Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Volba technik sběru dat Volba výzkumných technik závisí rovněž na praktických zřetelích, tj. časových dispozicích a finančních možnostech. Obtíže tohoto.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Volba technik sběru dat Volba výzkumných technik závisí rovněž na praktických zřetelích, tj. časových dispozicích a finančních možnostech. Obtíže tohoto."— Transkript prezentace:

1 Volba technik sběru dat Volba výzkumných technik závisí rovněž na praktických zřetelích, tj. časových dispozicích a finančních možnostech. Obtíže tohoto druhu často vedou k volbě dotazníkového šetření. Výzkum však nelze stavět pouze na dotazování, tj. pozorování hromadných jevů (to je výhodné např. u spotřebitelských zvyklostí). Budeme-li zkoumat např. kvalifikaci lékařů, vztahy ve skupinách – šikanování nepůjde o hromadný, masový jev a bude třeba volit trochu jiné metody. Doporučuje se volba více výzkumných metod a technik výzkumu, jednak proto, že se výsledky verifikují a jednak proto, že to umožňuje možnost srovnání. Při výběru metody a poté i konkrétních technik sběru empirických dat výzkumník rozhoduje, které z alternativních metod použije. Každá metoda s sebou nese určité náklady, nezbytné výdaje času, práce a peněz. Jestliže náklady použití nějaké metody jsou příliš vysoké, je třeba zvážit, zda bychom neměli použít metodu jinou, která je méně dokonalá, ale levnější a poskytne výsledky s nepříliš odlišnou poznávací hodnotou. Příklad: nejlepší by bylo „sčítání lidu“ dělat každých 5 let, nicméně ověření klíčových ukazatelů dovoluje předpovědět s určitou mírou správnosti řadu dalších charakteristik, které není potřeba zkoumat náročným způsobem v celé populaci tak často – mikrocensus. Daň za taková rozhodnutí, kdy rezignujeme na nákladnější a zároveň dokonalejší a přesnější metody ve prospěch jednodušších a snáze použitelných, přijímali jen v nejnutnějších případech a svá rozhodnutí zdůvodnili. Jde o to, že hranice přípustných rezignací na přesnost nebo stupeň zdůvodnění jsou v nemalé míře závislé na povaze zkoumaného problému a závěrů z něj plynoucích. (např. závažnost výzkumu z něhož se bude měnit sociální dávky….)

2 Volba technik sběru dat Po operacionalizaci (výběru a stanovení proměnných, tj. modelu výzkumu) – tedy další zpřesnění výzkumné problematiky a zaměření výzkumu - nastává přesné určení toho, jaké výzkumné techniky sběru empirických dat chceme použít. (tzn. zda použijeme dotazování, rozhovor, pozorování, experiment atd.). Např. smysl otázek týkajících se podmínek bydlení nám bude zcela jasný, až si zpřesníme všechny proměnné, které nás budou zajímat Je opravdu mnoho různých technik sběru dat, namátkou standardizovaný rozhovor, skupinový rozhovor, dotazník, anketa, sekundární analýzy, sociometrické techniky apod. Naštěstí lze všechny tyto techniky uspořádat do následujících skupin: (Pozn. – různí autoři používají různá členění, která se víceméně shodují)  pozorování  rozhovor  dotazník  analýza dokumentů (Disman, s.123) 1. Metody, které získávají údaje z výpovědí dotazovaného - dotazníkové šetření (questionnaire) - standardizovaný rozhovor (schedule) - nestandardizovaný rozhovor (interview guide) 2. pozorování 3. zkoumání materiálních výtvorů (Labovitz + Hagendorn s ).

3 Volba technik sběru dat Dotazník: Poštovní anketa Osobní distribuce dotazníku Internetové dotazování Rozhovor: Osobní interview Osobní interview v domácnosti, na ulici, na veřejnosti Telefonické interview Osobní dotazování za pomocí počítače Skupinová diskuse Pozorování: Zúčastněné (výzkumník participuje na činnosti lidí, které studuje) Nezúčastněné (výzkumník je oddělen od situace, nezúčastní se jí)

