Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podniková ekonomika Základní veličiny efektivnosti podnikání Analýza nákladů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podniková ekonomika Základní veličiny efektivnosti podnikání Analýza nákladů."— Transkript prezentace:

1 Podniková ekonomika Základní veličiny efektivnosti podnikání Analýza nákladů

2 Efektivnost podnikání a její hodnocení

3

4 Efektivnost hospodaření podniku Podstata měření efektivnosti je jednoduchá, Jde o porovnávání vynaložených prostředků s dosaženými výsledky, snaha o dosažení optimálního poměru (použité prostředky x výsledek) Podstata měření efektivnosti je jednoduchá, Jde o porovnávání vynaložených prostředků s dosaženými výsledky, snaha o dosažení optimálního poměru (použité prostředky x výsledek) Efektivnost má dva základní projevy: Efektivnost má dva základní projevy: s danými prostředky dosáhnout co nejlepších výsledků (účinnost) s danými prostředky dosáhnout co nejlepších výsledků (účinnost) daných výsledků dosáhnout s co nejnižším vynaložením prostředků (úspornost) daných výsledků dosáhnout s co nejnižším vynaložením prostředků (úspornost) Pro měření efektivnosti podnikání se používá celá řada ukazatelů a veličin, např. výnosy a náklady Pro měření efektivnosti podnikání se používá celá řada ukazatelů a veličin, např. výnosy a náklady O tento druh efektivnosti se snažíme například, když máme danou částku (např. rozpočet ,- Kč na nákup ochranných pomůcek pro pracovníky) a chceme za ni pořídit „co nejlepší nákup“… … a toto je případ, kdy víme přesně, co chceme (například konkrétní typ obráběcího stroje) a snažíme se zjistit, kde se dá koupit za co nejnižší cenu.

5 Výnosy a náklady Výnosy – peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu. Výnos vzniká okamžikem realizace (prodeje). Jedná se o „částky, které podniku náleží.“ Výnosy – peněžní částky, které podnik získal z veškerých svých činností za určité období, bez ohledu na to, zda došlo k jejich inkasu. Výnos vzniká okamžikem realizace (prodeje). Jedná se o „částky, které podniku náleží.“ Náklady – peněžní částky, které podnik účelně vynaložil (spotřeboval) na získání výnosů, bez ohledu na to, zda byly v daném období skutečně zaplaceny. Náklad lze také vyjádřit jako spotřebu výrobních faktorů. Náklady – peněžní částky, které podnik účelně vynaložil (spotřeboval) na získání výnosů, bez ohledu na to, zda byly v daném období skutečně zaplaceny. Náklad lze také vyjádřit jako spotřebu výrobních faktorů. Hospodářský výsledek (HV) – rozdíl výnosů a nákladů. Je-li kladný, jedná se o zisk, je-li záporný, pak o ztrátu. Hospodářský výsledek (HV) – rozdíl výnosů a nákladů. Je-li kladný, jedná se o zisk, je-li záporný, pak o ztrátu. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) – účetní výkaz, podávající přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku za určité období. Sleduje se ve třech základních oblastech – provozní, finanční a mimořádné. Jedná se o tokový výkaz, neboť obsahuje tokové veličiny. Výkaz zisků a ztrát (výsledovka) – účetní výkaz, podávající přehled o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku podniku za určité období. Sleduje se ve třech základních oblastech – provozní, finanční a mimořádné. Jedná se o tokový výkaz, neboť obsahuje tokové veličiny.

6 Cash flow (peněžní tok – CF) Příjmy – peněžní částky, které podnik za určité období skutečně obdržel (inkasoval), bez ohledu na to, zda mu „náleží“ či ne. Jedná se o kladný peněžní tok (přírůstek). Příjmy – peněžní částky, které podnik za určité období skutečně obdržel (inkasoval), bez ohledu na to, zda mu „náleží“ či ne. Jedná se o kladný peněžní tok (přírůstek). Výdaje – peněžní částky, které podnik za určité období skutečně vynaložil (zaplatil). Jedná se o záporný peněžní tok (úbytek). Výdaje – peněžní částky, které podnik za určité období skutečně vynaložil (zaplatil). Jedná se o záporný peněžní tok (úbytek). Cash Flow (resp. Net Cash Flow - NCF) – rozdíl příjmů a výdajů za určité období. Cash Flow (resp. Net Cash Flow - NCF) – rozdíl příjmů a výdajů za určité období. Výkaz o Cash Flow (o reálných peněžních tocích) – účetní výkaz, poskytující přehled o reálných peněžních tocích v podniku za určité období a to ve třech základních oblastech – provozní, finanční a investiční. Jedná se o tokový výkaz. Sestavuje se přímou nebo nepřímou metodou. Výkaz o Cash Flow (o reálných peněžních tocích) – účetní výkaz, poskytující přehled o reálných peněžních tocích v podniku za určité období a to ve třech základních oblastech – provozní, finanční a investiční. Jedná se o tokový výkaz. Sestavuje se přímou nebo nepřímou metodou.

