Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1 Hodnoty a ideologie jako faktory ovlivňující a utvářející sociální politiku Úvod do sociální politiky ZS 2008/2009.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1 Hodnoty a ideologie jako faktory ovlivňující a utvářející sociální politiku Úvod do sociální politiky ZS 2008/2009."— Transkript prezentace:

1 1 Hodnoty a ideologie jako faktory ovlivňující a utvářející sociální politiku Úvod do sociální politiky ZS 2008/2009

2 2 Odůvodnění tématu Předpoklady: Sociální politika existuje ve společenské realitě a snaží se na ni reagovat, přetvářet ji. Sociální politika existuje ve společenské realitě a snaží se na ni reagovat, přetvářet ji. Je v centru pozornost společnosti a proto se stává součástí politiky jednotlivých stran, postoj k ní je deklarován ve stranických programech. Je v centru pozornost společnosti a proto se stává součástí politiky jednotlivých stran, postoj k ní je deklarován ve stranických programech. Do té míry je sociální politika odrazem hodnot, které jsou preferovány Do té míry je sociální politika odrazem hodnot, které jsou preferovány a ideologií, které ve společnosti převládají.

3 3 Hodnoty, jak vznikají, jak se mění Definice Hodnota je „obecný pojem pro všechno, čeho si ceníme nebo vážíme jako takového, ne jako prostředku k něčemu jinému. To, co je vzácné, čemu se člověk věnuje, za čím je ochoten jít, něco obětovat“ (Všeobecná encyklopedie II. Díl 1998 s. 157)..

4 4 Hodnoty, jak vznikají, jak se mění Ekonomická teorie Hodnota je objektivní vlastnost výrobků, kde určující jsou výrobní náklady. Peněžním vyjádřením této hodnoty se (zjednodušeně řečeno) stává cena výrobku na trhu. Psychologie Hodnota motivuje

5 5 Hodnoty, jak vznikají, jak se mění Všechny debaty, týkající se jakéhokoliv aspektu sociální (re)distribuce či sociální spravedlnosti a solidarity ve společnosti jsou zatíženy morálně hodnotovou orientací aktérů. Všechny debaty, týkající se jakéhokoliv aspektu sociální (re)distribuce či sociální spravedlnosti a solidarity ve společnosti jsou zatíženy morálně hodnotovou orientací aktérů.

6 6 Hodnoty a ideologie Při debatě o podstatě takových hodnot, jako je spravedlnost či solidarita se ocitáme na poli ideologickém, případně politickém Při debatě o podstatě takových hodnot, jako je spravedlnost či solidarita se ocitáme na poli ideologickém, případně politickém

7 7 Ideologie Spojení poznatků a hodnotových orientací vytváří ideály. Spojení poznatků a hodnotových orientací vytváří ideály. Ty se spojují v ideové útvary, kterými se řídí jednání individuí. Ty se spojují v ideové útvary, kterými se řídí jednání individuí. Pro jednání se stanovují cíle a normy. Vzniká ideologie. Pro jednání se stanovují cíle a normy. Vzniká ideologie.

8 8 Definice ideologie Jakákoliv přijatelná koherentní soustava mravních, ekonomických, sociálních a kulturních ideí mající pevný vztah k politice a politické moci“. Jakákoliv přijatelná koherentní soustava mravních, ekonomických, sociálních a kulturních ideí mající pevný vztah k politice a politické moci“.(Nisbet)

9 9 Základní charakteristiky ideologie. vyjadřuje názor na svět vyjadřuje názor na svět nabízí kritiku stávajícího sociálně- ekonomického systému, nabízí kritiku stávajícího sociálně- ekonomického systému, nabízí vizi do budoucna nabízí vizi do budoucna Nabízí návod, jakým způsobem, jakými metodami lze dosáhnout ideální společnosti. Nabízí návod, jakým způsobem, jakými metodami lze dosáhnout ideální společnosti.

10 10 Ideologie a sociální politika Sociální politiku zajímá na ideologii postoj k následujícím skutečnostem: Sociální politiku zajímá na ideologii postoj k následujícím skutečnostem: úloha státu ve společnosti, úloha státu ve společnosti, role jednotlivce, role jednotlivce, vztah mezi jednotlivcem a státem, vztah mezi jednotlivcem a státem, vztah k hodnotám jako: - svoboda, rovnost, resp. nerovnost, sociální spravedlnost. vztah k hodnotám jako: - svoboda, rovnost, resp. nerovnost, sociální spravedlnost.

11 11 Klasifikace základních ideologických přístupů k SP antikolektivismus - zdrženlivý kolektivismus - fabian (reformní) socialismus – marxismus (konzervatismus - libertarianismus - liberalismus - fabiánský socialismus - marxismus) tržní liberalismus - politický liberalismus - sociální demokracie - neomarxismus Nová pravice - střední cesta - demokratický socialismus - marxismus - feminismus - hnutí zelených (greenism) George, Wilding 1994

12 12 Liberální (individualistické) teorie 1. KONZERVATISMUS Existují názory, že konzervatismus není ideologií (jako liberalismus a socialismus), ale jakýmsi postojem. Existují názory, že konzervatismus není ideologií (jako liberalismus a socialismus), ale jakýmsi postojem. Základními hodnotami jsou svoboda a nerovnost (rovnost a svoboda jsou vzájemně neslučitelné). Korporativismus – role zprostředkujících struktur

13 13 Liberální (individualistické) teorie 2. KLASICKÝ LIBERALISMUS Doktrína o státě v legitimním rozsahu Nejvyšší politickou hodnotou je svoboda jednotlivce Adam Smith ( ) Bohatství národů –základ politické ekonomie (1776) „laissez faire, laissez passer“ Liberalismus a spravedlnost

