Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

* 18.7.1552 + 20.1.1612, jako č eský král vládl 1576-1611, korunován roku 1575 Trp ě l psychickou nemocí. M ě l k ní genetické p ř edpoklady. Jeho otec.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "* 18.7.1552 + 20.1.1612, jako č eský král vládl 1576-1611, korunován roku 1575 Trp ě l psychickou nemocí. M ě l k ní genetické p ř edpoklady. Jeho otec."— Transkript prezentace:

1

2 * , jako č eský král vládl , korunován roku 1575 Trp ě l psychickou nemocí. M ě l k ní genetické p ř edpoklady. Jeho otec Maxmilián II. si totiž vzal za manželku vlastní sest ř enici Marii Špan ě lskou. Rudolf se nikdy neoženil, udržoval však trvalý pom ě r s Kate ř inou Stradovou. M ě li spolu t ř i syny a t ř i dcery, které císa ř nikdy neuznal jako legitimní potomky.

3 Don Julio Caesar Matyáš d’Austria Carlos d’Austria Karolina d’Austria Dorothea d’Austria Alžb ě ta d’Austria (Julio d’Austria) jeptiška ve Vídni jeptiška v Madridu manžel byl hrab ě z Contecroy jako d ů stojník se zú č astnil války s Turky a T ř icetileté války je vychován u jezuit ů ve Štýrské Hradci Po otci zd ě dil duševní poruchu, která se v rodin ě Habsburk ů č asto vyskytovala

4 Rudolf II. byl nevyrovnanou osobností,trp ě l zjevnou psychickou nemocí. M ě l k ní genetické p ř edpoklady. Jeho otec Maxmilián II. si totiž vzal za manželku vlastní sest ř enici Marii Špan ě lskou. Navíc ješt ě Rudolfova „prabába" Johana Šílená trp ě la nevylé č itelnou duševní chorobou. Podivínský Rudolf se nikdy neoženil, udržoval však trvalý pom ě r s Kate ř inou Stradovou. M ě l s ní n ě kolik „levobo č k ů ",mezi nimi Julia Caesara d´Austria, maniaka, který v Č eském Krumlov ě sadisticky zavraždil m ě š ť anskou dívku. Rudolfovi ale nem ů žeme up ř ít jeho pozitivní zájmy. Praha, která se roku 1583 stala jeho sídlem, byla za jeho vlády známým kulturním centrem. V jeho pov ě stných um ě leckých sbírkách byla díla nejslavn ě jších sv ě tových výtvarník ů. Jeho mecenášství lákalo do jeho služeb r ů zné p ř edstavitele manýrismu: malí ř e Hanse von Aachen, Bartolom ě je Sprangera, Arcimbolda i socha ř e Adriana de Vries.

5 Tato doba po č átku novov ě ku marn ě hledala st ř edov ě ký ř ád i renesan č ní harmonii. Lidé se proto č ast ě ji upínali na astrologii, alchymii a č ernou magii, které jim m ě li dát jakousi jistotu, bohatství a odpov ěď na n ě které zneklid ň ující otázky. Nad ě jn ě se také obraceli k v ě deckému poznání, založenému na pozorování a pokusu. Hranice mezi v ě dou a magií nebyla z ř etelná, ob ě sféry se vzájemn ě prolínaly. I proto dával Rudolf prostor jak podvodník ů m, tak i seriózním u č enc ů m a v ě dc ů m. Tehdy v Praze p ů sobili alchymisté Edward Kelley a John Dee i známí astronomové Tycho de Brahe a Johannes Kepler. Ten zde vyslovil své první dva zákony o pohybu planet. Atmosféra na císa ř ské rezidenci byla jako stvo ř ená pro r ů zné dohady a fámy. Z n ě kterých se zrodily pov ě sti jako nap ř íklad o um ě lém Golemovi, zhotoveném rabínem Jehudou Löw ben Bezalel nebo o nesmírných pokladech Marka Mardochaje Maisla, který byl ve skute č nosti neoby č ejn ě podnikavý židovský lichvá ř. Praha za Rudolfa II. se v 19. a 20. století stala vd ěč ným nám ě tem pro vznik povídek a román ů psaných č eskými i cizími tv ů rci a pro filmová zpracování.

