Seminář o stavebním spoření

Prezentace na téma: "Seminář o stavebním spoření"— Transkript prezentace:

1 Seminář o stavebním spoření
Část I: Úvod

2 Obsah semináře Historie a současnost stavebního spoření
Opakování finanční matematiky Očima klienta (výnosnost produktu) Model stavební spořitelny v Excelu Podmínka rovnováhy a SKLV Tarif a VOP SKLV z pohledu klienta Kolektivní SKLV aneb kSKLV Finanční řízení stavební spořitelny Stavební spořitelny v ČR (přehled trhu) MATEMATIKA STAVEBNÍHO SPOŘENÍ

3 Zdroje Petr Kielar: Matematika stavebního spoření; Ekopress 2010
Vojtěch Lukáš, Petr Kielar: Stavební spoření a stavební spořitelny; Ekopress 2014 Bertsch, Hölzle, Laux: Handwörterbuch der Bauspartechnik (prezentace a pomocné soubory k přednáškám)

4 Očekávání Očekávání přednášejícího (podmínky pro klasifikaci)
Nejvýše 2 absence Závěrečný test Očekávání posluchačů: ???

5 HISTORICKÝ ÚVOD

6 Základní princip - kolektivní spoření
10 lidí spoří na dům v hodnotě 1000 zlatých Každý uspoří ročně 100 zlatých (musel by spořit 10 let) Spoří-li společně, může každý rok jeden z nich získat dům Průměrná čekací doba se tak zkrátí z 10 na 5,5 roku

7 Svépomocná družstva a spolky
Hlavní důvody vzniku: Potřeba financování úvěrem – zejména řemeslníci a zemědělci, ale i stavebníci Nedostupnost úvěrů pro drobnou klientelu

8 Časové mezníky Polovina 19. století – v Německu i Rakousko-Uhersku vznikají první svépomocná družstva a záložny 1861 – František Cyril Kampelík vydává publikaci o spořitelnách Friedrich Wilhelm Raiffeisen vydává publikaci o úvěrových družstvech 1873 – vydání zákona společenstevního 1885 – pastor Friedrich von Bodelschwingh zakládá spolek „Bausparkasse für Jedermann“ 1921 – Gustav Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ - první stavební spořitelnu 1924 – Gustav Kropp zakládá ve Wüstenrotu „Gemeinschaft der Freunde“ – první úspěšnou stavební spořitelnu

9

10

11

12 Časové mezníky - dokončení
1934 – v Německu zavedena nepřímá státní podpora stavebního spoření (úložky snižují daňový základ) 1952 – v Německu zavedena státní podpora stavebního spoření 1993 – v ČR přijat zákon o stavebním spoření a vznikají první stavební spořitelny

13 Právní rámec stavebního spoření v ČR

14 Právní rámec Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a stání podpoře stavebního spoření Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách Obchodní zákoník (zákon č. 513/1991 Sb.)‏ činnost akciové společnosti, ustanovení o smlouvě o úvěru a o běžném, resp. vkladovém účtu. Občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.)‏ ustanovení o právních úkonech, zastoupení, společné jmění manželů zajištění závazků

15 Zákon o stavebním spoření
Stavební spořitelna je specializovaná banka, má vymezený okruh povolených činností Účastníkem stavebního spoření může být fyzická i právnická osoba Náležitosti smlouvy o stavebním spoření (cílová částka, pevná úroková sazba)‏ Výše státní podpory a podmínky pro její získání ‏ Stavební spořitelna vydává Všeobecné obchodní podmínky (VOP), které schvaluje Ministerstvo financí.

16 Obsah smlouvy o stavebním spoření
Identifikace účastníka Výše cílové částky Úročení vkladů i úvěru ze stavebního spoření Prohlášení účastníka, zda žádá o státní podporu, toto prohlášení lze jednou ročně měnit Součástí smlouvy jsou VOP obsahující: Postup stavební spořitelny při uzavírání, ukončování a změnách smluv Podmínky a předpoklady pro získání úvěru Postup při zániku stavební spořitelny

17 Zákon o stavebním spoření
Účastník stavebního spoření má právní nárok na poskytnutí úvěru: § 5 odst. 2: Účastník má právo na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr ze stavebního spoření") po splnění podmínek tohoto zákona a podmínek stanovených stavební spořitelnou ve všeobecných obchodních podmínkách, zejména po splnění předpokladů zajištění jeho návratnosti.

18 Zákon o stavebním spoření
Poskytnutý úvěr musí být úročen pevnou, předem stanovenou úrokovou sazbou, jejíž výše je zákonem omezena: § 5 odst. 6: Smlouva musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěru ze stavebního spoření. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladů a úrokovou sazbou z úvěru ze stavebního spoření může činit nejvýše 3 procentní body. Pevná je i úroková sazba pro úročení vkladů, ta může být změněna pouze účastníkům, kteří po šesti letech spoření nečerpají úvěr (poprvé použila SSČS v roce 2013).

19 Účastník smlouvy o stavebním spoření
Účastníkem může být jakákoli fyzická i právnická osoba Neexistují omezení věkem ani státní příslušností Omezení jsou však pro nárok na státní podporu

20 Ukončení smlouvy o stavebním spoření
Smlouva o stavebním spoření končí: Výpovědí Splacením úvěru ze stavebního spoření Dohodou mezi stavební spořitelnou a účastníkem Odstoupením od smlouvy Úmrtím účastníka (platí nově od !). Smlouva nekončí poskytnutím ani přidělením úvěru! Je v platnosti po celou dobu splácení úvěru.

