Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Oceány (moře, řeky, jezera) - hydrosféra - fauna a flóra - mořské proudy - využití - znečištění.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Oceány (moře, řeky, jezera) - hydrosféra - fauna a flóra - mořské proudy - využití - znečištění."— Transkript prezentace:

1 Oceány (moře, řeky, jezera) - hydrosféra - fauna a flóra - mořské proudy - využití - znečištění

2 Oceány a moře Oceán - dominantní fyzickogeografický prvek povrchu Země tvořený masou slané vody. Oceán pokrývá plochu asi 362 mil. km2 (71 % povrchu Země), průměrná hloubka 3,7 km. V rámci světového oceánu se rozlišuje Tichý oceán, Atlantský oceán, Indický oceán a Severní ledový oceán; každý z nich má uzavřený systém mořských proudů, specifické vlastnosti vody, apod. Okrajové části oceánu se nazývají moře. Moře - část oceánu obklopená zčásti souší nebo vyvýšeninami oceánského dna (např. řetězec ostrovů). Rozlišují se moře okrajová (oddělená od oceánu poloostrovy, ostrovy a podmořskými prahy) a moře vnitřní (téměř obklopená pevninou).

3 Řeky l Řeky - Řeka je přirozený vodní tok. Ve srovnání s potokem má obvykle větší průtok, l délku nebo rozlohu povodí. l Tok řeky můžeme rozdělit do tří částí: l - horní tok, s převahou eroze, charakteristické je říční údolí ve tvaru "V" s minimem usazenin l - střední tok, kde se projevuje eroze i sedimentace, říční údolí je plošší a s již významným l podílem usazenin. Koryto toku má tvar písmena "U". l - dolní tok s převahou sedimentace – údolí je velice ploché, díky masivní sedimentaci l vznikají rozsáhlé říční nivy.

4 Jezera l Jezero je vodní nádrž, jež se nedá jednoduchým způsobem vypustit (na rozdíl od přehradních l nádrží a rybníků), je napájena povrchovou, srážkovou popř. podzemní vodou a není součástí l světového oceánu. Celosvětově zaujímají jezera 1,8 % povrchu pevniny. l Některá velká bezodtoká jezera se nazývají „vnitrozemskými moři“, l zejména pokud obsahují slanou vodu (např. Kaspické moře, Mrtvé moře, Saltonské moře). l Zkoumáním jezer se zabývá věda zvaná limnologie. l V běžném jazyce se jezero říká v širším (přeneseném) smyslu i některým umělým nádržím, l například přehradním nádržím a výjimečně i rybníkům

5 Hydrosféra l Hydrosféra je předmětem zkoumání následujících věd: l hydrologie l hydrogeografie l oceánografie l hydrogeologie l Na planetě Zemi neustále probíhá přesun vody mezi jednotlivými položkami l zmíněnými v úvodu – tzv. koloběh vody. Hydrosféra (vodní obal Země) představuje soubor všeho vodstva Země – tj. povrchové vody, podpovrchové vody, vody obsažené v atmosféře a vody v živých organismech. Celkové zásoby vody na Zemi činí asi km³, z toho sladká voda představuje 2,53 %. Ve světovém oceánu je obsaženo asi 96,54 % slané vody a 2,5% sladké vody.

6 Život v oceánu l Většina organismů je silně ovlivněna prouděním vod. Může jít jak o slapové jevy (pohyb vyvolaný gravitací Měsíce a Slunce – příliv a odliv), ale i o mořské proudy. Masy vod všech oceánů a moří jsou totiž neustále v pohybu. Tvoří se proudy – teplé a studené. Na povrchu jde o vlny (způsobené větrem), které po přiblížení k pobřeží utvářejí příboj Rostliny l Rostliny jsou v podvodním světě zastoupeny například jako tzv. podvodní nebo mořské trávy. Časté jsou také řasy (právem nazývané plícemi Země). Řasy se rozřazují na zelené řasy, ruduchy (červené řasy) a chaluhy (hnědé řasy). Nejčastěji obývají skalnaté podloží. Živočichové l Tato říše je v oceánech zastoupena nejvíce. Vyskytují se zde především bezobratlí. Mezi nejprimitivnější organismy patří houbovci a žahavci. Dále se zde vyskytují obratlovci, strunatci a plankton. Plankton je souhrnný název pro celou škálu organismů. Plankton je jednou z nejdůležitějších složek v potravní síti oceánu, a proto má nesmírný význam pro celý biom.