4 Organizační stránka výzkumu Reálnost projektu je třeba posoudit podle množství a kvality spolupracovníků, kteří jsou k dispozici, finančních a časových podmínek. Organizační, časová a finanční stránka výzkumu je součástí projektu a schvaluje se spolu s ním. Zahrnuje finanční rozpočet (kalkulaci) výzkumu, lidské zdroje (kdo, kdy a za co kdo nese odpovědnost), časový harmonogram (timing), kdy, jaké práce musí být hotovy. A to, jak případného předvýzkumu (pilotáže), tak též sběru dat, zpracování dat, analýzy a interpretace dat. Dá se říci, že uspořádání výzkumu, nebo jinak řečeno, organizační a časová stránka výzkumu, někdy i používaný plán výzkumu vždy zahrnuje: a, personální otázky a organizaci výzkumného týmu b, harmonogram (timing) výzkumných prací) c, finanční kalkulace (rozpočet).

5 Finanční kalkulace - rozpočet Finanční kalkulace (rozpočet) zahrnuje: Vlastní náklady Externí náklady Jedná se o tyto položky: Kalkulované hodiny vlastní práce (vlastní + team) Kalkulované hodiny externích spolupracovníků (např. zpracování dat) Tazatelé (věcné náklady + odměna za práci) Školení (briefing) Pronájem prostor – (školení, konzultace apod) Poštovné, telefon, tisk, Cestovné – ubytování Jiné náklady (kupované adresy, překlad, účast jiné firmy apod.) + režijní náklady (+15% ke kalkulované ceně) ? + zisk (10 – 15%)

6 Terénní sběr dat Etapa sběru dat zaujímá v sociologickém výzkumu místo mezi fází přípravy a fází analýzy a interpretace dat. Terénní sběr dat se zpravidla uskutečňuje prostřednictvím tazatelské sítě - tazatelů Výběr a příprava tazatelů pro sociologický výzkum a jejich instruktáž – trénink. Přitom je třeba řešit tyto otázky: jaký typ tazatelů je nejvhodnější k uskutečnění terénního výzkumu, jak bude zajištěna jejich příprava, kolik je jich nutno vyškolit, kde a kdy budou využiti (místo a čas). Zároveň je třeba stanovit obsah přípravy vybraných tazatelů. Jedná se o seznámení s metodickým materiálem a praktickými návody k práci (např. k vedení rozhovoru, či k pozorování). U výzkumů v sociálních systémech (škola, podnik, apod.) se musí výzkumník rozhodnout, v jaké z rolí vstoupí do zkoumaného sociálního systému. (mnohdy to záleží na zadavateli výzkumu). Buď jako nezávislý výzkumník nebo jako závislý výzkumník, který je identifikovaný s určitým sociálním systémem. Být nezávislým výzkumníkem je lepší v případě, že zkoumáme formální systémy. Při výzkumu neformálních systémů se více vyplatí role závislého výzkumníka - insidera, který svou roli neprozradí.

7 Předvýzkum a pilotáž Úvodní projekt výzkumu je několika násobnou volbou, jde do jisté míry o vstup do neznáma. a proto se doporučuje, zejména, pokud jde o výzkum nové problematiky – úvodní projekt prověřit předvýzkumem či pilotáží. Jedná se různé formy ověření připravovaného výzkumu. Předvýzkum Účelem předvýzkumu (minimalizované formy předpokládaného výzkumu) je odzkoušení základní metodiky a nástrojů, které jsme pro výzkum zkonstruovali. Cílem je obvykle testovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek. Čteme-li otázky, které zkounstruoval někdo jiný, vidíme nesrozumitelnosti, ale ve svých otázkách je nevidíme. Nejlepší je, když konzultujeme otázky mimo skupiny svých kolegů sociologů, protože ti mají stejně deformované smýšlení, jako my. Zatímco otázka se nám zdá být velice srozumitelnou a jasnou, respondent by ji mohl pochopit jinak či vůbec. Předvýzkum na vzorku cílové populace může toto riziko minimalizovat, i když ne zcela vyloučit. Výhody předvýzkumu: 1.je to příležitost vyzkoušet v praxi výzkumný nástroj a provést potřebné změny 2.poskytuje výzkumníkovi příležitost seznámit se v úplnosti se sociálním prostředím, v němž bude provádět hlavní šetření 3.poskytuje výzkumníkovi příležitost předem vyzkoušet, jak bude vypadat analýza sebraných dat, odstranit řadu nepředvídaných problémů, proto by měl provést alespoň dílčí analýzu dat z předvýzkumu 4.výzkumník má možnost se přesvědčit, zda získaná data budou vhodná pro testování vyslovených hypotéz 5.výzkumník má poslední možnost zastavit výzkumné šetření a vynaložit finanční prostředky efektivněji.

