Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA"— Transkript prezentace:

1 05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA
Sociální politika 05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA

2 TÉMA PŘEDNÁŠKY ZDRAVOTNÍ POLITIKA RODINNÁ POLITIKA BYTOVÁ POLTIKA VZDĚLÁVACÍ POLTIKA

3 ZDRAVOTNÍ POLITIKA

4 Zdraví je nutno chápat jako národní bohatství, z toho vyplývá i úloha státu jako subjektu zdravotní politiky, která spočívá ve vytváření takového prostředí, ve kterém se kriteriální funkce zdraví prosazuje do každé lidské činnosti.

5 Odhaduje se, že zdravotnictví může ovlivnit zdravotní stav obyvatelstva pouze z 15-20 %.
Rozhodující podíl připadá na působení tzv. nezdravotnických faktorů: Životní prostředí Způsob života a pracovní prostředí Genetické předpoklady

6 ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví je stav úplného tělesného, duševního a sociálního blaha jedince zdravotní stav lidí determinuje mnoho faktorů: genetické předpoklady demografická situace a vývoj životní prostředí způsob života a životní styl úroveň zdravotní péče

7 STÁT JAKO SUBJEKT ZP Hlavními úkoly státu jako subjektu zdravotní politiky je: tvorba zdravotní politiky –tvorba strategií, národních programů, legislativní proces, správa státního rozpočtu ve vztahu ke zdravotnictví garance zdravotní péče –konkrétně se jedná o převzetí odpovědnosti za dostupnost zdravotní péče pro všechny občany (z hlediska dostupnosti finanční, časové a místní) garance kvality zdravotní péče –zabezpečuje vzdělávání zdravotnických pracovníků, kontrolu léčiv a stanovuje pravidla pro jejich skladování a distribuci

8 OSTATNÍ SUBJEKTY ZP zdravotnické nestátní subjekty – zdravotní pojišťovny, komory, asociace, zdravotnická zařízení, nadace obce, podnikatelé, zaměstnavatelé, občanské iniciativy, občané, rodiny…

9 ZDRAVOTNÍ POLITIKA ZDRAVOTNÍ POLITIKA je cílevědomá činnost státu a ostatních sociálních subjektů zaměřená na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva, kvalitu zdravotních služeb a jejich dlouhodobou udržitelnost.

10 ZDRAVOTNÍ POLITIKA ČR Řídícím orgánem je Ministerstvo zdravotnictví.
Základní charakteristiky současného zdravotnictví: stát garantuje zdravotní péči všem občanům zdravotní péče je poskytována v konkurenčním prostředí občané mají právo na svobodnou volbu lékaře a zdravotnického zařízení pluralitní systém financování –prostřednictvím povinného zdravotního pojištění, státem, obcemi, obyvateli podíl dalších institucí a organizací na zdravotní politice –zdravotní pojišťovny, Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora

11 Všeobecné zdravotní pojištění:
povinné zákonné pojištění je vybudováno na principu sociální solidarity povinnost platit pojistné má každá fyzická osoba s trvalým pobytem na území ČR zdravotní pojištění vzniká dnem narození a zaniká dnem úmrtí zdravotní pojištění provádějí zdravotní pojišťovny –dominantní postavení mezi nimi má Všeobecná zdravotní pojišťovna občan má právo na svobodnou volbu zdravotní pojišťovny pojistné se odvádí na účet příslušné zdravotní pojišťovny, u níž je občan pojištěn

12 Státní pojištěnci: nezaopatřené děti
poživatelé starobního důchodu, osoby invalidní pro invaliditu 3. stupně příjemce peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku uchazeči o zaměstnání osoby závislé na péči jiné fyzické osoby ve stupni II, III nebo IV a osoby o ně pečující osoby pečující o osobu mladší 10 let věku, která je závislá na péči jiné fyzické osoby ve stupni I osoby ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody mladiství v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy

13 Zdravotní péči poskytují zdravotnická zařízení státu, obcí, fyzických osob a právnických osob
V ČR rozeznáváme tato zdravotnická zařízení: zařízení ambulantní péče a nemocnice zařízení závodní preventivní péče odborné léčebné ústavy lékárny zvláštní dětská zařízení