6 Rudolf, vychovaný v katolickém Špan ě lsku, m ě l porozum ě ní pro habsburské rekatoliza č ní plány. Na pražském dvo ř e, kde pobývali špan ě lští vyslanci a papežští nunciové, se vytvá ř ely plány na op ě tovné vít ě zství katolictví v Evrop ě. Mezinárodní pom ě ry byly ale natolik nejasné, že postavili Rudolfa do bezvýchodné situace a zvrátily dosavadní úsp ě chy katolík ů. N ě kte ř í dostali místo v letech v nejvyšších č eských ú ř adech. Rudolfova nevyrovnanost byla č asto poznat na jeho politických rozhodnutích, p ř ipravila Habsburk ů m nejednu krušnou chvíli. Ti se nakonec proti Rudolfovi spojili a rozhodli se podporovat jeho bratra arcivévodu Matyáše. I stavové na Morav ě, v Rakousích a Uhrách se postavili na Matyášovu stranu a Rudolf byl donucen v roce 1608 p ř edat vládu (v Uhrách,Rakousích a na Morav ě ) Matyášovi (uzav ř ení míru v Libni u Prahy).

7 Sice se vzdal t ě chto t ř í zemí, ale Č echy, oboje Lužice a Slezsko si udržel díky nekatolickým stav ů m, které mu zachovaly v ě rnost. Na oplátku musel Rudolf potvrdit Č eskou konfesi. Provedl tak 9. č ervence 1609 Rudolfovým majestátem. Krátce nato p ř iznal vládce nárok na náboženskou svobodu i luterán ů m ve Slezsku. Pro katolickou Evropu, Habsburky i samotného Rudolfa byl tento ústupek mimo ř ádn ě tvrdý úder. Pokusil se tedy v Č echách roku 1611 zvrátit pom ě ry pomocí svého bratrance pasovského biskupa Leopolda, ale neusp ě l. Proto téhož roku odstoupil od č eské koruny, nechal si jenom titul císa ř Svaté ř íše ř ímské a brzy potom zem ř el. Jeho smrtí skon č ila i epocha Prahy jako sídelního m ě sta. Rudolf II. získal ř adu um ě leckých d ě l jako dary od panovník ů, n ě kterých šlechtic ů nebo i m ě st, která si cht ě la koupit jeho p ř íze ň. Rudolf nešet ř il peníze na č etné nákupy obraz ů po celé Evrop ě. Tehdy se do Prahy dostaly obrazy sv ě toznámých malí řů, jako byl Tizian Raffael, Leonardo da Vinci... Rudolfovy sbírky prosluly brzy po celé Evrop ě. P ř ístup do nich m ě l povolen však málokdo. Mohl sem císa ř, správce sbírek (Rudolf II. jím pov ěř il Ottavia Stradu), pop ř ípad ě dvorní um ě lci. Pražský hrad se stal významným centrem a skute č n ě reprezenta č ním císa ř ským sídlem. Rudolf nechal upravit n ě které hradní prostory. Vznikl Špan ě lský sál, kde byla umíst ě na velká č ást obraz ů stejn ě jako v p ř ilehlých komnatách a chodbách. Drobné p ř edm ě ty byly poskládány ve sk ř íních, truhlicích a v tzv. kunst-komo ř e. Když Matyáš p ř esídlil z Prahy do Vídn ě, odvezl z Pražského hradu i velkou č ást Rudolfovy obrazárny.

8 Císařův sběratelský zájem byl také zaměřen na četné kuriozity-zvláštní předměty. V jeho sbírkách byste objevili přírodní předměty, polodrahokamy, různé kameny, exotické ovoce, ořechy nebo i herbáře. Některé byly předělány na číše, misky apod., například ořechové skořápky, koráli, mušle.... Unikátní věc byla například miska z velké mušle vsazená do umělecky vyzdobeného podstavce. Rudolfovo období je také spojováno s vytvořením Golema. Pověst vypráví, že ho sestavil učený židovský rabín Jehuda Löw (jak už jsem se dříve zmínila). Golem podle jedné z pověstí ožil vložením šému (kuličky) do otvoru v čele, jiná říká, že tím šémem byl list papíru s posvátným jménem Jehovovým, který se vkládal Golemovi do úst. Za Rudolfa II., který měl Pražský hrad jako svoje stálé sídlo, přibyly také konírny, ptáčnice a tzv. lví dvůr, kde byla chována exotická zvířata. I blízko mnohých šlechtických sídel byly zakládané renesanční zahrady s pravidelným rozvržením, altánky, míčovnami, oranžériemi, zahradními domky, zdobenými malbami nebo sgrafitem. Objevily se první otevřené stavby do zahrady - tzv. sally terny. Na počátku 16.století se objevila v mužském oblečení novinka, která k nám přišla z Francie: kalhoty. Obecně se ve všech vrstvách obyvatelstva ujalo okruží nebo krajzl. To byl nabíraný límec z plátna, někdy byl ozdobený vzácnou krajkou, jindy mohl být krajkový celý. Nejdříve byly tyto límce jednoduché, ale na konci 16. století dosahovaly různých velikostí a byly bohatěji zpracované.