7 Časový rozdíl mezi výnosy a příjmy V okamžiku prodeje výrobků nebo služeb za hotovost vzniká výnos i příjem zároveň V okamžiku prodeje výrobků nebo služeb za hotovost vzniká výnos i příjem zároveň Pokud bychom prodali na fakturu (tedy v podstatě na dluh) vzniká nám okamžikem prodeje výnos (a také pohledávka vůči dlužníkovi) ale příjem vznikne až tehdy, jakmile odběratel fakturu skutečně zaplatí. Pokud bychom prodali na fakturu (tedy v podstatě na dluh) vzniká nám okamžikem prodeje výnos (a také pohledávka vůči dlužníkovi) ale příjem vznikne až tehdy, jakmile odběratel fakturu skutečně zaplatí. Pokud by nám naopak odběratel zaplatil předem (např. formou zálohy) vznikl by nám ihned příjem, ale výnos by vznikl až okamžikem dodání předmětu obchodu. Pokud by nám naopak odběratel zaplatil předem (např. formou zálohy) vznikl by nám ihned příjem, ale výnos by vznikl až okamžikem dodání předmětu obchodu. Pohledávka Kč Závazek Kč Výnos Kč Zisk Kč Pohledávka Kč Závazek Kč Náklady Kč

8 Časový rozdíl mezi náklady a výdaji Koupíme-li (za hotovost) např. automobil, pak výdaj je uskutečněn ihned, ale k jeho spotřebě (a tedy promítnutí do nákladů) dochází postupně během jeho doby životnosti, což je vyjadřováno formou odpisů. Koupíme-li (za hotovost) např. automobil, pak výdaj je uskutečněn ihned, ale k jeho spotřebě (a tedy promítnutí do nákladů) dochází postupně během jeho doby životnosti, což je vyjadřováno formou odpisů. Koupíme-li např. materiál na fakturu (na dluh), pak náklad nám vznikne v okamžiku, kdy jej spotřebujeme ve výrobě, ale výdaj až při splacení faktury Koupíme-li např. materiál na fakturu (na dluh), pak náklad nám vznikne v okamžiku, kdy jej spotřebujeme ve výrobě, ale výdaj až při splacení faktury

9 Cash flow (peněžní tok – CF) Z uvedených definic vyplývá, že výnosy se nemusí v daném období rovnat příjmům a náklady výdajům a to jak z věcného, tak z časového hlediska. Z uvedených definic vyplývá, že výnosy se nemusí v daném období rovnat příjmům a náklady výdajům a to jak z věcného, tak z časového hlediska.

10 Příklad Ukažme si časový rozdíl mezi výnosy-příjmy a náklady-výdaji na příkladě: Ukažme si časový rozdíl mezi výnosy-příjmy a náklady-výdaji na příkladě: Podnik nakoupil v prvním období výrobní materiál za 700 Kč, okamžitě však zaplatil jen 200 Kč. Podnik nakoupil v prvním období výrobní materiál za 700 Kč, okamžitě však zaplatil jen 200 Kč. V druhém období materiál spotřeboval a vyrobil výrobky, které prodal za Kč avšak zatím obdržel pouze 800 Kč. Zaměstnancům zaplatil 300 Kč za práci. V druhém období materiál spotřeboval a vyrobil výrobky, které prodal za Kč avšak zatím obdržel pouze 800 Kč. Zaměstnancům zaplatil 300 Kč za práci. Ve třetím období došlo k vyrovnání všech dlužných částek s odběrateli a dodavateli. Ve třetím období došlo k vyrovnání všech dlužných částek s odběrateli a dodavateli. Jaká bude výše výnosů, nákladů, HV, příjmů, výdajů a CF v jednotlivých obdobích a celkem? Jaká bude výše výnosů, nákladů, HV, příjmů, výdajů a CF v jednotlivých obdobích a celkem?

11 Příklad - řešení

12 Praktické důsledky rozdílu mezi výnosy, náklady, příjmy a výdaji Díky rozdílu mezi výnosy a příjmy nebo mezi náklady a výdaji může docházet v praxi k zajímavým situacím. Díky rozdílu mezi výnosy a příjmy nebo mezi náklady a výdaji může docházet v praxi k zajímavým situacím. Například podnik může vykazovat zisk a přitom je těsně před bankrotem: Například podnik může vykazovat zisk a přitom je těsně před bankrotem: Pokud podnik vyrobil produkci s náklady 7 mil. Kč a tuto produkci prodal na fakturu za 10 mil. Kč, pak vykazuje zisk 3 mil. Kč. Dokud však nedostane zaplaceno (pokud vůbec dostane), nemá žádné peníze a může naopak dlužit svým dodavatelům, kteří podají návrh na konkurz. Pokud podnik vyrobil produkci s náklady 7 mil. Kč a tuto produkci prodal na fakturu za 10 mil. Kč, pak vykazuje zisk 3 mil. Kč. Dokud však nedostane zaplaceno (pokud vůbec dostane), nemá žádné peníze a může naopak dlužit svým dodavatelům, kteří podají návrh na konkurz. Naopak může podnik vykazovat ztrátu a přitom má dostatek peněz: Naopak může podnik vykazovat ztrátu a přitom má dostatek peněz: Pokud firma staví např. velkorypadlo pro těžařskou společnost, pak obvykle dostává zálohy a má tak dostatek peněžních prostředků. Z hlediska hospodářského výsledku má však po celou dobu stavby (což může trvat i roky) pouze náklady a vykazuje tak ztrátu. Výnos totiž získá až dokončením a dodáním stroje. Pokud firma staví např. velkorypadlo pro těžařskou společnost, pak obvykle dostává zálohy a má tak dostatek peněžních prostředků. Z hlediska hospodářského výsledku má však po celou dobu stavby (což může trvat i roky) pouze náklady a vykazuje tak ztrátu. Výnos totiž získá až dokončením a dodáním stroje. Výnosy a náklady tedy popisují, jak je na tom podnik z hlediska reálného stavu věcí (reálných hmotných a energetických toků). Popisují tedy věcnou stránku podnikání, tedy co se skutečně v podniku stalo. Oproti tomu příjmy a výdaje popisují, jak je na tom podnik z hlediska pohybu peněžních prostředků. Popisují tedy finanční stránku podnikání, jinými slovy k jakým změnám peněžních prostředků došlo při podnikání.