14 Hrazení zdravotní péče:
bez přímé úhrady – na základě všeobecného zdravotního pojištění (rozsah péče je stanovený předpisy), kdy náklady zdravotní péče poskytnuté pojištěncům zdravotnickými zařízeními hradí příslušná zdravotní pojišťovna na základě smluv uzavřených s těmito zařízeními za plnou nebo částečnou finanční úhradu: zdravotní péče přesahující rámec stanovený předpisy

15 Zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění
Na území ČR jsou poskytovány zdravotní služby převážně na základě povinného veřejného zdravotního pojištění. V případě zaměstnaneckého poměru odvádí zaměstnavatel na zdravotní pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, z toho 1/3 hradí zaměstnanec a 2/3 zaměstnavatel. V některých případech je plátcem pojistného tohoto pojištění stát (například za nezaopatřené děti, důchodce aj.).

16 CIZINCI - Zdravotní péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění
Cizinec je účasten veřejného zdravotního pojištění, pokud má trvalý pobyt v ČR a nemá-li trvalý pobyt, pak je-li zaměstnancem zaměstnavatele se sídlem nebo trvalým pobytem v ČR. Získá tím stejné nároky na poskytování zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění (dále „hrazené zdravotní služby“) jako ostatní pojištěnci.

17 Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče:
léčebná péče ambulantní a ústavní pohotovostní a záchranná služba preventivní péče dispenzární péče (pravidelný lékařský dohled nad pacientem trpícím určitou chorobou - diabetem, TBC, nádorem aj.) odběr tkání, buněk a orgánů k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi

18 Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče:
léčivé přípravky, zdravotnická technika lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách závodní preventivní péče doprava nemocného posudková činnost

19 Ze všeobecného zdravotního pojištění je hrazená zdravotní péče:
prohlídka zemřelého a pitva zdravotní péče související s těhotenstvím a porodem

20 Zdravotní politika zahrnuje 2 druhy aktivit:
1) aktivity zaměřené k léčení, tj. odstranění změn na zdravotním stavu člověka, obnově nebo navrácení zdraví, tato zdravotní politika je zdravotní politikou ex post, její realizace je nákladná a má své mantinely. 2) aktivity ve směru a podpory zdraví, ve směru zamezení vzniku nemoci.

21 Vzhledem k omezeným možnostem zdravotní péče ve vývoji zdravotního stavu obyvatelstva je nutné hledat rezervy v prevenci a odstraňování negativního působení v oblasti nezdravotnických faktorů, neboť rozhodující podíl na vývoji zdravotního stavu obyvatel představují skupiny onemocnění ovlivněné nezdravotnickými faktory, které jsou prokazatelně preventabilní.

22 Zdravotní pojišťovna Zdravotní pojišťovna je specializovaná zdravotní a finanční instituce, jejímž hlavním úkolem je provádět všeobecné zdravotní pojištění

23 Zdravotní pojišťovny v ČR

24 Literatura Gladkij, I., Strnad, L. Zdravotní politika, zdraví, zdravotnictví. Olomouc: VUP, 2002. Gladkij, I. a kolektiv. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, 2003.

25 Rodinná politika

26 RODINA Rodina, která je primární jednotkou společnosti a zřejmě nejstarší sociální institucí lidstva, plní významné společenské funkce: biologickou, sociální, ekonomickou, výchovnou. Sociální a výchovná funkce je jinými instituty zastupitelná jen částečně.

27 RODINA Proto požívá rodina ve většině států zvláštní podpory prostřednictvím rodinné politiky, která je nedílnou součástí sociální politiky ( opatření právní, ekonomické, sociální, vzdělávací politiky a politiky zaměstnanosti)

28 RODINNÁ POLITIKA Za rodinu je pokládán soubor společně hospodařících a společně bydlících manželů/partnerů s dítětem nebo dětmi, nebo jednoho rodičů s dítětem/dětmi.

29 RODINNÁ POLITIKA Rodina je skupina osob, která je navzájem spjata pokrevními svazky, manželstvím nebo i adopcí. Základ rodiny tvoří rodiče, kteří vychovávají své potomky. Existuje několik kategorií rodiny. Mezi základní dělení patří rodina úplná a rodina neúplná. Úplná rodina oba dva rodiče a děti Neúplná rodina pouze jeden rodič a děti.

