Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

8. Zprostředkování zjevení v dějinách Fundamentální teologie 4.6. 2011 Denisa Červenková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "8. Zprostředkování zjevení v dějinách Fundamentální teologie 4.6. 2011 Denisa Červenková."— Transkript prezentace:

1 8. Zprostředkování zjevení v dějinách Fundamentální teologie Denisa Červenková

2 Obsah 8.1 Vztah tří prostředků předávání předávání evangelia a depozitu apoštolské víry Zjevení a tradice Pojem tradice v dějinách teologie Vztah Písma a tradice Kritéria, základní zdroje tradice a její normy Obsah tradice Subjekt tradice Zjevení a církev 8.2 Historicita, vývoj a pluriformita křesťanské nauky Ukotvení výroků víry v dějinách Vývoj dogmat a faktory jejich vývoje Sensus fidei Učitelský úřad církve Neporušenost a neomylnost církve Magisterium a teologie v církvi Specificita a komplementarita úkolů

3 Literatura Dei Verbum M. PAVELKOVÁ, Dogma o papežském primátu a neomylnosti na I. vatikánském koncilu in Dokumenty prvního vatikánského koncilu, Praha, Krystal 2006, W. Kasper, Dogma pod Božím slovem, Praha, Vyšehrad MTK, O interpretaci dogmat, in Pospíšil, Hermeneutika mystéria, MTK, Jednota víry a teologický pluralismus in C.V. POSPÍŠIL: Hermeneutika mystéria, Karmelitánské nakladatelství 2005, C. POSPÍŠIL, Posvátná tradice podle Dei Verbum in TT 3 (2000) J. RATZINGER, Doktrinální komentář vysvětlující druhou část Vyznání víry in C. Pospíšil, Hermeneutika mystéria, D. DUKA : Úvod do teologie, Praha, Krystal 1995, K. RAHNER, Tradice in RAHNER–VORGRIMLER, Teologický slovník, T. CITRIN: La chiesa e i sacramenti, in RUGGIERI K. RAHNER – J. RATZINGER, Rivelazione e Tradizione, Brescia T. FLIETHMANN, Plurality of Theology in One Church. A Symposium of the International Network of Societies for Catholic Theology. in Bulletin ET 16 (2005/2) H. POTTMEYER, Tradition in HTF,

4 8.1 Vztah tří prostředků předávání evangelia a depozitu apoštolské víry Traditio = Bůh, který předává světu sebe sama v Ježíši Kristu, Syn, který se vrcholně vydává ve velikonočních událostech a v eucharistii Každé naše další chápání tradice má napomoci uchovat živý vztah k této základní události Božího traditio Tradice jako to, co nám umožňuje dospět k víře, porozumět jí a uchovat ji a současně rozlišit, co patří k autentickému křesťanskému životu a co nikoliv. Tradice jako a)Dějinný proces předávání základní zvěsti (traditio activa) – odtud zdroje, normy tradice, kritéria… b)Obsah tradice = traditio obiectiva c)Subjekt tradice = traditio subiectiva

5 Zdroje tradice Magisterium Církevní otcové Liturgie Sensus fidei Sensus fidei = smysl pro víru, který je vlastní Božímu lidu, srov. LG 12 Čtyři účinky s.f. (co působí): Schopnost přijmout Boží slovo Schopnost hlubokého průniku do tajemství Božího oslovení Schopnost zdravého úsudku Aplikace poznaného na život Kritéria věrohodnosti s.f.: 1.soulad s depozitem víry: nemůže hlásat něco, co v rozporu s biblickou vírou 2.ortopraxe: určité tvrzení má být doloženo i náležitou životní praxí 3.univerzalita: určité tvrzení musí být sdíleno všemi po dostatečně dlouhou dobu

6 Normy tradice Norma normans non normata = Boží slovo, které se vtělilo v Ježíši Kristu, přístup k němu díky slovům/svědectví proroků a apoštolů (Písmu) Norma normata primaria = Písmo Norma normata secundaria = církevní tradice

7 Obsah tradice Traditio dogmatica Traditio moralis šířeji i: Traditio theologica Traditio consuetudinalis

8 Subjekt tradice TRANSCENDENTÁLNÍ SUBJEKT: Duch svatý, který aktualizuje přítomnost Vzkříšeného a zajišťuje integritu tradice Rozlišujeme dva momenty, v nichž Duch zasahuje: moment zakládající (inspirace), tj. podíl na formaci kánonu Písma, druhým momentem je jeho asistence při interpretaci zjevení. HISTORICKÝ SUBJEKT: společenství církve jako organizovaný, jednotný a uvnitř členitý celek, v němž zvláštní místo připisujeme církevním otcům, které povazujeme za kvalifikované svědky apoštolské víry. Vedle nich však na procesu předávání zjevení mají aktivní roli všichni věřící (srov. dále sensus fidei a consensus fidelium), teologové a učitelé církve, proroci a různé charismatické osobnosti církve, svědkové/světci, pastýři/magisterium (s jeho trojí funkcí střežit, posuzovat a definovat, co náleží k tradici)

9 Vztah církve a zjevení Zjevení potřebuje zprostředkování Písmo je textem církve Církev jako společenství věřících Nárok katolické církve na výhradní přístup ke zjevení

10 Písmo a tradice Vztah jednoty, rozdílnosti a vzájemné závislosti: Ježíš sám nic nenapsal, učil slovy a činy: ústní tradice předchází písemný záznam Text Písma nenahradil ústní hlásání a předávání evangelia I v Písmu řeč o ústní tradici, která důležitá pro život církve Písmo samo říká, že záleží na interpretaci, která svěřena odpovědným osobám

11 Učitelský úřad církve, jeho význam a vztah ke zjevení Ve službě zjevení a spáse člověka Mandát apoštolské posloupnosti + rozlišit autentickou interpretaci zjevení a zajistit jeho uchování Řádné a mimořádné magisterium Záležitosti víry a mravů Neomylnost církve a její neporušenost

12 Historicita, vývoj a pluriformita křesťanské nauky viz dokument MTK Interpretace dogmat (1990) Jaký je vztah mezi dějinami a dogmaty Může se dogma vyvíjet? V jakém smyslu? Jakou pravdu obsahují dogmata?

13 Hlavní faktory vývoje dogmat - co působí, že dochází k vývoji dogmat (komplexnost živé tradice, omyly, spory, problémy, limity jazyka, dobové mentality atd.) Hlavní faktory vývoje dogmat: Asistence Ducha sv. Teologická reflexe Sensus fidei Magisterium

14 Teologie – sensus fidei - magisterium Hluboká jednota daná osobou, předmětem Rozdíl je dán vlastní funkcí každého z nich


Stáhnout ppt "8. Zprostředkování zjevení v dějinách Fundamentální teologie 4.6. 2011 Denisa Červenková."

Podobné prezentace


Reklamy Google