Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Vnitřní přírodní činitelé

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Vnitřní přírodní činitelé"— Transkript prezentace:

1 Vnitřní přírodní činitelé
Zeměpis Vnitřní přírodní činitelé 3. díl Práci začni klávesou F5. Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Vnitřní přírodní činitelé
1. díl: Zemětřesení 2. díl: Sopečná činnost 3. díl: Vznik pohoří

3 13 úkolů na téma zlom, vrása, vznik pohoří + test
Obsah 13 úkolů na téma zlom, vrása, vznik pohoří + test Budete potřebovat: - pro některé úkoly připojení na internet - Školní atlas světa

4 Vrásnění i Příčina  1. Doplň názvy částí vrásy: Vrása
 2. Co je příčinou vzniku vrásy?

5 Zlomy i Příčina, projevy
 3. Zemská kůra je rozlámána na kry. Co zlomy v zemské kůře způsobuje? Obr. 1 Obr. 3 Obr. 2 pokles  5. Přiřaď číslo obrázku:  4. Proč někdy dojde ke zlomu a někdy k zvrásnění? [12] násun horizontální posun

6 Zlomy i Zlom San Andreas
6. Klikni na tlačítko „i“ a prohlédni si obrázky tektonického zlomu San Andreas v Kalifornii v USA. Která z uvedených animací, popř. obrázků (předchozí stránka) jí odpovídá? Animace 2 Animace 1 Animace 3 Animace z Zlom San Andreas: 7. Které dvě desky se v tomto zlomu o sebe třou? Zjisti ze Školního atlasu světa. Kokosová a Severoamerická deska Tichomořská a Severoamerická deska Tichomořská deska a Nazca Severoamerická deska a Nazca Obr. 1 Obr. 2 Obr. 3

7 Zlomy i Zlomová pásma 8. Ve školním atlasu světa (geologická mapa) zjisti, kde jsou zlomová pásma. Z nabídnutých možností označ ty, ve kterých se vyskytují: Zlomová pásma Mezi Severoamerickou deskou a Euroasijskou deskou: Mezi deskou Nasza a Jihoamerickou deskou: Mezi Jihoamerickou a Africkou deskou: 9. V jedné z uvedených možností se na hranici desek zlomové pásmo nevyskytuje. Co se tomto případě na hranici desek děje?

8 Zlomy i Příčina, projevy zlom 10. Přiřaď patřičné číslo z obrázku:
hrásť příkopová propadlina [12] Animace 1 2 3  12. Co značí červené šipky? Nápověda: spusť animaci a podle potřeby využij překladač. Překladač Google  11. Soustava hrástí a příkopových propadlin tvoří pohoří: a) vrásové b) kerné

9 Vznik pohoří i A. Do žlutých políček doplň název pohoří (zapsáním čísla, pod kterým je uveden ve žluté tabulce). B. V podobě písmene přiřaď odpovídající text (tlačítko „i“). C. V textu jsou indicie, podle kterých doplníš do zelených políček, zda se jedná o vrásové, kerné, příkrovové nebo sopečné pohoří (možné jsou i dvě varianty). Využij Školní atlas světa. [2] 1. Kaskádové pohoří 2. Alpy 3. Himaláj 4. Krušné hory 5. Jura K - kerné pohoří V - vrásové pohoří P - příkrovové pohoří S - pohoří sopečného původu Foto Příklad:  13.

10 Úvodní strana Test K Konec práce: Esc Ve zlomu San Andreas dochází mezi deskami k: násunu bočnímu posunu poklesu 1 Soustava hrástí a příkopových propadlin tvoří pohoří: vrásové kerné příkrovové 2 Alpy a Himaláj jsou pohoří: sopečného původu kerné příkrovové 3 Vrásy mohou dosahovat velikosti: od jednoho km po více km od několika mm po desítky km od několika mm po několik km 4 Místo vyklenutí vrásy se jmenuje synklinála antiklinála vertiklinála 5 Kontrolu správnosti: tlačítko K.

11 Správné odpovědi: 1b, 2b, 3c, 4b, 5b

12 - děj, při kterém vznikají vrásy
Vznik vrásy Vrásnění - děj, při kterém vznikají vrásy Vrása V důsledku pohybů litosférických desek může dojít k stlačování hornin a jejich zprohýbání do vln. Vznikají vrásy. Každá vrása je složena ze dvou základních částí - antiklinály (místa vyklenutí) a synklinály (místa poklesnutí). Spojeny jsou rameny vrásy. Vrásy mohou dosahovat velikostí od několika milimetrů až po desítky kilometrů. [4] Vrásnění i pohyb ker podél zlomů doprovází velmi často zemětřesení a někdy i sopečná činnost. Vrásová pohoří Vrásněním vznikají vrásová pohoří. Jedná se o proces, který je dlouhodobý a který trvá miliony let.

