Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

18. prosince 2009 Mgr. František Čunderlík, MBA.  Od 1. července 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 196/2009 Sb., změna zákona o provozování rozhlasového.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "18. prosince 2009 Mgr. František Čunderlík, MBA.  Od 1. července 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 196/2009 Sb., změna zákona o provozování rozhlasového."— Transkript prezentace:

1 18. prosince 2009 Mgr. František Čunderlík, MBA

2  Od 1. července 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 196/2009 Sb., změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zvaný též „rozhlasová diginovela“.  Mimo další změny se podstatně dotkl programových sítí, některá související ustanovení pouze upravil či změnil, jiná nově zavedl  Vedle možných pozitivních dopadů otevřel celou řadu problematických oblastí, které si žádají řešení

3  Konkrétní úprava programových sítí podle zákona č. 231/2001 Sb. (s účinností od 1. července 2009): § 2 odst. 1 písm. d) – pozitivní definice programové sítě § 2 odst. 4 – negativní definice programové sítě § 21 odst. 10 – možnost přejímání programu jiného provozovatele po předchozím souhlasu Rady § 57 - vytváření programových sítí – omezení maximálního pokrytí (odst. 1); omezení možnosti změny programové sítě (odst. 2) a to i pro právní nástupce (odst. 3)

4 §Pro účely tohoto zákona se rozumí programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí a jejich současné šíření více provozovateli (úprava účinná do 30. června 2009) § Pro účely tohoto zákona se rozumí programovou sítí společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí nebo vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí nebo jejich současné šíření více provozovateli (úprava účinná od 1. července 2009)

5 Z doplňkové podmínky programové sítě „současné šíření více provozovateli“ se stala pouze jedna ze tří rovnocenných alternativ pro určení programové sítě: I) společné sestavování programů nebo jejich podstatných částí II) vzájemné přejímání programů nebo jejich podstatných částí III) jejich současné šíření více provozovateli

6 Problematickými se z hlediska definice zdají následující okruhy:  Neurčitý právní pojem „podstatná část programu“  Definice programové sítě i v případě, že nejde o program současně šířený více provozovateli

7 Návrhy řešení: o Kvantitativní pojetí – určitá výše podílu z hlediska denní vysílací doby – má oporu v ustanovení § 2 odst. 4 in fine zákona č. 231/2001 Sb.: §Za programovou síť se nepovažuje…společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu o Kvalitativní pojetí - shoda v důležitých částech programů jako jsou playlisty písní, časy pro zpravodajství a rubriky, mechanika vysílání, shodné názvy rubrik – tedy strukturální a časová shoda – toto vymezení vychází z definice programu v ustanovení § 2 odst. 1 písm. j) zákona č. 231/2001 Sb.: §Pro účely tohoto zákona se rozumí programem záměrné časové uspořádání jednotlivých rozhlasových nebo televizních pořadů a dalších částí vysílání a v rozhlasovém vysílání i toku programových prvků

8  Za prvky, pomocí kterých lze identifikovat programovou síť, nelze považovat společné vysílání reklamy a teleshoppingu (na základě dohody provozovatelů vysílání o společném vysílání reklamy), resp. společné sestavování nebo vzájemné přejímání takových částí programů, které nejsou významné z hlediska jejich podílu na denní vysílací době v programu.  Mezi typicky odlišující prvky programů jinak zařazených v programové síti patří zpravodajství či drobná publicistika zaměřené na region vysílání

9  Po změně definice programové sítě došlo k situaci, že řada provozovatelů, kteří vysílají jeden program s více licencemi, je nově provozovatelem vysílání v programové síti.  Typickým příkladem jsou programy odlišující se navzájem pouze lokálními vstupy (zpravodajství, drobná publicistika).  Podle korespondence RRTV s provozovateli si řada z těchto provozovatelů tuto skutečnost neuvědomuje - počet takto „vzniklých“ programových sítí je cca 7.

10 Zákon č. 196/2009 Sb. přinesl zcela novou možnost přejímání programů jiného provozovatele; přejímání programu je však zároveň jedním ze tří alternativních způsobů vzniku programové sítě podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 231/2001 Sb.: § Provozovatel rozhlasového vysílání s licencí může po předchozím souhlasu Rady přejímat program jiného provozovatele rozhlasového vysílání s licencí včetně identifikace přejímaného programu, pokud tím nedojde ke změně základní programové specifikace. Provozovatel vysílání s licencí nesmí přebírat program ani části programu od provozovatele vysílání ze zákona.