8 Pilotáž Definice pilotní studie se liší u mnohých autorů. Účelem pilotáže je zjistit, zda je výzkum v dané populaci vůbec možný. Pilotáž je prováděna na malé skupině vybrané z populace, kterou hodláme studovat. Nebo v užším smyslu se pilotáží míní jen ověření technik pro výzkum. Cílem pilotní studie v širším smyslu je zjistit, zda informace, kterou požadujeme, v naší populaci vůbec existuje a zda je dosažitelná. Pilotáž je velice důležitá právě tam, kde nemáme hlubokou znalost o cílové populaci, zejména vzhledem ke zkoumané problematice. I když se může zdát, že u nás jsou všechny populace známé, není tomu tak. Žádná společnost není kulturně homogenní, existuje řada subkultur, které sice soudíme z vlastního pohledu, ale jsou značně odlišné (např. romská komunita, mafie). To, se je v jedné skupině považováno za všeobecně dostupnou informaci, může být v jiné skupině zcela tajné. Různé profesionální subkultury mohou mít specifický systém hodnot odlišný od hodnot existujících ve společnosti obecně. Velice obtížný je např. výzkum policistů, protože neformální normy v této skupině zabraňují předávání určitých informací nečlenům této skupiny. Cílem pilotáže v užším smyslu je ověření techniky či technik pro výzkum. Tedy, jde o nejmenší rozsah ověřovaného výzkumu, který se v důsledku týká jen následně samotných úprav na technikách sběru dat.

9 Techniky sběru dat Mezi základní techniky sběru dat patří: (pro připomenutí) techniky, které získávají údaje z odpovědí dotázaného - dotazování * dotazníkové šetření - respondent odpovídá písemně na otázky z tištěného formuláře popř. anketa - charakterizována samovýběrovým efektem, kde je na osobě, zda se zúčastní či ne, osoba není nucena odpovědět, je to aktem její dobré vůle, na anketu odpovídají lidé určitého typu, anketa je relativně levný způsob získávání informací * rozhovor - vyžadované informace jsou získávány v přímé interakci s respondentem. Může být tváří v tvář nebo telefonicky technika pozorování - zaměřené, dobře plánované vnímání vybraných jevů, to, co je vnímáno, je pečlivě a systematicky zaznamenáváno studium dokumentů - tato technika analyzuje jakékoli dokumenty, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu, záznamem mohou být psané dokumenty nebo materiální stopy lidského chování (video, kazeta apod.) * studium osobních dokumentů - např. dopisy, deníky viz “Polský sedlák“ * obsahová analýza - např. dětské učebnice, kolikrát se objevilo slovo “příroda“ apod.

10 Dotazování - dotazník Dotazování se řadí mezi tzv. reaktivní metody, protože při procesu sběru informací ví zkoumaná osoba o tom, že je předmětem výzkumu. Nereaktivní technikou je např. pozorování a studium dokumentů. Mezi metodami dotazování rozlišujeme dvě hlavní techniky, a to buď rozhovory nebo dotazníková šetření. Obě metody mají řadu příbuzných rysů, ale liší se nejen svou využitelností pro zaměření výzkumu. Dotazníkové šetření je formou dotazování, která se velice blíží standardizovanému rozhovoru s dotazníkovým archem a často se mezi těmito dvěma technikami dlouho zvažuje. Výzkumným nástrojem je zde dotazník, který je vyplňován přímo respondentem, dotazovaným. Vyplňování může nabývat také různých podob: dotazník je osobně předán respondentovi a po určitém časovém období (hodina, 20 minut) osobně tazatelem sbírán - tazatel je při vyplňování dotazníku přítomen a připraven odpovídat na případné dotazy - classroom technique - možné použít na skupinách studentů, vojáků, zaměstnanců podniku, kterým je možné vyplnění “nařídit“. Je jisté, že ho vyplnila správná osoba. dotazník je osobně předán respondentovi a po několika dnech tazatelem sbírán. Není jisté, kdo ho vyplnil. Dotazník je osobně předán respondentovi a ten je požádán, aby ho odeslal na určenou adresu (dostane ofrankovanou obálku). Není jisté, kdo ho vyplnil. Dotazník je zaslán poštou a očekává se, že ho respondent vyplněný pošle zpět. Není jisté, kdo ho vyplnil.

