Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

19.10.2013.  Písemní test: 5 příkladů  1 příklad: 1 bod, 1 příklad 3 body, 3 příklady 2 body.  K udělení zápočtu: 8 bodů.  Docházka na tutoriál: +1.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "19.10.2013.  Písemní test: 5 příkladů  1 příklad: 1 bod, 1 příklad 3 body, 3 příklady 2 body.  K udělení zápočtu: 8 bodů.  Docházka na tutoriál: +1."— Transkript prezentace:

1

2  Písemní test: 5 příkladů  1 příklad: 1 bod, 1 příklad 3 body, 3 příklady 2 body.  K udělení zápočtu: 8 bodů.  Docházka na tutoriál: +1 bod  Odevzdání mailem do

3  2,5 hod. teorie  1,5 hod. praxe

4  HRADECKÝ Mojmír, LANČA Jiří, ŠIŠKA Ladislav Manažerské účetnictví 1. vyd. Praha :Grada, s. ISBN  JUROVÁ, M.; BARTOŠEK, V.; ŠUNKA, J.; NISLER, S. Výrobní procesy řízené logistikou. Albatros. Brno: BizBooks, s. ISBN:  JUROVÁ Marie. Řízení výroby I.Část Vyd. přeprac. a dopl. Brno :Akademické nakladatelství CERM, s. ISBN  JUROVÁ Marie. Řízení výroby I. Část Vyd. přeprac. a dopl. Brno :Akademické nakladatelství CERM, s. ISBN  TOMEK Gustav, VÁVROVÁ Věra. Řízení výroby a nákupu. 1. vyd. Praha:Grada, s. ISBN

5

6 Charakteristika  požadavky moderně řízené firmy na výrobní úsek 1) marketingová koncepce 2) přizpůsobivost trhu 3) vytváří předpoklady konkurenční výhody 4) využívá infrastrukturní nástroje a vazby  požadavky na průběh výrobního procesu z hlediska: výr. základny ekonomiky organizace výkonnosti  konkurence schopnost výrobků náklady/cena kvalita pružnost čas služby pružnost

7 Postavení výroby v systému řízení podniku  oblast ekonomiky podniku  spojuje s okolím  zodpovědnost za splnění cílů  definuje ekon. problém výroby  spolupráce a začlenění do org. struktury firmy

8 Podstata managementu výroby Úkoly: - výrobní systém - řízení - cíle - jednota cílů Požadavky na výrobu: - efektivnost VS - ekonomika - organizace - inovace Realizace na řídících úrovních vzhledem k času

9 1) Kapacitně vyhovující  čas 2) Vybaven vhodnou technologií  jakost  náklady 3) Schopen zajistit požadovanou jakost  ISO 9000/2000 ; environment ; 4) Otevřen neustálému snižování nákladů  cena 5) Organizovanou tak, aby byla zajištěna potřebná přizpůsobivost  změna a její maximalizace 6) Zajištěnou výr. faktory  úroveň  umístění 7) vybavené pracovníky s náležitou kvalifikací 8) dosahující požadované úrovně produktivity práce  výkon  výkonnost 9) inovativní – komplexní  výrobek  výr. systém  systém řízení výrobní základna ekonomika výkonnost organizace

10  Profesní oblast ekonomiky podniku přidaná hodnota výkon kapitál  spojuje s okolím - vazby mezi vstupy a výstupy  zodpovědnost za splnění cílů - výrobních - podnikových

11  ekonomický problém výroby - Co? - Jak? - Pro koho? - Kdy? - Náklady/cena?  spolupráce a začlenění do organizační struktury firmy

12 Plynulá výroba (kontinuální) (chemická, hutní výroba) Přerušovaná výroba (diskrétní) (strojírenská výroba) Výroba podle míry plynulosti technologické transformace

13  homogenní a heterogenní výroba  kusová, sériová, hromadná výroba

14  Fázová výroba Uplatňuje se hlavně u výroby s neopakovaným nebo nepravidelně opakovaným odváděním výrobků.  Skupinová výroba Zahrnuje výrobní procesy s předmětně specializovanou výrobou a předmětně uspořádanou soustavou pracovišť. Tato forma organizace výroby má obecnější charakter než výroba proudová.  Proudová výroba Vyznačuje se přesným rozdělením výrobního procesu na jednotlivé operace (popř. úkony), které se provádějí na specializovaných pracovištích. Rozmístění a uspořádání pracovišť je takové, že výrobek jimi prochází v proudu, tzn. plynule a podle časového sledu operací předepsaných technologickým postupem.

