Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo."— Transkript prezentace:

1 Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo a název klíčové aktivity:III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

2 Název tematické oblasti:Česká republika Název učebního materiálu:ČR - geologie, geomorfologie Číslo učebního materiálu:VY_32_INOVACE_Z0202 Vyučovací předmět:Zeměpis Ročník:2. ročník čtyřletého a 6. ročník osmiletého gymnázia Autor:Mgr. Zdeněk Zimmermann Datum vytvoření: Datum ověření ve výuce:4., Druh učebního materiálu:Prezentace Očekávaný výstup: Objasní vývoj geologických období. Pojmenuje a vyhledá geomorfologické oblasti. Metodické poznámky:Vytyčení základních pojmů, práce s mapou.

3 Česká republika geologie a geomorfologie Geologie - věda o Zemi, která zkoumá její složení, stavbu a historický vývoj. Geomorfologie - věda, která zkoumá vznik a vývoj reliéfu působením vnitřních a vnějších činitelů Před 570 mil lety se začal utvářet náš reliéf (starohory, prahory) ukládáním mocných vrstev hornin, které pokračovalo až do prvohor. prvohory - Kaledonské a Hercynské vrásnění - převážná část pohoří vyzdvižena např. Český les, Šumava, Krušné hory, Českomoravská vrchovina, Krkonoše, Jeseníky. Mezi horami vznikaly pánve, které byly zaplaveny sladkou a slanou vodou. - později dochází k zarovnávání povrchu - denudace - parovina

4 druhohory - hercynská pohoří rozrušována a zarovnávána. Na závěr druhohor byla severní část České vysočiny zaplavena mořem (velké vrstvy usazenin - slepence, slínovce, pískovce, opuky až 600 m mocné) - Prachovské skály, Hrubá skála, Česká tabule. V Karpatech dochází k první fázi Alpinského vrásnění. třetihory - dochází k novým pohybům v zemské kůře a podél vzniklých zlomů byly opět vyzdviženy pohoří (např. Krkonoše, Jeseníky, Krušné hory), jiné oblasti naopak podél zlomů poklesly (dnešní pánve např. podkrušnohorské – hnědé uhlí). Ve třetihorách se též objevila sopečná činnost - Doupovské hory, České Středohoří, Jeseníky - Venušina sopka, Malý a Velký Roudný (čedič, znělec). Ke konci třetihor opět docházelo k zarovnávání vyzdvižených pohoří. Východ ČR nejdříve zaplaveno území mořem po té následovala druhá fáze alpinské vrásnění. Čtvrtohory - střídání dob ledových a dob meziledových (rozšíření pevninského ledovce ze severu po hranici pohoří Krkonoš a Jeseníků, v horách se vyvíjely horské ledovce převážně na Šumavě). Postupně se vytvářela dnešní podoba říční sítě jak na východě, tak na západě území.

5 Obr.1. Geologická mapa ČR

6 Obr.2

7 Geomorfologická stavba ČR Reliéf – provincie – subprovincie – oblasti – celky Provincie: Česká vysočina (největší a starší) - západní, střední a východní Čechy Západní Karpaty (menší a mladší) - východní část Moravy a Slezska - hranice mezi oběma částmi tvoří přibližná spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava. Středoevropská nížina (severní část Slezska - kolem Opavy) Západopanonská pánev ( jižní Morava – o blast kolem Břecl avy Obr.3 Obr.4

8 Česká vysočina 6 subprovincií - Šumavská,Českomoravská, Krušnohorská, Krkonošsko-jesenická, Poberounská,Česká tabule, Šumavská - rozkládá se na západě a jihozápadě ČR podél hranice s Německem a Rakouskem, celé soustavě dominuje Šumava (Plechý 1378 m n.m.), na kterou na severu navazuje Český les (Čerchov 1042 m n.m.) a na jihu Novohradské hory (Kamenec 1072 m n. m.) Obr.5 Obr. 6