9 Límce se dostaly i na svrchní plášt ě žen i muž ů. Do módy potom p ř išly také r ů zn ě dlouhé kožichy. V dob ě renesance se b ě žn ě nosilo spodní prádlo. Jemn ě vyšívané s krajkou se nosilo pouze ve vyšších a bohatších vrstvách obyvatel, protože bylo velmi drahé. Od poloviny 16. století si zejména panstvo oblíbilo módu Špan ě lskou, která jako by nutila celou postavu do strnulé d ů stojnosti. Typické barvy pro tuto módu byla č erná, nosili se krátké kalhoty a vysoké límce. Sváte č ní oble č ení lidí na venkov ě se nem ě nilo podle módy, ale podle toho k jakým p ř íležitostem se nosilo. Všední pracovní šaty si udržely b ě žnou formu moc se nam ě nily. Také pracovní od ě v ř emeslník ů vypadal podle pot ř eb a možností daného ř emesla. Úpln ě nov ě se objevilo slavnostní oble č ení č len ů ř emeslnických cech ů

10 Řemeslná výroba byla v 16. století převážně soustředěna ve městech. Nejvíce byla rozšířena řemesla pro místní trh, tj., že zásobovala obyvatele měst a okolí potřebnými výrobky pro živobytí. Byly to hlavně potravinářské, textilní, oděvní a kovodělní výrobky. Pak se se zvyšováním životních nároků objevovaly i požadavky na další řemeslné a umělecké práce. Přijímání do cechu: Truhlářství bylo poměrně rozšířené. Mnohdy bylo spojeno s uměleckým řezbářstvím nebo vykládáním různými druhy dřev (intarzie). Tyto truhlářské práce se musel naučit i tovaryš. Ten předkládá se vší uctivostí mistrům truhlářského cechu k posouzení svůj mistrovský kus - skříňku, aby mohl být přijat mezi mistry cechu. Malíři byli nejdříve sdruženi v cechovní organizaci. Snažili se ale dosáhnout oddělení od běžných řemeslníků. To se jim podařilo v roce 1595, kdy císař Rudolf II. vydal majestát, ve kterém rozhodl, aby malíři „nesluli řemeslem, ale uměním". Při této příležitosti obdrželi znak a pečeť.

11 S poznáváním sv ě ta a vesmíru souvisela samoz ř ejm ě astrologie - v ě da o zkoumání hv ě zd a planet. V období 16. a 17. století zájem o astrologii vedl k ř ad ě nových objev ů. Císa ř Rudolf II. podporoval kolem roku 1600 ř adu u č enc ů, hv ě zdá řů, kte ř í pozorovali Slunce a ostatní planety, ale také sestavovali horoskopy, o které byl v té dob ě velký zájem. Tiskly se tedy kalendá ř e a pranostiky s p ř edpov ě dí o nejbližší budoucnosti lidí, m ě st a zemí. Velmi slavným astrologem byl Tycho de Brahe (narozen 1546), p ů vodem z Dánska. Do Prahy p ř išel ke konci 16.století na pozvání osobního léka ř e Rudolfa II.,matematika a astrologa Tadeáše Hájka z Hájku. Na jeho p ř ímluvu mu Rudolf vytvo ř il dobré podmínky pro astrologická pozorování a poskytl mu pro n ě zámek v Benátkách nad Jizerou, kde Tycho de Brahe za č al budovat observato ř a p ř ivezl sem knihovnu a ř adu p ř ístroj ů, které zdokonalil nebo dokonce sám vynalezl. Soust ř edil se hlavn ě na Slunce, podle jeho názoru sice planety kolem n ě j.

