Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Bezpečnostní politika Přednáška (osnova): Krizové řízení (dokončení minulé lekce) 1.BP jako teorie středního rozsahu 2.Civilní řízení a demokratická kontrola.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Bezpečnostní politika Přednáška (osnova): Krizové řízení (dokončení minulé lekce) 1.BP jako teorie středního rozsahu 2.Civilní řízení a demokratická kontrola."— Transkript prezentace:

1 Bezpečnostní politika Přednáška (osnova): Krizové řízení (dokončení minulé lekce) 1.BP jako teorie středního rozsahu 2.Civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených složek 3.Aktéři civilního řízení 4.Zahraniční zkušenosti

2 Bezpečnostní systém ČR - vyhlašování stavů Rozeznáváme: Běžný stav Mírový stav, ale 3 stupně ohrožení: Stav nebezpečí, Nouzový stav a Stav ohrožení státu Válečný stav Válečný stav: vyhlašuje Parlament na návrh vlády (nadpoloviční většina poslanců a senátorů) Je-li ČR napadena, nebo musí plnit mezinárodní závazky o společné obraně Stav ohrožení státu: vyhlašuje Parlament na návrh vlády Je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost nebo demokratické zásady Nouzový stav: vyhlašuje vláda ČR, na určité území, na 30 dní V případě živelných pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, které ohrožují životy, zdraví, majetkové hodnoty, případně pořádek a bezpečnost Stav nebezpečí : vyhlašuje vyšší územně správní celek –kraj – hejtman (na kraj nebo část kraje, na 30 dní) Z důvodů jakou nouzový stav, avšak intenzita ohrožení není značného rozsahu, není možné odvrátit ohrožení běžnou činností správních úřadů a složkami IZS (živelná pohroma, ekologie, havárie)

3 Bezpečnostní systém ČR – Ústřední krizový štáb Schází se při hrozbě vzniku krizové situace v České republice, po vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, při plnění spojeneckých závazků v zahraničí, při účasti ozbrojených sil ČR v mezinárodních operacích na obnovení a udržení míru, při organizaci humanitární pomoci většího rozsahu do zahraničí se stává pracovním orgánem BRS pro zabezpečení řešení krizových situací. Řídí ho ministr vnitra nebo ministr obrany (podle povahy situace), MO – vojenské ohrožení, MV – havárie a živelné pohromy. Složení proměnlivé – z více než 30 na 17 osob. Může přizvat koho chce. ÚKŠ svolává jeho předseda, který může podle obsahu projednávané problematiky upřesnit, kteří členové štábu se nemusí zasedání zúčastnit.

4 Režimy bezpečnostního systému StavPrávní předpisVyhlašujeDůvodPodmínky MírovýstavMírovýstav Běžnýprávní řád Stav nebezpečí z. č. 240/00 Sb., o krizovém řízení, §3 hejtman z. č. 240/00 Sb., o krizovém řízení, §3 při živelní pohromě, ekolog. či průmysl. havárii, nebo jsou-li ohroženy životy, zdraví či majetek, pokud intenzita ohrožení nedosahuje značného rozsahu a nestačí aktivita státní správy a IZS ▪ jen s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu, pro celé území kraje nebo jeho část ▪ musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah ▪ nejvýše na 30 dnů Nouzový stav ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 vláda ČR ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 5 při živelní pohromě, ekolog. či průmyslové havárii nebo jiném nebezpečí, značného rozsahu, jsou-li ohroženy životy, zdraví nebo majetek, nebo vnitřní pořádek a bezpečnost ▪ musí být uvedeny důvody ▪ na 30 dnů ▪ na určitou dobu a území ▪ ne při stávce na ochranu práv a oprávněných zájmů ▪ nutno stanovit jaká práva se omezují a jaké povinnosti se ukládají Stav ohrožení státu ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 Parlament ČR na návrh vlády ú. z. č.110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 7 je-li ohrožena svrchovanost státu, nebo jeho územní celistvost, nebo demokratické základy k usnesení PČR je nutná nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů Válečný stav ú. z. č. 110/98 Sb., o bezpečnosti ČR, čl. 2 odst. 1 Parlament ČR ú. z. č. 1/93 Sb., Ústava ČR, čl. 43 je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit spojenecké závazky k usnesení PČR je nutná nadpoloviční většina všech poslanců a senátorů

5 Krizové řízení

6 Územní orgán krizového řízení

7

8 Bezpečnostní politika – teorie středního dosahu Teorie Středního dosahu se používá ve 2 významech(2 pojetí): 1, Teorie středního dosahu je sociologický metodologický koncept, který byl zveřejněn americkým sociologem Robertem Mertonem v jeho stati Social theory and social structure. Tvorba teorií středního dosahu má být východiskem z rozdvojeného stavu sociologie, kde na jedné straně stojí velké a obecné sociologické teorie (např. Talcott Parsons, Emile Durkheim, Herbert Spencer, Karl Marx, Auguste Comte), které nejsou aplikovatelné na běžnou sociální realitu, a mezi ryzím sociologickým výzkumem, jehož výsledky nejsou zobecnitelné. Teorie středního dosahu by na jedné straně měla být teorií a popisovat tedy všeobecný jev. Zároveň by však měla vycházet z každodenního výzkumu a z pozorování sociálního chování, měla by být tedy podložená, ověřitelná. A- empirický výzkum, B- teorie středního dosahu a C- sociologické teorie 2, Bezpečnost, bezpečnostní politika – teorie středního dosahu není (nad obory jako politologie, sociologie, veřejná politika, mezinárodní vztahy, historie apod.) Náš význam: věda – vědní obory (co mezi tím?) Důležité je, co tam patří a z jakého oborového úhlu na jednotliví autoři, „školy“ pohlížejí

9 Bezpečnostní politika – teorie středního dosahu Obecné koncepty bezpečnosti se objevují jen zřídka, inspiraci lze nalézt v podnikatelském sektoru, literatura o bezpečnosti informačních systémů (badatelé z oblasti mezinárodních vztahů a vojenství ji zcela opomíjí) Zatím se setkává vlastně s teoriemi 3-4 bezpečnostních systémů, tzn. 1.Systém zahraničních, mezinárodních vztahů, bezpečnostní aspekty zahraniční politiky 2.Systém obrany státu a vojenství, obraná a vojenská politika 3.Systém vnitřní bezpečnosti (zde existuje – trestní právo, správní právo, policejní právo, kriminalistika a kriminologie atd.) 4.Environmentální (živelné pohromy a havárie), + další – energetická, technologická atd. K inspiraci se nabízí tyto metodologické přístupy a zdroje: A, Analýza rizik v byznysu a v IT B, Bezpečnostní studia tzv. kodaňské školy C, Studia segmentů bezpečnosti D, Hierarchické řazení bezpečnosti jako analogie Maslowových teorií potřeb

10 Bezpečnostní politika – teorie středního dosahu Existují různá pojetí bezpečnosti – nejdříve ale k samotnému pojmu: České slovo „bezpečnost“ – výklad – bez péče, bez starosti, bez nebezpečí Pragmatický pohled – do jaké míry je bezpečno, co musí být pro bezpečno zajištěno Rozlišuje se „bezpečnost“ – ve vztahu národním, státním a mezinárodním a „Bezpečí“ – ve vztahu k jednotlivci „pocit bezpečí“ – subjektivně vnímaná míra naplnění potřeby bezpečí Bezpečnost není nikdy zajištěna absolutně, spíše ideální představa, tedy jde o přiblížení se žádoucímu stavu Rozšířený koncept bezpečnosti: Od bezpečnosti národů, zemí, komunit až k jednotlivcům (u nás zatím nedošlo k výraznějšímu prosazení konceptu lidské, osobní bezpečnosti) Horizontálně – od vojenské, politické, ekonomické k životnímu prostředí a k lidské, osobní bezpečnosti Rozptýlením, rozšířením k mezinárodním institucím a na druhé straně k místní správě a nevládním organizacím

11 Bezpečnostní politika – bezpečnostní teorie v IT a byznysu Firmy nabízejí zákazníkům řešení bezpečnosti (třeba IT) v této logice: Bezpečnostní politika se vymezuje takto (zajistit ochranu a bezpečnost v organizaci). To lze aplikovat na všechny společenské systémy: -Co chránit -Proti čemu chránit -Jakým způsobem Analýza aktiv – vymezuje se, co chce organizace chránit (data, informace, prostředky atd.) Analýza hrozeb – vymezuje se proti čemu chceme aktiva bránit (vyzrazení, zneužití informací, zničení prostředků atd.) Analýza rizik – vymezuje, jaká rizika hrozí informačním procesům, jak velká jsou, proti jakým rizikům se chce organizace bránit a kolik prostředků chce do toho investovat Návrh opatření – co podniknout ke zvýšení bezpečnosti – prevence, a opatření ex post, tj. záchranné práce, krizové řízení atd. Jedná se o praxeologickou záležitost, technické vzdělání a erudice, humanitně zaměření teoretici např. z mezinárodních vztahů mají k tomu odtažitý vztah.

12 Bezpečnostní politika – koncepty kodaňské školy Bezpečnostní studia vznikly jako podobor mezinárodních vztahů, začali se zpracovávat bezpečnostní studia (samozřejmě i nevojenská) a reinterpretovali novým způsobem některé starší koncepce. O co se konkrétně jedná: -Rozšíření konceptu bezpečnosti ( + životní prostředí a společenská bezpečnost – ohrožení dané entity, ohrožení životního stylu, norem, zvyků, kultury) -Referenční objekty – neexistuje žádné nebezpečí samo o sobě, ale jedině ve vztahu k nějakému subjektu, bezpečnost koho, čeho, co všechno může být referenčním objektem, nebo-li o čí bezpečnost se jedná. Bezpečnost – stát, skupin lidí a individuí, bezpečnost ČR (celek, všech občanů, státního aparátu – protiklad bezpečnosti státu a bezpečností občanů, suverenita státu se nekryje s ochranou života jeho občanů -Sekuritizace jako konstrukce bezpečnosti, rozšíření konceptu bezpečnosti, který nejen zahrnuje reálné jevy, ale i vnímání rizik, strach či obavy aktérů. Hypoteticky vzato, lze žít velmi bezpečně, kde žádnou armádu a policii nemají. Bezpečnost se vztahuje k existenčním hrozbám vůči danému referenčnímu objektu. Problémy, které jsou sekuritizovány se musí stát součástí bezpečnostní agendy.

