Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Makroekonomická analýza (5HP510) Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt:

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Makroekonomická analýza (5HP510) Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt:"— Transkript prezentace:

1 Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Makroekonomická analýza (5HP510) Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt: konzultační hodiny: út 09-10, 318 NB

2 Relativní vs. absolutní

3 Nominální konvergence „vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující“„vyrovnávání celkové cenové hladiny mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující“ (cenová hladina: vážený průměr cen zboží a služeb v hospodářské soustavě, měřený pomoci CPI) - … je důsledkem konvergence reálné, tj. postupné umazávání mezery v HDP na pracovníka mezi ekonomikou ve stálém stavu a ekonomikou konvergující důležitým prvkem je dynamika relativní cenové úrovně.

4 Základní ukazatel relativní cenové úrovně CPL – Comparative price level - procentní úroveň cenové hladiny zkoumané ekonomiky ve srovnání s ekonomikou zvolenou jako základ CPL = (P d /P f ) / ER = PPP / ER -P d, P f - domácí, resp. zahraniční cenová hladina -ER – nominální měnový kurz -PPP – parita kupní síly -můžeme zkoumat relativní hladinu celého HDP či jeho složek

5 PPP – parita kupních sil - konverzní poměr, umělý kurz, jenž převádí jednu měnu do druhé tak, že lze koupit stále stejný objem zboží a služeb - PPP = P d /P f - poměr cenových hladin, vodítko při hledání rovnovážného měnového kurzu (Cassell, B-W systém) - monetární teorie měnového kurzu - zákon jedné ceny (vs. existence neobchodovatelných statků) - dlouhodobý vztah ER – nominální měnový kurz - počet jednotek domácí měny, za které lze pořídit jednotku měny zahraniční - určován na devizových trzích, výše je determinována krátkodobými vlivy (spekulace) a dlouhodobým trendem (poměr cenových hladin)

6 Alternativní ukazatele ERDI - exchange rate deviation index - odchylka měnového kurzu od parity kupních sil (vnitřní –PPP - vs. vnější kupnísíla měny - ER) - míra pod/nadhodnocení měnového kurzu - vliv na mezinárodní komparaci, přepočet HDP dle ER a PPP - vážený průměr ERDI vůči jednotlivým zemím = reálný efektivní směnný kurz

7 Alternativní ukazatele ERDI = 1/CPL = ER/PPP Příklad, ERDI pro ČR a SR: ERDI czk/sk = E czk/sk *P SR v sk /P CR v czk

8 Reálný měnový kurz -nástroj analýzy konkurenceschopnosti domácích výrobců -poměr zahraničních cen vyjádřených v domácí měně a domácích cen -vážený průměr ERDI vůči jednotlivým obchodním partnerům (váha = podíl na exportu ČR) RER = (ER * P f ) / P d -reálná apreciace (↓RER), růst hodnoty domácího zboží v relaci k zahraničnímu zboží

9 Vztah CPL a RER změna komparativní cenové hladiny v čase: –změna dána vývojem reálného směnného kurzu CPL t+1 = CPL t / RER CPL t+1 = CPL t / [(ER*P f )/P d ] => reálná apreciace (RER<1) vede k růstu cenové hladiny relativní cenové hladiny dané země

10 RER a proces vyrovnávání cenových hladin Inflační kanál: kladný inflační diferenciál, tj. P d > P f Kursový kanál: zhodnocování nominálního měnového kurzu závažná implikace v otázce přijetí eura, ztráta kursového kanálu vyrovnávání cenových hladin

11

12 Devizový kurz CZK/EUR a CZK/USD

13 Komparativní cenová hladina

14 Regresní rovnice CPL = 10,17 + 0,91*GDP + ε R 2 = 0,92 -čím vyšší HDP na, tím vyšší cenová hladina -jinak řečeno, cenová hladina dané ekonomiky je zhruba na úrovni jejího HDP na -HDP vyjádřený v běžném kurzu je pro méně vyspělé země nižší než při jeho vyjádření v PPP (vliv podhodnoceného kurzu) -data: EUROSTAT

