Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Kvalitativní výzkum Osnova: 1.Vymezení kvalitativního výzkumu 2.Kvantitativní a kvalitativní výzkum 3.Základní přístupy kvalitativního výzkumu 4.Kvalitativní.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Kvalitativní výzkum Osnova: 1.Vymezení kvalitativního výzkumu 2.Kvantitativní a kvalitativní výzkum 3.Základní přístupy kvalitativního výzkumu 4.Kvalitativní."— Transkript prezentace:

1

2 Kvalitativní výzkum Osnova: 1.Vymezení kvalitativního výzkumu 2.Kvantitativní a kvalitativní výzkum 3.Základní přístupy kvalitativního výzkumu 4.Kvalitativní výzkum – metodologie

3 Kvalitativní výzkum Kvalitativní výzkum je nenumerické šetření a interpretace sociální reality. Cílem je tu odkrýt význam podkládaný sdělovaným informacím. Posláním kvalitativního výzkumu je porozumění lidem v sociálních situacích. Hodí se pro určité situace, např. je málo produktivním výzkumem studia pracovních podmínek, ale účinným nástrojem pro subjektivní dimenze pracovní spokojenosti. Jde o to, že v určitých výzkumech je velmi těžké určit předem, které dimenze, které proměnné jsou relevantní. Mnohé faktory jsou opravdu těžko předvídatelné. Jde o tzv. pružný typ výzkumu Výzkumník vyhledává a analyzuje jakékoli informace, které přispívají k osvětlení otázek. Provádí deduktivní a induktivní závěry, pracuje přímo v terénu, zkoumání má charakter longitudinálního šetření. Zpráva z výzkumného šetření obsahuje mj. podrobný popis místa zkoumání, rozsáhlé citace z rozhovorů, návrh na teorii řešení problému. Základní charakteristiky jsou: -delší intenzivní kontakt s jedinci či skupinou, kteří se podílejí na výzkumu -Výzkumník se snaží získat integrovaný pohled na skutečnost, na kontextovou logiku -Používají se málo standardizované výzkumné techniky sběru dat -Výzkumníci se snaží řešená témata ponechat v kontextu ostatních dat -Hlavním úkolem je objasnit, důvody, vysvětlení určitých aktivit, názorů a postojů -Data se induktivně analyzují a interpretují, snaží se nevynechat nic, co by mohlo pomoci vyjasnit situaci

4 Kvalitativní výzkum Pro kvalitativní výzkum platí, že výběr proměnných de facto určuje respondent, výzkumník vede zkoumanou osobu k tomu, aby mu vybrala vše, co je pro daný problém relevantní. Respondent není tlačen do předem připravených schémat, ale je mu dán prostor, který dobře ovládá. Výzkumníkovou úlohou je nalézt důležité struktury a vazby v množině všech proměnných. Kvalitativnímu výzkumu se někdy vytýká, že představuje sbírku subjektivních dojmů, A protože pracuje s omezeným počtem jedinců a obvykle na jednom či jen několika místech, vznikají potíže ze zobecňováním výsledků, jejich univerzální platnosti Pro pochopení specifiky kvalitativního výzkumu je užitečné porovnání obou druhů výzkumů. Toto porovnání lze s vědomím určitého zjednodušení uskutečnit z hlediska: 1.způsobu řešení výzkumného problému 2.redukce informace 3.standardizace 4.logiky výzkumu

5 Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum 1, U kvantitativního výzkumu se řešení výzkumného problému uskutečňuje prostřednictvím testování hypotéz, získané informace mají být reprezentativní pro cílovou populaci. Kvalitativní výzkum sleduje pohled do co největšího množství proměnných, aby bylo možné nalézt řešení daného problému. kvantitativní = testování hypotéz kvalitativní = vytváření nových hypotéz, nového porozumění, vytváření teorie, což vyžaduje vhled do co největšího množství dimenzí daného problému. 2, Rozdíly ve způsobu řešení výzkumného problému podmiňují základní rozdíly mezi oběma druhy výzkumu z hlediska redukce informace V sociologickém výzkumu nastává obecně problém s redukcí informací (Disman):

6 Kvalitativní výzkum

7 Kvantitativní vs. kvalitativní výzkum(2) 3, Mezi oběma druhy výzkumu existují rovněž rozdíly v úrovni formální srovnatelnosti dat – ve standardizaci. 4, Logika kvantitativního výzkumu je obvykle deduktivní, tzn. výzkumný problém je přeložen do hypotéz, ty jsou základem výběru proměnných,, sebraná data jsou použita pro testování hypotéz s výstupem jejich potvrzení či zamítnutí. Kvalitativní výzkum používá induktivní postup, nejdříve sbírá data, pak je výzkumník nějak strukturuje, pátrá po jejich významu a pravidelnostech a nakonec formuluje závěry.