21 Státní podpora Ve fázi spoření má účastník nárok na státní podporu
Výši SP a podmínky pro její získání upravuje zákon o stavebním spoření (96/1993 Sb)‏ Hlavní role SP je motivační – motivuje ke spoření a tím zajišťuje levné zdroje pro poskytování výhodných úvěrů. V porovnání s cenou nemovitosti je výše SP zanedbatelná SP vyplacená v roce 2013 byla 4,95 mld Kč a má klesající tendenci

22 Státní podpora – kdo má nárok?
Pouze fyzické osoby Občan České republiky Občan EU, kterému byl vydán průkaz nebo potvrzení o pobytu na území ČR a přiděleno rodné číslo Fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR a přiděleným rodným číslem Alespoň jedna z těchto podmínek musí být v kalendářním roce splněna po celou dobu trvání doby spoření Součástí smlouvy o stavebním spoření je prohlášení účastníka, zda žádá o SP. Toto prohlášení může účastník jednou za rok změnit

23 Státní podpora - výše 10 % z uspořené částky v daném roce (dříve 15%, předtím 25 %)‏ Uspořená částka = vklady – poplatky + úroky Základ nejvýše Kč (dříve Kč)‏ Pokud účastník uspoří více, převádí se převis do následujícího roku (pokud jsou splněny všechny podmínky zákona) Účastník může získat SP na více smluv, zůstává však limit maximálního základu ( Kč) pro všechny smlouvy

24 Státní podpora v případě více smluv
Účastník může získat SP z více smluv, celková výše SP v roce však nesmí překročit Kč Nárok na SP se uspokojuje postupně od nejstarší smlouvy až do vyčerpání limitu Kč Do platilo pro smlouvy uzavřené do , že SP lze nárokovat pouze na jednu smlouvu.

25 Státní podpora – převod do dalších let
Pokud účastník uspoří vícen než činí maximální základ pro výpočet SP ( Kč), převede se přebytek do následujícího roku Podmínkou převodu však je, že účastník u této smlouvy žádá o přiznání státní podpory, a toto prohlášení po celou dobu trvání smlouvy nezmění.

26 Státní podpora - zálohy
Státní podporu nárokuje stavební spořitelna jednou ročně na Ministerstvu financí a připisuje na účty jednotlivých účastníků formou záloh Po ukončení fáze spoření stavební spořitelna vyplatí připsané zálohy SP pouze tehdy, když účastník splní všechny podmínky pro získání SP Nevyplacené zálohy vrací stavební spořitelna zpět ministerstvu financí

27 Podmínky pro výplatu záloh státní podpory
Zálohy státní podpory jsou vyplaceny na konci spořicí fáze, pokud: účastník po dobu šesti let ode dne uzavření smlouvy o stavebním spoření nenakládal s uspořenou částkou (tzv. vázací lhůta), nebo účastník uzavřel smlouvu o úvěru ze stavebního spoření a použil uspořenou částku, peněžní prostředky z tohoto úvěru i zálohy státní podpory na bytové potřeby. Pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2004 byla vázací lhůta pětiletá Za „nakládání s vkladem“ je považován i výkon rozhodnutí (exekuce)‏

28 Státní podpora - shrnutí

29 Splácení úvěru ze stavebního spoření
Výše měsíční splátky je stanovena procentem cílové částky nebo procentem z výše poskytnutého úvěru (dříve bývala uvedena ve VOP, stéle více spořitelen ji však již neuvádí)‏ Splátky buď příkazem k úhradě nebo inkasem, není vyžadován běžný účet Mimořádné splátky jsou možné bez sankcí, v případě mimořádné splátky má klient obvykle možnost snížit výši měsíčních splátek tak, aby byla zachována doba splatnosti úvěru Stavební spořitelna sleduje splácení úvěrů, v případě zpoždění klienta jsou zasílány upomínky případně nastupuje proces vymáhání pohledávek, zpoždění plateb je hlášeno do registru dlužníků

30 Účelovost poskytovaných úvěrů
Výstavba, přestavba či modernizace bytu nebo domu Koupě bytu či domu, včetně pozemku, nebo připojení domu či bytu k veřejným sítím technického vybavení (plyn, voda, elektřina). Převod družstevního bytu či zaplacení členského podílu v bytovém družstvu Splacení jiného úvěru, pokud byl tento jiný úvěr použit na bytové potřeby (překlenovací úvěry, hypotéky)‏ Bytová potřeba, na kterou je úvěr ze stavebního spoření použit, se musí nacházet na území České republiky

31 Daňové výhody pro účastníky stavebního spoření
Úroky z vkladů od podléhají 15% srážkové dani Daňové odečty Od základu daně je možno odečíst úroky zaplacené v daném roce, až do výše Kč Platí pro úvěry ze stavebního spoření i překlenovací úvěry Podmínkou je použití úvěru na potřeby, které jsou podobné bytovým potřebám zákona o stavebním spoření (nejsou však identické).

32 Stavební spoření v Evropě

33 Země se stavebním spoření
Německo Rakousko Česká republika (1993) Slovensko (1992) Maďarsko (1997) Rumunsko (2003) Bulharsko (2007)

34 Německo – Riesterova reforma
Od roku 2009 – penzijní reforma Do reformy jsou začleněny státem certifikované finanční produky (včetně stavebního spoření) Volné použití naspořené částky po 7 letech pouze pro mladé do 25 let Ostatní musí použít naspořené prostředky na bydlení nebo na penzi

35 Německo – příspěvky státu
Na účet stavebního spoření lze v Německu získat 3 druhy státních příspěvků Výlučně na stavební spoření je vázán pouze první z nich, ostatní je možno čerpat také na jiné produkty Wohnungsbau-Prämie 45 € Arbeitnehmer-Sparzulage 43 € Riester-Zulage 154 € Celkem 242 €