13 Stavové a tokové veličiny Stavové veličiny vyjadřují stav k určitému datu. Např. v rozvaze najdeme informaci o stavu majetku (zásob, budov, peněz) k určitému datu (v určitý okamžik). To konkrétně může znamenat informaci typu, že podnik má dne na skladě zásoby v hodnotě Kč. Stavové veličiny vyjadřují stav k určitému datu. Např. v rozvaze najdeme informaci o stavu majetku (zásob, budov, peněz) k určitému datu (v určitý okamžik). To konkrétně může znamenat informaci typu, že podnik má dne na skladě zásoby v hodnotě Kč. Tokové veličiny představují hodnotu (vytvořenou čili vygenerovanou) za určité období. Např. ve výsledovce můžeme najít informaci, že podnik dosáhl za nějaké období (třeba od 1.1. do ) tržby (či jiné výnosy) v hodnotě Kč. Tokové veličiny představují hodnotu (vytvořenou čili vygenerovanou) za určité období. Např. ve výsledovce můžeme najít informaci, že podnik dosáhl za nějaké období (třeba od 1.1. do ) tržby (či jiné výnosy) v hodnotě Kč. (Tato částka se tedy vytvářela během udaného období.)

14 Druhy zisku Od zisku, jak je vykazován ve výkazu zisku a ztrát, čili od zisku účetního, je nutné odlišit zisk daňový, který je oproti účetnímu zisku ovlivněn daňovými zákony, které stanoví daňově uznatelné položky výnosů a nákladů, odčitatelné položky atd. Od zisku, jak je vykazován ve výkazu zisku a ztrát, čili od zisku účetního, je nutné odlišit zisk daňový, který je oproti účetnímu zisku ovlivněn daňovými zákony, které stanoví daňově uznatelné položky výnosů a nákladů, odčitatelné položky atd. Od účetního i daňového zisku je dále nutné odlišit ekonomický zisk, který se stává základem pro podnikatelská rozhodnutí. Od účetního i daňového zisku je dále nutné odlišit ekonomický zisk, který se stává základem pro podnikatelská rozhodnutí. Ekonomický zisk = účetní (příp. daňový) zisk – implicitní (oportunitní) náklady Ekonomický zisk = účetní (příp. daňový) zisk – implicitní (oportunitní) náklady

15 Příklad Podnik dosáhl v uplynulém roce celkových výnosů (tržeb) v hodnotě 2,3 mil. Kč a celkové náklady byly 1,8 mil. Kč. Podnik dosáhl v uplynulém roce celkových výnosů (tržeb) v hodnotě 2,3 mil. Kč a celkové náklady byly 1,8 mil. Kč. Předpokládejme, že majitel podniku se rozhodl v zájmu další motivace pracovníků věnovat jako vánoční dárek svým zaměstnancům (celkem padesáti) plnící pero v hodnotě Kč (jsou zahrnuty v celkových nákladech). Předpokládejme, že majitel podniku se rozhodl v zájmu další motivace pracovníků věnovat jako vánoční dárek svým zaměstnancům (celkem padesáti) plnící pero v hodnotě Kč (jsou zahrnuty v celkových nákladech). Majitel podniku měl také nabídku pracovat jako finanční poradce jiného podniku s čistým příjmem Kč měsíčně. Majitel podniku měl také nabídku pracovat jako finanční poradce jiného podniku s čistým příjmem Kč měsíčně. Jaký byl účetní, daňový a ekonomický zisk? Jaký byl účetní, daňový a ekonomický zisk?

16 Účetní zisk = – = Kč Účetní zisk = – = Kč Daň (21 %) = Kč Daň (21 %) = Kč Čistý účetní zisk = – = Kč Čistý účetní zisk = – = Kč Daňový zisk = – = Kč Daňový zisk = – = Kč Daň (21 %) = Kč Daň (21 %) = Kč Čistý účetní zisk = – = Kč Čistý účetní zisk = – = Kč Ekonomický zisk = – – – = Kč Ekonomický zisk = – – – = Kč

17 Doplněk – terminologie !!! Často dochází k záměně významů například mezi pojmy: výnos, tržba, zisk, příjem. Zde je malé vysvětlení: Často dochází k záměně významů například mezi pojmy: výnos, tržba, zisk, příjem. Zde je malé vysvětlení: Výnos – peněžní částka, kterou podnik získal díky své hospodářské aktivitě (která se vztahuje k předmětu podnikatelské činnosti) i když nemusí být nutně ihned inkasována. Výnos – peněžní částka, kterou podnik získal díky své hospodářské aktivitě (která se vztahuje k předmětu podnikatelské činnosti) i když nemusí být nutně ihned inkasována. Tržba – druh výnosu, peněžní částka získaná za prodej výrobků nebo služeb (taky nemusí být nutně ihned inkasována, i když často tomu tak je) – tato částka ještě není ziskem!!! Tržba – druh výnosu, peněžní částka získaná za prodej výrobků nebo služeb (taky nemusí být nutně ihned inkasována, i když často tomu tak je) – tato částka ještě není ziskem!!! Zisk – rozdíl mezi veškerými výnosy a náklady podniku. Pokud například od tržeb za prodané výrobky odečteme všechny vynaložené náklady, pak teprve to, co nám zbude, je zisk (případně ztráta). Zisk – rozdíl mezi veškerými výnosy a náklady podniku. Pokud například od tržeb za prodané výrobky odečteme všechny vynaložené náklady, pak teprve to, co nám zbude, je zisk (případně ztráta). Příjem – peněžní částka, kterou podnik získal bez ohledu na jeho aktivitu (čili i za aktivitu, která se nevztahuje k oboru podnikatelské činnosti) či zdroj tohoto příjmu. Např. peníze obdržené za prodej výrobků v hotovosti jsou výnosem a také příjmem zároveň, ale vyplacená náhrada škody z pojistky proti živelným pohromám je sice příjmem, ale nikoliv výnosem, neboť tento příjem nesouvisí s předmětem podnikání Příjem – peněžní částka, kterou podnik získal bez ohledu na jeho aktivitu (čili i za aktivitu, která se nevztahuje k oboru podnikatelské činnosti) či zdroj tohoto příjmu. Např. peníze obdržené za prodej výrobků v hotovosti jsou výnosem a také příjmem zároveň, ale vyplacená náhrada škody z pojistky proti živelným pohromám je sice příjmem, ale nikoliv výnosem, neboť tento příjem nesouvisí s předmětem podnikání