30 RODINNÁ POLITIKA biologicko – reprodukční ochranná
Rodina je nejstarší a základní jednotka společnosti, nejpřirozenější místo života lidí. FUNKCE RODINY: biologicko – reprodukční ochranná socilizačně - výchovná sociálně - ekonomická rekreační, relaxační, „zábavná“ emocionální

31 dělení rodin nukleární rodina (manželé + děti)
rozšířená rodina (v domácnosti jsou ještě blízcí příbuzní) orientační rodina (ta, do které jsme se narodili) referenční rodina (ta, kterou sami zakládáme)

32 Dělení rodiny podle plnění funkcí: 4 pásma funkčnosti rodiny:
1) funkční rodina → „normální“ rodina, je zajištěn správný vývoj dítěte 2) problémová rodina → poruchy některých funkcí, výchova dítěte ale není narušena, stav se může zvrátit ve funkční rodinu, rodina je schopna problémy řešit vlastními silami 3) disfunkční rodina → porucha všech funkcí, ohrožuje vývoj dítěte, rodina pod stálým dohledem sociálních pracovníků 4) afunkční rodina → závažné poruchy, rodina přestává plnit funkce, pro dítě je lepší (dětský domov, ústav,…)

33 Náhradní rodinná výchova:
Výchova dětí a péče o jejich příznivý vývoj je především právem a povinností rodičů. Ale ne všichni rodiče se o své děti starají. Důvody mohou být různé: rodiče se o děti nechtějí starat rodiče se o děti nemohou starat rodiče se o děti neumí starat

34 K institutům náhradní výchovy patří:
ústavní výchova: Kojenecké ústavy a dětské domovy do 3 let Dětské domovy Diagnostický ústav Dětský domov se školou Výchovný ústav Domov pro osoby se zdravotním postižením

35 K institutům náhradní výchovy patří:
náhradní rodinná výchova: osvojení pěstounská péče pěstounská péče na přechodnou dobu Poručenství svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče

36 PĚSTOUNSKÁ PÉČE NA PŘECHODNOU DOBU
Jde o státem podporovanou rodinnou formu péče, která by měla být nezletilým dětem poskytována po nezbytně nutnou, poměrně krátkou dobu v domácnostech pěstounů. Děti, které náhle nemohou zůstat ve své rodině, ale jejich situace neodpovídá osvojení nebo dlouhodobé pěstounské péči, mohou být tedy umístěny do přechodných pěstounských rodin. V péči pěstounů na přechodnou dobu jsou také děti, pro které se v tu chvíli hledá dlouhodobé řešení (návrat do vlastní rodiny, adopce, dlouhodobá pěstounská péče apod.)

37 PORUČNICTVÍ Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven, nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, ustanoví soud dítěti poručníka, který bude nezletilého zastupovat a spravovat jeho majetek místo jeho rodičů. Pokud o dítě zároveň osobně pečuje a vychovává jej, má nárok na pobírání stejných dávek jako pěstoun.

38 RODINNÁ POLITIKA RODINNÁ POLITIKA je souhrn aktivit a opatření za účelem podpory rodiny. Musí respektovat autonomii a schopnost rodin samostatně se rozhodovat, protože jako odvětví sociální politiky je soustředěna na podporu rodin ve výkonu jejich přirozených funkcí, nikoli na přebírání těchto rolí a zasahování do vnitřního života rodin.

39 CÍLE RODINNÉ POLITIKY V zásadě je hlavním cílem rodinné politiky zmírňování narůstajících nákladů rodin při opatrování mladé generace realizací především principu sociální solidarity, principu sociální spravedlnosti a principu sociální garance. Nástroje pak jsou především přímé peněžité transakce, daňové výhody a poskytování veřejných statků.

40 3 systémy rodinných politik:
1) Klasický liberální systém 2) Sociálně demokratický tržní systém 3) Univerzalistický systém

41 3 systémy rodinných politik:
1) Klasický liberální systém – předpokládá především zodpovědnost občana za jeho rozhodnutí a garantuje tak státní podporu pouze rodinám s nejnižšími příjmy, které se nacházejí v pásmu chudoby. Stát je doplněn aktivitami nestátních subjektů významně.

42 3 systémy rodinných politik:
2) Sociálně demokratický tržní systém - sociální potřeby rodiny by měly být uspokojeny na základě pracovních výkonů a zásluh a státní podpora rodin je poskytovaná na základě testování příjmů rodin a na společensky uznané minimální úrovni jednotlivých potřeb rodin, která nemusí být vždy totožná s hranicí sociálního minima, ale může jej diferencovaně překračovat. Je zde prostor pro působení nestátních subjektů.