12 (Tycho de Brahe zemřel v Čechách v roce 1601 a je pochován v Týnském chrámu na Staroměstském náměstí.) Brahe býval hostem u Petra Voka stejně jako Jan Kepler ( ). Ten nastoupil po smrti Tychona de Brahe na místo dvorního astrologa a začal zpracovávat údaje o planetách, které pořídil Brahe. Kepler dospěl k názoru, že planety se pohybují kolem Slunce po jakýchsi drahách, které mají tvar elipsy, a že jejich pohyb má řád. To byly už úplně nové názory na uspořádání v sluneční soustavě. S dalším přišel v 16. století Mikuláš Koperník, který poznal, že se země otáčí kolem své osy. Jako střed vesmíru určil Slunce. Novými názory na vesmír se také pozměnila i jeho velikost. Nyní nekončil za viditelnými hvězdami, ale byl nekonečný. Jan Kepler

13 12. ř í jna 1576 Maxmili á n II. zemřel a Rudolf se ujal vl á dy. V Praze ustavil sbor deseti m í stodrž í c í ch složený z nejvy šší ch zemských ú ředn í ků, podnikl holdovac í cestu po přivtělených zem í ch Koruny česk é a stejně jako jeho otec se us í dlil ve V í dni. Mezit í m se prudce zhor š il vztah s jeho bratrem Maty áš em, který se na vlastn í pěst stal guvern é rem svobodn é ho Nizozem í, což nav í c zvý š ilo tak é nedůvěru mezi rakouskými a š panělskými Habsburky. Na poč á tku sv é vl á dy měl Rudolf snahu realizovat sv é politick é pl á ny a navazoval diplomatick é styky. V duchu př í sn é katolick é výchovy podporoval rekatolizačn í ú sil í. Av š ak vzhledem k z á vislosti na finančn í podpoře předev ší m ze strany nekatolických českých stavů zůst á val navenek v n á boženských ot á zk á ch sp íš e pasivn í. Na ovl á daných ú zem í ch platila z á sada aug š pursk é ho n á božensk é ho m í ru z roku 1555 „ č í vl á da, toho n á boženstv í“ na ú rovni jednotlivých farnost í. Snahy o rekatolizaci se projevovaly předev ší m v z á kulis í, např í klad dosazov á n í m katol í ků do významných st á tn í ch ú řadů. Pouze v roce 1577 vydal c í sař nař í zen í, kterým zak á zal provozov á n í nekatolických bohoslužeb v s í deln í m městě V í dni. Významněj ší kroky k rekatolizaci podnikli až v pozděj ší ch letech jeho př í buzn í.

14 Hlavn í m důvodem přes í dlen í c í sařsk é rezidence do Prahy bylo trval é ohrožen í V í dně ze strany Osmansk é ř íš e. V í deň se nach á zela v bl í zkosti neklidn é hranice a geografick á poloha Prahy se jevila jako bezpečněj ší. O přesunu s í dla uvažoval již c í sař Maxmili á n, který v Praze často pobýval. Konečn é rozhodnut í v š ak učinil jeho syn Rudolf. Př í chod c í sařsk é ho dvora znamenal pro Prahu z á sadn í změnu. Předev ší m bylo potřeba vybudovat důstojnou c í sařskou rezidenci na Pražsk é m hradě, do doposud provinčn í ho města se ov š em tak é n á hle přistěhoval značný počet př í slu š n í ků dvora a do nov é ho s í deln í ho města začali proudit i učenci a umělci i ciz í vyslanci. S í dlili zde st á l í vyslanci francouzsk é ho kr á le, Š panělska, Ben á tsk é republiky i papežsk é ho st á tu. N á sleduj í c í ho roku byl Rudolfovi udělen Ř á d zlat é ho rouna, to v š ak změnilo pram á lo na jeho nedůvěře vůči sv é rodině, či dokonce na jeho nechuti vůči sňatku, ačkoli roku 1585 mu jeho milenka Kateřina Stradov á porodila syna Julia Caesara d'Austria.

15 Roku 1593 přijelo z Moskvy poselstvo velkokn í žete Fjodora Ivanoviče, který spol é hal na pomoc proti Turkům. Jako dary přivezlo dva levharty a dva b í l é rarohy loveck é, kter é již v t é době patřily mezi vůbec nejvz á cněj ší dary panovn í ků. Ale ani Praha neuchr á nila Rudolfa před probl é my. V zemi panovalo napět í mezi ctiž á dostivými š lechtici, kteř í byli nav í c různ é ho n á božensk é ho vyzn á n í. Katol í k Jiř í Popel z Lobkovic se prosazoval natolik, že se od něj distancovali i papež š t í nunciov é, a množstv í nepř á tel, kter é si z í skal, nakonec podn í tilo kr á le k Lobkovicově doživotn í mu uvězněn í.

