Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POLITOLOGIE (věda o politice a politickém myšlení) MEZINÁRODNÍ VZTAHY

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POLITOLOGIE (věda o politice a politickém myšlení) MEZINÁRODNÍ VZTAHY"— Transkript prezentace:

1 POLITOLOGIE (věda o politice a politickém myšlení) MEZINÁRODNÍ VZTAHY

2 POLITIKA je společenská činnost vztahující se k řízení věcí veřejných
základní charakteristické znaky jsou: obecný dopad mocenský dopad předpokladem jejího vzniku bylo oddělení výrobních prostředků od přímých výrobců, vytvoření sociálních skupin s rozdílnými společenskými (ekonomickými) zájmy a jejich boj o moc pojem používán již za Aristotela, pravidelně od 13. stol. a běžně od 17. stol.

3 1) činnost zaměřená na řízení státu a formování zákonů
Různá pojetí politiky 1) činnost zaměřená na řízení státu a formování zákonů Aristoteles, Lock, Hegel, Masaryk 2) činnost zaměřená na uplatnění moci a na manipulaci s občany Machiavelli 3) činnost zaměřená na organizaci a řízení společnosti tak, aby vytvořila podmínky pro všestranný rozvoj lidí, jejich podnikavosti a schopnosti Havel

4 Struktura politiky 1) Vnitrostátní politika
politika týkající se záležitostí uvnitř 1 státu 2) Zahraniční politika týká se prosazování zájmů státu mimo jeho hranice provádí ji stát, nebo společenské seskupení, které státu vládne veřejnost nemá příliš možnost do ní zasahovat 3) Mezinárodní politika označuje se jako světová souhrn mezinárodního dění dvě tendence: mocenská rovnováha kolektivní bezpečnost charakterizují ji: integrační procesy – EU desintegrace – ČSFR  ČR a SR, bývalá Jugoslávie zájem o globální problémy – ekolog. problémy, terorismus, náboženská nesnášenlivost, nemoci, hladomor, přelidnění, jaderné katastrofy, … mezinárodní organizace (EU, NATO, CEFTA, EFTA, NAFTA, G7 (8), OECD) základem mezinárodní politiky je mezinárodní právo

5 POLITOLOGIE = věda o politice a politickém myšlení
v západních zemích se používá pojem politická věda (political science) nebo věda o vládě (science of government) slovo politologie má původ v řečtině polis: řecký městský stát logos: věda, nauka zkoumání politiky má počátek v antickém Řecku prohloubilo se v renesanci jako samostatná věda se rozvíjí od přelomu 19. a 20. stol. v USA celosvětového rozšíření se dočkala až po 2. sv. válce 1949 byla oficiálně uznána jako samostatná věda

6 Předmět politologie  moc, která je nástrojem prosazování politických zájmů fungování státu politické teorie a ideologie politické systémy a instituce politické strany politické chování lidí, nátlakové skupiny mezinárodní vztahy

7 POLITICKÁ MOC schopnost člověka nebo skupiny dosahovat zamýšlených účinků i přes odpor ostatních schopnost přinutit je k požadovanému postoji nebo jednání (případně i za pomoci fyzické či psychické síly) FORMY POLITICKÉ MOCI Formy s donucením  fyzické násilí v právním státě musí být jeho obsah přesně vymezen, aby nemohlo dojít ke zneužití ekonomické donucení spojeno s hrozbou ekonomických ztrát tlak veřejného mínění jestliže nebude dosaženo určitého pol. chování, může dojít ke ztrátě prestiže Formy bez donucení  využití autority řídícího subjektu rozlišujeme : autoritu pozice: daná pozicí, jakou daný subjekt v hierarchii politické moci zastává autoritu funkce: je spjata s významem určitých polit. činností a dělbou těchto činností uvnitř pol. systému Udržení politické moci terorem  nátlak vykonávaný hospodářskými či mocenskými prostředky za účelem vynucení poslušnosti (v rozporu s trestním řádem !!!)

8 POLITICKÝ VLIV označuje schopnost daného subjektu působit v žádoucím směru na postoj a činnost subjektů moci politický vliv mohou uplatňovat politické subjekty, ale též jednotlivci a skupiny (občanské iniciativy apod.), jež politickou moc přímo nemají = lobbismus

9 POLITICKÝ SYSTÉM systém vazeb, které vznikají mezi lidmi, skupinami a stranami v procesu politiky Klasifikace politických systémů  dle následnosti typu ekonomické základny prvobytně pospolný, otrokářský, feudální, buržoazní, socialistický, komunistický dle uznávání autority mocenských orgánů sociálně-legální moc je spojována s legislativou úřadů tradicionalistické moc je spojována s dědičností charismatické moc se opírá o kvalitu vůdce dle vztahu orgánů státní moci a občanské společnosti demokratické – účast občanů na řízení státu autokratické – samovláda skupin nebo jedince totalitární – fašismus, komunismus

