Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chemický průmysl. patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chemický průmysl. patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a."— Transkript prezentace:

1 Chemický průmysl

2 patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví počátky rozvoje: počátky rozvoje: 19. stol. – výroba anorganických chemikálií ze síry, soli ad. a organických sloučenin pomocí fermentace zeměd. produktů19. stol. – výroba anorganických chemikálií ze síry, soli ad. a organických sloučenin pomocí fermentace zeměd. produktů počátek 20. stol. – organické syntézy na bázi destilace uhlí (Německo, Anglie, Francie)počátek 20. stol. – organické syntézy na bázi destilace uhlí (Německo, Anglie, Francie) po 2. svět. válce – dynamický rozvoj, nepostačuje uhelná sur. základna  orientace na ropu a zemní plynpo 2. svět. válce – dynamický rozvoj, nepostačuje uhelná sur. základna  orientace na ropu a zemní plyn dynamika rozvoje určována malým počtem surovin x velký počet výrobků dynamika rozvoje určována malým počtem surovin x velký počet výrobků větší počet výrobků řeší surovinovou základnu průmyslu větší počet výrobků řeší surovinovou základnu průmyslu základní chemické obory: základní chemické obory: anorganická chemie (v minulosti rychlejší tempo růstu)anorganická chemie (v minulosti rychlejší tempo růstu) organická chemie (dnes rychleji roste, petrochemie aj.)organická chemie (dnes rychleji roste, petrochemie aj.)

3 Lokalizační faktory chemického průmyslu Energetický – velké nároky na spotřebu energie (el. energie, páry) Energetický – velké nároky na spotřebu energie (el. energie, páry) - výroba dusíkatých hnojiv, plastických hmot - naopak méně náročné: výroba H 2 SO 4, fosforečných hnojiv Suroviny – vzhledem k nerovnoměrně rozloženým surovinám nutnost přepravy Suroviny – vzhledem k nerovnoměrně rozloženým surovinám nutnost přepravy Spotřeba + doprava – široké užití ropy a zemního plynu (jejich relativně snadná přeprava) – lokalizace většiny chem. oborů do oblasti spotřeby – zejména petrochemie, výroba umělých hnojiv, H 2 SO 4 ad. Spotřeba + doprava – široké užití ropy a zemního plynu (jejich relativně snadná přeprava) – lokalizace většiny chem. oborů do oblasti spotřeby – zejména petrochemie, výroba umělých hnojiv, H 2 SO 4 ad. Voda – vyšší požadavky na množství a kvalitu než u jiných pr. odvětví  nelze lokalizovat do míst s deficitem vody (i když ostatní ekonomické podmínky jsou vhodné)  nejdůležitější lokalizační faktor Voda – vyšší požadavky na množství a kvalitu než u jiných pr. odvětví  nelze lokalizovat do míst s deficitem vody (i když ostatní ekonomické podmínky jsou vhodné)  nejdůležitější lokalizační faktor Kvalita pracovní síly – zejména u farmaceutického průmyslu Kvalita pracovní síly – zejména u farmaceutického průmyslu

4 Surovinová základna chemického průmyslu Ropa, zemní plyn, uhlí, síra, pyrity, fosfáty, draselné soli, sůl a vápence Ropa, zemní plyn, uhlí, síra, pyrity, fosfáty, draselné soli, sůl a vápence ropa, zemní plyn, uhlí – z nich pochází většina chem. výrobkůropa, zemní plyn, uhlí – z nich pochází většina chem. výrobků Síra – nachází se buď ryzí nebo v pyritech, z převážné většiny se používá k výrobě H2SO4, umělých hnojiv Síra – nachází se buď ryzí nebo v pyritech, z převážné většiny se používá k výrobě H2SO4, umělých hnojivložiska: vulkanického původu (USA – Utah, Nevada, Kalifornie, Rusko – Kamčatka, Írán – sever) síra sedimentární – má větší význam (při Mexickém zál. – USA, při Středoz. moři, předhůří – Sicílie, podhůří Karpat – Ukrajina, Polsko, při Kaspickém moři) Fosfáty – výchozí surovina pro výrobu P-hnojiv Fosfáty – výchozí surovina pro výrobu P-hnojiv ložiska: USA (Florida, Arkansas, Utah, Idaho, Wyoming), atlaské země (Maroko, Tunis), Rusko (pol. Kola) Sůl (NaCl) – získává se těžbou nebo výparem z mořské vody Sůl (NaCl) – získává se těžbou nebo výparem z mořské vody k výrobě H 2 SO 4, sody, Na-hnojiv, mýdel, textilním průmyslu …k výrobě H 2 SO 4, sody, Na-hnojiv, mýdel, textilním průmyslu … ložiska: USA (Kansas, Texas, Oklahoma, Loussiana), Evropa, Ukrajina, Polsko Draselné soli – k výrobě K-hnojiv, ve farmaceutickém průmyslu, fotografie … Draselné soli – k výrobě K-hnojiv, ve farmaceutickém průmyslu, fotografie … ložiska: USA (Nebraska, Kalifornie), Kanada (Saskatchewan), Polsko, Francie …

5 Obory základní anorganické chemie - výroba výchozích surovin chem. průmyslu, anorganických kyselin (H 2 SO 4, HNO 3 ), umělých hnojiv … výroba H 2 SO 4 – objem výroby je zároveň dokladem technické vyspělosti průmyslu země výroba H 2 SO 4 – objem výroby je zároveň dokladem technické vyspělosti průmyslu země - obtížná přeprava  závody jsou lokalizovány obvykle v blízkosti chemických kombinátů výroba koncentrována do několika regionů: SV USA (Manufacturing Belt), západní Evropa (Německo – oblast Rýnsko-westfálská, V. Británie – střední a severní Anglie, Francie, Itálie – na severu), východní Evropa (centrální Rusko, Ukrajina), východní Asie (Japonsko, Čína) Produkce umělých hnojiv Produkce umělých hnojiv P-hnojiva: nejvýznamnější superfosfát (H 2 SO 4 působí na fosfority či apatity) nebo thomasova moučka (vzniká při výrobě železa a Fe-rud obsahujících P) – výroba superfosfátů doprovází výrobu H 2 SO 4 (produkční oblasti se kryjí) - výroba soustředěná do přístavů (země dovážející suroviny – JV Anglie, Japonsko, podél Rýna a Dunaje) - výroba v zemědělských produkčních oblastech (např. JV USA – bavlna klade velké nároky na superfosfát) - výroba thomasovy moučky – v zemích s rozvinutou černou metalurgií N-hnojiva: do 1. světové války se výroba soustředila na dovoz chilského ledku, dnes se získávají zpracováním ropy, ZP, koksárenského plynu  výroba v hlavních uhelných a hutnických regionech K-hnojiva: lokalizace do oblastí těžby výchozích surovin, výroba surovinově a energeticky vysoce náročná - hlavní oblasti produkce: Nové Mexiko (USA), Saskatchewan (Kanada), dolní Sasko (Německo)

6 Světová produkce kyseliny sírové v dlouhodobém vývoji (v tis. tun) Rok195019601970198019902000 2001 SVĚT27 41550 02589 250134 372129 69397 33298 152% Čína691 3302 9147 64311 96924 27026 96327,5 USA11 82016 22326 78439 64340 2229 6209 5309,7 SSSR/Rusko2 1255 39812 05923 03311 5978 2588 2096,9 Japonsko2 0304 45269256 7776 8877 0596 7276,8 Brazílie1222154212 4083 4515 221 5,3 Indie10435410072 2173 2725 5405 1785,3 Tunisko………1 6343 4254 858…4,6 Kanada6861 51824754 2952 5603 8043 8463,9 Španělsko4561 13220213 0522 8483 334…3,5 Francie1 2152 04636824 9523 7712 1812 0512,1 1. - 10.77 000*78,4

7 Světová produkce průmyslových hnojiv v r.1990 (v mil.t) OblastN-hnojivaP-hnojivaK-hnojivaCelkemSpotřebaSaldo Evropa17,8 6,7 8,034,617,1+17,5 Sev.Amer.15,4 6,8 8,130,323,9 +6,4 Lat.Amer. 2,9 4,8 1,1 8,8 5,2 +3,6 Asie31,5 9,0 2,142,953,1-10,2 Afrika 2,2 2,5- 2,7 3,7 -1,0 Austr.a Oc. 0,5 0,7- 1,2 0,0 Svět84,739,528,6152,9143,3 +9,6 USA12,2 6,3 1,319,815,6 +4,2 Rusko 9,0 5,0 5,519,513,5 +6,0 Čína14,5 3,8 0,118,425,4 -7,0 SRN 2,1 0,6 5,2 7,9 4,6 +3,3 Ukrajina 3,0 2,0- 5,0 5,7 -0,7 Poznámka: Saldo + = vývoz, Saldo - =dovoz

8 Obory organické syntézy výroba syntetických materiálů není tak náročná na dodávky klasických surovin  snižuje se závislost ekonomiky na importu, je méně nákladná  vyšší efektivita výroba výroba syntetických materiálů není tak náročná na dodávky klasických surovin  snižuje se závislost ekonomiky na importu, je méně nákladná  vyšší efektivita výroba - závody organické chemie lokalizovány buď přímo v oblastech těžby ropy a ZP, nebo v přístavech, nebo podél tras ropovodů a plynovodů (Slovnaft ad.) Výroba plastických hmot: široké užití: konstrukční materiály ve stavebnictví, součástky strojů, předměty denní potřeby Výroba plastických hmot: široké užití: konstrukční materiály ve stavebnictví, součástky strojů, předměty denní potřeby bakelit – 1. plastická hmota na světě (pře 1. svět. válkou) polyvinylchlorid (PVC), polyetylén, polystyrén – nejznámější, největší výroba Výroba syntetického kaučuku – podstatně levnější než přírodního (latex) - na výrobu kaučuku navazuje gumárenství Výroba chemických vláken Výroba chemických vláken snižuje závislost textilního pr. na přírodních surovinách umělá vlákna – z celulózy (používají se např. při výrobě pneimatik) syntetická vlákna – ze surovin organické povahy Nylon – 1939 světová výstava v New Yorku Lycra – obchodní název pro elastan firmy Du Pont

9 Světová produkce syntetického kaučuku v dlouhodobém vývoji (v tis.tun) Rok195019601970198019902000 2001 SVĚT5832 0425 0908 6899 82010 87010 470% USA4841 4592 2322 2412 1152 3952 06419,7 Japonsko-236981 0941 4261 5921 46614,0 Čína--351233188361 05210,0 SSSR/Rusko………2 0402 3658379198,8 SRN/Německo-/4082/168321/439409/5726478518287,9 Francie-183045115156696726,4 J. Korea………751846756636,3 Brazílie--762492523373353,2 Itálie-671512593002852742,6 V. Británie-923061842922862702,6 1. - 10.8 54381,2

10 Produkce umělých vláken ve světě Produkce syntetických vláken ve světě (v tis. tun, 2000) PořadíZeměProdukcePodíl (v %) PořadíZeměProdukcePodíl (v %) 1.Čína40418,31.USA3 167 2.Indie29813,52.Tchaj-wan3 121 3.Indonésie1958,83.Čína2 918 4.USA1597,24.J. Korea2 682 5.Tchaj-wan1426,45.Indie1 502 1. - 5.1 19854,21. - 5.13 39051,5 Svět2 212100,0Svět26 011100,0

11 Výroba pneumatik Pneumatika - vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků. Pneumatika - vzduchem plněná pružná součást kol dopravních prostředků. uvnitř pneumatiky bývá duše, často se používají i bezdušové pneumatiky. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná guma.uvnitř pneumatiky bývá duše, často se používají i bezdušové pneumatiky. Nejběžnějším materiálem pro výrobu pneumatik je vulkanizovaná guma. vulkanizovaná guma - vyrábí se za pomocí dvou proti sobě se točících válců, mezi něž je vsunut kaučuk (přírodní nebo umělý), jenž je rozmlácen a opásán kolem jednoho z válců a jsou do něj vmíchány saze, olej a síra (umožňuje vulkanizaci).vulkanizovaná guma - vyrábí se za pomocí dvou proti sobě se točících válců, mezi něž je vsunut kaučuk (přírodní nebo umělý), jenž je rozmlácen a opásán kolem jednoho z válců a jsou do něj vmíchány saze, olej a síra (umožňuje vulkanizaci). J.B Dunlop – 1988 získal patent na moderní vzduchem plněnou pneumatiku J.B Dunlop – 1988 získal patent na moderní vzduchem plněnou pneumatiku nebyl ale první - 1845 získal podobný patent R.W Thomson - vzhledem k tomu, že v té době nebyla vhodná vozidla, pro něž by se pneumatika hodila, vynález zapadl,nebyl ale první - 1845 získal podobný patent R.W Thomson - vzhledem k tomu, že v té době nebyla vhodná vozidla, pro něž by se pneumatika hodila, vynález zapadl, v době, kdy Dunlop pneumatiku vynalezl znovu, byla již ve velkém vyráběna jízdní kola, u nichž se vynález uplatnil.v době, kdy Dunlop pneumatiku vynalezl znovu, byla již ve velkém vyráběna jízdní kola, u nichž se vynález uplatnil.

12 Spotřební chemie Spotřební chemie - výroba pracích prostředků, kosmetiky - lokalizace do hustě zalidněných oblastí, velkých měst – faktor spotřeby Farmaceutický průmysl Farmaceutický průmysl - typický pro nejvyspělejší státy - originální x generická léčiva


Stáhnout ppt "Chemický průmysl. patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a velmi důležitých pr. odvětví patří do skupiny mladých, rychle se rozvíjejících a."

Podobné prezentace


Reklamy Google