11 Dotazování - dotazník Příprava dotazníku: 1.sestavíme seznam toho, co chceme vědět 2.připravíme první formulaci otázek - nejčastěji se doporučuje napsat vše na kartičky, kde je na jedné straně napsán zkoumaný okruh a na druhé straně je přímo formulován dotaz 3.otázky uspořádáme do bloků podle tematických okruhů 4.upravíme hladké přechody mezi bloky 5.provedeme předvýzkum, kdy ověříme dotazník Typy otázek: otázky uzavřené - daná nabídka odpovědí a respondent si musí jednu vybrat. otázky otevřené - odpověď je na respondentovi, ten použije své vlastní formulace. otázky polouzavřené - jsou nabídnuty kategorie a je vytvořen i prostor pro vlastní odpověď (“jiné“). Vyskytuje-li se stejná “jiná“ odpověď často, můžeme dodatečně doplnit další kategorii do souboru odpovědí. otázky filtrační -jsou to otázky, které nám zjednodušují dotazník, protože je pokládáme jen některým respondentům nebo rozdělíme respondenty na skupiny a pokládáme jednotlivým skupinám rozdílné otázky. projekční otázky - jsou to otázky, při kterých se neptáme na názor přímo zkoumané osoby, ale zdánlivě na názor někoho jiného, nějaké fiktivní osoby. Názor zkoumané osoby se nám tam ale zcela určitě promítne. Používá se u otázek, kdy by přímý dotaz na názor mohl uvádět respondenta do rozpaků např. “Bijete své děti?“ “Někteří lidé používají při výchově dětí i tělesné tresty, jak se k tomu Vy osobně stavíte?“.

12 Č.OTÁZKAODPOVĚĎ Dále otázku 1 Představte si, prosím jak bude vypadat váš život během příštích deseti patnácti let. Myslíte si, že se váš život v tomto období změní… (Zakroužkujte číslo jedné varianty odpovědí) - - k lepšímu - - v něčem k lepšímu, v něčem k horšímu - - k horšímu - - nezmění se - - nevím Lidé se velmi liší tím, do jaké míry si plánují svůj život. Řekněte mi, prosím, jak důležité je plánování ve vašem životě? (Zakroužkujte číslo jedné varianty odpovědí) - velmi důležité - spíše důležité - spíše není důležité - vůbec není důležité - nevím Dotazování – dotazník – uzavřené otázky

13 Dotazování – dotazník – polootevřené otázky 2. Řekněte mi tedy, jaké výrobky si se značkou ODKOLEK spojujete? Možno více odpovědí  čistící prostředky  těstoviny  mléko a mléčné výrobky  pečivo  jiné, vypište ………………………….. ………………………………………… Prosím, podívejte se pozorně na následující seznam dobrovolných organizací. A řekněte mi, které z nich jste členem. (Zakroužkujte číslo příslušné odpovědi) anoneNeodpově děl (a) a) mládežnické organizace b) organizace zaměřené na ochranu lidských práv c) kulturní organizace d) organizace poskytující sociální služby (např. starým nebo postiženým lidem) e) ženské organizace f) myslivecká sdružení g) organizace zaměřené na ochranu přírody a životního prostředí h) tradiční spolky a sdružení (hasiči, zahrádkáři, včelaři, chovatelé …) i) sportovní a rekreační organizace j) církve a církevní organizace k) odbory l) organizace poskytující zdravotní služby m) jiné VYPIŠTE! ……………………………………

14 Dotazování – dotazník – otevřené otázky 4. Které zásilkové služby působící v ČR znáte, i když třeba jen podle jména? NAPIŠTE! 1. Uvedená ……………………………………… další uvedené …………………………………………………… ………………………………………………… …………………………………………………… Co si představujete pod slovy: „moderní společnost“? VYPIŠTE! ……………………………………… ………………………… ……………………………………… ……………………….. 14 Q4. Co je podle vašeho názoru největší hnací síla, motivace pro nákup mobilního telefonu značky Samsung u nás, tj.. na českém trhu? Napište Motivace ……………………………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………………………………………