9 Česko-moravská - rozlohou největší, rozkládá se ve středních a jižních Čechách, přes česko-moravské pomezí zasahuje až na jih Moravy. Největší část soustavy je tvořena Českomoravskou vrchovinou (poměrně zarovnaná – Javořice 837 m n. m.), na kterou na severu navazují Žďárské vrchy (Devět skal 836 m n. m.), v české části tvořena Středočeskou pahorkatinou a v moravské Drahanskou vrchovinou (Moravský kras). Krušnohorská - rozkládá se při severní hranici s Německem, její hlavní část tvoří Krušnéhory (Klínovec 1244 m n.m.), v nejzápadnější části se nacházejí Smrčiny (Háj 757 m n.m.). V této soustavě se nacházejí pohoří vzniklá sopečnou činností - Doupovské hory a České středohoří (Milešovka 837 m n.m.). Obr.7 Obr. 8

10 Krkonošsko-jesenická soustava - rozprostírá se od S Čech, přes V Čechy, až po S Moravu, podél česko-polské hranice. Soustava se dělí na 3 oblasti: Západní část tvoří Krkonoše (Sněžka 1603,2 m n. m.), Lužické hory (Luž 793 m n.m.) a Jizerské hory (Smrk 1124 m n.m.). Střední část vyplňují hlavně Orlické hory (Velká Deštná 1115 m n.m.) a Broumovská vrchovina (Královecký Špičák 881 m n. m.). Východní oblast je tvořena hlavně Hrubým Jeseníkem (Praděd 1492 m n.m.) a Nízkým Jeseníkem (Slunečná 800 m n.m.). Poberounská soustava - rozkládá se mezi Plzní a Prahou (povodí řeky Berounky). Dominuje jí Brdská vrchovina (Tok 865 m n. m.). V okolí Plzně se rozkládá Plzeňská pahorkatina (Koráb 773 m n.m.). Okolí Prahy je tvořeno Pražskou plošinou. Obr. 9 Obr. 10

11 Česká tabule - rozkládá se na severu a východě od Prahy a je tvořena hlavně rovinou a nízkými pahorkatinami. Největších výšek dosahuje pouze na severu Ralskou pahorkatinou (Ralsko) a na východě Svitavskou pahorkatinou (Baldský vrch). Západní Karpaty 2 Subprovincie - Vněkarpatské sníženiny, Vnější západní Karpaty Vněkarpatské sníženiny - tvořeny především rovinou (moravské úvaly a pánve). Průměrná nadmořská výška celé soustavy je 237 m n.m. Celky - Moravská a Vyškovská brána, Ostravská pánev, Hornomoravský a Dyjsko-svratecký úval. Obr. 11 Obr. 12

12 Vnější Západní Karpaty - rozděleny na dvě části podle výšek: vyšší se nachází na česko-slovenské hranici, nejvyšší bod leží v Moravskoslezských Beskydech (Lysá hora 1324 m n.m.), Javorníky (Malý Javorník 1019 m n.m.), Bílé Karpaty (Velká Javořina 970 m n.m.). Na ně navazují nižší pohoří. Druhou část tvoří Středomoravské a Jihomoravské Karpaty, které nejvyššího bodu dosahují v Chřibech (Brdo 587 m n.m.) a Mikulovské vrchovině (Děvín 549 m n.m.). Obr.13Obr. 14

13 Středoevropská nížina Středoevropská nížina - rozkládá se pouze na malé části území v okolí města Opavy a vyplňuje jí hlavně rovina - Opavská pahorkatina. Západopanonská pánev Západopanonská pánev - Rozkládá se jen na jihu Moravy a je tvořena Dolnomoravským úvalem.

