vrány či racci. Výjimečně loví drobné savce na zemi, nejčastěji to jsou veverky, netopýři, sysli či králíci. Při střemhlavém letu dokáže vyvinout rychlost až 300 km/h. V současné době u nás hnízdí asi 20-25 párů sokolů. Dříve byl u nás sokol mnohem více rozšířený. Byl vyhuben hlavně používáním chemických látek v zemědělství. 5. Sokol stěhovavý

8 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ze dne června 1992. Tělo dosahuje délky až 120 cm. Rozpětí křídel bývá až 220 cm. Živí se hlavně rostlinou potravou, ale také hmyzem a jinými drobnými živočichy. Dříve naším územím jen řídce protahoval. Teprve v roce 1989 bylo u nás prokázáno hnízdění u České Lípy. Hnízdí v zaplavených oblastech, nejčastěji v rašeliništích, rákosinách a mokřadech V současné době u nás hnízdí až 35 párů jeřábů. Na zimu odlétá do teplých krajin. V zemích jako je Japonsko nebo Čína je jeřáb symbolem štěstí a dlouhověkosti. 6. Jeřáb popelavý

9 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi brodivé ptáky. Tělo dosahuje délky až 90 cm. Rozpětí křídel bývá až 138 cm. Nejčastěji loví ryby, žáby a hmyz. Nejčastěji hnízdí skrytě v rákosinách rybníků, výjimečně v koloniích volavek popelavých. Podle odhadů u nás hnízdí jen několik párů tohoto druhu. Na zimu odlétá do teplých krajin. 7. Volavka červená

10 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi vrubozobé ptáky a potápivé kachny. Živí se vodními rostlinami a malými vodními živočichy. Tělo dosahuje délky až 43 cm. Rozpětí křídel bývá až 67 cm. V České republice je velmi vzácný a podle odhadů se zde vyskytuje jen párů. Hnízdí v blízkosti hlubších jezer a močálů. Vyskytuje se většinou v párech nebo malých hejnech. Na zimu odlétá do teplých krajin. 8. Polák malý

11 Ohrožené druhy ptáků v ČR
9. Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi sovy. Tělo dosahuje délky jen okolo 20 cm. Rozpětí křídel bývá 53 až 63 cm a váží maximálně 100 g. V České republice je velmi vzácný, podle odhadů se u nás vyskytují pouze 1-3 hnízdící páry. Hnízdí v listnatých a smíšených lesích, lesostepích, hájích, parcích a zahradách. Je dobře maskován, jeho peří připomíná kůru stromů. Živí se hlavně hmyzem a hlodavci, občas plazy nebo jinými ptáky. Na zimu odlétá do teplých krajin. Výreček malý

12 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi dlouhokřídlé ptáky, nazývané bahňáci. Tělo dosahuje délky až 45 cm. Rozpětí křídel bývá až 82 cm. Živí se hmyzem, drobnými živočichy, někdy i semínky rostlin. U nás je vzácný, podle odhadů u nás žije jen několik desítek hnízdících párů. Hnízdí v travnatých bažinách a na vlhkých loukách. Na zimu odlétá do teplých krajin. 10. Břehouš černoocasý

13 Ohrožené druhy ptáků v ČR
11. Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi krátkokřídlé ptáky. Tělo dosahuje délky až 1 m a váhy až 18 kg. Patří mezi nejtěžší létavé ptáky na světě a mezi největší ptáky vyskytující se v Evropě. Živí se hmyzem a rostlinami, někdy i jinými drobnými obratlovci. U nás se vyskytuje v současné době jen ojediněle. Dříve dlouho hnízdil na Znojemsku. Žije v hejnech a obvykle je stálý. Z oblastí s velmi studenými zimami odlétá do jižních oblastí Evropy. Drop velký

14 Ohrožené druhy ptáků v ČR
12. Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Je to sokolovitý dravec. Tělo dosahuje délky okolo cm. Rozpětí křídel bývá okolo 70 cm. Na zimu odlétá do teplých krajin. V České republice se vyskytuje jen zřídka a ojediněle i zahnízdí. Hnízdí v otevřené krajině s lesíky, ve stepích a v údolích kolem řek. Nejčastěji loví hmyz a malé savce. Poštolka rudonohá

15 Ohrožené druhy ptáků v ČR
Kriticky ohrožený druh podle vyhlášky MŽP ČR č.395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992. Patří mezi sovy. Tělo dosahuje délky až 60 cm. Rozpětí křídel bývá až 170 cm. Vyskytuje se ve výše položených pralesích Beskyd, Šumavy a Českého lesa. Živí se drobnými savci, ptáky a hmyzem. Hnízdí v dutinách stromů nebo v hnízdech po jiných ptácích Své hnízdo si velmi brání a může napadnout i člověka. V Česku je velmi vzácný, žije zde jen několik desítek hnízdících párů. 13. Puštík bělavý

16 Opakování Tetřev hlušec Orel mořský Volavka červená
Jak se jmenuje největší dravec vyskytující se v ČR? Tetřev hlušec Orel mořský Volavka červená

17 Opakování Který pták je v Japonsku označován jako symbol štěstí?
Tetřev hlušec Drop velký Jeřáb popelavý

18 Opakování Výreček malý Drop velký Volavka červená
Jak se jmenuje největší pták vyskytující se v Evropě? Výreček malý Drop velký Volavka červená

19 Opakování Polák malý patří mezi: Sovy Vrubozobé Dravce

20 Opakování Který dravec se živí převážně rybami? Drop velký Orel mořský
Sokol stěhovavý

21 Obrázky: Zdroje použitých materiálů:
Soubor:Dolina Miętusia a2.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:David Palmer Capercaillie.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Aquila chrysaetos Flickr.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Seeadler-flug.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Accipiter gentilis -injured Goshawk.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modfied on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Grus grus 2 (Marek Szczepanek).jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Purple Heron (Ardea purpurea) in Hodal W IMG 6600.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Aythya nyroca16.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor: N-3143M-001.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z:

22 Obrázky: Zdroje použitých materiálů:
Soubor:Limosa limosa 2 (Marek Szczepanek).jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Dabao.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Falco vespertinus.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: Soubor:Strix uralensis -Banham Zoo, Norfolk, England-8a.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, last modified on [cit ]. Dostupné z: