Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Systémy zabezpečení ve stáří Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního stavu). Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Systémy zabezpečení ve stáří Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního stavu). Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního."— Transkript prezentace:

1 Systémy zabezpečení ve stáří Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního stavu). Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního stavu). Stárnutí organismu – individuální, ale je potřeba stanovit hranici STÁŘÍ – věk odchodu do důchodu. Stárnutí organismu – individuální, ale je potřeba stanovit hranici STÁŘÍ – věk odchodu do důchodu.

2 Systémy zabezpečení ve stáří Řešení závisí na koncepci sociální politiky – typu sociálního státu Řešení závisí na koncepci sociální politiky – typu sociálního státu Reziduální model - princip zasloužilých chudých – státní zajištění na rovné minimální úrovni, ostatní individuální Reziduální model - princip zasloužilých chudých – státní zajištění na rovné minimální úrovni, ostatní individuální Korporativistický model -princip participace v systému – pojištění Korporativistický model -princip participace v systému – pojištění Univerzalistický model -princip státního univerzálního zabezpečení Univerzalistický model -princip státního univerzálního zabezpečení

3 Příklad České republiky - opakování PRVNÍ PILÍŘ SOCIÁLNÍ OCHRANY – SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ PRVNÍ PILÍŘ SOCIÁLNÍ OCHRANY – SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ STAROBNÍ DŮCHODY STAROBNÍ DŮCHODY INVALIDNÍ DŮCHODY INVALIDNÍ DŮCHODY POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY POZŮSTALOSTNÍ DŮCHODY (příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

4 Systémy zabezpečení ve stáří KONSTRUKCE DŮCHODŮ: KONSTRUKCE DŮCHODŮ: Obecně mohou být důchody Obecně mohou být důchody příspěvkově definované – je určena výše příspěvku, který se platí do systému příspěvkově definované – je určena výše příspěvku, který se platí do systému dávkově definované – je určena výše dávky ze systému – penze, podle toho se stanovují výše příspěvku dávkově definované – je určena výše dávky ze systému – penze, podle toho se stanovují výše příspěvku ( pojistná matematika, aktuárská věda)

5 Rozdíly v důchodových schématech Podle účasti v systému Podle účasti v systému povinné povinné nepovinné nepovinné Podle způsobu financování Podle způsobu financování průběžně financované (spíše dávkově definované) průběžně financované (spíše dávkově definované) výhody, nevýhody výhody, nevýhody kapitálově (fondově) financované – spíše příspěvkově definované) kapitálově (fondově) financované – spíše příspěvkově definované) výhody, nevýhody výhody, nevýhody

6 Současná konstrukce starobních důchodů Vícesložková konstrukce Tři pilíře starobního důchodu První pilíř První pilíř základní složka - zpravidla státem garantovaná, průběžně financovaná část důchodu (činí od ,-Kč)

7 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Druhý pilíř Druhý pilíř zaměstnanecká schémata – další složka důchodu financovaná fondově, může být povinná i nepovinná penzijní fondy – zakládané a spravované zaměstnavatelem- ten je motivován daňovým zvýhodněním

8 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Třetí pilíř Třetí pilíř dobrovolné životní nebo důchodové pojištění na komerční bázi nebo další formy zajištění fin. prostředků (investice, akcie, kapitálové fondy) Znaky tohoto pilíře má penzijní připojistění v ČR, je dobrovolné, spravované akciovými spol.

9 Situace v ČR V praxi téměř celý důchod z prvního pilíře V praxi téměř celý důchod z prvního pilíře Druhý pilíř zaměstnanecká schémata – v ČR neexistuje Druhý pilíř zaměstnanecká schémata – v ČR neexistuje Nahrazen Penzijním připojištěním se státním příspěvkem (zákon 142/1994 Sb.) Ale není to zaměstnanecké schéma a není povinné

10 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Důležité stanovení poměru Důležité stanovení poměru důchodů a mzdy/platu každého jednotlivce důchodů a mzdy/platu každého jednotlivce důchodů a životního minima, minimální mzdy, průměrné mzdy důchodů a životního minima, minimální mzdy, průměrné mzdy garantované složky důchodu (základní) k celkové výši důchodu garantované složky důchodu (základní) k celkové výši důchodu

11 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Země celková relace % Základní systém % Doplňkový systém % Francie SRN Nizozemí Švédsko Švýcarsko Velká Británie

12 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování ZÁKLADNÍ PILÍŘ ZÁKLADNÍ PILÍŘ Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodů a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna DVĚ SLOŽKY DŮCHODU: DVĚ SLOŽKY DŮCHODU: ZÁKLADNÍ VÝMĚRA ZÁKLADNÍ VÝMĚRA ČÁST ZÁVISLÁ NA VÝŠI VÝDĚLKU A POČTU ODPRACOVANÝCH LET ČÁST ZÁVISLÁ NA VÝŠI VÝDĚLKU A POČTU ODPRACOVANÝCH LET

13 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění) Podmínky nároku na normální starobní důchod (§ 29 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění Pojištěnec má nárok na normální starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"), nebo nejméně 25 let a dosáhl aspoň věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod (dále jen "důchodový věk"), nebo 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku. 15 let a dosáhl aspoň 65 let věku.