7 Mořské proudy l Mořský proud označuje masu vody, která se v mořích a oceánech přemísťuje z jednoho místa na druhé. Může být buď teplý (proudící od rovníku k některému z pólů, blíže ke hladině) nebo studený (proudící z pólů k rovníku, ve vyšších hloubkách). l Příčinami vzniku proudění bývají obvykle některé z následující jevů: l rozdílná salinita vody v různých hloubkách l rozdílná teplota vody l slapové síly l proudění vzduchu v přízemních vrstvách atmosféry l vyrovnávání úbytku vody mezi jednotlivými oblastmi moří a oceánů l rotace Země

8 Využití bohatství světového oceánu l Světový oceán disponuje ohromnými biologickými, minerálními a energetickými zdroji. l Některých z těchto „darů moře“ člověk už odedávna využívá, jiné na své využití l ještě čekají a představují pro lidstvo značnou perspektivu do budoucna. l Od doby, kdy se lidé přesvědčili, že mořské organismy mohou být vhodnou l potravou, loví ryby, korýše, měkkýše, získávají mořské řasy. l Kromě přímé potravy jsou tyto „plody oceánu“ zpracovány různým l i průmyslovými odvětvími, využívány v medicíně i agrotechnice. Světový oceán má l jako surovinový l zdroj stále rostoucí význam pro světové hospodářství. l Člověk ovládl oceán jako důležitou dopravní cestu, obrovskou perspektivu skýtá l energetické využití mořských vln, proudů a dmutí.

9 Nerostné suroviny l Uhlí - Uhelná ložiska pod mořským dnem se těží již 370 let. Dobývání se děje obvyklými způsoby podzemní těžby uhlí u pobřeží Anglie, Kanady, Turecka, Tchaj-wanu a Japonska. Celková produkce uhlí se odhaduje na mil. $. l První ropa z podmořského ložiska byla získána roku 1923 z vrtů v zálivu Macaraibo (Venezuela). V současné době probíhá geologický průzkum na ropu v 75 zemích s kontinentálním šelfem. V roce 1967 činila celosvětová těžba ropy 6,8 miliardy tun z mořských zdrojů. Předpokládá se, že zásoby (kromě Ruska) ropy v šelfu činí asi miliard tun. 2/3 šelfové těžby ropy připadá na Venezuelu, Perský záliv a Mexický záliv. V Mexickém zálivu u pobřeží Lousiany a Texasu je již 220 naftových polí, z nichž bylo vytěženo ropy celkem za 14 miliard $. Celková hodnota celosvětové produkce ropy z mořských zdrojů činí 3,8miliard $ ročně. Celkový počet těžních věží, dobývajících ropu z příbřežních lokalit, se odhaduje na 1000.

10 Znečištění l Uvádí se, že až člověk se svojí činností na pevnině je zodpovědný za zhruba ¾ znečištění oceánů. l Jedná se především o znečištění : živinami z kanalizačních splašků, spalováním fosilních paliv, toxiny, ropou, lidskými odpady, radioaktivním znečištěním a dalším znečištěním.

11 Zdroje l l l l


Stáhnout ppt "Oceány (moře, řeky, jezera) - hydrosféra - fauna a flóra - mořské proudy - využití - znečištění."

Podobné prezentace


Reklamy Google