13 Bezpečnostní politika – koncepty kodaňské školy (2) Sekuritizace – intersubjektivní proces, který se odvíjí od vyhodnocování bezpečnostních hrozeb, pro jejichž definování mají různí aktéři rozdílné prahy citlivosti a rozdílné motivace. Žádoucí by bylo zpracování do nástinu vnitřní bezpečnosti Např. problém soužití s etnickými a náboženskými menšinami – je či není bezpečnostní hrozbou ohrožení životního stylu, norem zvyků, kulturních tradic – za jistých okolností zavádějící a zneužitelné U nás je sekurizace obecně sdílených norem nízká, občasná, váže se na soužití s muslimi a u nás i k romskému etniku. Stěžejní práce kodaňské školy: Buzan, B., Waever, O. de Wilde, J.: Security: A New Framework for Analysis, London Lynne, Rienner Publishers Zápor – Kodaňští zároveň přinesli neúměrné rozšíření bezpečnosti, příliš rozsáhlé, je tam prakticky vše, co se nazývá bezpečnost

14 Bezpečnostní politika – Hierarchie bezpečnosti – analogie s Maslowem Nejdříve k připomenutí Maslowovu teorii potřeb, základní motivy (motivační zdroje) jsou potřeby, uspokojení potřeb je jednání, které uvoňuje napětí, potřeby jsou v psychologii rozmanitě tříděny, klasifikace potřeb podle Maslowa vypadá takto: Maslowova teorie: vyšší potřeby jako motivy činnosti vystupují tehdy, když jsou alespoň relativně uspokojeny potřeby nižší, i když z tohoto pravidla existuje řada výjimek. (lidé uspokojují potřeby jen při jisté naději na úspěch) Analogie BP s Maslowem: jednotlivá patra pyramidy obsadí různé významy pojmu bezpečnost

15 Bezpečnostní politika – Hierarchie bezpečnosti – analogie s Maslowem (2) Spodním patrem je „tvrdá bezpečnost“, tím se myslí bezpečnost týkající se záchrany lidských životů, ohrožení celé populace Následujícím patrem je „měkká bezpečnost“, garantem je opět stát, může to být dopravní kalamita, infekční kalamita apod. Sociální jistoty – voda, potraviny (ve městech) – trochu sporné, zda patří do bezpečnosti, ale i další patra, která při zranitelnosti sklouznou do nižších pater.

16 Bezpečnostní politika – Studium bezpečnosti po segmentech Mapování funkcí jednotlivých segmentů bezpečnosti – o co jde -V prvním kroku jde o klasifikaci jednotlivých oblastí života společnosti (kde může docházet o ohrožením) -Pro každý segment je třeba odpovědět na tyto základní otázky: Které organizace na daném poli působí, jaký je jejich běžný provoz, jak pracují v krizové situaci, jaká je jejich návaznost na orgány Bezpečnostní rady státu. -Předmětem studia funkcí jednotlivých segmentů bezpečnosti je popis vzájemných vztahů a funkcí jednotlivých komponent v „klidu“ a za „krize“.

17 Bezpečnostní politika – kritický pohled O co jde – rozporů v zajištění bezpečnosti je celá řada: -Zajistit bezpečnost na všech úrovních a ve všech oblastech - je velmi složité a náročné, především nepanuje shoda na vynaložené prostředky, na kombinaci preventivních a reaktivních nástrojů -Přibývá formulací – ohrožení nejrůznějších typů, vznikají nová a nová bezpečnostní opatření, zvyšující se naše bezpečnosti kapacity a nároky -vznikají stále nová sofistikovanější bezpečnostní opatření technického rázu, kamerové systémy, senzory, bezpečnostní zámky, antivirové programy atd. -Bezpečnostní stabilita – též vztahy s okolím, k jiným státům, národům, komunitám – příklad nadstandardní míra zajištění pro nejbohatší skupiny obyvatelstva - konflikt s okolím, okolním prostředím

18 Kvalita života a bezpečnost Ještě jeden důležitý metodologický poznatek -S kvalitou života souvisí i bezpečnost, bezpečnost má kromě kolektivního i individuální rozměr, tzn. že i mezinárodní bezpečnostní problémy mají dopad na individuální bezpečnost lidí -Uspokojivé bezpečnostní podmínky – zajištění osobní bezpečnosti. Tzv. „human security“ -Definování zmíněného vymezení lidské bezpečnosti – zahrnuje vše od přežití člověka až po jeho důstojnou existenci, život. Prakticky od válek, epidemií, přírodních katastrof až po domácí násilí, až po možnost obživy lidská práva Maximum, co vše se zahrnuje (Human Development Report, 1994) 1.Ekonomická bezpečnost (ochrana před chudobou) 2.Bezpečnost výživy (potraviny) 3.Bezpečnost zdraví (lék. péče a ochrana před epidemiemi) 4.Bezpečnost životního prostředí 5.Osobní bezpečnost (násilí, kriminalita, domácí náslilí, grogy, dopravní nehody, aj.) 6.Bezpečnost společenství (etnika, kulturní tradice, normy) 7.Politická bezpečnost (občanská a politická práva)