18

19 Náklady podniku

20 Analýza nákladů Náklady – peněžní vyjádření účelně vynaložené spotřeby výrobních faktorů. Nejsou spojeny s výdajem, ale se spotřebou, např. nákup materiálu není nákladem; ten vzniká až tehdy, když je materiál spotřebován ve výrobě. Náklady můžeme členit: Náklady – peněžní vyjádření účelně vynaložené spotřeby výrobních faktorů. Nejsou spojeny s výdajem, ale se spotřebou, např. nákup materiálu není nákladem; ten vzniká až tehdy, když je materiál spotřebován ve výrobě. Náklady můžeme členit: 1) podle účelu na náklady výrobní (technologické) a na náklady na zajištění výroby (administrativní). 1) podle účelu na náklady výrobní (technologické) a na náklady na zajištění výroby (administrativní). 2) podle přiřaditelnosti na náklady přímé (lze je přiřadit konkrétnímu výrobku) a nepřímé (nelze přímo určit, který výrobek je vyvolal) neboli režijní. 2) podle přiřaditelnosti na náklady přímé (lze je přiřadit konkrétnímu výrobku) a nepřímé (nelze přímo určit, který výrobek je vyvolal) neboli režijní. 3) podle druhu na náklady mzdové, materiálové, odpisy, atd. 3) podle druhu na náklady mzdové, materiálové, odpisy, atd. 4) podle vztahu k objemu výroby na náklady fixní a variabilní 4) podle vztahu k objemu výroby na náklady fixní a variabilní

21 Zamyšlení nad fixními a variabilními náklady Představte si, že chcete posekat svou zahradu a nemáte sekačku. V půjčovně je jednotné půjčovné 1000 Kč/den. Průměrná spotřeba sekačky je 2 litry nafty za hodinu (1 litr nafty = 30 Kč). K posekání Vaší zahrady potřebujete zhruba 3 hodiny. Představte si, že chcete posekat svou zahradu a nemáte sekačku. V půjčovně je jednotné půjčovné 1000 Kč/den. Průměrná spotřeba sekačky je 2 litry nafty za hodinu (1 litr nafty = 30 Kč). K posekání Vaší zahrady potřebujete zhruba 3 hodiny. Jaké budou Vaše náklady na posekání zahrady? Jaké budou Vaše náklady na posekání zahrady? Jak můžete tyto náklady za daných podmínek snížit? Jak můžete tyto náklady za daných podmínek snížit? Dále si představte, že si sekáním trávy příležitostně vyděláváte (a sekačku si pokaždé půjčujete). O co se budete z hlediska nákladů snažit? Dále si představte, že si sekáním trávy příležitostně vyděláváte (a sekačku si pokaždé půjčujete). O co se budete z hlediska nákladů snažit? Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny? Proč myslíte, že v restauraci obvykle zaplatíte za ½ porci jídla minimálně 2/3 ceny a nikoliv ½ ceny?

22 Celkové, fixní a variabilní náklady Celkové náklady (CN nebo TC – total costs) – souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Celkové náklady (CN nebo TC – total costs) – souhrn všech nákladů použitých při výrobě. Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Podle vztahu k objemu výroby je lze členit na: Fixní náklady (FN nebo FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, tedy i když podnik nevyrábí. Fixní náklady (FN nebo FC – fixed costs) – vznikají nezávisle na objemu produkce, tedy i když podnik nevyrábí. Variabilní náklady (VN nebo VC – variable costs) – vznikají s první jednotkou produkce a rostou s každou další; vznikají tedy pouze, když podnik vyrábí. Variabilní náklady (VN nebo VC – variable costs) – vznikají s první jednotkou produkce a rostou s každou další; vznikají tedy pouze, když podnik vyrábí.

23 Fixní a variabilní náklady v praxi Jak se změní situace podnikatele (řemeslníka), jestliže se 70 % jeho zákazníků přesune z Ústí do Drážďan? Jak rychle na to zareaguje? Jak jeho reakci ovlivní jeho náklady?* Jak se změní situace podnikatele (řemeslníka), jestliže se 70 % jeho zákazníků přesune z Ústí do Drážďan? Jak rychle na to zareaguje? Jak jeho reakci ovlivní jeho náklady?* Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Jak se změní náklady rodiny (domácnosti), jestliže (a) se jí narodí dítě (b) dítě se osamostatní (odstěhuje se do vlastního bytu) Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali. Tři studenti si pronajali během studií byt 3+1. Jak se změní náklady studenta (který si prodlužuje studium) po té, co jeho spolubydlící se po promocích odstěhovali.