15 Dotazování – dotazník – filtrační otázky 2.a. Jste členem nějaké “nákupní organizace” (Intersport, Garant....)?  ano  pokračujte otázkou 2b  ne  pokračujte otázkou 3a 2.b. Do které “nákupní organizace” patří Váš obchod? ______________________________________________ (doplňte, prosím)

16 Při tvorbě kódovacího klíče Některé volné otázky mohou mít velmi různorodé odpovědi a v tomto případě je možné v kódovacím klíči sdružit více odpovědí do jednoho kódu /pokud je to možné, záleží na úvaze výzkumníka/. V tomto případě je dobré již v klíči tyto možnosti uvést. Ot Spokojen se současnou bankou (nemám důvod měnit) 2. Nižší poplatky (přijatelné poplatky, lepší úroky) 3. Rychlé vyřízení (rychlejší služby, pružnost při vyřízení, operativnost) 4. Doporučení přátel (známých, dobré zkušenosti) 5. Stabilnější a důvěryhodná (jištěná, má perspektivu, stabilní, větší stabilita) 6. Lepší nabídka služeb (zajímavé produkty, kvalitní služby, elektronické bank.) 7. Jednání zaměstnanců (lepší přístup k zákazníkům, profesionalita, váží si klientů) 8. Je mi sympatická (líbí se mi) 9. Zahraniční kapitál (velká zahraniční banka, nedůvěra k českým bankám) 10. Více poboček (je nejdostupnější, blízko bydliště, blízko zaměstnání) 11. Bezpečnost vkladů (bezpečné uložení, zabezpečení dat, větší jistota) 98. Jiné vypsat s číslem dotazníku 99. Neví/ neodpověděl Existuje pravidlo, že se v kódovacím klíči používá kód 98 – pro jiné odpovědi a 99 – neví, neodpověděl. Kódovací klíč by měl být: _ přehledný / pro rychlou orientaci _ výstižný / pro snadnější zařazování _ vždy musí mít možnost úniku / kód pro jinou odpověď

17 Dotazování – dotazník - otázky otázky uzavřené - daná nabídka odpovědí a respondent si musí jednu vybrat. - Kategorie musí být úplné, nesmí se vylučovat ani překrývat (viz znaky). Pro zpracování je to nejjednodušší forma pokládání otázek. - Kategorie nesmí být stanoveny příliš široce – obecně, protože už není možné zpětně získat podrobnější odpovědi - opačně to jde. - Kategorie odpovědí musí být také rovnoměrně rozložené, nesmí být např. širší nabídka odpovědí kladně nebo záporně laděných, protože to by nám dalo zcela jistě zkreslené výsledky. Např. spokojenost - velmi spokojen, dosti spokojen, někdy spokojen a někdy nespokojen, nespokojen. Uzavřené otázky zjednodušují a urychlují vyplnění dotazníku, poněvadž předtištěné odpovědi mohou být jen zaškrtnuty. otázky otevřené - odpověď je na respondentovi, ten použije své vlastní formulace. - Je to velice náročné na zpracování. Všechny odpovědi se musí vypsat (při 1000 dotaznících a více je to hotové peklo), sloučit do kategorií a vytvořit kódový klíč. Potom se všechny odpovědi kódují. - Počet těchto otázek se ve výzkumu musí omezovat, protože respondenti jsou spíše líní vymýšlet své odpovědi a zvyšuje se riziko nevyplněných otázek. - Používá se hlavně chceme-li spontánní odpověď a předpokládáme-li, že předmět otázky respondenta zajímá, dotýká se ho nebo když sami nejsme schopni utvořit kategorie odpovědí, protože toto o předmětu moc nevíme a bojíme se zjednodušení. - Nevýhodu komplikovaného zpracování otevřených otázek může eliminovat otázka, která se respondentovi předloží jako otevřená, ale tazatel má již zpracovány kategorie odpovědí a sám provede kódování přímo na místě. Tato technika umožňuje získat spontánní odpověď a zároveň odbourá jinak zdlouhavé zpracování otevřené otázky.

18 Dotazování – dotazník – otázky Otázky jednoduché a složité Jednoduchá otázka se taková, která se ptá na jeden problém Složitá otázka je taková, která v níž po otázce následuje řada podotázek – baterie Řekněte mi, prosím, do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s výroky na kartě, které se týkají médií. TAZ.: PŘEDLOŽTE KARTU SE STUPNICÍ A PŘEDČÍTEJTE VÝROKY!

