Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hydrologie pro záchranáře MS VZS ČČK PRAHA 1 Výcvikové centrum Michal Sazima www.vycvikovecentrumvzs.cz www.plavcici.cz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hydrologie pro záchranáře MS VZS ČČK PRAHA 1 Výcvikové centrum Michal Sazima www.vycvikovecentrumvzs.cz www.plavcici.cz."— Transkript prezentace:

1 Hydrologie pro záchranáře MS VZS ČČK PRAHA 1 Výcvikové centrum Michal Sazima

2

3 Hydrologie - úvod  Hydrologii je vědní obor zabývající se výskytem a oběhem vody v přírodě  Obor působnosti je obsáhlý, proto hydrologii můžeme dělit do několika oblastí

4 Hydrologie - dělení I. dle předmětu zájmu  Hydrologie pevnin – podzemní a povrchová voda  Hydrologie moří  Hydrometeorologie – voda v ovzduší (srážky)

5 Hydrologie - dělení Nás zajímá hlavně hydrologie pevnin  Potamologie – vodní toky  Limnologie – jezera, umělé nádrže, močály  Glaciologie – ledovce  Hydrogeologie – podzemní voda

6 Hydrologie - dělení II. dle pracovního obsahu  Obecná hydrologie – vysvětluje příčiny hydrologických jevů  Inženýrská hydrologie – zabývá se výpočty za účelem využití vody a její energie  Hydrografie – popisuje stav a vývoj vodstva

7  Hydrometrie – zabývá se měřením výskytu vody a režimem jejího proudění  Hydrologická prognostika – zabývá se předvídáním hydrologických jevů

8 Hydrologie stojatých vod – Limnologie Přirozené vodní nádrže  jezera  slepá ramena Umělé vodní nádrže  štěrkovny  pískovny  přehrady

9 Limnologie - pokračování Charakteristickou vlastností vody v nádržích je její fyzikální a chemická odlišnost na různých místech a v různých hloubkách vlivem nepatrného míšení vodních mas.

10 Limnologie - pokračování Podle stupně zanesení rozeznáváme:  nádrže mladé – dno je bez nánosu  nádrže dospělé – mají vyvinutou plochou litorální oblast  nádrže staré – jsou téměř zanesené, stejnoměrně mělké

11 Limnologie - pokračování Vzhledem k přítoku a odtoku vody:  bezodtokové – nevytéká žádný povrchový tok  pramenné – nevchází žádný povrchový tok, ale vytéká alespoň dočasný tok  průtočné (říční) – protéká jimi vodoteč

12 Pohyb vody v nádržích Pohyb vody vyvolaný přítokem a odtokem  u velkých nádrží je zřetelný pouze v ústí a před výtokem  u malých nádrží postavených na vodotečích je pohyb zřetelný v celé délce  voda zde sleduje původní směr koryta – musíme zde počítat s prouděním vody

13 Pohyb vody v nádržích Pohyb vody vyvolaný větrem  jevem větru je vlnění-vertikální pohyb vodních částic  výška a délka vlny se dá vypočítat podle matematických vzorců  přímo ve vlně částice opisují kruhovou dráhu tzv. orbitu  průměr orbity odpovídá výšce vlny

14  pohyb částic jde až do hloubky, která se rovná ½ délky vlny  pokud vlna „cítí“ dno, dochází k nárůstu výšky vlny a její délka se zkracuje  přední svah vlny je stále strmější, vlna ztrácí stabilitu, přepadává a rozbíjí se v tzv. příbojové zóně

15 Pohyb vody v nádržích Pohyb vody vyvolaný lidskou činností  vyvoláno plavidly – tvoří se vlny směrem do stran (posazení na vlnu)  při jízdě člunem vzniká na zádi oblast „nižšího tlaku tekutin“  pro vyrovnání tlaku je nasávána voda z okolí (jízda v srku)

16 Pohyb vody v nádržích Proudění vody způsobené teplotou A. Teplé počasí  u velkých nádrží dochází k rozdělení teplot vody – tzv. teplotní stratifikace  intenzivní prohřívání horní vrstvy vody  teplejší vrstva „plove“ na studené mase vody  vznik mezivrstev tzv. termoklin (skočná vrstva)  zabraňují vertikálnímu míšení vodních vrstev

17 Teplé počasí

18  teplota vody u dna ve velkých nádržích je 4 o C (má nejvyšší specifickou hmotnost) – tepelná anomálie vody  tělo utonulého se za těchto podmínek nemusí nacházet na dně  ve většině případů se těla utonulých vznášejí na teplotním rozhraní

19 B. Chladné počasí  letní stratifikace je vystřídána tzv. podzimní homotermií  chladné počasí způsobuje vertikální pohyb vodních mas  ochlazená voda na povrchu klesá díky větší m  teplejší voda z hloubky vystupuje na povrch  cirkulace se zastaví po vyrovnání teploty v nádrži na 4 o C