24 Průběh (vývoj) fixních, variabilních a celkových nákladů při růstu produkce Proporcionální (lineární) VN Podproporcionální var. náklady (např. díky množstevním slevám od dodavatelů) Nadproporcionální var. náklady (např. přetěžováním kapacit - vlastních či dodavatelů) Fixní náklady 0 Objem produkce Kč Celkové (lineární) náklady Při tomto objemu produkce byla naplněna kapacita nějakého vstupu (montážní linky, výrobních prostor,…) a FN tedy „skokově“ vzrostou. S dalším zvyšováním produkce již zůstávají FN stejné až do dalšího naplnění kapacity. Růst variabilních nákladů je často nelineární, a to např. z důvodu různého stupně využívání jednotlivých položek variabilních nákladů výrobcem

25 Příklad Předpokládejme, že si chcete během letních měsíců (červen – srpen) přivydělat malou živností – prodejem točené zmrzliny (vzhledem ke krátkodobosti podnikání si budete veškeré technické vybavení a zázemí pronajímat. Materiál a energie budete samozřejmě kupovat). Předpokládejme, že si chcete během letních měsíců (červen – srpen) přivydělat malou živností – prodejem točené zmrzliny (vzhledem ke krátkodobosti podnikání si budete veškeré technické vybavení a zázemí pronajímat. Materiál a energie budete samozřejmě kupovat). Podívejme se, jaké náklady budou s tímto podnikáním v každém měsíci spojené. Podívejme se, jaké náklady budou s tímto podnikáním v každém měsíci spojené.

26 Příklad - předpokládané náklady Náklady: Náklady: Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem prodejní plochy……… Pronájem prodejní plochy……… Elektrická energie………………… Elektrická energie………………… Plat zaměstnance………………… Plat zaměstnance………………… Voda a ostatní…………………… Voda a ostatní…………………… Surovina na zmrzlinu…………… Surovina na zmrzlinu…………… Kornoutky…………………………… Kornoutky…………………………… Poleva a jiné přísady …………… Poleva a jiné přísady …………… Na měsíc Na kus Za jakou cenu budeme prodávat zmrzlinu?P = 18 Kč Fixní Variabilní

27 Nákladové funkce při homogenní výrobě a lineárním průběhu nákladů Vývoj celkových nákladů v závislosti na dosahovaném objemu výroby (Q) lze vyjádřit pomocí nákladové funkce. Celkové náklady (CN) se skládají ze dvou složek – fixních nákladů (FN) a variabilních nákladů (VN). Vývoj celkových nákladů v závislosti na dosahovaném objemu výroby (Q) lze vyjádřit pomocí nákladové funkce. Celkové náklady (CN) se skládají ze dvou složek – fixních nákladů (FN) a variabilních nákladů (VN). Fixní náklady jsou na objemu produkce nezávislé, ale variabilní náklady rostou s každým dalším kusem. Z celkových VN můžeme tedy zjistit variabilní náklady připadající na jeden kus výrobku (b), které vyjadřují o kolik se změní celkové variabilní náklady, když změníme objem výroby (Q) o jeden kus. Fixní náklady jsou na objemu produkce nezávislé, ale variabilní náklady rostou s každým dalším kusem. Z celkových VN můžeme tedy zjistit variabilní náklady připadající na jeden kus výrobku (b), které vyjadřují o kolik se změní celkové variabilní náklady, když změníme objem výroby (Q) o jeden kus. Nákladová funkce bude mít potom tvar: Nákladová funkce bude mít potom tvar: Představte si, že si chcet najmout brigádníky na celodenní brigádu (sběr borůvek). Je jasné, že čím více chceme sebrat borůvek, tím více potřebujeme brigádníků. Jelikož je brigáda celodenní, musíte jim mimo jiné zajistit oběd. Cena oběda je variabilní náklad, který roste s každým brigádníkem (značíme b). Vynásobíme- li jej počtem brigádníků (tedy Q), pak získáme celkové variabilní náklady na stravování (VN)

28 Příklad – nákladová funkce Náklady: Náklady: Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem prodejní plochy……… Pronájem prodejní plochy……… Elektrická energie………………… Elektrická energie………………… Plat zaměstnance………………… Plat zaměstnance………………… Voda a ostatní…………………… Voda a ostatní…………………… Surovina na zmrzlinu…………… Surovina na zmrzlinu…………… Kornoutky…………………………… Kornoutky…………………………… Poleva a jiné přísady …………… Poleva a jiné přísady …………… Na měsíc Na kus Fixní Variabilní CN = FN + b * Q CN = * Q => Celkem Celkem 8 Kč/kus

29 Využití nákladových funkcí Nákladové funkce v podstatě vyjadřují vývoj nákladů (velikost) v závislosti na objemu produkce (či jakékoliv jiné proměnné) Nákladové funkce v podstatě vyjadřují vývoj nákladů (velikost) v závislosti na objemu produkce (či jakékoliv jiné proměnné) Nákladové funkce lze využít při řešení různých otázek a problémů spojených s podnikáním, např.: Nákladové funkce lze využít při řešení různých otázek a problémů spojených s podnikáním, např.: Zjištění (analýza) bodu zvratu Zjištění (analýza) bodu zvratu Zjištění objemu produkce potřebného pro dosažení požadované úrovně zisku Zjištění objemu produkce potřebného pro dosažení požadované úrovně zisku Zjištění limitů nákladů a cen Zjištění limitů nákladů a cen Zjištění průběhu jednicových nákladů (a stanovení minimální ceny) Zjištění průběhu jednicových nákladů (a stanovení minimální ceny)