15  Parciální produktivita  Totální produktivita  Index produktivity

16  PP=výstup/ vstup  PPstroje=Objem výroby [ks]/počet hodin práce stoje [stroj.hod.]  PPpráce=Objem výroby [ks]/počet hodin práce [prac.hod.]  PPmat=Objem výroby [ks]/materiál [jedn.měř.mat]

17  TP=Objem výroby [ks, Kč]/ celkový vstup[Kč]

18  IPpráce=PP1/PP0  IPmat=PP1/PP0  IPstroje=PP1/PP0

19 Za jednu směnu bylo vyrobeno 160 ks výrobků. Cena jednoho kusu je 700 Kč. Výrobu zajistil jeden dělník, čas práce během směny-8 hod. Mzda dělníkovi činí 150 Kč/hod. Pro výrobu 160 kusů výrobků byl použít jeden stroj, čas práce 7 hod. Náklady za hodinu práce stroje jsou 200 Kč/stroj.hod. Bylo použito 80 kg materiálu. 1 kg materiálu stojí 100 Kč.  Normativ parciální produktivity práce je 15 ks/prac.hod.  Normativ parciální produktivity stroje 24 ks/stroj.hod.  Normativ parciální produktivity materiálu 2ks/kg mat. Najit: Stávající parciální produktivitu, Index produktivity, Totální produktivitu

20  PPpráce=160/8=20[ks/prac.hod.]  PPstroje=160/7=22,85 [ks/stroj.hod.]  PPmat=160/80=2 [ks/kg]  IPpráce=20/15=1,33  IPmat=22,85/24=0,95  IPstroje=PP1/PP0=2/2=1  TP[ks/kč]=160/(8*150+7*200+80*100)=0,015 ks/Kč  TP[kč/kč]=10,56 Kč/Kč

21  Dávkový čas (tb, přípravy)- seřízení pracoviště, které je prováděno v okamžiku, kdy dávka výrobní je na pracoviště a čeká na zpracování  Jednotkový čas (ta)- vyjadřuje spotřebu času v jednotlivých operacích, tj. přímá spotřeba času na jednotlivý výkon.  Výrobní dávka- je určitý počet kusů zpravidla stejných dílů, který se nepřetržitě zpracovává na jednom pracovišti, s jednorázovým vynaložením času na přípravu a seřízení.

22  Čas technologický  Čas manipulační  Časy přerušení

23 -Ruční operace -Strojní operace -Strojně ruční operace -Automatické operace -Přírodní (biochemické) operace

24  -Přepravní operace  -Technologické manipulace  -Nakládaní  -Skladování  -Kontrola jakosti

25 -Vyvolané organizace: režim dne, dávky materiálu, synchronizace, režim obsluhy, kompletace, -Vyvolané stavem technického zařízení: technologická synchronizace, poruchy strojů, údržba -Vyvolané technickoorganizačními nedostatky: nedostatky manipulace, nedostatek energie a materiálu, -Vyvolané subjektivními příčinami ze strany obsluhy: osobní ztráty, zbytečná práce v důsledku nedostatečné přípravy.

26  Pracnost výrobku- ekonomický ukazatel, který charakterizuje výši produktivity práce a měří se celkovým vynaložením pracovní doby na jednotku výroby či práce.  Výrobní dávka- soubor produktů vyrobených nebo obchodovaných ve specifikovaných procesech v průběhu stanovené doby

27  t i = t B + t A * d V d V - dávka výroby t A - čas jednotkové práce (jednotkový čas) t B – dávkový čas

28  pracnost i-té operace stanovená na základě norem času kdet i ’ -pracnost i-té operace [Nhod/ks] t ACi -čas jednotkové práce na i-tém pracovišti t BCi -čas dávkové práce na i-tém pracovišti d v -velikost výrobní dávky v kusech

29  pracnost i-té operace v odpracovaných hodinách kdet i -skutečná pracnost i-té operace [hod/ks] t ACi -čas jednotkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti t BCi -čas dávkové práce s přirážkou času směnového na i-tém pracovišti  i -ukazatel práce dělníka na i-té operaci d v -velikost výrobní dávky v kusech [hod/ks]

30 kde  -ukazatel práce pracovníka  -koeficient plnění výkonových norem  l -koeficient využití pracovní doby

31  ta=20Nmin/ks, tb=30Nmin/dv, Dv=30ks. koeficient plnění výkonových norem (  ) 1,1. koeficient využití pracovní doby (  l ) 0,95. Najit normovanou (Nhod/ks) a skutečnou (hod/ks) pracnost.