15 Relativní cenová hladina HDP a relativní HDP na

16 Transformační příběh – reálná apreciace -kursový polštář – hluboké podhodnocení měny, nižší mzdové náklady vyjádřené v cizí měně -mzdový polštář - prudký pokles reálných mezd -šoková terapie, „utažení opasků“ -postupné zhodnocování domácí měny: -splasknutí transformačních polštářů -probíhající reálná konvergence, -růst mzdových nákladů -růst cenové hladiny

17 Proč se cenové hladiny liší? empirický poznatek: země s nižší produktivitou a úrovní HDP na hlavu (pracovníka) empiricky vykazují nižší úroveň cenové hladiny => odlišná kupní síla (mzdy, jiné příjmy, …), odlišná úroveň spotřebitelské poptávky nemožnost arbitráže – problém obchodovatelnosti transakční náklady míra státní regulace, daně, sociální zákonodárství míra otevřenosti ekonomiky (dovoz inflace/deflace) úroveň konkurence na domácích trzích (otázka především maloobchodu) vývoj kurzu, aj.

18 A jak se sbližují? Populárním vysvětlením je tzv. Balassův – Samuelsonův efekt (1964). Bela Balassa a Paul A. Samuelson přišli s teorií vyrovnávání cenových hladin nezávisle na sobě. proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách? Otázka … proč je v reálně konvergujících ekonomikách pozorována vyšší inflace než ve vyspělejších ekonomikách?

19 Předpoklady BSE - nepružnost cen a nominálních mezd směrem dolů - vyrovnávání mezd mezi jednotlivými sektory (mzdová nákaza) - rozděluje ekonomiku na sektor obchodovatelného a neobchodovatelného zboží a služeb - funkční trh práce - aj. Některé předpoklady jsou příliš silné, jejich změkčení však mechanismus efektu nepopírá.

20 Obchodovatelné vs. neobchodovatelné statky Neobchodovatelné statky: zboží a služby, jejichž charakteristiky snižují, či přímo vylučují možnost mezinárodního obchodu s těmito statky (transakční náklady) Obchodovatelný statek: dochází k mezinárodní arbitráži a tím i k tlaku na cenové vyrovnávání! (zákon jedné ceny, závislost na míře otevřenosti ekonomiky)

21 Co je neobchodovatelné? zdravotní péče sociální služby vzdělání ubytování a stravování veřejná správa voda další služby aj. Značná část neobchodovatelných statků je také poskytována státem či ceny jsou státem regulovány.

22 Co je obchodovatelné? oblečení obuv komunikační zařízení a služby stroje a zařízení potraviny drogy aj. Značná část těchto statků pochází z dovozu => tlak na vyrovnávání cen obchodovatelných statků!

23 Jak Balassův-Samuelsonův efekt funguje? a)Sektor produkující obchodovatelné zboží a služby (podléhající mezinárodní konkurenci) dosahuje vyššího růstu produktivity = růst reálných mezd. Díky vyšší produktivitě nemusí ke krytí vyšších reálných mezd zvyšovat ceny při požadované rentabilitě – neinflační růst reálných mezd (stabilní NJMN).

24 b) Mzdová nákaza – v dlouhém období existuje tendence k vyrovnávání mzdových rozdílů mezi sektorem tradables a non-tradables. Jinak by docházelo k úprku pracovních sil do sektoru tradables. Dojde k růstu mezd v sektoru non-tradables, ovšem bez adekvátního růstu produktivity = růst mezd se přelije do cen (↑NJMN). Nabídkový tlak na růst inflace. Pro zachování rentability či pokrytí nákladů nutnost zvyšovat ceny rychleji než v sektoru obchodovatelného zboží. c) Růst produktivity v sektoru obchodovatelného zboží je doprovázen vyšším růstem cen neobchodovatelného zboží