30 Bod zvratu Předpoklad: veškerá vyrobená produkce bude prodána, čili podnik vyrábí pouze takové množství, které je schopen prodat. Předpoklad: veškerá vyrobená produkce bude prodána, čili podnik vyrábí pouze takové množství, které je schopen prodat. Bod zvratu představuje objem produkce, při kterém jsou celkové tržby (T) rovny celkovým nákladům (CN) a podnik tedy dosahuje nulového zisku. Bod zvratu představuje objem produkce, při kterém jsou celkové tržby (T) rovny celkovým nákladům (CN) a podnik tedy dosahuje nulového zisku. Dosazením za tržby a celkové náklady získáme rovnici: Dosazením za tržby a celkové náklady získáme rovnici:

31 Bod zvratu Objem výroby (Q), při němž je dodržena tato rovnost, představuje bod zvratu (Q BZ ), který získáme vyřešením předchozí rovnice. do tvaru

32 Grafické znázornění bodu zvratu Celkové náklady Tržby Fixní náklady 0 Kč Objem produkce Q BZ Zisk Tržby > Náklady Náklady > Tržby Zjednodušeně řečeno, pokud zkoumáme bod zvratu, tak si klademe jednoduchou otázku: Kolik výrobků musím vyrobit, abych už nebyl ve ztrátě a měl alespoň nulový zisk? Odpověď získáme přenesením průsečíku křivky tržeb a nákladů na osu x a zde je: Tolik!

33 Příklad – bod zvratu Náklady: Náklady: Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem prodejní plochy……… Pronájem prodejní plochy……… Elektrická energie………………… Elektrická energie………………… Plat zaměstnance………………… Plat zaměstnance………………… Voda a ostatní…………………… Voda a ostatní…………………… Surovina na zmrzlinu…………… Surovina na zmrzlinu…………… Kornoutky…………………………… Kornoutky…………………………… Poleva a jiné přísady …………… Poleva a jiné přísady …………… Na měsíc Na kus Fixní Variabilní Q BZ = FN / (P – b) Q BZ = / (18 – 8) = ks/měsíc => cca 50 ks/den => Celkem Celkem 8 Kč/kus

34 Příspěvek na úhradu Rozdíl P-b představuje tzv. příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku. Je to částka, kterou přispívá každý výrobek (resp. každá koruna produkce) na uhrazení fixních nákladů a po jejich uhrazení dále na tvorbu zisku. Rozdíl P-b představuje tzv. příspěvek na úhradu fixních nákladů a tvorbu zisku. Je to částka, kterou přispívá každý výrobek (resp. každá koruna produkce) na uhrazení fixních nákladů a po jejich uhrazení dále na tvorbu zisku. Fixní náklady Příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Variabilní náklady Cena Zisk Variabilní náklady

35 (Je nutné uhradit) FN celkem Cena 18 Kč Cena 18 Kč Cena 18 Kč PÚ 10 Kč PÚ 10 Kč PÚ 10 Kč Příklad – příspěvek na úhradu Kolika korunami přispívá každá prodaná zmrzlina na úhradu fixních nákladů (jaký je PÚ)? Kolika korunami přispívá každá prodaná zmrzlina na úhradu fixních nákladů (jaký je PÚ)? PÚ = P – b = 18 – 8 = 10 Kč 8 Kč VN/kus 8 Kč VN/kus 8 Kč VN/kus 1. zmrzlina 2. zmrzlina 3. zmrzlina Z ceny se nejprve uhradí VN na kus… … a zbylá částka (PÚ) se použije k uhrazení FN… Q

36 Příspěvek na úhradu lze sledovat: Na úrovni výrobku Na úrovni výrobku Na úrovni podniku Na úrovni podniku Fixní náklady na kus Kusový příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Variabilní náklady na kus Cena Zisk na kus Variabilní náklady na kus Fixní náklady podniku Celkový příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Celkové variabilní náklady Tržby Zisk podniku Celkové variabilní náklady

37 Náklady vs. příspěvek na úhradu Jak se budou vyvíjet náklady a zisk výrobce mp3 přehrávačů prodávaných za Kč s var. náklady na kus Kč a celkovými fixními náklady 2 mil. Kč? Jak se budou vyvíjet náklady a zisk výrobce mp3 přehrávačů prodávaných za Kč s var. náklady na kus Kč a celkovými fixními náklady 2 mil. Kč? Příspěvek na úhradu na 1 kus = Kč

38 Objem výroby potřebný pro dosažení určité úrovně zisku (při lineárním průběhu nákladů) Nákladové modely lze využít i pro nalezení objemu výroby (Q Z ), jež zajistí určitou výši zisku (Z). Je to takový objem výroby, při kterém platí podmínka, že tržby budou dost vysoké na to, aby pokryly nejen celkové náklady ale i zisk. Nákladové modely lze využít i pro nalezení objemu výroby (Q Z ), jež zajistí určitou výši zisku (Z). Je to takový objem výroby, při kterém platí podmínka, že tržby budou dost vysoké na to, aby pokryly nejen celkové náklady ale i zisk. neboli neboli Vyřešením rovnice získáme hledaný objem výroby Q Z Vyřešením rovnice získáme hledaný objem výroby Q Z