19

20 Civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil 1.Civilní řízení a kontrola ozbrojených sil– základní pojmy 2.Aktéři civilní kontroly armády 3.Civilní řízení armády a vstup do NATO 4.Aktuální stav civilního řízení armády v ČR Add, 1 Potřeba optimálního vztahu společnosti a armády vyplývá ze skutečnosti: jde o nejlépe vyzbrojenou mocenskou složku ve státě. Existuje tudíž riziko zneužití tohoto jejího postavení. To je hlavní a rozhodující důvod, proč se společnost snaží, aby podléhala kontrole. *) added slide Hned na začátku je zapotřebí si udělat jasno v používaných pojmech ( rozdíly v anglickém a českém jazyce – Angl. Control=řízení) Civilní řízení : ve skutečnosti jde o proces vytyčování cílů, schvalování koncepcí, vedení, řízení a kontroly, který je realizován cestou přímých a neoficiálních kanálů. A nejde přitom o jednosměrný proces od civilních orgánů k armádě, ale též o vyjádřeních a postojích vojáků, jejich expertních stanoviscích Jde o to, aby politická elita promyslela vizi armády, převzala odpovědnost za její charakter, strukturu a vybavení a prosadila její změny do praxe

21 Civilní řízení a demokratická kontrola ozbrojených sil Jedná se o začlenění specifického armádního subsytému (ozbrojené složky) a jeho vazby s ostatními částmi politického systému. V žádném případě nejde o pouhou kontrolu, ale o stanovení cílů, způsobů jejich dosažení a teprve potom následnou kontrolu – ústavní, legislativní cestou. Nedílnou součástí je i poskytnutí profesní autonomie ozbrojeným silám, tedy vyloučení přímého politického vměšování. V praxi to znamená nezasahovat do procesu velení ozbrojeným silám. Proto se jeví vhodné používat pojem civilní řízení a kontrola (demokratická) ozbrojených sil – i když jde o trochu těžkopádný ekvivalent angl. Democratic kontrol.

22 Civilní řízení a kontrola armády (*) *) Za dobu lidských dějin bylo cca válek a z toho počtu cca 6000 válek s vnějším nepřítelem, doposud bylo provedeno cca několik tisíc vojenských pučů, jimž se nevyhnula ani naše současnost Na cestě k demokracii došlo k mnoha pokusům o vojenský převrat, např. ve Španělsku 3x, v Argentině 4x, v bývalém Sovětském svazu (Gorbačov), o zneužití armády v bývalé Jugoslávii by se dala napsat celá řada studií. Základním smyslem civilního řízení armády je, aby ozbrojené síly sloužily obraně suverenity samostatného státu a nebyly zneužity pro individuální a skupinové mocenské cíle. Cílem demokratického řízení a kontroly armády v postkomunistických zemích bylo zajistit počáteční neutralitu armády v mocenském zápase, následně pak její loajalitu, aby se cílově stala garantem demokratického rozvoje těchto zemí a zárukou jejich stabilizace

23 Civilní řízení a kontrola armády (2) Pokud jde o používání pojmu kontrola – má se obvykle na mysli dohled nad prostředky, které má k dispozici, kontrolu finančních toků. Dále jde o transformační kroky (profesionalizace), strukturální přeměny, dodržování apolitičnosti armády. Kdo má řídit ozbrojené síly?, Jakým způsobem?, Co vše má být předmětem kontroly? - Odpověď na tyto otázky přináší teorie civilně vojenských vztahů, v podstatě vzniklé po 2 SVV. Tomuto tématu se věnovaly USA a Záp. Evropa po 2 SVV Řešily se 2 spojité otázky: 1.Autonomie vojenské sféry na politickém řízení 2.Vliv politického řízení na vojenskou oblast Zakladatele lze označit - S. Huntington „The Solder and the State“ (1957), který formuloval následující principy: Armáda neurčuje směr vojenské politiky země, ale podřizuje se celospolečenským zájmům v oblasti vojenské politiky státu Výstavba, organizace a činnost armády vycházení z národních zájmů Armáda má být propojena se společností, ale musí si zachovat svou funkčnost a akceschopnost Armáda má být ochráněna před nekvalifikovaným civilním vměšováním a partikulárními politickými zájmy

24 Civilní řízení a kontrola armády (3) Samuel Huntington vypracoval 2 základní modely civilního řízení armády: Civilní řízení armády se uskutečňuje 2 způsoby, a to subjektivní a objektivní formou. Subjektivní mechanismus řízení armády (nedemokratický) Je založen na rozsáhlých pravomocech civilních orgánů vůči armádě, armáda je prostoupena civilními kanály, které zde fungují jako dozor nad armádou. Subjektivní kontrola může nabývat řady různých forem, krajní forma umožňuje zneužití, a to v tom případě, že moc ve společnosti získá určitá skupina, která uplatní totalitní systém vlády a pomocí něj kontroluje armádu (kontrola armády KS prostřednictvím politických komisařů). Objevuje se obvykle v nedemokratických poměrech, maximalizuje civilní vliv na armádu a svazuje ji s politickými zájmy daného režimu Objektivní mechanismus řízení armády Je založen na určitém modelu dohody mezi státem a armádou. Armádní organismus pracuje více samostatně a autonomně, řízení probíhá formou rozpočtu a kontroly plnění vytyčených cílů obrany. Znamená, že jsou rozděleny odpovědnosti mezi civilním a vojenským sektorem, civilní sektor se zdržuje zasahování do vojenských otázek a na druhé straně vojenský sektor stojí mimo politickou sféru. Politická „neutralita“ vojáků je součástí jejich profesionální etiky a cti