43 3 systémy rodinných politik:
3) Univerzalistický systém – zahrnuje státní podporu převážně většiny, nebo i všech rodin, nezávisle na tom, zda-li jsou sociálně potřebné. Je založen na značném rozsahu redistribuce s dominantní úlohou státu a potlačením nestátních subjektů v podpoře rodin.

44 Demografický vývoj ČR nejvýraznějším a nejvíce diskutovaným je pokles porodnosti: snižování počtu živě narozených dětí významné snižování porodnosti ve věku 20 až 24 let růst počtu dětí narozených mimo manželství počet narozených dětí je jedním z determinantů věkové struktury, a ovlivňuje tak proces stárnutí, který se dotýká všech stránek společenského života (počínaje ekonomickou a konče např. vzděláním

45 Demografický vývoj ČR pokles porodnosti:
snižování průměrného počtu živě narozených dětí připadajících na jednu ženu hluboko pod hranici prosté reprodukce pozitivně je hodnoceno snižování intenzity úmrtnosti: způsobené především poklesem úmrtnosti ve středním a vyšším věku, ale i snížením kojenecké úmrtnosti pokles porodnosti a snižování úmrtnosti má za následek zrychlující se proces stárnutí populace od roku 1994 i pokles početního stavu obyvatelstva

46 Demografický vývoj ČR z hlediska rodinného chování došlo i ke změnám procesu sňatečnosti: uzavření prvního sňatku je odkládáno do vyššího věku uzavření sňatku je častěji, alespoň dočasně, nahrazeno nesezdaným soužitím snížení intenzity opakované sňatečnosti nárůst svobodných ve věku mladším 30 let za příčiny poklesu sňatečnosti je možné považovat: rozšíření možností seberealizace mladých lidí (např. delší doba studia, profesní zkušenosti, studium jazyků, zahraniční stáže, cestování) obtížná ekonomická situace –především z hlediska možnosti získání samostatného bydlení

47 Demografický vývoj ČR nárůst rozvodovosti:
V posledních letech je rozvedeno každé 2. manželství (rok 2013 – 1,8) zvyšuje se podíl rozvádějících se bezdětných manželství

48 Subjekty rodinné politiky:
Stát Kraje Obce Nestátní neziskové organizace Zaměstnavatelé Rodiny Média Školská zařízení a vzdělávací instituce

49 Nástroje rodinné politiky:
Finanční dávky Daňová podpora Slevy a zvýhodněné vstupy v sektoru služeb Sociální služby Poradenství: Poradny pro rodinu a mezilidské vztahy, PPP, SPC, SVP

50 Specifická podpora je zaměřována na rodiny se speciálními potřebami:
rodina se zdravotně postiženými dětmi početná rodina romská rodina náhradní rodina rodina přistěhovalců sociálně slabá rodina rodina svobodné matky, neúplné rodiny

51 Literatura POLÁKOVÁ, O. a kol. Podmínky a efekty reprodukce populace a vývoje rodiny, rodinná a populační politika státu. Praha: VŠE, 2003. MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost, Praha: SLON, 2008 KŘÍŽKOVÁ, A a kol.: Práce a péče, Praha: SLON, 2008

52 Bytová politika

53 Bytová politika Základními znaky obydlí jsou jeho oddělenost, nezávislost, nedostupnost. Změny funkce obydlí – tradiční funkce je ochrana před nepříznivými vlivy přírody, nyní je to ochrana před nepříznivými vlivy civilizace, zejména hlukem, znečištěným prostředím. Dále je to ochrana před nežádoucími kontakty s jinými lidmi.

54 Bytová politika Zajištění přiměřeného bydlení představuje pro většinu domácností nejvýznamnější životní investici. Bytová politika, patří k nejnáročnějším úsekům sociální politiky, a to především z důvodů finančních.

55 Bytová politika Na rozdíl od jiných oblastí sociální politiky se bytová politika vyznačuje tím, že vzhledem k její setrvačnosti ji nelze rychle měnit, a pokud přece k náhlé změně dojde, neobejde se to bez negativních dopadů na životní podmínky lidí.