16 Habsburkové ovládali pouze č ást Uherského království. Od roku 1526 byla velká č ást zem ě pod nadvládou Osmanské ř íše. Ze strany Turk ů hrozilo neustálé nebezpe č í. Válka se op ě t rozho ř ela v 1593, kdy Rudolf jmenoval Matyáše svým místodržícím a vojenským velitelem. Rudolf tím cht ě l omezit Matyášovy mocenské ambice. Matyáš pak vedl s jistými úsp ě chy vojenský boj proti Turk ů m. Císa ř t ě chto díl č ích úsp ě ch ů využíval k vlastní propagand ě, ale jinak sám z ů stával v tomto boji spíše pasivní, č ímž podpo ř il Matyášovy pozd ě jší snahy o jeho odstran ě ní z tr ů nu. Stálá p ř ítomnost císa ř ských vojsk v Uhrách a snahy o vymáhání stále vyšších daní však v roce 1604 vedly k propuknutí povstání uherské šlechty proti habsburské nadvlád ě. V roce 1605 se do č ela povstání postavil Št ě pán Bo č kaj, který byl v dubnu dokonce zvolen uherským králem. Práv ě reálná hrozba ztráty Uher a Rudolfova neschopnost vedla jeho p ř íbuzné k tajné dohod ě z 25. dubna 1606 o Matyášov ě nástupnictví. Matyáš pak bez Rudolfova v ě domí v č ervnu 1606 domluvil s povstalci mír. V listopadu pak sjednal mírovou smlouvu i s Osmanskou ř íší. Císa ř však odmítl ob ě smlouvy ratifikovat a trval na pokra č ování boj ů. To využil Matyáš a v roce 1608 svolal uherský zemský sn ě m, který ob ě dohody p ř ijal. S p ř íslibem zachování náboženských svobod získal uherskou šlechtu na svoji stranu.

17 Rudolf se stahoval st á le v í ce do ú stran í. Dokonce když roku 1593 vypukla dal ší v á lka s Osmanskou ř íší, přenechal volnou ruku svým bratř í m. Stav c í saře se nad á le zhor š oval, zejm é na po roce 1597, k depres í m se nav í c začaly přid á vat projevy syfilis, kterou se nakazil při svých častých erotických hr á tk á ch. Rudolf přest á val věřit dokonce i svým r á dcům a jeho stav je š tě v í ce zhor š ovaly ú vahy o jeho n á stupci, kter é byly pochopiteln é, protože c í sař neměl doposud ž á dn é ho legitimn í ho potomka. Panovn í k nakonec Rumpfa i Trautsona vyhnal a pokusil se o sebevraždu. Po vyhn á n í r á dců se Rudolfův dvůr rozkl á dal, vliv dost á valo obyčejn é služebnictvo a c í sař r á d naslouchal rad á m alchymistů a umělců, v Uhr á ch nav í c panoval chaos. C í sařovi př í buzn í se snažili situaci zachr á nit a roku 1606 se při společn é schůzce vyslovili pro Maty áš ovo n á stupnictv í. Rudolf se odhodlal k proti ú toku a vypověděl Maty áš ova r á dce, v í deňsk é ho biskupa Melchiora Klesla z Prahy a V í dně. Krize si v š ak byly vědomy i stavy jednotlivých zem í monarchie, a tak se rakousk é a uhersk é stavy přidaly na Maty áš ovu stranu.

18

19

20

21 Byla o n ě m nato č ena č eská filmová pohádka Císa řů v peka ř a Peka řů v císa ř z roku 1951, jeho roli zde ztvárnil Jan Werich. Jeho postava se vyskytuje i ve filmu Svatby pana Voka z roku 1970, kde jej osobit ě zahrál Pavel Landovský. Jeho postava vystupuje i v č eskoslovenském televizním seriálu Léka ř umírajícího č asu z roku 1983, zde jeho postavu ztvárnil Rudolf Hrušínský. Jméno Rudolfa II. bylo umíst ě no pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen č eské historie.

22 vladar-alchymista/

23


Stáhnout ppt "* 18.7.1552 + 20.1.1612, jako č eský král vládl 1576-1611, korunován roku 1575 Trp ě l psychickou nemocí. M ě l k ní genetické p ř edpoklady. Jeho otec."

Podobné prezentace


Reklamy Google