25 Civilní řízení a kontrola armády (4) Objektivní forma kontroly armády v obě nese určité nebezpečí, že v případě „slabého“ legislativního rámce může armáda prosazovat svůj vliv na život společnosti a spolurozhodovat o důležitých věcech života společnosti (příklady – J. Amerika) Další přínos – Morris Janowitz – „The Professional Solder“ (1960) Změny ve společnosti a vývoji techniky vedly nevyhnutně k tomu, že politická role profesionálních vojáků je mnohem vyšší než předpokládal Huntington. V tomto pojetí vzrostl význam neformálních vztahů armády a společnosti. Hodnoty sdílení profesionálními vojáky jsou blízké těm, které dominují ve společnosti. A dále, že nejlepší garance držení vojenské sféry stranou od politiky je rozdělení sfér mezi nimi je jejich vlastní diferenciace a akceptace. To znamená prioritu politiky a zároveň vnitřní autonomii vojenské sféry.

26 Civilní řízení a kontrola armády (4) Lze soudit, že profesionalizace napomůže demokratické kontrole a civilnímu řízení, taková profesionální armáda si nebude činit nároky na účast v politických rozhodovacích procesech. Ukazuje se, že profesionální armáda je spolehlivější než armáda, která je motivována vyšším účelem, vyšším cílem. (příklad je francouzská cizinecká legie) Podmínka: politická neutralita profesionálních vojáků, ideální vojenský profesionál není angažován v politice. To je mnohdy složité a těžké realizovat, mohou být aktivní přes zprostředkovatele, podpora zájmových skupin.

27 Armáda jako součást demokratického státu (5) Vztahy mezi civilním a vojenským sektorem (Janowitz) Svrchovanost parlamentu – legislativní kontrola celé exekutivy, včetně financí pro ozbrojené síly Civilní sektor vykonává přímou kontrolu ozbrojených sil, ale ve vojenskostrategických otázkách jim ponechává vedoucí úlohu Mezi občanskou společností a vojenskými institucemi existuje určitá integrace a vzájemný respekt (velký počet osob spjatých s vojenským sektorem v americké společnosti) Armáda není něco odděleného od společnosti, jde o to, že ochrana svobody je princip, který vyznávají všichni Američané. Voják plní důležitý úkol zajištění svobody a demokracie, což je všeobecně bez výhrad uznáváno a oceňováno JANOWITZOVI 4 HYPOTÉZY: (základní hypotézy v 1. Vydání knihy 1960, v předmluvě pro 2. Vydání 1974 své návrhy modernizuje co se týče přechodu k profesionální armádě) 1.Změny v uplatňování velitelské pravomoci – přechod od diktátorských metod k volnějším technikám velení 2.Zánik rozdílu ve vzdělání mezi civilními a vojenskými špičkami 3.Změny v náboru důstojníků (více inklinovat k civilním aspektům vojenské profese) 4.Model vojenské kariéry – redukovaný počet vysoce kvalifikovaných důstojníků, přístup do nejvyšších vojenských funkcí je podmíněn profesním vzděláním a politickými důvody

28 Civilní řízení a kontrola armády (6) Bengt Abrahamsson ve své knize „Military Professionalization and Political Power“ (1972) jde ještě dále než Janowitz ve své kritice Huntingtona a předpokládá, že profesionální vojáci jsou nepolitičtí, je nesprávné tvrzení. Profesionalizace byl politický akt a aktivní zájem skupin, které lze označit za konzervativní. Abrahamsson spatřuje klíč k civilnímu řízení armády v nastolení institucionálních kontrolních mechanismů, které umožňují civilní vládě a parlamentu volný výběr možností obrany a zahraniční politiky. Zajímavé (Michael Desch, 1999): Vliv na politické řízení armády: jaký je stupeň ze strany vnějšího (zahraničního) a vnitřního ohrožení demokratické společnosti. Lze se nyní setkat s pracemi řady významných autorů, např. Segal, D.R.: Civil-Military Relations in Democratic Societies Moskos,Ch.: Institutional and Occupational Trends in Armed Forces Aj. Velmi zjednodušeně lze říci, že: 50 a 60 léta byla obdobím založení a rozvoje této teorie, 70 a 80 léta jejich dalším zdokonalením 90 léta a dále jejich přeformulování v důsledku ukončení studené války a nárůstu terorismu

29 Primát společnosti: Tvorba bezpečnostní politiky, národní bezpečnostní strategie, koncepce bezpečnostní politiky koncepce výstavby armády, vojenská doktrína. Jinými slovy ozbrojené síly dostávají tyto úkoly. – vojáci disponují poradní a konzultační pravomocí – nic více nic méně Tuto funkci plní legislativní a výkonná složka ? Vůle vojáků prosazovat svoje zájmy. Možné zdroje rozporů mezi vojenskými skupinami a požadavky politiků – válka ve Vietnamu. Primát civilních osob: Důsledně oddělené velení vojskům od politického řízení MO. Ministr voják – západní zemích nepřijatelné. Existují oblasti možného střetu – rozhodování o operacích – o vojenských záležitostech Civilní řízení a kontrola armády (7)