14 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění) Podmínky nároku na předčasný dočasně krácený starobní důchod (§ 30 zákona o důchodovém pojištění) Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a Pojištěnec má nárok na předčasný dočasně krácený starobní důchod, jestliže získal dobu pojištění nejméně 25 let a ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky, ke dni, od něhož má být důchod přiznán, je poživatelem částečného invalidního důchodu), pokud mu do dosažení důchodového věku chybí nejvýše dva roky, pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let. pobíral plný invalidní důchod nepřetržitě aspoň po dobu pěti let, pokud nárok na tento důchod zanikl a ke dni jeho odnětí do dosažení důchodového věku chybí nejvýše pět let.

15 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Věk odchodu do důchodu Věk odchodu do důchodu Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod: Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 činila věková hranice pro nárok na starobní důchod: u mužů 60 let, u mužů 60 let, u žen u žen 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí, 53 let, pokud vychovaly aspoň 5 dětí, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 54 let, pokud vychovaly 3 nebo 4 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 55 let, pokud vychovaly 2 děti, 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo 56 let, pokud vychovaly 1 dítě, nebo 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě. 57 let, pokud nevychovaly žádné dítě.

16 Současná konstrukce starobních důchodů- pokračování Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice. Důchodový věk pojištěnce se stanoví tak, že se ke kalendářnímu měsíci, ve kterém dosáhl shora uvedené věkové hranice, přičítají u mužů 2 a u žen 4 kalendářní měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. prosinci 1995 do dosažení shora uvedené věkové hranice.

17 Stanovení výše starobního důchodu Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťují hrubé příjmy z výdělečné činnosti, je období 30 kalendářních roků bezprostředně před rokem přiznání důchodu. Tohoto cílového stavu však bude dosaženo postupně. V případě důchodů přiznávaných v prvním roce účinnosti zákona o důchodovém pojištění (tj. v roce 1996) bylo rozhodné období desetileté, určené roky 1986 až Za každý další rok účinnosti zákona o důchodovém pojištění se toto desetileté období prodlužuje o jeden rok.

18 Stanovení výše starobního důchodu Ročními vyměřovacími základy jsou skutečně dosažené vyměřovací základy (v podstatě "hrubé příjmy") za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (s výjimkou kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu) vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. Ročními vyměřovacími základy jsou skutečně dosažené vyměřovací základy (v podstatě "hrubé příjmy") za jednotlivé kalendářní roky rozhodného období (s výjimkou kalendářního roku, který bezprostředně předchází roku přiznání důchodu) vynásobené tzv. koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu.

19 Stanovení výše starobního důchodu Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Při stanovení osobního vyměřovacího základu se z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby (v podstatě náhradní doby pojištění spadající do rozhodného období a některé další v zákoně o důchodovém pojištění taxativně vyjmenované doby), takže nedojde k jeho "rozmělnění". Osobní vyměřovací základ je měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů. Při stanovení osobního vyměřovacího základu se z rozhodného období, z něhož se zjišťují příjmy pro výpočet důchodu, vylučují některé zákonem stanovené doby, tzv. vyloučené doby (v podstatě náhradní doby pojištění spadající do rozhodného období a některé další v zákoně o důchodovém pojištění taxativně vyjmenované doby), takže nedojde k jeho "rozmělnění".

20 Stanovení výše starobního důchodu Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. Při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad Kč do Kč se počítalo 30% a z částky nad Kč se počítalo 10%. Tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna. Pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2007 činí hranice redukcí Kč a Kč. Výpočtový základ se zjistí redukcí osobního vyměřovacího základu. Při přijetí zákona o důchodovém pojištění se pro stanovení výpočtového základu započítávala částka osobního vyměřovacího základu do Kč v plné výši, z částky osobního vyměřovacího základu nad Kč do Kč se počítalo 30% a z částky nad Kč se počítalo 10%. Tyto hranice redukce zvyšuje vláda nařízením, a to od 1. ledna. Pro důchody přiznávané ode dne spadajícího do roku 2007 činí hranice redukcí Kč a Kč.

21 Závěrem Přetrvávající problémy: Velká váha solidarity v systému Prodlužování věku odchodu do důchodu. Prodlužování věku odchodu do důchodu. Nestejný věk u mužů a u žen. Navíc diferencované podle počtu vychovaných dětí – rarita. Nestejný věk u mužů a u žen. Navíc diferencované podle počtu vychovaných dětí – rarita. Zvýšení povinného počtu odpracovaných let. Problematické započítávání tzv. náhradních dob (studium, výchova dětí, kdy pojistné platí stát Zvýšení povinného počtu odpracovaných let. Problematické započítávání tzv. náhradních dob (studium, výchova dětí, kdy pojistné platí stát Zdroj informací:http://www.mpsv.cz/cs/3


Stáhnout ppt "Systémy zabezpečení ve stáří Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního stavu). Důvod – ztráta výdělečné schopnosti z důvodu věku (zdravotního."

Podobné prezentace


Reklamy Google