39 Příklad – kolik prodaných zmrzlin vytvoří zisk Kč? Náklady: Náklady: Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem zmrzlinového stroje… Pronájem prodejní plochy……… Pronájem prodejní plochy……… Elektrická energie………………… Elektrická energie………………… Plat zaměstnance………………… Plat zaměstnance………………… Voda a ostatní…………………… Voda a ostatní…………………… Surovina na zmrzlinu…………… Surovina na zmrzlinu…………… Kornoutky…………………………… Kornoutky…………………………… Poleva a jiné přísady …………… Poleva a jiné přísady …………… Na měsíc Na kus Fixní Variabilní Q Z = FN + Z / (P – b) Q Z = / (18 – 8) = ks/měsíc => cca 100 ks/den => Celkem Celkem 8 Kč/kus

40

41 Limity variabilních a fixních nákladů a ceny Nákladové modely lze dále využít pro analýzu limit nákladů a ceny. Můžeme například zkoumat o kolik mohou maximálně vzrůst náklady nebo klesnout ceny, aby ještě podnik nebyl ztrátový. Všeobecně můžeme říci, že tyto změny mohou být maximálně do výše dosahovaného zisku. Jedná se o podobný problém jako analýza bodu zvratu, kde jsme se v podstatě ptali jaký musí být (při dané úrovni FN, b a P) minimální objem produkce, aby ještě nebyl podnik ztrátový. Nákladové modely lze dále využít pro analýzu limit nákladů a ceny. Můžeme například zkoumat o kolik mohou maximálně vzrůst náklady nebo klesnout ceny, aby ještě podnik nebyl ztrátový. Všeobecně můžeme říci, že tyto změny mohou být maximálně do výše dosahovaného zisku. Jedná se o podobný problém jako analýza bodu zvratu, kde jsme se v podstatě ptali jaký musí být (při dané úrovni FN, b a P) minimální objem produkce, aby ještě nebyl podnik ztrátový. Obdobně si můžeme položit otázku jak vysoké mohou být (při dané úrovni FN, P a Q) maximálně variabilní náklady na jednotku produkce, aby ještě nebyl podnik ztrátový. Vyjádříme to ze stejné rovnice jako bod zvratu: Obdobně si můžeme položit otázku jak vysoké mohou být (při dané úrovni FN, P a Q) maximálně variabilní náklady na jednotku produkce, aby ještě nebyl podnik ztrátový. Vyjádříme to ze stejné rovnice jako bod zvratu:

42 Limity variabilních a fixních nákladů a ceny Maximální výši fixních nákladů (při dané úrovni b, P a Q) ukazuje další vzorec: Maximální výši fixních nákladů (při dané úrovni b, P a Q) ukazuje další vzorec: Minimální hranici ceny (při dané úrovni FN, b a Q) vyjádříme takto: Minimální hranici ceny (při dané úrovni FN, b a Q) vyjádříme takto:   

43 Příklad – Limity nákladů a ceny Na měsíc Na kus Fixní Variabilní b max = P - FN/Q b max = 18 – /3 000 = 13 Kč/kus Celkem Celkem 8 Kč/kus FN max = Q * (P – b) FN max = * (18 – 8) = Kč P min = FN/Q + b P min = / = 13 Kč/kus Q = ks/měsíc VN/Q 8,- FN/Q 5,- Zisk/Q 5,- P 18,- VN ,- FN ,- Zisk ,- Tržby ,- Výnosy Náklady

44 FN/Q (150) VN/Q (100) Limity variabilních a fixních nákladů a ceny P (300) VN/Q (100) Zisk/Q (50) P (300) FN/Q (150) Zisk/Q (50) P (300) VN/Q (100) FN/Q (150) Zisk/Q (50) Vyrábíme-li 1000 kusů dortů za měsíc s fixními náklady Kč, variabilními náklady na kus 100 Kč a prodejní cenou 300 Kč, jaké budou limity FN, VN a ceny? Vyrábíme-li 1000 kusů dortů za měsíc s fixními náklady Kč, variabilními náklady na kus 100 Kč a prodejní cenou 300 Kč, jaké budou limity FN, VN a ceny? (250) VN/Q (150) FN/Q (200)

45 Vývoj jednicových nákladů (za předpokladu lineárního vývoje celkových nákladů) Vydělíme-li rovnici celkových nákladů objemem produkce, můžeme vyjádřit rovnici jednicových (jednotkových) neboli průměrných nákladů (Nj). Vydělíme-li rovnici celkových nákladů objemem produkce, můžeme vyjádřit rovnici jednicových (jednotkových) neboli průměrných nákladů (Nj). Roste-li objem produkce… …klesají průměrné FN… …a jelikož průměrné VN jsou stále stejné… … průměrné celkové náklady také klesají.

46 Vývoj jednicových (průměrných) nákladů - graficky Průměrné variabilní (proporcionální) náklady Průměrné fixní náklady 0 Objem produkce Kč Jednicové (průměrné) náklady mají oproti nákladům celkovým odlišný průběh (v závislosti na objemu produkce) Jednicové (průměrné) náklady mají oproti nákladům celkovým odlišný průběh (v závislosti na objemu produkce) Skutečnost, že křivka průměrných FN (nikoliv celkových FN!!!) je klesající, tedy že se zvyšujícím se objemem produkce připadá na jeden kus stále menší část FN, se nazývá regrese (nebo rozpouštění) fixních nákladů. Regrese FN je např. jedním z důvodů, proč jsou schopni prodejci nabízet množstevní slevy… Průměrné celkové náklady

47 Příklad – regrese fixních nákladů Na měsíc Na kus Fixní Variabilní Jaké budou celkové náklady na jednu zmrzlinu, když vyrobíme 1 zmrzlinu? CN/Q = /1 + 8 = Kč Celkem Celkem 8 Kč/kus Jaké budou celkové náklady na jednu zmrzlinu, když vyrobíme 2 zmrzliny? CN/Q = /2 + 8 = Kč 0 Q Kč/ks Jaké budou celkové náklady na jednu zmrzlinu, když vyrobíme 10 zmrzlin? CN/Q = / = Kč Jaké budou celkové náklady na jednu zmrzlinu, když vyrobíme 100 zmrzlin? CN/Q = / = 158 Kč

48 Průměrné variabilní (proporcionální) náklady Průměrné fixní náklady 0 Objem produkce Kč Proporcionální (lineární) VN Podproporcionální VN Nadproporcionální VN Celkové náklady Průměrné náklady Fixní náklady vs.