30 V souladu s tím američtí profesionální vojáci: Vojenští profesionálové mají zakázáno účastnit se předvolebních kampaní jako kandidáti politických stran, nemohou se zapojovat do činnosti politických organizací, zveřejňovat svá mínění k politickým otázkám a zneužívat služebního postavení k ovlivňování politických názorů podřízených. Také se nesmějí podílet na pořádání finančních sbírek ve prospěch politických organizací. V neposlední řadě se nemohou odborově organizovat. Ve Spojených státech je profesionálním vojákům odepřeno i právo kritizovat vysoké politické činitele (v souvislosti s volební kampaní B. Clintona několik vysokých důstojníků kritizovalo jeho vyhnutí se vojenské službě ve Vietnamu a byli na základě toho propuštěni z ozbrojených sil). Volební právo je profesionálním vojákům ve Spojených státech zachováno, řídí se však právní regulací voleb platnou v jejich rodišti nebo místu trvalého bydliště a v této souvislosti odevzdávají ve volbách hlas převážně prostřednictvím pošty. Americký způsob civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil je výsledkem snahy o maximální možné udržení profesionálních vojáků mimo politické rozhodovací procesy v souladu s Huntingtonovými názory o objektivní kontrole ozbrojených sil. Politická práva vojáků, a tím tedy i možnost prosazovat formálními mechanismy své zájmy v politickém procesu, jsou proto významně omezeny. Civilní řízení a kontrola armády (7)

31 Shrnutí: Civilní (společenská kontrola) řízení armády O co jde: součást řízení a kontroly armády demokratickou společností a státem. Omezení mocenského vlivu armády (nejsilnější ozbrojené složky) na život společnosti. O základních otázkách výstavby a použití ozbrojených sil rozhodují demokraticky ustanovené civilní orgány výkonné a zákonodárné politické moci ve spolupráci s civilním odborným aparátem Civilním řízením je armáda: na jedné straně podřizována rozhodnutím suverénního státu na druhé straně si dem. společnost zajišťuje, že žádná politická síla nemohla armáda zneužít k uchvácení moci ve státě nebo aby si armáda nemohla podřídit politickou moc Civilní řízení armády: zachovává a armádu v politickém smyslu neutrální tzn. minimalizuje podíl vojáků na politické moci. (před rokem 1989 dosazení pol. strany (KSČ) přímo do armády) I v demokratické společnosti existence více politických stran v armádě nepřijatelné – reálné nebezpečí, že by se armáda změnila v arénu politických soubojů Ve většině demokratických armád je tudíž zakázána činnost politických stran, resp. výrazně omezena. Civilní řízení a kontrola armády (7)

32 Shrnutí (2): Civilní (společenská kontrola) řízení armády A ještě jednu důležitou poznámku, V důsledku technologických změn, organizačních a bojových struktur armády, nárůstu vojenských misí a profesionalismu dochází též ke změnám řízení armády společností. Navíc každý stát má svou historii, kulturu a odlišný systém institucí. Takže posuzování účinnosti civilního řízení armády není nijak snadnou a jednoduchou záležitostí: Nicméně lze vymezit tyto 4 základní podmínky účinného řízení armády: Ústavou a dalšími zákony vymezení práv a povinností mezi prezidentem, parlamentem, vládou a ministrem obrany, kdo vyhlašuje válečný stav, rozhoduje v krizových situacích, vysílá vojáky do zahraničních misí, atd Parlamentní kontrola OS prostřednictvím rozpočtu, schvalování důležitých změn ve výstavbě a fungování armády Civilní kontrola ministra obrany a jeho ministerstva, strategické plánování, rozhodování a výzbroji, dislokaci vojsk apod. Funguje kontrola armády prostřednictvím veřejnosti, dostatečný legislativní rámec pro poskytování informací a transparentnost rozpočtu na obranu (podpora veřejnosti) Civilní řízení a kontrola armády (8)

33

34 Aktéři civilního řízení armády Add, 2 tj. Aktéři civilního řízení armády Civilní řízení armády se odehrává ve vztahu: -Formální rovina tj. v rámci legislativního rámce -Neformální rovina tj. v široké síti společenských vztahů, do nichž jsou příslušníci armády začleněni Probíhá současně v obou rovinách na celospolečenské i regionální úrovni Aktéři civilního řízení armády (široký konglomerát subjektů): 1.Parlament, senát, výbor pro obranu a bezpečnost PČR, prezident, vláda, Bezpečnostní rada státu (BRS), ministr obrany, - mají legislativně definovanou roli ve vztahu k armádě 2.Veřejnost, novináře, akademickou oblast, nevládní a neziskové organizace, aj. Řízení musí vycházet z legislativního rámce, měly by být stanoveny ústavou a dalšími zákony, vojenskými řády a předpisy konče.