25 Balassův-Samuelsonův efekt, formalizace … cenová hladina je váženým průměrem cen sektoru obchodovatelného a neobchodovatelného ceny obchodovatelného sektoru se mezi zeměmi neliší (P D T = P F T ) vyrovnanost cen obchodovatelného sektoru = zabýváme se pouze relativní cenovou úrovní neobchodovatelného sektoru zjistěme determinanty poměru mezi domácí a zahraniční cenovou hladinou platí rozklad poměru cenové hladiny N na tři složky: (P D N / P F N ) = [w D N / w F N ]*[(1-α F N )/(1-α D N )]*[y F N /*y D N ],kde: (1-α D N ) – podíl práce na produkci (část produktu, jíž obdrží pracovník) P N – cenová hladina neobchodovatelného sektoru y N – produktivita v neobchodovatelném sektoru w N – mzdy v neobchodovatelném sektoru

26 za předpokladu, že (1-α F N ) = (1-α D N ), můžeme psát poměr obou cenových hladin jako: P D N / P F N = (w D N / w F N ) * (y F N / y D N ) výraz můžeme dále upravit ….. mzdy v jednom sektoru nemohou růst trvale rychleji než v druhém, byť rozdíly existovat mohou. Zhruba platí: w D N = w D T ; w F N = w F T úroveň mezd je dána úrovní produktivity v obchodovatelném sektoru, že dochází ke mzdové nákaze, a že: (w D N /w F N ) = (w D T /w F T ) = (y D T /y F T )

27 za výše uvedených předpokladů: P D N / P F N = (y D T / y F T ) * (y F N / y D N )  závěry: čím nižší je relativní produktivita v domácím obchodovatelném sektoru, tím nižší je relativní cenová hladiny neobchodovatelných statků (nízké mzdy v obchodovatelném sektoru a tím i nízká mzdová nákaza) čím nižší je relativní produktivita v domácím neobchodovatelném sektoru, tím jsou relativní ceny v domácím neobchodovatelném sektoru vyšší (mzdová nákaza bez adekvátního růstu produktivity zvyšuje ceny) domácí relativní cenová hladina je dána zaostáváním relativní produktivity v sektoru obchodovatelném oproti zaostávání relativní produktivity v neobchodovatelném sektoru (klíčem je mzdová nákaza, předpoklad rovnosti mezd v obou sektorech)

28 Příklad: -produktivita neobchodovatelného sektoru je na úrovni 80 % zemí EA -produktivita obchodovatelného sektoru je na úrovni 40 % zemí EA - jaká je cenová hladina neobchodovatelných statků a celková cenová hladina? P D N / P F N = (y D T / y F T ) * (y F N / y D N ) = (0,40/1,00) * (1,00/0,80) = 0,5 - ceny neobchodovatelného sektoru jsou na úrovni 50 % eurozóny, což je dáno relativně vyšší zaostáváním produktivity obchodovatelného sektoru oproti zaostávání produktivity v sektoru neobchodovatelném (reálná konvergence = postupný růst produktivity v obchodovatelném, mzdová nákaza a „inflační“ růst mezd v neobchodovatelném = růst cenové hladiny, tj. nominální konvergence) -P D / P F = (x* P D T + (1-x)* P D N ) / (x* P F T + (1-x)* P F N ) = (1/3*1+2/3*0,5)/1 = 0,67 -x – podíl obchodovatelného sektoru, cca 1/3 – arbitrární volbayy

29 Závislost domácí komparativní cenové úrovně na relativní produktivity práce

30 Předpoklady modelu, co s nimi? mechanismus funguje i pro ekonomiku s plovoucími kurzy, neúplným mzdovým vzlínáním a vstupem neobchodovatelného zboží v podobě části nákladů do cen zboží obchodovatelného mzdová nákaza nemusí být silná – poučenost odborů, vědomí nižšího růstu produktivity ceny statků mají tendenci se mezinárodně srovnávat (výsledné odchylky nejsou řádové)

31 Funguje to? testování modelu trpí nedostatkem vhodných a srovnatelných dat problém podílu práce na produkci problém jasného vymezení obchodovatelného a neobchodovatelného sektoru (např. problém zemědělství) obecný závěr: Balassův-Samuelsonův efekt je v praxi postřehnutelný, jeho příspěvek ale není tak významný – zhruba 1-2 % na celkovém růstu cen endogenní vlastnost ekonomik