8 Kvalitativní výzkum – Cíl kvalitativního výzkumu: je odkrýt význam přikládaný sdělovaným informacím. vytváření nových hypotéz, nové teorie; odkrývání oblastí o nichž je známo velmi málo, nebo jsou subjektivní (pocity, myšlenkové procesy, emoce) vyjasnění a ilustrace kvantitativních výzkumů, tvorba výzkumných nástrojů, hodnocení projektů, poskytnutí informací pro komerční účely, pomůcka pro praktiky Získaná informace: máme hodně informací o malém počtu jedinců, silně redukujeme počet jedinců, generalizaci na populaci je problematická standardizace je zde slabá, proto má kvalitativní výzkum nízkou reliabilitu! Ovšem zato volná forma odpovědí umožňuje se rozmáchnout a zjistíme snáze to co chceme, proto má vysokou validitu! věrohodnost kvalitativního výzkumu je dána naprostou jasností analytického procesu, jehož každý krok je v publikaci předložen čtenáři a jeho logická správnost může být sledována i laikem Metodologie: při sběru se různě utváří i metodika výzkumu → je definitivní až po teoretické saturaci.

9 Kvalitativní výzkum – základní přístupy S kvalitativním výzkumem je spojeno několik základních přístupů – upozorníme n tyto 4 základní: 1.Kvalitativní výzkum pomocí případové studie 2.Zakotvená teorie 3.Etnografický výzkum 4.Fenomenologický výzkum (životní historie, analýza rozhovorů)

10 Kvalitativní výzkum – základní přístupy 1, Případové studie: Zaměřuje se na podrobný popis či rozbor jednoho či několika málo případů Základní výzkumnou otázkou je, nakolik je sledovaný případ charakteristický pro porovnávanou skupinu případů. Na konci studie se zkoumaný případ vřazuje do širších souvislostí a porovná s jinými případy. Podle sledovaných případů se rozlišují tyto typy případových studií: -osobní případová studie -Studie komunity, (sociografie), hlavní aspekty života, politické, práce, volný čas, rodinný život atd.) -Studium sociálních skupin – např. rodina, větší –zaměstnanecká skupina, analyzují se vztahy, aktivity ve skupině -Studium organizací a institucí – firmy, školy, instituce, cíle zkoumání jsou různorodé -Zkoumání událostí, vztahů, programů, např. konflikt rolí, interakce medií apod.

11 Kvalitativní výzkum – základní přístupy 2, Zakotvená teorie: Výzkum směřuje k teoretickému zdůvodnění, teorii za pomocí dat, které výzkumník shromažďuje pomocí různých metod. Výzkumnou otázkou je, jakou můžeme nabídnou teorii z analýzy nashromážděných dat k danému jevu, události. Zakotvená teorie (grounded theory) není teorií, ale strategií výzkumu, cílem je návrh teorie, teoretické vysvětlení. A. Strausse) 2 základní fáze: -context of discovery – v této fázi výzkumu probíhá objevování, generování hypotéz -Context of justification – v této fázi dochází k jejich systematickému přezkušování

12 Kvalitativní výzkum – základní přístupy 3, Etnografický výzkum: Jde o popis kultury nějaké skupiny lidí, znamená sdílené postoje, hodnoty, jazyk, normy a pravidla chování atd. Dokumentování činnosti jednotlivců či skupiny, pozorujeme je a vedeni s nimi rozhovory. Výzkumník se snaží porozumět dění, sledovat jednotlivé aktivity členů. Etnografický výzkum odráží široké spektrum zkoumání, interakce, sociální praktiky, sdílená názory, normy rituály apod. Důležité v etnografii je podrobný popis, výzkumník chce porozumět všemu, co se děje. Explicitně se jím prolíná nějaká teorie přijatá výzkumníkem.