32 ti=20/60+30/(30*60)=0,35 Nhod/ks =1,1*0,95=1,045 ti´=0,35/1,045=0,335 hod/ks

33  časový efektivní fond  plánovaní počtu pracovníků  plánování strojů

34 Efektivní (využitelný) časový fond F ef kalendářní časový fond minus nepracovní dny (soboty, neděle, svátky) kded-počet pracovních dnů h-počet hodin jedné směny  -směnnost g-počet vzájemně zaměnitelných pracovišť z-% nevyhnutelných časových ztrát (plánované prostoje z nominálního časového fondu) – 0,05  0,10

35 Maximální objem produkce, který může výrobní jednotka vyrobit za určitou dobu při daných technicko organizačních opatřeních. Je dána:  kvantitou, kvalitou a alokací vnitřních zdrojů výrobního systému  strukturou výrobního programu  technickou úrovní a náročností výrobků  technologickou úrovní výrobního systému  kvalitou všech základních funkcí norem řízení

36  druh výrobního zařízení  počet jednotek výrobního zařízení  využitelný časový fond jednotek výrobního zařízení za určité časové plánovací období

37  Plánovaná výrobní kapacita kdeK pl -plánovaná kapacita F pl -plánovaný fond času v hod t pl -pracnost výrobku v hod/ks Pracoviště – pravidelná činnost, jeden druh výrobků [ks, t, m]

38  Počet strojních pracovišť kdeS i -počet pracovišť, které musíme přidat nebo ubrat, abychom dosáhli požadované kapacity K pi -požadovaná kapacita na i-tém pracovišti daná výrobním programem K i -skutečná kapacita (disponibilní) na i-tém pracovišti t i -pracnost operace na i-tém pracovišti

39 Počet dní 20. Počet hodin ve směně 8. Koeficient směnnosti 2. počet vzájemně zaměnitelných pracovišť 2. % nevyhnutelných časových ztrát=5%. Pracnost výrobku 0,35 hod/ks. Požadovaný objem výroby 2000ks. Najit Fef, stávající kapacitu, počet strojů, které je třeba koupit nebo prodat pro optimální vytížení kapacit.

40  Fef=20*8*2*2*0,95=608 hodin/měsíc  Fef1st=20*8*2*0,95=304hodin/ měsíc/ stroj  K0=608/0,35=1737 ks/měsíc  K01st=304/0,35=868ks/ měsíc/stroj  S=(K1-K0)/K01st=( )/868=0,302

41  realizaci hlavního výrobního plánu  splnění dohodnutých dodacích termínů  co nejlepší využití disponibilních kapacit  zkrácení průběžných dob  ovládání výnosů  péče o údržbu (preventivní) a úplnou obnovu zařízení

42 přesčasy dodatečné směny přesun personálu zaměstnání personálu investice zkrácená prac. doba zrušení směn přesun personálu snížení personálu zastavení práce přesun termínů přenos práce na jiné pracoviště dodatečné zakázky údržba přesun termínů přenos práce na jiné pracoviště zadání práce jinému podniku

43 Normativní čas zahájení a průběžných dob pracovních operací na jednotlivých kapacitních jednotkách pro dané plánovací období.