56 Bytová politika Cíle:  Je nutné, aby stát pomohl s bydlením nízko příjmovým skupinám obyvatel. K tomu má možnost vycházet při volbě nástrojů bytové politiky ze dvou strategií:

57 nástroje bytové politiky - strategie
1. nabídková strategie – základní myšlenkou je, že podporuje investory  Hlavními nástroji nabídkové strategie jsou: programy podporující výstavbu státních bytů určených nízko a středně příjmovým skupinám. Používání těchto nástrojů je kritizováno pro malou efektivnost, je velmi těžké zaručit, že byty budou využívány jen rodinami s nízkými příjmy. Z tohoto důvodu většina států směřuje k posilování přímé podpory občanů, tedy k poptávkové strategii.

58 nástroje bytové politiky - strategie
2. poptávková strategie – podporuje spotřebitele (občany)   Hlavními nástroji poptávkové strategie jsou: individuální dotace poskytované domácnostem po zjištění jejich sociální potřebnosti (u nás příspěvek na bydlení – dávka SSP). Tato forma je administrativně náročná (složité vyplňování formuláře, složité vyřizování, zjišťování nároku), ale na druhé straně je tato forma schopna se zaměřit jen na potřebné domácnosti. Daňové úlevy Stavební spoření se státním příspěvkem. Dlouhodobé hypoteční úvěry a investiční úvěr.

59 Bytová situace v ČR V ČR je dnes více než 4,5 mil. bytových jednotek
Z toho je cca 4,25 mil. trvale obydlených (odhad)

60 Porovnání ČR s EU Průměrná velikost bytu je 76,3 m2 13. místo v EU
Průměrný počet obyvatel na jeden trvale obydlený byt je cca 2,6 11. místo v EU Průměrné stáří bytů v ČR 42,5 roku ( zhruba v průměru EU), ale z pohledu zanedbanosti bytového fondu – je ČR v poslední desítce zemí EU

61 Struktura a forma bytového fondu
Převažuje vlastnické bydlení Odhad – z trvale obydlených bytů bytů „klasicky“ nájemních družstevně užívaných Ostatní formy mají různou podobu vlastnického bydlení - cca 2,85 mil. bytů (ke ,595 mil. bytů je zapsáno jako bytové jednotky dle zákona 72/1994 Sb. )

62 Nárůst bytů 1990 – 2010 Nárůst o 500 000 nových bytů - 75 % novostavby
- 25 % rekonstrukce, nástavby, přístavby od roku 2005 přibývá bytů ročně Z toho zaniklo cca bytů - vyjmutím z bytového fondu a jeho přeměnou na nebytový, zpravidla kanceláře Hlavní důvody zániku bytů pokračující regulace nájemného u bytů uvolnění nájemného u nebytových prostor v současnosti ročně zanikne maximálně několik jednotek tisíců bytů

63 Podporovaná individuální stavební činnost:
stavební spoření hypotéky

64 Sociální bydlení nejde o silný segment, ale v podstatě o záchrannou síť pro občany v potížích je to prevence bezdomovectví, ubytovny, obec má mít představu co s občany, kteří nedosahují na nájemné, jsou předluženi nejde o konformní, ale dočasnou (nouzovou pomoc) tato oblast je zaměňována s neziskovým sektorem jsou to, tzv. byty na půl cesty atd. bez aktivního programu vlády, lze jen stěží očekávat změnu

65 Vzdělávací politika

66 Vzdělávací politika Vzdělávací politika je jednou z částí veřejné politik. Vzdělávací politika je souhrn konkrétních činností a opatření, kterými zejména stát, ale i další subjekty ovlivňují celou vzdělávací oblast.

67 Vzdělávací politika Vzdělávací politika je výsledkem dvou vzájemně souvisejících procesů : VÝCHOVY a VZDĚLÁNÍ jejichž výsledkem je VZDĚLÁNÍ , které se stává charakteristikou jednotlivce nebo dané populace

68 Vzdělávací politika hlavním úkolem vzdělávací politiky je:
zabezpečovat osobní rozvoj jedince šíření kulturních hodnot podněcovat růst ekonomiky zajišťovat přijatelnou úroveň zaměstnanosti.