10 Funkce politických systémů vstupní
politická socializace lidí, jejich zapojování do politického života, politická komunikace mezi politickými subjekty výstupní tvorba pravidel, zákonů a ostatních právních norem, aplikace těchto předpisů, soudní zajišťování dodržování zákonů, působení vůči ostatním politickým systémům ve světě vnitřní pol. systém musí zajistit životní cyklus obyvatelstva vnější působení pol. systému navenek

11 MEZINÁRODNÍ VZTAHY

12 1) Co jsou MV obor, který zkoumá a vysvětluje:
mezinárodní prostředí (jeho charakter a proměny) možnosti a způsoby přežití lidského druhu problematiku konfliktů spolupráci mezi státy

13 2) Subjekty MV Suverénní státy
= země, které mají svrchovanou moc nad obyvatelstvem svého území a politickou nezávislost na jiných státech (možnost uzavírat smlouvy, navazovat diplomatické styky, …) Velmoci = země, které mají významnou roli v ekonomických organizacích (př. pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN) nebo ty, které vlastní jaderné zbraně ! formálně označení „velmoc“ neexistuje → princip rovnosti

14 Mezinárodní organizace
! neexistuje pouze jedna definice MO obecně ji lze vymezit jako sociální instituci, která vznikla na základě dohody a s cílem dosáhnout společného zájmu členů znaky MO: - mezinárodní charakter - řídí se pravidly, která přijali členové - vymezuje možnosti jednání členů - vede k předvídatelnosti vzájemného chování

15 3) Zahraniční politika týká se prosazování zájmů státu mimo jeho hranice provádí ji stát, nebo společenské seskupení, které státu vládne veřejnost nemá příliš možnost do ní zasahovat vztahy k ostatním státům jsou limitovány řadou objektivních faktorů: geografická poloha, hospodářská vyspělost, surovinová základna, …

16 NÁSTROJE ZAHRANIČNÍ POLITIKY
1) Diplomacie umění, věda a jednání mezi zástupci různých států funkce diplomata: vyjednávat, reprezentovat, informovat o své nebo hostitelské zemi, dohlédnout na zájmy svých občanů nejvyšší diplomatickou hodností je velvyslanec a vyslanec, kteří jsou pověřováni hlavou státu 2) Masmédia viz sociologie, učivo o kultuře

17 3) Mezinárodní terorismus
souhrn metod hrubého zastrašování užitím násilí dopouští se ho stát, určitá skupina či jednotlivec akty mezinárodního terorismu jsou politicky motivované násilné činy (sahající od únosů přes pumové útoky až po politické vraždy), které mají za cíl donutit státní moc určité země k určitým ústupkům zvlášť zavrženíhodný nástroj!!! nacionalisticky motivované teroristické organizace ETA – baskická teroristická organizace usilující o dosažení nezávislosti Baskicka na Španělsku Hamás – palestinská teroristická organizace Hizballáh – libanonská militantní organizace IRA – irská republikánská vojenská organizace

18 organizace motivované extrémními politickými ideologiemi
Světlá stezka – levicoví teroristé v Latinské Americe 4) Dohody a) deklarace nemají právně závazný charakter, slouží pouze k vyjádření záměru b) smlouvy nejdůležitější zdroj mezinárodního práva; projev společné vůle dělení (různá kritéria): bilaterální – multilaterální (podle počtu signatářů) otevřené – uzavřené s globální – regionální platností časově omezené – neomezené vypověditelné – nevypověditelné

19 5) Mezinárodní ekonomická spolupráce
probíhá v oblasti liberalizace (= uvolňování) zahraničního obchodu, v koordinaci měnových kurzů, … 6) Mírové řešení konfliktů a) nezávazná opatření: diplomatická vyjednávání, řešení pomocí třetí strany b) závazná opatření: arbitráž (smírčí soud), mezinárodní soud v Haagu (otázky mezinárodního práva, interpretace mezinárodních smluv, placení reparací, …)

20 7) Opatření při ohrožení nebo porušení míru a) retorze
legální akt; reakce jednoho státu na nepřátelský akt druhého b) represálie nelegální odpověď na ilegální akt druhé strany s cílem donutit viníka k vyřešení konfliktu a kompenzaci škod jakákoli odveta musí být přiměřená, úměrná nepřátelskému aktu a nesmí poškodit třetí stranu!!! k uplatnění jakýchkoli represálií je zapotřebí souhlas Rady bezpečnosti OSN formy represálií: nedodržení smluv, konfiskace majetku na svém území, vojenská cvičení blízko hranic extrémní formy: letecké nálety, vojenská okupace