14 Prachovské skály, Čertovy skály, Kokořínské pokličky a Adršpašsko-teplické skály Obr.16 Obr. 15 Obr.17 Obr.18

15 Panská skála, Žulový viklan, Trilobiti z Barandienu, Žulový bludný balvan Obr. 19 Obr. 20 Obr.21 Obr. 22

16 Geomorfologické členění České republiky ČESKÁ VYSOČINA Šumavská subprovincie Českoleská oblast Český les Podčeskoleská pahorkatina Všerubská vrchovina Šumavská hornatina Šumava Šumavské podhůří Novohradské hory Novohradské podhůří

17 Česko-moravská subprovincie Středočeská pahorkatina Benešovská pahorkatina Vlašimská pahorkatina Táborská pahorkatina Blatenská pahorkatina Jihočeské pánve Českobudějovická pánev Třeboňská pánev Českomoravská vrchovina Křemešnická vrchovina Hornosázavská pahorkatina Železné hory Hornosvratecká vrchovina (Žďárské vrchy) Křižanovská vrchovina Javořická vrchovina Jevišovická pahorkatina Brněnská vrchovina Boskovická brázda Bobravská vrchovina Drahanská vrchovina

18 Krušnohorská subprovincie Krušnohorská hornatina Smrčiny Krušné hory Děčínská vrchovina Podkrušnohorská oblast Chebská pánev Sokolovská pánev Mostecká pánev Doupovské hory České středohoří Karlovarská vrchovina Slavkovský les Tepelská vrchovina

19 Česká tabule subprovincie Severočeská tabule Ralská pahorkatina Jičínská pahorkatina Středočeská tabule Dolnooharská tabule Jizerská tabule Středolabská tabule Východočeská tabule Východolabská tabule Orlická tabule Svitavská pahorkatina

20 Krkonošsko-jesenická subprovincie Krkonošská oblast Šluknovská pahorkatina Lužické hory Ještědsko-kozákovský hřbet Žitavská pánev Frýdlantská pahorkatina Jizerské hory Krkonoše Krkonošské podhůří Orlická oblast Broumovská vrchovina Orlické hory Podorlická pahorkatina Kladská kotlina

21 Jesenická oblast Zábřežská vrchovina Mohelnická brázda Hanušovická vrchovina Králický Sněžník Rychlebské hory Zlatohorská vrchovina Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Krkonošsko-jesenické podhůří Vidnavská nížina Žulovská pahorkatina

22 Poberounská subprovincie Brdská oblast Džbán Pražská plošina Křivoklátská vrchovina Hořovická pahorkatina Brdská vrchovina Plzeňská pahorkatina Rakovnická pahorkatina Plaská pahorkatina Švihovská vrchovina

23 ZÁPADNÍ KARPATY Vněkarpatské sníženiny - subprovincie Západní Vněkarpatské sníženiny Dyjsko-svratecký úval Vyškovská brána Hornomoravský úval Moravská brána Severní Vněkarpatské sníženiny Ostravská pánev

24 Vnější Západní Karpaty - subprovincie Jihomoravské Karpaty Mikulovská vrchovina (součástí jsou Pavlovské vrchy) Středomoravské Karpaty Ždánický les Litenčická pahorkatina Chřiby Kyjovská pahorkatina Slovensko-moravské Karpaty Vizovická vrchovina Bílé Karpaty Javorníky Západobeskydské podhůří Podbeskydská pahorkatina

25 Západní Beskydy Hostýnsko-vsetínská hornatina Rožnovská brázda Moravskoslezské Beskydy Jablunkovská brázda Slezské Beskydy Jablunkovské mezihoří

26 STŘEDOPOLSKÁ NÍŽINA Středopolské nížiny – subprovincie Slezská nížina Opavská pahorkatina ZÁPADOPANONSKÁ PÁNEV Vídeňská pánev - subprovincie Jihomoravská pánev Dolnomoravský úval

27 Zdroje: Obr. 1:Miaow Miaow, [online]. 16 May :42, [cit ],File:Czech Republic geomorphological division map level1 colour. Dostupné z www. _colour.png Obr. 2: Miaow Miaow, [online]. 11. April :36, [cit ],File:CZE geomorf.PNG. Dostupné z www. Obr. 3: Chalupa P., Horník S., Zeměpis České republiky, 2. vyd., 72 str., SPN, Praha 2005, [cit ], Dostupné z www. Obr. 4: Dostupné z www. cr_geologie_1.jpg Obr : Foto z archivu autora


Stáhnout ppt "Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/34.0211 Název projektu:Zlepšení podmínek pro výuku na gymnáziu Číslo."

Podobné prezentace


Reklamy Google