13 San Andreas Tektonický zlom San Andreas v Kalifornii v USA [14] [17]

14 Vznik zlomu V důsledku pohybů litosférických desek dochází k tlaku na horniny. Může dojít k jejich ohýbání nebo zlomům. O tom, jestli se hornina zvrásní nebo poruší zlomy, rozhoduje teplota, tlak a rychlost horninových deformací. Zlomy Zlomy jsou praskliny nebo pukliny, podél kterých se sousední bloky hornin pohybují nebo se pohybovaly v minulosti. Rychlost pohybu je běžně kolem desítek milimetrů za rok. Zlom může dosahovat délky od několika milimetrů až po tisíce kilometrů. Podle směru a způsobu pohybu horninových bloků rozeznáváme různé typy zlomů: pokles, násun, horizontální posun (posouvání do stran), hrásť, příkopová propadlina. Pohyby ker se často kombinují, vznikají kerná pohoří (soustava hrástí a příkopových propadlin).

15 Geologický vývoj pohoří
Pohoří Andy Geologický vývoj pohoří Horský pás And se začal formovat v období křídy před 138 miliony až 65 miliony lety. Příčinou zdvihu a vrásnění usazených hornin bylo pomalé nasouvání tichomořské kry pod jihoamerickou pevninskou kru. Téměř po celé délce pohoří jsou patrné tektonické poruchy, které jsou dodnes příčinou zemětřesení a vulkanické činnosti. [11]

16 O které pohoří jde? Ve třetihorách se vlivem natlačování Africké desky na Eurasijskou začaly vrásnit vrstvy usazenin. Výrazné vyzdvihování probíhalo na přelomu třetihor a čtvrtohor. Modelování pohoří ovlivnilo čtvrtohorní zalednění, po němž zbyly ledovce, četné kary a jezera (např. Bodamské). Podsouvání indické desky pod euroasijskou desku vyvrásnilo a zvedlo horniny původem z mořského dna do velkých nadmořských výšek. Utvořil se obrovský horský masiv (začátek vrásnění na konci druhohor a začátku třetihor během alpsko-himálajského vrásnění). Tento proces probíhá milióny let a stále ještě trvá. Ostré skalní štíty se teprve časem zaoblí působením vnějších činitelů. Pohoří se začalo formovat na konci třetihor. Jeho vznik, jakož i přetrvávající vulkanická aktivita, je zapříčiněna podsouváním desky Juan de Fuca pod severoamerickou desku. Nejvyšším vrcholem je stratovulkán (navrstvená sopka) Mt. Rainier. Pohoří v Evropě. Třetihorní zlomová tektonika způsobila rozlámání na kry. Nejvyšším vrcholem je Klínovec (1244 m). Pohoří ve východní Francii a severozápadním Švýcarsku zvrásněné alpinským vrásněním. Po vnější straně paralelně s pásmy Alp je zvrásněná část pohoří. Dvě oblasti na severu a na severovýchodě jsou tvořené nezvrásněnými rozlámanými vápencovými krami. E C A B D  Někdy dojde k posunutí zvrásněných vrstev na velké vzdálenosti od místa vzniku. Takto vzniklá pohoří se označují jako příkrovová.

17 Pohoří [6]

18 Pohoří [7] [8]

19 Stratovulkán Mount Rainier
Pohoří Stratovulkán Mount Shasta Stratovulkán Mount Rainier [5] [9]

20 Pohoří [3]

21 Pohoří [10]

22 Zdroje: [1] Hike395. Commons.wikimedia.org: Sanandreas.jpg [online] [cit ]. Dostupný z WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File: Sanandreas.jpg>. [2] Obrázek dostupný z www: <http://english.freemap.jp/world_e/7.html>. [3] SehLax. Commons.wikimedia.org: Pano keilberg fichtelberg.jpg [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pano_keilberg_fichtelberg.jpg>. [4] Überraschungsbilder. Commons.wikimedia.org: Agiospavlos DM 2004 IMG002 Felsenformation.JPG [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Agiospavlos_DM_2004_IMG002_Felsenformation.JPG>. [5] Ewen Denney. Commons.wikimedia.org: MtShasta aerial.JPG [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MtShasta_aerial.JPG>. [6] Trialsanderrors. Commons.wikimedia.org: Mount Everest as seen from Drukair-1-.jpg [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mount_Everest_as_seen_from_Drukair-1-.jpg>. [7] Nik jerinic. Commons.wikimedia.org: Lech.Alpy.JPG [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lech.Alpy.JPG>. [8] Supervht. Commons.wikimedia.org: Mont Blanc m.n.m.jpg [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Mont_Blanc_-_4808_m.n.m..jpg>. [9] Saperaud. Commons.wikimedia.org: Rainiersourdoughridge.jpg [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rainiersourdoughridge.jpg>. [10] Rsuessrb. Commons.wikimedia.org: France Grand Columbier.jpg [online] [cit ]. Dostupný na www: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:France_Grand_Columbier.jpg>. [11] Cs.wikipedia.org: Andy[online] [cit ]. Dostupné z WWW: <http://cs.wikipedia.org/wiki/Andy>. [12] Vlastní.


Stáhnout ppt "Vnitřní přírodní činitelé"

Podobné prezentace


Reklamy Google