11  Ustanovení § 57 doznalo po účinnosti zákona č. 196/2009 Sb. poměrně zásadních změn: §Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním nebo televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu. (znění v účinnosti do 30. června 2009) §(1) Programová síť nesmí pokrývat rozhlasovým vysíláním více než 80 % a televizním vysíláním více než 70 % celkového počtu obyvatel České republiky, počítáno podle údajů vyplývajících z posledního sčítání lidu, přičemž do celkového počtu obyvatel České republiky se započítává vždy každý pokrytý obyvatel pouze jednou. (2) Provozovatelé vysílání, kteří šíří nebo šířili své vysílání v rámci programové sítě, nejsou oprávněni po dobu platnosti udělené nebo prodloužené licence změnit programovou síť nebo změnit provozovatele vysílání, od kterého přejímají program. (3) Ustanovení odstavce 2 je závazné i pro případné právní nástupce provozovatelů vysílání. (znění s účinností od 1. července 2009)

12 Zásadní změny v ustanovení přinášejí zejména:  Zvýšení maximálního rozsahu pokrytí ze 70% na 80% obyvatel ČR  Zákaz změny programové sítě po dobu platnosti udělené nebo prodloužené (a tedy zřejmě i nově transformační) licence  Platnost těchto ustanovení i pro právní nástupce (tato změna souvisí s novou možností fúzování resp. změn právních forem, kterou přinesl taktéž zákon 196/2009 Sb.)

13 Vzhledem ke změnám a rozšíření okruhu práv a povinností pro provozovatele vysílání v programové síti musí RRTV pro výkon úkolů ve své působnosti podle ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb. postavit na jisto dvě základní otázky: Kdo všechno spadá pod definici programových sítí a jak tuto skutečnost prokázat? Jakým způsobem zajistit dodržování zákonných omezení v případě, kdy neexistuje předpokládaná právní úprava pro kontrolu?

14  Důraz regulátora na jasnou identifikaci provozovatelů vysílání v programové síti je zcela nutný z hlediska:  Plnění zákonem vymezených úkolů  Ochrana rozhlasového trhu před jeho deformováním porušováním povinností provozovatelů vysílání v programové síti podle zákona č. 231/2001  Ochrana práv provozovatelů vysílání v programové síti vůči porušení ustanovení § 57 odst. 2 téhož zákona způsobenému jedním z provozovatelů vysílání uvnitř této programové sítě

15 Možná řešení jednoznačné identifikace:  Možnost zakotvení vysílání v programové síti jako licenční podmínky  Ohlášení provozovatele vysílání o vstupu do programové sítě Obě tyto varianty lze uskutečnit buď na základě změny zákona (což by postavilo identifikaci na jisto jako další povinnost provozovatele, ale zároveň je dosažení takové změny poměrně zdlouhavým procesem s nejistým výsledkem) nebo na základě „gentleman`s agreement“ zúčastněných stran, tedy regulátora a broadcasterů (zde sice zůstává možnost obejití této dohody např. ze strany nových provozovatelů, kteří se nemusí cítit být jí vázáni, avšak jde o poměrně rychlé a relativně snadněji dosažitelné řešení).

16  Tento postup představuje poměrně jasné a přijatelné řešení z hlediska regulátora, který by mu zřejmě dal i přednost, protože představuje transparentní způsob úpravy.  Z hlediska broadcastera je jasnou nevýhodou tohoto postupu skutečnost, že se jedná o změnu zpoplatněnou, tedy zatíženou správním poplatkem (3.000,- Kč).  Možnou výhodou ze strany broadcastera je skutečnost, že při vzniku programové sítě bude zřejmě většinou potřeba stejně provést jiné změny licence a nepůjde tak o navýšení nákladů.

17  Toto řešení je pro regulátora přijatelné, byť méně přínosné než předchozí varianta (jde vlastně o novou vedlejší evidenci).  Z hlediska právní kvalifikace je takové ohlášení méně závazné (nepodléhá režimu správního řízení a správního rozhodnutí).  Negativní zkušenost s včasností jiných typů ohlášení vyvolává jisté obavy i u tohoto řešení.  Pro broadcastera jde o řešení bez správního poplatku, tedy bez dalšího nákladu.

18  Po účinnosti zákona 196/2009 Sb. je určena nová hranice maximálního pokrytí programovou sítí, ve výši 80% obyvatel ČR  Není jasný mechanismus tohoto výpočtu – použití metodiky ITU z roku 1984 není nejvhodnější (metodika byla přijatá pro mezinárodní koordinaci), avšak jiná norma prozatím neexistuje  Výhledově by mělo dojít k přijetí vyhlášky ČTÚ o způsobu stanovení pokrytí rozhlasovým signálem a z něj odvozeného počtu obyvatel zásobených rozhlasovým signálem.  Termín přijetí této vyhlášky je velmi nejistý – regulátor tak má poměrně velký problém s kontrolou zmíněného ustanovení – chybí mu právní nástroj k plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 231/2001 Sb. - dohled nad dodržováním právních předpisů v oblasti rozhlasového a televizního vysílání

19 Děkuji za pozornost Mgr. František Čunderlík, MBA tel.:


Stáhnout ppt "18. prosince 2009 Mgr. František Čunderlík, MBA.  Od 1. července 2009 vstoupil v účinnost zákon č. 196/2009 Sb., změna zákona o provozování rozhlasového."

Podobné prezentace


Reklamy Google