14 14 Liberální (individualistické) teorie 3. LIBERTARIANISMUS, který se někdy označuje i jako starý liberalismus a) teorie přirozených práv Robert Nozick ( ) americký filosof, profesor na Harvardu. se zájmem o politickou filosofii, teorii rozhodování, a filosofii vědy (epistemologii).Jeho práce „Anarchie, stát a utopie“ (1974) je odpovědí na Rawlsovu Teorii spravedlnosti (1971)

15 15 Liberální (individualistické) teorie b) empirický libertarianismus b) empirický libertarianismus Představitelé (von Hayek, Friedman) jsou proti zásahům státu ne z morálních, ale ekonomických důvodů Libertariánské pojetí spravedlnosti

16 16 Liberální (individualistické) teorie 4. NEOLIBERALISMUS, RESP. NOVÝ LIBERALISMUS Kořeny neoliberalismu najdeme v utilitarismu. Definice utilitarismu: Utilitarismus je názor, že určité jednání je správné, jestliže jsou jeho důsledky (konsekvence) přinejmenším tak dobré jako důsledky možného alternativního jednání. Jeremy Bentham 1748 – 1832

17 17 Liberální (individualistické) teorie John Rawls ( 1921 – 2002 ) Spravedlnost je hlavním cílem fungování státu Spravedlnost jako a) svoboda jednotlivcù a rovnost příležitostí, b) přerozdělování statkù.

18 18 Socialistické (kolektivistické) teorie Základní teze: Základní teze: Dominance soukromého vlastnictví je neslučitelná se spravedlivým uspořádáním společnosti. Společenská soudržnost, resp. solidarita – dùraz se klade spíše na spolupráci než na soutěživost, dále na povinnost než na práva, na dobro a prospěch celé společnosti spíše než na přání jednotlivcù, na altruismus spíše než na pomoc sám sobě.

19 19 Socialistické (kolektivistické) teorie a) Fabiánci, resp. umírnění (zdrženliví) kolektivisté a) Fabiánci, resp. umírnění (zdrženliví) kolektivisté Evoluční změny společenského řádu Odmítali třídní boj a třídní podstatu státu. Preferovali samosprávné vlastnictví před státním. Potřeba oslovit vzdělané, střední třídu

20 20 Socialistické (kolektivistické) teorie b) Marxisté - preferují ekonomickou sféru - ústředním tématem je vykořisťování dělnické třídy kapitalisty - konflikt mezi těmito dvěma třídami nelze vyřešit, - kapitalismus není možné zreformovat, je nutné ho zrušit, a tak odstranit konflikt mezi třídami - úlohou vlády je podporovat tu třídu, která vlastní výrobní prostředky a dělat vše, co je v jejím zájmu..

21 21 Socialistické (kolektivistické) teorie Rovnost je považována za nejdùležitìjší cíl, vymezit bychom si ji mohli jako rovnost příležitostí a do jisté míry také rovnost ve výsledcích. Chápání svobody je velmi široké, protože nejde jenom o svobodu v oblasti právních a politických vztahù ale také v oblasti ekonomické. Kritika volného trhu

22 22 Socialistické (kolektivistické) teorie Marxismus – leninismus – Mao Ce tung. Marxismus – leninismus – Mao Ce tung. Dialektický materialismus Dialektický materialismus Vědecký komunismus – teorie politického jednání Vědecký komunismus – teorie politického jednání Kritická politická ekonomie Kritická politická ekonomie Západní marxismus (Adorno, Sartre) Západní marxismus (Adorno, Sartre)

23 23 Shrnutí Levicové ideologie - ideologie potlačovaných Je obrácena do budoucnosti, chce změnit společnost, staví na empirismu a materialismu. Je obrácena do budoucnosti, chce změnit společnost, staví na empirismu a materialismu. Zdůrazňuje vliv prostředí na utváření člověka – role výchovy. Spíše než dannost povahy lidí. Zdůrazňuje vliv prostředí na utváření člověka – role výchovy. Spíše než dannost povahy lidí. Vytyčuje své ideály a posouvá tak děni kupředu. Vytyčuje své ideály a posouvá tak děni kupředu. Výsada mládí

24 24 Shrnutí Pravice – snaha uchovat společenský řád, konzervování tradic, náchylnost k idealismu. Princip nezměnitelnosti člověka. Lpění na institucích Pravice – snaha uchovat společenský řád, konzervování tradic, náchylnost k idealismu. Princip nezměnitelnosti člověka. Lpění na institucích Svobodu – prosazují oba póly, ale: Svobodu – prosazují oba póly, ale: Levice – svoboda skupin Levice – svoboda skupin Pravice – svoboda individuí Pravice – svoboda individuí

25 25 Shrnutí J.J. Rousseau – o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi: J.J. Rousseau – o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi: Nerovnost je daná přírodou – dale posílená dělbou práce. Dělba práce vytváří majetkovou nerovnost – z ní plyne politická nerovnost. Ta se vyvine až ke koncentraci moci v rukou jedince – despocie. Výsledkem je rovnost v bezpráví.

26 26 Literatura R. Nisbet: Konzervatismus – sen a realita M. Friedman: Kapitalismus a svoboda F.von Hayek: Principy liberálního společenského řádu M. Spiecker: Katolická sociální nauka Dostupné na: samba – spseminare-hodnoty


Stáhnout ppt "1 Hodnoty a ideologie jako faktory ovlivňující a utvářející sociální politiku Úvod do sociální politiky ZS 2008/2009."

Podobné prezentace


Reklamy Google