19 Dotazování – dotazník –výhody vs. nevýhody Výhody dotazníkového šetření: obsáhne velký počet lidí, a to na velkém územním prostoru získává se velké množství údajů, které jsou logicky uspořádané vyžaduje poměrně málo času na provedení, málo spolupracovníků a menší finanční náklady respondent má více času na odpověď (než třeba u rozhovoru) dotazníky se poměrně snadno zpracovávají Nevýhody: dotazníková metoda je nepružná vzhledem k různým situacím, které mohou nastat – např. formulace otázek extenzivní charakter – nelze jít příliš do hloubky obtížné je ověření platnosti údajů (něco se dá odstranit na základě logické úvahy, jiné údaje se musí ověřovat jinými technikami

20 Dotazník – formulace otázek a skladba Na co musíme dbát při formulaci otázek je otázka nezbytná? není otázek příliš mnoho, nenutí to respondenty ke stereotypnímu odpovídání - např. kreslení obrazců měří opravdu to, co chceme měřit? bude srozumitelná každé osobě ve zkoumaném vzorku? I lidem se základním vzděláním? - v tom pomůže pilotáž dotazníku je respondent s to poskytnou žádanou informaci? - pomůže předvýzkum je použití otevřené otázky opravdu nezbytné? mají uzavřené otázky vyčerpávající nabídku odpovědí nebo nepřekrývají se? (chybí-li např. “nevím“ - může to být účelem výzkumu, aby respondent musel nějak odpovědět, ale pak se musí kódovat i to, neodpověděl-li přesto) není otázka pro respondenta nepříjemná, znepokojující, neuvádí ho do rozpaků? Pravidla uspořádání dotazníku 1/ Zpravidla se říká, že nejprve se zařazují širší snadné otázky neosobní povahy, úvod dotazníku by měl respondenta zaujmout, přimět ho ke spolupráci. 2/ Ve střední části se zařazují méně zajímavé otázky. 3/ Další část dotazníku může obsahovat citlivé nebo osobní dotazy a otevřené otázky. 4/ Na závěr se řadí otázky typu - “zeptej se a uteč“, protože tím snižujeme riziko vyššího počtu nedokončených rozhovorů nebo nevyplněných dotazníků. Identifikační údaje se řadí též až na konec.

21 Dotazník - formulace otázek Formulace otázek je věc zkušenosti, jazykového cviku, znalosti problému a cílové populace: Jedna otázka se má ptát na jednu věc Otázka by svou formulací měla odpovídat cílové skupině, měly by se používat srozumitelné pojmy, nenastavuje se průměr, ale podprůměr cílové skupiny Otázka by neměla být sugestivní, tj. že by svou formulací neměla navádět k určité odpovědi, ale dávat stejnou možnost různým variantám odpovědí. Formulace otázky by neměla být příliš osobní, spíše neutrální

22 Dotazník – chyby formulace otázek Formulace otázek Existuje velké množství špatně formulovaných otázek, které v konečném důsledku ztěžují sociologovi práci. Mezi nejčastější typy nevhodných otázek patří:  dvojitá otázka “Jste šťasten ve svém manželství a práci?“  chybná nabídka odpovědí “Vaše vlasy jsou černé nebo hnědé?“  zjišťujeme všechno najednou “Vyjmenujete, prosím, kde jste pracoval za posledních pět le, jaké profese jste zastával, jaký byl Váš plat a proč jste odešel?“  mlhavá otázka “Chodíte často tančit?“  všeobjímající otázka “Co si myslíte o Středním Východě?“  otázka v žargónu “Má Váš manžel sebe-aktualizovanou autonomní osobnost?“  hypotetická otázka “Jaký druh vzdělání byste chtěla, aby mělo Vaše dítě?“  zavádějící otázka “Proč jste šťastný jako voják základní služby?“  otázka o názoru někoho jiného “Potěšila by Vaše rodiče výstavba nové školy?“  otázka o předpokládaných skutečnostech, které nejsou univerzální “Kterému investičnímu fondu jste svěřil své kupóny?“  sugestivní otázka “Máte rád sýry, že ano?“


Stáhnout ppt "Volba technik sběru dat Volba výzkumných technik závisí rovněž na praktických zřetelích, tj. časových dispozicích a finančních možnostech. Obtíže tohoto."

Podobné prezentace


Reklamy Google