13 Kvalitativní výzkum – základní přístupy 4, Fenomenologický výzkum: Důraz na porozumění, jak jedinci vnímají určitou zkušenost. Jaké jsou významy, struktury a zkušenosti jedince či skupiny s daným fenoménem (např. historická či důležitá osobní událost) Fenomenologická studie zahrnuje popis a interpretaci sdělených prožitků a výsledkem je text, který „zní pravdivě“ – pro toho, kdo měl tuto zkušenost a poskytuje vhled tomu, kdo ji neměl. Fenomenologický přístup je vhodné volit: -chceme prozkoumat význam prožité zkušenosti a porozumět mu -Sledovaný problém není dostatečně prozkoumán.

14 Kvalitativní výzkum - metodologie Za základní techniky sběru dat v kvalitativním výzkumu jsou považovány : zúčastněné pozorování nestandardizovaný rozhovor - focus groups, mini groups, osobní rozhovory s jedinci či páry. analýza osobních dokumentů participace výzkumníka na životě skupiny. Rozdíl v používání těchto technik v kvalitativním a kvantitativním výzkumu je v tom, v jaké jsou používány kontextu. V kvalitativním výzkumu mají daleko volnější charakter, jsou méně svázány s rigorózními postupy. VZOREK 1.jde pouze o rozhodnutí, se kterým jedincem budeme hovořit nejdříve nebo studiem kterého osobního dokumentu začneme 2.je nasycen tehdy, když další data nepřinášejí nic nového.

15 Kvalitativní výzkum – zakotvená teorie - metodologie 4 základní kritéria pro dobře zakotvenou teorii  shoda s realitou  srozumitelnost pro lidi dané oblasti  obecnost pro možnost praktické aplikace  kontrola všech podmínek

16 Kvalitativní výzkum - metodologie V podstatě se tu jedná o záměr, jak nastolit řešení sociálního problému přímo z existujících dat, bez použití jakéhokoli předpisu o tom, která data a jak mají být vybrána. Výzkumník sbírá data, systematizuje je, analyzuje a rozhoduje o tom, jak rozvíjet se vynořující se řešení problému, jak sbírat další data. Metodologie tedy není vytvářena předem, ale vzniká v průběhu sběru dat. Řešení problému lze naznačit v těchto 2 metodických postupech: 1, nalézt předběžné teoretické řešení problému („theoretical sampling“) sběr dat za účelem nalezení způsobu, jak řešit daný sociální problém. Jsou vytvářeny předběžné koncepty a řešení. To trvá tak, dlouho, dokud není výzkum „teoreticky nasycen“. Tj., že další data (rozhovory) jen potvrzují předběžné řešení. Koncept je tudíž „teoreticky saturován“. 2, Další základní postup spočívá v tom, že se výsledky porovnávají, znovu přehodnocují. („constant comparative method“). Jde o to, že se výzkumný materiál znovu prohlíží, přehodnocuje, porovnává a to vše za účelem vyváření teoretického konceptu mnohem systematičtějšího a spolehlivějšího. Struktury, které se vynoří v datech a jejich signální interpretace jsou výzkumníkem dále analyzovány, mohou vésti k dalším rozhovorům s respondenty, k použití jiné techniky sběru dat. Cíle výzkumu je dosaženo prakticky v tom případě, kdy další data již nepřispívají k lepšímu porozumění, k dokonalejší a přesnější interpretaci řešení sociálního problému.

17 Kvalitativní výzkum - metodologie ZÁZNAM DAT V KVALITATIVNÍM VÝZKUMU 1.je velice obtížný, v kvalitativním výzkumu nejsou předem připraveny kategorie, výzkumník musí dokumentovat jak získané informace, tak též spolehlivost použitých postupů. To vše znamená zaznamenat úplné, přesné a detailní informace. 2. Přitom nejde jen o záznamy uskutečněné se sběru dat, ale též: pocity, které v nás interview vyvolalo, dojmy, pochybnosti, vynořující se nápady, první interpretace, vše, co se na první pohled může zdát pošetilé a neužitečné detailní popis prostředí, časový sled událostí metodická rozhodnutí po prvních rozhovorech, formulace dalších rozhodnutí a záměrů k dalšímu dotazování, sběru dat atd.. Záznam se sběru dat je vlastně řešení dilematu: styk s respondentem musí být přirozený a na druhé straně musíme zaznamenat prakticky vše, co nejpřesněji a nejúplněji. Existují 3 typy dokumentace z kvalitativního výzkumu (které bychom měli vést): 1/ organizační - souhrn záznamů o lidech, místech, organizacích, dokumentech atd. (adresy, telefonní čísla), jsou potřebné pro organizaci výzkumu 2/ analytická dokumentace - proces analýzy dat a jejich interpretace. Jedná se o dynamický materiál, který zahrnuje všechny kroky na cestě našeho poznání, měnící se koncepty a rozhodnutí, která jsme na základě nich uskutečnili. 3/ terénní dokumentace (tzv. fieldwork files) - soubor všech původních poznámek a dokumentů, záznamy ze všech uskutečněných šetření a poznámek k nim(v chronologickém pořadí)