49 Bod zvratu při nelineárním průběhu nákladů Při nelineárním průběhu nákladů může existovat i více než jeden bod zvratu a to v závislosti na průběhu křivek tržeb a nákladů. Křivky nákladů a tržeb jsou pak vyjádřeny nelineárními funkcemi. Stále však platí, že v bodě zvratu se tržby rovnají nákladům. Hledaný/é objem/y produkce najdeme opět řešením této rovnosti. Při nelineárním průběhu nákladů může existovat i více než jeden bod zvratu a to v závislosti na průběhu křivek tržeb a nákladů. Křivky nákladů a tržeb jsou pak vyjádřeny nelineárními funkcemi. Stále však platí, že v bodě zvratu se tržby rovnají nákladům. Hledaný/é objem/y produkce najdeme opět řešením této rovnosti.

50 Bod zvratu při nelineárním průběhu nákladů a výnosů Celkové náklady Tržby Fixní náklady 0 Kč Objem produkce BZ 1 Zisk Q Z max BZ 2

51 Kontrolní otázka z nákladů Posuďte, zda je následující výrok pravdivý a vysvětlete, proč ano či proč ne. „Jestliže celkové náklady spojené s výrobou 100 automobilů byly 20 mil. Kč, pak celkové náklady na výrobu 200 automobilů musejí být 40 mil. Kč.“

52 Kalkulace

53 Kalkulace Kalkulací rozumíme (a) postup výpočtu nákladů, resp. ceny na jednotku produkce (kalkulační jednici). Zároveň se (b) kalkulace chápe i jako písemný výsledek této činnosti. Kalkulací rozumíme (a) postup výpočtu nákladů, resp. ceny na jednotku produkce (kalkulační jednici). Zároveň se (b) kalkulace chápe i jako písemný výsledek této činnosti. V kalkulaci jde v podstatě o snahu přiřadit vzniklé náklady tomu výrobku, který „způsobil jejich vznik“. V kalkulaci jde v podstatě o snahu přiřadit vzniklé náklady tomu výrobku, který „způsobil jejich vznik“. 2 základní způsoby výpočtu nákladů: 1. Kalkulace s úplnými náklady Rozpočítává na jednotlivé výrobky veškeré náklady (přímé i nepřímé). Rozdíl ceny a vlastních nákladů výkonu je zisk. Rozpočítává na jednotlivé výrobky veškeré náklady (přímé i nepřímé). Rozdíl ceny a vlastních nákladů výkonu je zisk. 2. Kalkulace s neúplnými náklady Rozpočítává na jednotlivé výrobky pouze přímé (případně variabilní) náklady. Rozdíl ceny a přímých nákladů je nazýván hrubé rozpětí. Rozpočítává na jednotlivé výrobky pouze přímé (případně variabilní) náklady. Rozdíl ceny a přímých nákladů je nazýván hrubé rozpětí.

54 Všeobecný kalkulační vzorec + 1. Přímý materiál + 2. Přímé mzdy + 3. Ostatní přímé náklady + 4. Výrobní (provozní) režie = Vlastní náklady výroby (součet položek 1 až 4) + 5. Správní režie = Vlastní náklady výkonu (součet položek 1 až 5) + 6. Odbytové náklady = Úplné vlastní náklady výkonu (součet položek 1 až 6) +7. Zisk (ztráta) = Cena výkonu (součet položek 1 až 7) Uvedený vzorec představuje tvorbu ceny, která vzniká podle principu Uvedený vzorec představuje tvorbu ceny, která vzniká podle principu „náklady + zisk = cena“. „náklady + zisk = cena“.

55 Kalkulace neúplných nákladů Kategorie hrubého rozpětí a příspěvku na úhradu lze schematicky znázornit takto: Kategorie hrubého rozpětí a příspěvku na úhradu lze schematicky znázornit takto:

56 Dodatek

57 Zde vzniká příjem (zaplacením pohledávky či výrobku) Naturální a peněžní koloběh v podniku Výroba (přeměna vstupů na výstupy) Prodej (výstupů za peníze) Prodejem vzniká výnos Zde vzniká výdaj (pokud je placeno ihned v hotovosti, jinak vzniká později při uhrazení faktury nebo dříve při placení záloh) Zde vzniká náklad (spotřebou vstupů ve výrobě – materiálu, práce zaměstnanců, energií) Nákup (vstupů za peníze) Zásoba polotovarů a hotových výrobků na skladě Distribuce výrobků Peníze (cizí nebo vlastní kapitál) Dodavatel Zde vzniká pohledávka (pokud není prodáváno za hotovost, ale s odloženou splatností – na fakturu) Zákazník Přijetí materiálu na sklad, najmutí pracovníků atd.


Stáhnout ppt "Podniková ekonomika Základní veličiny efektivnosti podnikání Analýza nákladů."

Podobné prezentace


Reklamy Google