44 Metody a techniky kapacitního plánování  sestavování kapacitních profilů  aplikace plánovacích metod a technik operační analýzy  simulace  řízení úzkých míst

45  Tvorba ekonomického modelu  Tvorba matematického modelu  Řešení matematického modelu  Přenesení výsledků matematického modelu do reality

46  základy kalkulace výrobních nákladů,  optimální výrobní dávka

47 Účelové členění  podle výkonů – kalkulační třídění nákladů (na co byly vynaloženy) Výkon na kalkulační jednici  přímé – přímo souvisí s určitým druhem výkonu  nepřímé – souvisí s více druhy výkonů zabezpečují výrobu jako celek Management výroby 47

48 Stanovit náklady, které v podniku vznikají na jednotlivé výrobky (kalkulační jednice) Kalkulační vzorec Management výroby 48 1.Přímý (jednicový) materiál 2.Přímé (jednicové) mzdy Vlastní 3.Ostatní přímé (jednicové) náklady náklady 4.Výrobní (provozní) režie výroby 5.Správní režie Vlastní náklady výkonu 6.Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonů 7.Zisk Výrobní cena 8.Obchodní a odbytové přirážky a srážky Prodejní cena 1.Přímý (jednicový) materiál 2.Přímé (jednicové) mzdy Vlastní 3.Ostatní přímé (jednicové) náklady náklady 4.Výrobní (provozní) režie výroby 5.Správní režie Vlastní náklady výkonu 6.Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonů 7.Zisk Výrobní cena 8.Obchodní a odbytové přirážky a srážky Prodejní cena

49 Management výroby 49

50 Pracuje s ekonomickými (skutečnými, relevantními) náklady – zahrnují i tzv. oportunitní (alternativní) náklady.  oportunitní (alternativní) náklady částka, která je ztracena, když zdroje práce nejsou použity na nejlepší ušlou alternativu  explicitní náklady za nakoupené výrobní zdroje, nájemné, použití cizího kapitálu,…  implicitní náklady nemají formu peněžních výdajů, obtížně vyčíslitelné. Měření prostřednictvím oportunitních nákladů  relevantní náklady náklady ovlivňující určité rozhodnutí Management výroby 50

51  Popis situace: Podnik vyrábí tři produkty, A, B, C. V následující tabulce jsou uvedené údaje za rok Fixní náklady jsou společné pro celý podnik a jejich rozdělení do jednotlivých kategorií produktů je nominální a založeno na poměru objemu prodeje příslušné kategorií produktů.  Vedení podniku musí rozhodnout: vypustit-li ztrátový produkt z výrobního programu?

52

53 Podnik má možnost vybrat 1 z 2 výrobních ploch. V současné době podnik pronajímá výrobní halu v blízkosti svých odběratelů. Výše nájmu je Kč za rok. Na okraji města je další výrobní plocha k pronájmu. Výše nájmu je Kč za rok. Celkové variabilní náklady stoupnou o 50 Kč/ks.  Při jakém výrobním programu/poptávce je pro podnik výhodné změnit umístění vlastní výroby?

54

55 1. ke zvyšování  snižování fixních nákladů na přípravu a zakončení výroby  zvyšování produktivity  zjednodušení operativního řízení výroby Management výroby 55

56  zvyšováním nákladů na skladování  zvyšováním vázanosti obratového kapitálu  zvyšováním vázanosti výrobních a manipulačních ploch  prodlužováním průběžné doby výroby  snižováním flexibility výroby z hlediska změn a poruch Management výroby 56

57

58 V tabulce je představen plán dodání výrobku zákazníkovi na měsíc. Vedení podniku musí rozhodnout o velikosti výrobní dávky. Výrobky se odvážejí ze závodu postupně v průběhu jednotlivých týdnů. Celkový měsíční výrobní program je 200ks. Náklady na seřizování stroje činí 200Kč. Náklady na skladování činí 2 Kč za týden za jednotku. Poptávka v týdnech Varianty výrobní dávky: 1. Výrobní dávka s týdenním předstihem, 2. Výrobní dávka dle poptávky, 3. Výrobní dávka dle optimalizačních metod, 4. Výroba všech 200 ks během prvního týdne. Vyberte nejvhodnější řešení Týden1234 Poptávka

59 1. Výrobní dávka s týdenním předstihem 1.týden:Ncelk=200+2*40/2+2*60=360Kč 2. týden:Ncelk=200+2*60/2+2*30=320Kč 3. týden:Ncelk=200+2*30/2+2*70=370Kč 4 týden: Ncelk=2*70/2=70Kč Ncelk=1120Kč/měsíc Týden1234 Výroba

60 2. Výrobní dávka dle poptávky 1.týden:Ncelk=200+2*40/2=240Kč 2. týden:Ncelk=200+2*60/2=260Kč 3. týden:Ncelk=200+2*30/2=230Kč 4 týden: Ncelk=200+2*70/2=270Kč Ncelk=1000Kč/měsíc Týden1234 Výroba