18 Vysoké nároky na výzkumníka 1.dovednost odstoupit a kriticky analyzovat situaci 2.rozeznat a vyhnout se zkreslení, získat platné a spolehlivé údaje 3.k udržení objektivity → triangulace – získat různá mínění a interpretace určitých událostí, objektů (i od respondentů) 4.schopnost abstraktního myšlení 5.teoretická a sociální vnímavost 6.schopnost udržet si analytický odstup 7.skepticismus – na co jsme došli (vysvětlení, kategorie, hypotézy, výzkumné otázky) by mělo být považováno za provizorní 8.užívat dřívějších zkušeností a teoretických znalostí k interpretaci 9.musí být dobrý pozorovatel s komunikačními schopnostmi 10.kreativní (schopnost vhodně pojmenovat kategorie, schopnost klást stimulující otázky, dělat srovnávání a schopnost vytvořit nové, integrované, realistické schéma z masy neorganizovaných syrových dat)

19 Výhody kvalitativních metod Při výčtu výhod skupinových diskusí a hloubkových rozhovorů se často dozvíme jen to, že na rozdíl od kvantity, která odpovídá na otázky KDO? a KOLIK?, umí odpovědět i na otázky JAK? a PROČ? Těch výhod je ale určitě víc. Podívejme se aspoň na ty nejvýraznější: 1/ Rychlost Nové technologie výrazně zkracují dobu nezbytně nutnou k provedení kvantitativních výzkumů. Stále však platí, že chceme-li se rychle něco dozvědět o neznámém tématu nebo segmentu trhu, je nejrychlejší promluvit s odborníky na danou oblast. Skupinová diskuse nebo ještě lépe několik hloubkových rozhovorů budou velmi vhodným řešením. 2/ Zisk utříděné informace (informace vyššího řádu) Další velkou výhodou této výzkumné techniky je schopnost získat rychle informaci vysoké kvality. Pokud k diskusi nebo hloubkovému rozhovoru získáte opinion leadry daného oboru, a nepovedete diskusi či rozhovory úplně hloupě, dostanete se k informacím a zkušenostem, které experti daného oboru sbírali třeba celý život

20 Výhody kvalitativních metod 3/ Koncentrovaná informace (obsáhnou 1 nebo 2 výzkumníci) S tím co již bylo řečeno souvisí i další přednost. Celý kvalitativní výzkum může zvládnout jeden nebo dva lidé, kteří moderují potřebný počet diskusních skupin nebo provedou hloubkových rozhovorů. Osobní účast a následující zpracování informací jim poskytne velmi kompaktní vhled do zkoumaného tématu. (Příklad pro 1,2,3) 4 / Schopnost „otevřít“ respondenty a vtáhnout je do problému Zvláštní výhodou skupinových diskusí je schopnost navodit situaci, ve které respondenti diskutují velmi otevřeně. Tuto techniku si sociologové a výzkumníci vypůjčili od psychoterapeutů, kteří už dávno před nimi zjistili, že lidé jsou ochotni se více otevřít, stanou-li se součástí malé skupiny.

21 Výhody kvalitativních metod 5/ Možnost řešit do hloubky i složitá nebo citlivá témata Na schopnost otevřít respondenty navazuje další přednost, která je ještě výraznější u hloubkových rozhovorů, a tou je možnost řešit i náročná nebo choulostivá témata (sex, osobní hygiena, finance, nemoci, firemní informace). Jde-li opravdu do tuhého, uchýlí se výzkumník k asociativním technikám a nepřímým otázkám. (Příklad pro 5) 6/ Využívá efekt náhlé inspirace Tím že se jedná o osobní nestandardizované rozhovory nebo diskuse, uplatňuje se možnost reagovat v průběhu rozhovoru či diskuse na nečekaná sdělení a získat informace nad rámec připraveného

