Evropa - povrch Autor: Mgr. Marian Solčanský

Prezentace na téma: "Evropa - povrch Autor: Mgr. Marian Solčanský"— Transkript prezentace:

1 Evropa - povrch Autor: Mgr. Marian Solčanský
Gymnázium K. V. Raise, Hlinsko, Adámkova 55 2012, prosinec

2 rozloha - 10,5 mil km2 (7% souše)
počet obyvatel mil hustota zalidnění - 72 ob/km2 průměrná nadmořská výška 290 m n.m. nejvyšší bod - Mont Blanc m nejnižší bod - Kaspická nížina –28 m nejdelší řeka - Volha největší jezero - Ladožské největší stát - Rusko nejmenší stát - Vatikán největší ostrov - Velká Británie

3 název Evropa z asyrského (akkadského) Ereb – země, kde zapadá Slunce
spolu s Asií a Afrikou zvána též Starý svět je výsledkem dlouhého vývoje nejstarší částí je Východoevropská rovina a Baltský štít – prahorní stáří počátek prvohor – kaledonské vrásnění – Britské ostrovy, Skandinávské p. GEOLOGICKÝ VÝVOJ

4 konec prvohor – hercynské vrásnění - Středoněmecká vysočina, Český masív a Francouzské středohoří
třetihory – alpinské vrásnění – Alpy, Karpaty, Dinárské hory, Pyreneje, Apeniny vulkanismus a zemětřesení – Etna, Stromboli, Vesuv, Hekla, čtvrtohory – formování povrchu S. Evropy pevninským ledovcem – ledovcové tvary

5 Skandinávské pohoří 1 2

6 Alpy 3

7 podnebné pásy: rozdíly díky: polární subpolární mírný subtropický
vzdálenosti od oceánu (vliv Atlantiku končí až pohořím Ural) tvaru reliéfu pobřeží západní a severní Evropy ovlivňováno teplým Golfským proudem Podnebí

8 hustá říční síť Východoevropské řeky – nejvíce vody na jaře a počátkem léta, nejméně na podzim a v zimě (Volha, Dněpr, Don, Ural, Emba) Středoevropské a severoevropské řeky – nejvíce vody na jaře a nejméně na podzim (Labe, Odra, Visla, Dvina) Západoevropské řeky – nejvíce vody v zimě a nejméně v létě (Loira, Seina, Rýn, Temže) Jihoevropské řeky – nejvíce vody v zimě, v létě minimum, mohou i vysychat (Tibera, Ebro, Tejo, Duero) Vodstvo

9 délka toku: 3534 km plocha povodí: 1 380 000 km² 4 Volha – nejdelší
evropská řeka délka toku: 3534 km plocha povodí: 1 380 000 km² 5

10 jezera převážně ledovcového původu (vytvořeno během čtvrtohorního zalednění)
jezerní plošiny – Finská, Mazurská, Pomořanská, Meklenburská velká jezera – Ladožské, Oněžské, Vanern, Vattern, Malaren příkladem tektonického jezera je Balaton horská ledovcová jezera jsou zejména v Alpách – Bodamské, Neucharelské, Ženevské, Gardské

11 Ladožské jezero – největší
Evropské jezero 6

12 Použité zdroje Citace obrázků:
AQWIS. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: RÄSÄNEN, Simo. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: BÄRFUSS, Tom. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: AUTOR NEUVEDEN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: ZELENOVSKIY, Artem; LITVINOVA, Tanya. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: КОЛЧИН, Макс. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:

13 Použitá literatura: Encyklopedie Zeměpis světa. V Praze: Columbus, 2002, 512 s. ISBN KAŠPAROVSKÝ, Karel. Zeměpis II. v kostce: pro střední školy : [regionální geografie]. 1. vyd. Praha: Fragment, 2008, 184 s. Maturita v kostce. ISBN PLUSKAL, Miroslav. Geografie pro střední školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c1998, 136 s. ISBN X. Školní atlas světa. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2004, 175 s. ISBN Zeměpis světa: velká dětská encyklopedie. Překlad Mojmír Šlachta. Praha: Slovart, 1997, 303 s. ISBN