21 c) sankce z lat. sanctio – usnesení, příkaz
vztahují se na obchodní a finanční styky rozlišujeme tři typy sankcí: 1) EMBARGO zastavení obchodu s určitým zbožím nebo úplná ekonomická izolace ve vztahu k určitému státu je vyhlašováno vládou 2) BOJKOT dobrovolné odmítání výrobků veřejností některé země s cílem poškodit výrobce odmítání styků s cílem vynutit na někom určitý ústupek 3) BLOKÁDA snaha izolovat stát na poli obchodním, diplomatickém nebo vojenském k uplatnění jakýchkoli represálií je zapotřebí souhlasu RB OSN

22 8) Agrese napadení, ozbrojený vpád přesná definice agrese byla schválena Valným shromážděním OSN v roce 1973 Agrese je jakékoli ozbrojené počínání proti suverenitě, územní integritě či politické nezávislosti druhého státu nebo i jiným způsobem neslučitelné s Chartou OSN. nejběžnější formy agrese: 1. ANEXE – agresí získané určité území a poté násilně připojené k jinému státu 2. OKUPACE – přivlastnění, od anexe se liší tím, že okupující stát nechává místním úřadům určité kompetence 3. VÁLKA (viz dále)

23 VÁLKA = konflikt s použitím násilí za účelem přemožení druhé strany válka začíná zpravidla ULTIMÁTEM a po jeho nesplnění VYHLÁŠENÍM války DEKLARACE je oficiální oznámení světu, že válka začala přerušení války (dočasné): uzavření kartelu – dohoda o výměně válečných zajatců příměří – časově omezená dohoda na určité období (např. Vánoce)

24 kapitulace – složení zbraní poražené armády
ukončení války: kapitulace – složení zbraní poražené armády podrobení – přičlenění poraženého státu mírová smlouva – měla by obsahovat popis nového stavu, informace o uspořádání hranic, reparacích, potrestání viníků, výměně zajatců apod. i ve válce by se měla udržovat určitá pravidla, jinak by jejím možným ukončením bylo vyhlazení nepřítele Ženevské úmluvy o ochraně obětí ozbrojených konfliktů ( ) týká se lidí (civilisté, váleční zajatce, zranění vojáci) používání zbraní – zakázané jsou jedovaté plyny, atomové zbraně, bakteriologické a chemické látky zákonů na zemi , moři a ve vzduchu

25 4) Mezinárodní politika
označuje se jako světová souhrn veškerého mezinárodního dění dvě tendence: mocenská rovnováha jestliže jeden stát zvyšuje svůj zbrojní potenciál a ohrožuje tím ostatní, jiné státy (kolektivně nebo samostatně) jsou taktéž nuceny zvyšovat svou sílu kolektivní bezpečnost spolupráce státu s jinými zeměmi zvyšuje jeho bezpečnost a váhu na mezinárodním poli

26 charakterizují ji: integrační procesy – EU desintegrace – ČSFR  ČR a SR, bývalá Jugoslávie zájem o globální problémy – ekolog. problémy, terorismus, náboženská nesnášenlivost, nemoci, hladomor, přelidnění, jaderné katastrofy, … mezinárodní organizace (EU, NATO, CEFTA, EFTA, NAFTA, G7 (8), OECD)

27 Nejdůležitější mezníky MP ve 20. století bipolarita
Od 2. světové války proti sobě stály 2 supervelmoci (USA a SSSR), 2 vojenské bloky (Varšavská smlouva a NATO) a 2 ekonomická seskupení (EHS a RVHP). Rivalita Východu a Západu několikrát vyústila i do otevřeného střetu zájmů či lokálního konfliktu (karibská krize, válka ve Vietnamu, v Afghanistánu). Zhruba od poloviny 70. let se v mezinárodních vztazích omezeně projevovala tzv. fáze détente (= uvolnění napětí). Vyústěním těchto snah byl v roce 1975 podpis Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, dnes OBSE) v Helsinkách. Akt napomohl k uznání hranic v Evropě a dodržování lidských práv. Po nástupu M. Gorbačova do čela SSSR došlo k deideologizaci mocenských bloků, podpisu několika důležitých odzbrojovacích smluv, k likvidaci či redukci některých skupin jaderných zbraní, pádu železné opony, zániku Varšavské smlouvy a následnému odchodu sovětských vojsk ze střední Evropy.

28 multipolarita Po rozpadu světové bipolarity (90. léta) se vytváří multipolarita s několika výraznými póly (USA, Japonsko, západní Evropa, Čína a Rusko). Je však nezbytné zmínit, že se neustále prohlubuje rozdělení na bohatý Sever a chudý Jih.


Stáhnout ppt "POLITOLOGIE (věda o politice a politickém myšlení) MEZINÁRODNÍ VZTAHY"

Podobné prezentace


Reklamy Google