22 Nevýhody kvalitativních metod Pokud zmiňujeme výhody je poctivé připomenout také slabiny: 1/ Větší vliv výzkumníka na výsledky (nezbytná důvěra klienta) Více než při kvantitativních technikách musí klient počítat s tím, že výsledek kvalitativního výzkumu bude směsicí názorů respondentů a výzkumníka. Profesionalita výzkumníka a důvěra klienta v jeho schopnosti a nezaujatost jsou u kvalitativních výzkumů ještě více na mušce než u výzkumů kvantitativních. 2/ Větší riziko při rekrutaci respondentů („profesionální skupináři“) Kvalitativní techniky pracují s malým počtem respondentů, proto může mít chyba při jejich výběru na výsledek větší vliv než chyba při kvantitativním výzkumu. Není velkým tajemstvím, že výzkumné agentury a jejich asociace bojují s „profesionálními skupináři“, kteří objíždějí skupinové diskuse a pojídají agenturní chlebíčky. Simar má však účinné nástroje, jak tento problém eliminovat.

23 Hloubkové rozhovory - IDI IDI Face to face – polostrukturovaná technika psycholog / výzkumník školený tazatel Rozhovory s využitím vysoce kvalifikovaného tazatele, s cílem odhalení psychologických motivů, postojů, motivací a pocitů/důležitých odborných a kvalifikovaných informací Alternativně videozáznam + audiozáznam V domácnostech, firmách, ve studiu

24 Focus groups Jedná se o nejčastěji používanou techniku sběru dat v kvalitativním výzkumu, která našla své uplatnění zejména v neakademickém sektoru. Z technických důvodů se používá původní angl. Název, překlady do čj. se nějak neujaly, nejčastěji skupinový rozhovor. Uplatnění focus groups: Při zjišťování názorů a postojů, jaké jsou a jak se utvářejí (utváření názorů zpravidla probíhá v interakci s více jednotlivci). Pracují se skupinovou dynamikou, s procesem utváření názorů jako v reálném prostředí, kdy se lidé navzájem ovlivňují a výsledné postoje nejsou pouhou sumou individuálních postojů. Použití focus groups: 1.Focus groups mohou být použity před nasazením kvantitativních technik. Výzkumník může více proniknout do řešené problematiky 2.Focus groups mohou být použity současně s kvantitativními technikami. Využitím dvou a více rozdílných metod můžeme lépe ověřit naše závěry. 3.Focus groups mohou kvantitativní procedury následovat. Uplatní se zejména při interpretaci většího množství kvantitativních dat (můžeme se pokoušet odhalovat strategie, které vedly k názorům zjištěným dotazníky). 4.Konečně focus groups mohou být použity zcela samostatně, v souvislosti se zkoumaným problémem bez návaznosti na další techniky.

25 studio „příposlech“ Focus groups – studio a příposlech

26 Focus groups – výhody a nevýhody Výhody: 1.Předně FG jsou sociálně orientovanou výzkumnou technikou, která zohledňuje vzájemné ovlivňování, interakce. Lidé během výzkumu jednají v přirozených situacích, nikoli jako během kontrolovaného experimentu typického pro kvantitativní výzkum. 2.Na rozdíl od face-to-face rozhovorů s jednotlivci jsou FG schopny podchytit skupinové interakce. 3.FG mohou flexibilně zareagovat na neočekávané momenty a podněty, což je například v případě dotazníkového šetření vyloučeno. 4.Nízké náklady – argument, který zejména v neziskovém sektoru (ale v podstatě všude) znamená skutečně hodně. 5.Rychlé výsledky, výzkumník musí být schopen připravit zprávu v čase kratším než týden 6.Konečně FG umožňují rozšířit velikost výběru, která bývá v kvalitativních studiích vždy problematická (nízká). Vzroste počet dotázaných (účastníků rozhovorů), přičemž potřebný čas a finanční náklady se nijak dramaticky nezvýší. Nevýhody: 1.Výzkumník má nižší kontrolu nad probíhajícím rozhovorem než v případě individuálních rozhovorů. Zde se projevují značné nároky na moderátora diskuse 2.Nároky při analýze, data není lehké analyzovat, vyžaduje to určitou zkušenost. 3.Vysoké požadavky na moderátora, který diskusi řídí, musí dobře odhadovat situace, přechody mezi tématy a podobně. 4.Riziko ovlivnění výsledků specifiky u jedné skupiny. Je proto užitečné zahrnout jich do výzkumu více. 5.Organizační požadavky (je prostě potřeba, aby se dostatečný počet lidí sešel ve správou dobu a na správném místě). Zároveň je třeba takové vhodné místo zvolit, především by mělo být vhodné a motivující k zapojení do rozhovoru.