20  rychlost cirkulace nepřesahuje 10cm na hodinu  tělo utonulého může být zaneseno po určité době poměrně daleko  po podzimní homotermii nastupuje zimní stratifikace – teplota vody u dna bude opět 4 o C, v horních vrstvách dochází k zamrzání vody

21 Chladné počasí

22 Hydrologie tekoucích vod – Potamologie  potoky  řeky  plavební kanály  náhony

23 Charakteristika proudící vody Proudící voda se celkově považuje za nebezpečnější. Působí tu mnohem více nebezpečných faktorů než u vody stojaté.

24 Důležité pojmy  příčný průřez (příčný profil) – plocha kolmá ke směru proudění, ohraničená dnem, břehy a hladinou řeky  spád řeky – výškový rozdíl hladin na vzdálenost 1km délky toku. Udává se v promile (např. 5‰ znamená, že na 1km toku je rozdíl hladin 5m.)  délka toku – vzdálenost mezi ústím řeky a pramenem, měří se od ústí!!!

25  průtok – množství vody, které protéká za 1s. příčným průřezem koryta řeky. Vyjadřuje se v m 3 /s.  rychlost proudu – délka dráhy vodní částice za jednotku času. Vyjadřuje se v m/s případně v km/h  vodní stav (výška hladiny) – hodnota udávaná pro určitá místa, kde jsou vodotečné latě. Udává se v cm, nula je pod korytem

26 Pohyb tekoucí vody Spojnice bodů, ve kterých mají vodní částice stejnou rychlost, se nazývá izotacha. Izotacha nejrychlejšího proudu při hladině se nazývá proudnice.  při volné hladině se proudnice nachází těsně pod hladinou řeky  při zámrazu se posouvá směrem ke střední hloubce

27 Cirkulace vody v korytě  V každém zákrutu řeky směřují vodní částice šikmo ke břehu tvořícímu vnější oblouk zákruty. Břeh je narušován – nárazový (konkávní) břeh.  Od nárazového břehu proud vody postupuje při dně a pevné částice jsou přenášeny k nánosovému (konvexnímu) břehu. Zde se erodované částice usazují.

28

29 Cirkulace vody v korytě – pokrač.  nížinné řeky se zákrutami (meandry) typicky střídají hlubiny a brody.  hlubiny se nacházejí u nárazového břehu  mezi nánosovými břehy dochází k usazování erodovaných částic, nánosové břehy se spojují a vytváří brod

30 Jevy vznikající přírodními překážkami  vodopád – vzniká přepadem vody přes výrazný terénní stupeň, výška i průtok mohou být různé  kaskáda – je systém rozrušených nízkých vodopádů  katarakt – balvanovitý úsek o velkém spádu  slap – označení pro vodnatější úsek řeky s balvany a skalními bloky zalitými vodou  peřeje – nemají stupňovitý charakter, pouze výrazný spád, nerovnosti a silný proud vytvářejí vlny

31  proudy – vlny jsou buď nízké nebo řeka jen silně táhne  protiproud (vratiproud) – vzniká tam, kde vlivem překážky v toku došlo k prudkému vzrůstu rychlosti  jazyk – klín prudce tekoucí vody mezi dvěma překážkami  vír – kruhový vodní útvar s vertikální osou otáčení  karfiol – prudce vyvřelá voda, voda naráží na dno a jednou za čas překoná tíhu horních vrstev a vyvře na hladinu

32  vodní válec – tvar vody vznikající zrychleným průtokem vody přes horizontální překážku do (relativně) klidné vody  vývar – vodní prostor pod hrází, jezem či podélnou přírodní překážkou, vodní proud je odrážen prahem vývařiště, přičemž část vody odtéká a část se vrací zpět k překážce  vývarová linie – hranice mezi vracející se vodou a vodou odtékající

33 Jevy vznikající umělými překážkami  přehrady – betonové (gravitační-Slapy, klenbové), zemní (hráze uzavírají široká mělká údolí)-Lipno  jezy, propusti – stavěna pro získávání energie k pohonu mlýnů, vodních elektráren. U těchto staveb se dříve stavěly propusti, pro snížení energie vody se někdy zabudovávaly retardéry  náhony (kanály) – náhony k turbínám jsou většinou opatřeny česlemi (mříže) pro zachycení plovoucích předmětů

34 Prosím, ptejte se…


Stáhnout ppt "Hydrologie pro záchranáře MS VZS ČČK PRAHA 1 Výcvikové centrum Michal Sazima www.vycvikovecentrumvzs.cz www.plavcici.cz."

Podobné prezentace


Reklamy Google