69 Vzdělávací politika Působí na školské instituce: státní, soukromé a církevní školy i mimoškolské: podnikové vzdělávání, výchova v rodině, atd. Základem je Školský zákon č.561/2004 Sb., který je v současnosti nový s platností od

70 Vzdělávací politika Z ekonomického hlediska:
- jde o typický příklad netržního zboží, které je zdrojem inovací a změn v kvalitě pracovní síly - také má zásadní význam pro rozvoj lidské osobnosti a kvality života v dané společnosti

71 Funkce vzdělávací politiky
Výchovná funkce - formování osobnostních a charakterových vlastností člověka Vzdělávací funkce - získání a osvojení soustavy poznatků a dovedností Socializační funkce - začleňování žáků a studentů do společnosti a jejich rozvíjení jako společenských bytostí

72 Funkce vzdělávací politiky
Kvalifikační funkce - získání odborných znalostí a dovedností nezbytných k dosažení způsobilosti k výkonu určitého povolání, funkce Integrační funkce - vytváření postojů a dovedností umožňujících sociální interakce

73 Funkce vzdělávací politiky
Selektivní funkce - oceňuje schopnosti a dovednosti jednotlivců, tím jim umožňuje studovat určitou školu a následně vykonávat určitou profesi Ochranná a kontrolní funkce - kontrola a dozor nezletilých Inovativní funkce a tvorba nových poznatků

74 Funkce vzdělávací politiky
Kulturní funkce - poznání kulturních tradic Tělovýchovná a zdravotní funkce - zajištění fyzického rozvoje, podpora zdravotní aktivity Poradenská funkce - poskytování informací (např. o dalším studiu) Zabezpečovací funkce - zahrnuje ekonomické, organizační a administrativní činnosti

75 Principy vzdělávací politiky
Mezi základní principy většiny současných vzdělávacích politik vyspělých států řadíme: Princip celoživotního vzdělávání Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělání Princip individualizace a diferenciace ve vzdělání Princip internacionalizace ve vzdělání

76 Princip celoživotního vzdělávání
V naší společnosti rychle roste poptávka po vzdělávání, stává se rozmanitější. Potřeba neustálého vzdělávání je způsobena rychlým vývojem věd - vědomosti rychle zastarávají, jsou nahrazovány novějšími. Ze vzdělávání se pak stává celoživotní proces.

77 Princip rovných šancí v přístupu ke vzdělání
Právo na vzdělání a rovné šance v přístupu ke vzdělání jsou ukotveny už v Listině práv a svobod. Šanci na vzdělání má mít každý stejnou, je pak na jedinci, jak ji využije.

78 Princip individualizace a diferenciace ve vzdělání
Individuální vzdělání je důležité, protože každý člověk je jiný, má jiné schopnosti, předpoklady, inteligenční potenciál apod. Stejná forma vzdělávání tedy nemůže být účinná pro všechny.

79 Princip internacionalizace ve vzdělání
Vzdělání chápeme jako nadnárodní záležitost - pomáhá soužití lidí různých národností, ras, náboženství apod.

80 Vzdělávací politika před rokem 1989
Znakem vzdělávací politiky socialistického Československa byla především vysoká ideologizace školství, která se negativně projevovala zejména v oblasti společenských věd, a také vysoká centralizace a monopol státu.

81 Vzdělávací politika před rokem 1989
K pozitivním rysům patří zejména zvýšení propustnosti školské soustavy a zvýšení celkové úrovně vzdělání obyvatelstva, která umožnila překonat období následné hospodářské transformace bez významných společenských otřesů.

82 Vzdělávací politika po roce 1989
Po roce 1989 došlo k výrazným změnám v oblasti sociální politiky. Kromě státu v vstupují do vzdělávací politiky další subjekty, jmenovitě soukromý sektor a církve, které pružně reagují na poptávku po vzdělání v případě primárního a sekundárního vzdělávání.

83 Vzdělávací politika současnost
Na důležitosti nabývá také nutnost spravedlivého přístupu k vzdělání. Ta je dána také nutností rekvalifikací na proměnlivém trhu práce. Dochází tak k rozvoji celoživotního vzdělávání.

84 Literatura KREBS, Vojtěch, et al. Sociální politika. Praha : CODEX Bohemia, 1997


Stáhnout ppt "05 ZDRAVOTNÍ, RODINNÁ, BYTOVÁ, VZDĚLÁVACÍ SOCIÁLNÍ POLTIKA"

Podobné prezentace


Reklamy Google