61  Týden1234 Výroba1000 0

62 4. Výroba všech 200 ks během prvního týdne. 1.týden:Ncelk=200+2*40/2+2*160=560Kč 2. týden: Ncelk=2*60/2+100*2=260Kč 3. týden: Ncelk=2*30/2+70*2=170Kč 4 týden: Ncelk=2*70/2=70Kč Ncelk=1060Kč/měsíc Týden1234 Výroba200000

63  postupný způsob  souběžný způsob  smíšený způsob

64 kdeD Kij - kde D po -průběžná doba výrobní dávky předávané postupně z pracoviště na pracoviště D s -doba potřebná pro seřízení pracovišť (pokud seřizovací doba ovlivňuje celkovou průběžnou dobu) q-počet pracovišť t i -skutečný spotřebovaný čas na provedení operace na i-tém pracovišti (čas kusový) v min/ks nebo hod/ks D mij -doba manipulace (zahrnuje dobu dopravy, kontroly a skladové manipulace) s výrobní dávkou mezi i-tým a j-tým pracovištěm D kij -doba klidu výrobní dávky mezi i-tým a j-tým pracovištěm.

65 kde D SO -průběžná doba výrobní dávky při souběžném způsobu předávání dílů t pri -doba prostoje i-tého pracoviště (nemá vliv na průběžnou dobu) t BC1 - čas na seřízení prvního pracoviště d d - dopravní dávka k-počet dopravních dávek d d ve výrobní dávce d v t h -čas tzv. hlavní operace (tj. operace s nejdelším časem)

66 D SM -průběžná doba výrobní dávky při smíšeném způsobu předávání dílů t BC1 -čas na seřízení prvního pracoviště d d -dopravní dávka k-počet dopravních dávek q-počet pracovišť D Mij -doba manipulace

67 Čas jednotkový první operaci je t A1 =2min/ks Čas jednotkový druhé operaci t A2 =3min/ks Čas jednotkový třetí operaci t A3 =1min/ks Dávka dopravní d d =5ks Dávka výrobní d v =3d d Čas manipulace t m =10min Čas přípravy t B =10min, příprava pracoviště, t B =t B1 =t B2 =t B3¨ Najdete průběžnou dobu dávky součásti při postupném, a souběžném způsobu průběhu dávky součásti.

68  Postupné předávání dílů minut  Souběžné předávání dílů minut

69  Lean manufacturing (štíhlá výroba )  KAIZEN  5S  APS  KANBAN

70 Štíhlá výroba znamená vyrábět jednoduše v samořízené výrobě. Koncentruje se na snižování nákladů přes nekompromisní úsilí po dosažení perfekcionismu. Ke každému dni ve výrobě patří principy Kaizen, analýza toků a systémy Kanban. Toto úsilí vtahuje do změn všechny pracovníky podniku – od vrcholového managementu až po pracovníky ve výrobě.

71  koncentruje se na odstraňování plýtvání v jakékoli části výroby  Neznamená pouze samoúčelné redukování nákladů. Jde především o maximalizaci přidané hodnoty zákazníkovi.  „Štíhlostí“ podniku se rozumí dělat jen takové činnosti, které jsou potřebné, dělat je správně hned napoprvé, prosazovat je rychleji než konkurence a s nižšími náklady.  Jinými slovy – dělat to, co po nás požaduje náš zákazník.

72  Výrobci musí udržovat velké zásoby materiálu, dílů, zdrojů a pracovníků k pokrytí výrobních mimořádných výkyvů.  Tyto mimořádné výkyvy jsou více typické v méně vyspělých zemích.  Výkyvy mohou obsahovat špatné dopravní cesty, nedostatečnou kontrolu kvality, problémy s výrobou u dodavatelů a faktory životního prostředí.  To může vést k neefektivnosti, protože výrobce musí mít nadbytečné zásoby a zálohy pro „křehké“ fáze výroby, které mohou způsobit zpoždění u jiných výrobců.

73  Cílem JUST-IN-TIME jsou „nulové zásoby“ a stoprocentní kvalita. Dochází k dokonalé spolupráci a koordinované činnosti mezi dodavatelem na jedné straně a odběratelem na straně druhé a to tak, že zásoby se stávají zbytečné.