32 Indikátory trhu práce (meziroční změna v %)

33 Vývoj mezd v odvětvích (meziroční změna v %)

34 Vývoj nominálních jednotkových mzdových nákladů

35 Proč B-S efekt nevysvětluje vše … Roli v úrovni cen hrají vedle kvantitativních charakteristik (HDP per capita, produktivita, aj.) i další faktory jako: technologie, rozdílné vybavení zemí výrobními faktory, nedokonalé mobility kapitálu a práce = rozdílné relativní ceny faktorů daně, regulace, vládní výdaje - vysoké vládní výdaje jdou zpravidla na zboží a služby neobchodovatelného sektoru tvorba cen a stupeň konkurence – nižší sektorové přirážky v zemích se silnější konkurencí (postkeynesovká tradice); v tomto přístupu nemusíme dělit ekonomiku na T a N atd. ekonomie rozsahu – země bohatě vybavené výrobními faktory, růst relativních cen v sektoru terciárním marketing, korupce, právní prostředí, aj.

36 Balassův-Samuelsonův efekt a měnová maastrichtská kritéria existence B-S efektu je jednou z nejsilnějších námitek proti kritériím měnová kritéria: inflační (max. 1,5 + průměr 3 nejlepších), kursové (ERM II) a úrokové (max. 2 % + průměr zemí s nejlepším výsledkem při dosahování cenové stability) kritéria jsou vzájemně provázána Balassův-Samuelsonův efekt může představovat komplikaci = rychlejší růst cenové hladiny při reálné konvergenci plnění za cenu restrikcí a snižování růstu? pokud restrikce, pak fiskální! Růst úrokových sazeb může oslabit plnění úrokového i kursového kritéria => tlak na úlohu fiskálu změna kritérií se neplánuje

37 Absolutní cenová hladina růst absolutní cenové hladiny rovná se inflace růst absolutní cenové hladiny: –v krátkém období (nabídkové a poptávkové šoky) –v dlouhém období (kvantitativní teorie peněz – lidé poptávají peníze jako prostředek směny)

38 Dlouhodobý vztah peněz a produktu (HDP a M2 v ČR )

39 Inflace Inflace všeobecný růst cenové hladiny v ČR režim cílování inflace kvantifikace jako přírůstek indexu spotřebitelských cen (CPI – consumer price index), spotřební koš eurozóna – využívá harmonizovaný index spotřebitelských cen - HICP (jiné váhy)

40 Index spotřebitelských cen (CPI) výpočet prostřednictvím Laspeyresova indexu: CPI = (Σp n *q 0 )/(Σ p 0 *q 0 ) koš spotřebitelských cen (šetření domácností)

41 Vývoj agregátu M1 a M2 (meziroční změna v %)

42 Meziroční inflace (změna v %)

43 Vývoj složek inflace

44 Inflační cílování: inflace a expektace

45 Inflační cíl ČNB

46 Prognóza inflace vs. skutečnost

47 Změna v měnové politice ČNB … nový inflační cíl – od ledna 2010: meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen ve výši 2 % (toleranční pásmo +- 1 %) Trajektorie úrokových sazeb Zasedání osmkrát ročně Zveřejňování hlasování

48 Vybrané zdroje: -Dědek, O: Risk and challenges of monetary strategy for euro adoption, Politická ekonomie 1/2006 -Holman, R.: Transformace české ekonomiky, Centrum pro ekonomiku a politiku, Kubíček, J.: Sektorové produktivity a relativní cena neobchodovatelných statků: Opravdu příliš mnoho povyku pro nic?, dostupné na hp482.wz.cz -Weber, W. – McCandless, G.: Some monetry facts. Federal Reserve Bank of Minneapolis Quarterly Review, Materiál ke přednášce – hp482.wz.czMateriál ke přednášce

49 Děkuji za pozornost … v


Stáhnout ppt "Vývoj absolutní a relativní cenové hladiny Makroekonomická analýza (5HP510) Václav Rybáček, katedra institucionální ekonomie kontakt:"

Podobné prezentace


Reklamy Google