35 Aktéři civilního řízení armády (2) Add, 2 Civilní řízení armády se odehrává ve vztahu: a, Prezident - funkci vrchního velitele armády – u nás prezident (USA, Francie, Rakousko), panovník – (Belgie, Norsko, V. Britanie), jinak – Švýcarsko – spolkový rada. Dosti značné pravomoci, schvaluje operační plány, použití ozbrojených sil pro stav ohrožení státu a pro válečný stav, základní vojenské řády, schvaluje strukturu armády, propůjčuje čestné nebo historické názvy vojenským útvarům a bojové zástavy. Specifikou ČR, ačkoli je vrchním velitelem, musí pro svá rozhodnutí získat souhlas předsedy vlády (např. stejně u povyšování generálů) b, Parlament – je jedním z nejdůležitějších aktérů řízení armády: Schvalování zákonů týkajících se bezpečnosti státu, Rozhoduje o vyhlášení stavu ohrožení státu, válečného stavu, o účasti ČR c obranných systémech dává souhlas k vyslání OS mimo území ČR a souhlas k pobytu cizích vojsk na území ČR Rozhoduje o přidělení finančních prostředků pro AČR, voj. rozpočet Rozhoduje o řešení závažných problémů, které se mohou v resortu MO, MV vyskytnout

36 Aktéři civilního řízení armády (3) Add, 2 Civilní řízení armády se odehrává ve vztahu: c, výbor pro obranu a bezpečnost – parlamentní orgán Věnuje se problematice obrany a bezpečnosti v plné šíři a hloubce, zde se uskutečňuje nejužší vazba a výměna informací mezi parlamentem a armádou d, vlády – vrcholný orgán výkonné státní moci Odpovídá za přípravu a zajišťování obrany státu, za řízení a funkčnost celého bezpečnostního systému. Vyhodnocuje rizika ohrožení státu, schvaluje strategickou koncepci obrany státu, řídí proces obraného plánování a organizování obrany. Schvaluje celkové počty vojáků ozbrojených sil a koncepci výstavby armády. Je oprávněna vyhlašovat nouzový stav v případě závažných krizových situací, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví, majetek, či vnitřní pořádek a bezpečnost země. d, Bezpečnostní rada státu – stálý pracovní orgán vlády v oblasti bezpečnosti, Vyhodnocuje tuto problematiku a předkládá vládě návrhy opatření k zajištění bezpečnosti v ČR. Schází se pravidelně, ale současně i pro řešení vzniklých krizových situací (předseda vlády, MZ, MO, MV) – podrobněji viz extra slide

37 Bezpečnostní rada státu a její pracovní orgány Add, 2 Součástí systému RBS jsou její stálé meziresortní pracovní orgány: Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky, koordinující zahraniční bezpečnostní politiku ČR (v gesci MZ) Výbor pro obranné plánování, koordinující plánování v oblasti obrany, v gesci MO Výbor pro civilní nouzové plánování, koordinující opatření v oblasti vnitřní bezpečnosti státu, obyvatelstva, ekonomiky, je v gesci MV Výbor pro zpravodajskou činnost, koordinující činnost zpravodajských služeb, Výbor samostatně nevyvíjí zpravodajskou činnost, je v gesci PV ČR Ústřední povodňová komise (ÚPK) Ústřední nákazová komise(ÚNK) V systému BRS je zařazen Ústřední krizový štáb (ÚKŠ), který je pracovním orgánem vlády ČR k řešení krizových situací, je aktivován v případě hrozby či vzniku krizové situace a předkládá návrhy k řešení RBS, podle charakteru situace jmenuje PV ČR předsedou ÚKŠ MO nebo MV.

38 Aktéři civilního řízení armády (4) Add2, Civilní řízení armády se odehrává ve vztahu: e, Ministr obrany Ministr obrany ministerstvo obrany představuje politické vedení resortu, ministr odpovídá vládě a parlamentu za realizaci vládní politiky v oblasti obrany. Naproti tomu GŠ, představuje vojenské, profesionální, odborné vedení, zodpovídá za velení armádě a za výcvik v době míru. Obdobně i Ministr vnitra a Ministerstvo vnitra. Dále neformální aktéři, které působí na ozbrojené síly přímo či zprostředkovaně: A, Veřejnost: Musí být přesvědčena, že prostředky přidělované armádě jsou přiměřené a vynakládány oprávněně. Veřejnost svůj vliv na armádu vykonává prostřednictvím volených zástupců, ale i přímo, tzn. svých příslušníků (vojáci a civilisté) a jejich rodinných příslušníků. Výrazem civilní kontroly je důvěra v armádu, projevuje se též v prestiži vojenské profese. B, Politické strany: Ozbrojené síly by měly být nadstranické, neměly by být vázány na žádnou politickou stranu. Jednotlivé politické strany mohou ovlivňovat OS pouze prostřednictvím vlády nebo parlamentu. Při tvorbě bezpečnostní politiky by měl být vzat v úvahu její dlouhodobý charakter a měla by tudíž být vytvářena na základě konsensu vládních a opozičních stran.