74  Přísná kontrola kvality  Pravidelné a spolehlivé dodávky  Blízkost výroby dodavatele a odběratele  Společná spolupráce s využitím metod hodnotové analýzy  Úzké vztahy mezi dodavatelem a odběratelem

75 Faktor Just in TimeJust in Case Zásoby Eliminace zásobVětší zásoba znamená větší jistotu Velikost dávek Jen dle okamžité potřebyVždy se koriguje jejich optimum, podle nákladů na pořízení zásoby a na jejich udržování Prodávající, kupující Partneři jsou bezprostřední spolupracovníci, dodávky všech potřebných položek jsou očekávány „denně“. Zákazník jedná s dodavatelem jako s filiálkou. Partneři jsou „tržní“ protivníci Kvalita Když není kvalita 100% je v sázce výrobaTolerance určitých nedostatků Řídící časy Udržují se krátkéČím delší tím, lepší, aby bylo více času na nákup Pracovníci a jejich motivace Řízení dohodou a přesvědčování pracovníků, změny nejsou provedeny, dokud není dosaženo shody, podporován pocit spoluvlastnictví zaměstnanců Řízení autoritativní. Nové systémy jsou uplatňovány i přes odpor dělníků, nikoliv s jejich iniciativní podporou.

76  ISO 9001 Certifikace systému managementu jakosti  ISO 14001Certifikace systému environmentálního managementu  další certifikace systémů managementu dle odvětví výroby:  AS/EN9100- letecký průmýsl  IRIS (International Railway Industry Standard, Mezinárodní standard železničního průmyslu)  Systémy řízení hospodaření s energií systematicky monitorují a snižují spotřebu energií ve všech typech organizací. Příslušnou normou pro tuto oblast je ISO

77  EDI (Electronic data interchange)  MRP (Material requirements planning)  MRPII (Manufacturing resource planning)  ERP (Enterprise resource planning)

78  Metoda kontinuálního zlepšování, využívající potenciálu všech pracovníků firmy.Předpokládá od Top Managementu neustálé vyžadování a sledování úrovně vyhledávání ztrát a plýtvání a rovněž vizualizované vypracovávání a realizaci jejich řešení.

79  Princip KANBAN:  = systém řízení založen na tvorbě tzv. samořídících regulačních okruhů  = okruh mezi odběratelským a dodavatelským stupněm ve výrobním procesu

80  5S je metodika, jejímž cílem je zlepšit v organizaci pracovní prostředí a tím i kvalitu. Přístup je založený na zvýšení samostatnosti zaměstnanců, na týmové práci a vedení lidí.  Seiri = pořádek na pracovišti (Organisation) Seiton = vytřiďování, uspořádání (Neatness) Seiso = čistota, udržování pořádku (Cleaning) Seikutsu = standardizace (Standardisation) Shitsuke = standardizace, zaškolení (Discipline)

81  Systém byl navržen na základě manažerského principu, podle kterého vstupní materiál a výrobní kapacity jsou optimálně využívány pro uspokojení potřeb zákazníka. Systémy pokročilého plánování a rozvrhování výroby jsou zvláště vhodné pro prostředí, ve kterém jednoduché plánovací metody nemohou adekvátně pokrýt rozhodovací pravidla pro konkurenční (protichůdné) priority. (vícekriteriální rozhodování)

82  Make-To-Order - výroba na objednávku  Investičně náročné výrobní procesy s omezenou kapacitou výroby (není možné pokrýt všechny zákaznické požadavky)  Široký sortiment výrobků "soutěžících" o výrobní kapacitu zařízení  Produkty se složitými hierarchickými kusovníky (BOM) a technologickými postupy  Výroba si vyžaduje častou změnu výrobního plánu (rozvrhu) z důvodu změn, které nelze předpovědět  Hlavní výhodou APS systémů je použití optimalizačních metod pro tvorbu výrobního plánu (rozvrhu) tak, aby zohlednil aktuální stav priorit v plánu.


Stáhnout ppt "19.10.2013.  Písemní test: 5 příkladů  1 příklad: 1 bod, 1 příklad 3 body, 3 příklady 2 body.  K udělení zápočtu: 8 bodů.  Docházka na tutoriál: +1."

Podobné prezentace


Reklamy Google