27 Focus groups – metodika K metodologii Focus groups: 1.Podstatnou otázkou je metodologie výběru účastníků. Obvykle jsou respondenti vybíráni podle předem stanovených kritérií a kvót. Problém výběru ovlivní výsledky výzkumu rozhodujícím způsobem, podobně jako u jiných výzkumných technik. 2.Zároveň je třeba připravit vhodné prostředí. V současnosti se užívají specializovaná studia, umožňující zapojení audiovizuální techniky. Počet účastníků se pohybuje zpravidla mezi 6 – 12 účastníky, v ideálním případě kolem 6 – 9. 3.Sezení by mělo být uspořádáno do kruhu, aby na sebe účastníci navzájem viděli. Zároveň to umožňuje moderátorovi lépe se orientovat v prostředí a reagovat na jednotlivé "výstupy" účastníků. Navíc toto rozložení více motivuje k zapojení všech účastníků 4.Výběr účastníků můžeme realizovat nám známými běžnými způsoby, nejčastěji z náhodné populace na základě již zmíněného kvótního výběru (tzv. screeningem).Účastníci diskusí by se neměli navzájem znát, pokud se v jedné skupině setkají zaměstnanci se svými nadřízenými, známí určitě to ovlivní průběh skupinové diskuse 5.Moderátor diskuse je klíčovou postavou výzkumu. On klade otázky, řídí průběh diskuse, usměrňuje jednotlivé účastníky nebo je naopak pobízí. Moderátor je zároveň osobou, která zajišťuje kontakt s respondenty během výzkumu, měl by účastníky přivítat, zajistit, aby se cítili příjemně etc. Zároveň jim vysvětluje předmět výzkumu, pravidla diskuse, ujistí je o anonymitě atd. 6.Moderátor může do diskuse vstupovat v různých rolích, například jako hledač moudrosti (snaží se porozumět), nováček (účastníci mu jakoby vysvětlují), konzultant (je-li expertem v dané oblasti), vyzyvatel (pokud je třeba účastníky více pobízet), rozhodčí (objevují-li se vyhraněná protikladná stanoviska), vůdce týmové diskuse, terapeut (zejména jde-li o problematiku psychologických motivací apod.

28 Focus groups – metodika (2) K metodologii Focus groups: 7.Průběh skupinové diskuse může být zaznamenáván v několika podobách (písemné materiály,dotazníky, tabulky, field notes moderátora a asistenta, audiozáznam a jeho přepis), dnes ovšem jednoznačně dominující je videozáznam. 8.Zpracování těchto materiálů je poměrně náročné. Analýza by proto měla být především systematická: měla by dodržovat pořadí, v jakém byla data získána (jak se diskuse odvíjela). Měla by postupovat podle sledu otázek k jednotlivým dílčím problémům, abychom dosáhli maximálního vhledu do těchto problémů. 9.Pokud jde o prezentaci výsledků, měla by se řídit zásadami platnými pro jakoukoli prezentaci výsledků sociologického výzkumu. Písemná závěrečná zpráva by měla být přehledně a srozumitelně členěna na logické oddíly (předmět výzkumu, volba techniky, průběh výzkumu, nejdůležitější zjištění, interpretace výsledků a doporučení). Je pochopitelné, vyplývá to z metodologie výzkumu, že prezentace výsledků, není postavena na matematice a statistice. Je dobré to zdůraznit, ačkoli to by měl zadavatel vědět už před samotným výzkumem. Specifické způsoby generalizace výsledků by měly být jasně vyloženy. 10.Výsledky Focus groups je možné prezentovat v zásadě podle tří modelů. Buď prezentujeme jednotlivé otázky a jejich diskusi (odpovědi), jde o raw data model ("neupravená data"). Pokud zprávu obohatíme o charakteristiku diskusí doplněnou ilustrujícími citacemi, jedná se o descriptive summary model (deskriptivní shrnující model). Konečně interpretative model (interpretativní model) vychází z deskriptivního, doplněného vlastní analýzou.


Stáhnout ppt "Kvalitativní výzkum Osnova: 1.Vymezení kvalitativního výzkumu 2.Kvantitativní a kvalitativní výzkum 3.Základní přístupy kvalitativního výzkumu 4.Kvalitativní."

Podobné prezentace


Reklamy Google