39 Aktéři civilního řízení armády (5) Add2, C, Nevládní a neziskové organizace: Mohou být ve své podstatě ve vztahu k armádě kontroversní, zahrnují široké spektrum názorů na armádu a její činnost, mají významný vliv v součinnosti s prostředky masové komunikace, ovlivňují veřejné mínění. Specializují se na jednotlivé problémy v oblasti bezpečnosti a obrany a často zpracovávají stanoviska a analýzy, podklady pro nevládní a vládní orgány. D, Ziskové organizace: Firmy soutěžící na hospodářském trhu, jejich zájmem je získání armádních zakázek nebo již na nich participují. Důležité pro ovlivňování veřejného mínění E, Výzkumné organizace: Specializované výzkumné organizace v rámci resortu i mimo něj, odborného, vojenského i společenskovědního charakteru. F, Sdělovací prostředky: Mimořádný vliv na veřejné mínění a politické rozhodování, informují o tom, co se děje v ozbrojených silách, umožňují ovlivňovat chování ozbrojených sil.

40 Aktéři civilního řízení armády - schéma Prezident VládaParlament Ministerstvo obrany Armáda BRS VOB Generální štáb Veřejnost Sdělovací prostředky Neziskové organizace Ziskové organizace Politické strany Výzkumná sféra Vojenská složka

41 Civilní řízení armády a vstup do NATO Po roce 1989 bylo zapotřebí realizovat: Oddělení armády od komunistické strany Zákaz všech stranických aktivit v armádě a její depolitizace Podrobení armády kontrole parlamentem, vládou a prezidentem Vytvoření nezbytných legislativních kroků k řízení a kontrole armády K nastolení základních kroků došlo poměrně rychle, avšak nastolení skutečné a úplné demokratické kontroly armády zahrnuje i rozvoj vládní a nevládní sféry, legislativu přizpůsobenou historickým a politickým podmínkám, ekonomickým, právním a organizačním aspektům. Pro vstup do NATO bylo zapotřebí splnit základní kroky. To se podařilo. Civilní řízení a demokratická kontrola armády je základním znakem transformace vztahů armády a společnosti do její demokratické podoby. To znamená, že: Aplikovaný model civilního řízení bude odrážet specifika země, každá jednotlivá země bude mít své odlišnosti, specifika Západní instituce nebudou do řešení těchto citlivých problémů vstupovat

42 Civilní řízení armády ČR V ČR bylo a je řízení ozbrojených sil často nesprávně zjednodušováno na to: kdo je ministrem obrany, k tomu 2 poznámky: 1.Politické řízení armády se zredukovalo na personální ovládnutí řídících funkcí na MO a chyběla návaznost (organizačně a personálně) na odborné vojenské řízení 2.Druhým nedostatkem je, když bývalý voják ministr rozhoduje o politických i vojenských otázkách, stírá se tak rozdíl mezi civilním řízením (např. rozhodnutí o vyslání voj. jednotky do zahraničí) a velením vojskům (rozhodnutí o velikosti a struktuře vysílané jednotky) Druhým závažným problémem je, že se dosud nepodařilo oddělit politické řízení (MO) a vojenské velení (Generální Štáb). Ministerstvo by mělo zajišťovat politickou funkci, tj. civilní řízení a kontrolu armády a GŠ velení vojskům Na MO není dostatečný počet skutečných civilních odborníků, (jsou tam vojáci nebo propuštění vojáci), to způsobuje, že MO do značné míry pracuje stylem a metodami, jež jsou charakteristické pro velení vojskům To zároveň následně způsobuje, že činnost MO není prioritně orientována na problematiku obrany státu a občana, ale na ozbrojené síly na armádu, MO je tak stále více ministerstvem armády

43 Civilní řízení armády ČR (2) Dále jen v odrážkách (neúplná náčrt některých problémů): Nedostatečná kontrola financování armádních zakázek – nákup výzbroje, vybavení a služeb, které nenašly žádoucí uplatnění (příklady: Aero Vodochody L-159, modernizace tanku T-72, padáky, …) Nízká prestiž vojenské profese ve společnosti Nepřipravenost politické sféry převzít odpovědnost za rozhodování Uplatňování politických zájmů při obsazování nejvyšších míst v resortu MO Komunikační bariéry mezi politiky a vojáky. Jedná se zároveň o náměty k dalšímu rozpracování tohoto tématu, i vzhledem k specifikám České republiky. Nejde o uzavřenou záležitost, bude procházet dalším vývojem, stejně jako se rozvíjí politika a armáda. Znovu je třeba hledat odpovědi na měnící se politické, společenské a vojenské aspekty dalšího vývoje.

44 Civilní řízení armády - zahraniční zkušenosti 4 důvody pro růst významu civilního řízení armády: 1.Zkušenosti z období po skončení studené války a demokratizace zemí střední a východní Evropy (není skončená, specifika, individuální zkušenosti, politická a vojenská kultura v širším slova smyslu) 2.Rozvoj teorie civilního řízení – různé formy demokratického vládnutí (silný prezidentský systém vs. decentralizovaný systém ve Švýcarsku) 3.Případ civilní kontroly u ozbrojených sil nadnárodního charakteru (UNPROFOR, KFOR) 4.Redukce ozbrojených sil u zemí Evropy a jejich restrukturalizace (menší a více profesionální armády)


Stáhnout ppt "Bezpečnostní politika Přednáška (osnova): Krizové řízení (dokončení minulé lekce) 1.BP jako teorie středního rozsahu 2.Civilní řízení a demokratická kontrola."

Podobné prezentace


Reklamy Google