Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Rozbití Československa uč. 43 - 49. 18. prosince 1935 - novým prezidentem Edvard Beneš – účastník zahraničního odboje, ministr zahraničí 14. září 1937.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Rozbití Československa uč. 43 - 49. 18. prosince 1935 - novým prezidentem Edvard Beneš – účastník zahraničního odboje, ministr zahraničí 14. září 1937."— Transkript prezentace:

1 Rozbití Československa uč

2 18. prosince novým prezidentem Edvard Beneš – účastník zahraničního odboje, ministr zahraničí 14. září 1937 umírá v Lánech bývalý prezident T. G. Masaryk

3 Situace v pohraničí 30. léta: vyostření vztahů mezi Čechy a Němci (nástup Hitlera k moci) vznik Sudetoněmecké strany SdP – úzká spolupráce s Hitlerem Slovensko – Hlinkova Ludová strana prosazovala autonomii ! ohrožení Československa zvenčí i zevnitř zájem Hitlera: Československo mělo výhodnou polohu a průmysl – strojní, zbrojní a hutní, naleziště uhlí francouzské spojenectví – likvidace francouzského spojence před útokem na Francii

4 Encyklopedie Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století p=5&name=HENLEIN+KONRAD Konrad Henlein (* Maffersdorf, dnes Vratislavice nad Nisou, Plzeň)

5 ČSR – demokratický stát – utíkali sem lidé před fašismem a nacismem zhoršení situace po anšlusu Rakouska v březnu 1938 duben 1938 vyhlásila SdP na karlovarském sjezdu tzv. karlovarské požadavky: naprostá samospráva oblastí osídlených Němci volnost nacistické propagandy zrušení smluv s francií a SSSR výhradní orientace zahraniční politiky na Německo nemožné na tyto požadavky přistoupit Hitlerovy příkazy Henleinovi – požadavky stupňovat

6 nemožné na tyto požadavky přistoupit Hitlerovy příkazy Henleinovi – požadavky stupňovat květen 1938 volby do obecních zastupitelstev – v Sudetech 90 % německého obyvatelstva volilo SdP volební výsledky SdP: teror vůči českému, židovskému obyvatelstvu v pohraničí

7 Mnichovská dohoda Francie a Velká Británie – vůči Hitlerovi politika usmiřování – apeassementu léto 138 – mise lorda Runcimana – zhodnocení situace – Němci nemohou žít ve státě s Čechy, viníkem jsou Češi – doporučil přijetí požadavků Němců nátlak VB a F na Beneše, aby ČSR odevzdala Německu okresy s více než 50% německého obyvatelstva 21. září vláda pod tlakem přijala, 22. září odstoupila stupňování Hitlerových požadavků – odevzdat území i Polsku a Maďarsku 23. září 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace – přes milion mužů do zbraně

8 Pohraniční opevnění Československé opevnění byla soustava pevností a pevnůstek různých velikostí, budovaná v letech 1935– 1938 na československých hranicích s Německem a Maďarskem rozdělená do jednotlivých úseků ŽSV (Ženijního skupinového velitelství). Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí mezi objekty se rozkládaly překážky proti útočné vozbě a pěchotě. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování.

9 Stavba byla financována ze zvýšených výdajů na obranu, byl to následek ohrožení země ze strany nacistické Třetí říše a dalších sousedů. Odhad celkově profinancované částky byl odhadován na necelých 10 miliard 900 milionů korun Kč.

10 Lehký objekt vzor 36 na jižní Moravě

11 Lehký objekt vzor 37

12 Lehký objekt vzor 37 Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů - LO vz. 36 a LO vz. 37. U lehkého opevnění vz. 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z franzouzské Maginotovy linie. Tento vzor však měl nedostatečné chránění a nevýhody, tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vz. 37. Ve své době nejdokonalejší lehké opevnění. Z plánovaných objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých

13 Těžké opevnění Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého, mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor.

14 Pěchotní srub N-S 82 (Březinka)

15 Hitler hrozil válkou proti ČSR 29. září v Mnichově konference VB, F, It a Německo – dohodly se na odstoupení pohraničí ČSR Německu Československému diplomatickému zastoupení byl výsledek jednání pouze oznámen projev gen Syrového – předsedy vlády, který oznámil přijetí Mnichovského diktátu Adolf Hitler v Chebu 5. října prezident E. Beneš abdikoval a opustil republiku (VB)

16

17 Účastníci Mnichovské konference

18 Neville Chamberlain oznamuje, že podpisem Mnichovské dohody "přinesl mír"

19 Text Mnichovské dohody: Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež třeba proto učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.

20 § 1 Vyklizování započne 1. října. § 2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.

21 Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa. § 4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: úsek označený I a 2. října, úsek označený II a 3. října, úsek označený III. - 3., 4. a 5. října, úsek označený IV a 7. října. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října.

22 § 5 Mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanovení rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den nesmí být pozdější než konec listopadu.

23 § 6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.

24 § 7 Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou.

25 § 8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy. Mnichov 29. září 1938 podepsáni Adolf. Hitler Edward Daladier Benito Mussolini h_k/9_29.htm

26 Důsledky „Mnichova“

27 Dobová mapa s ručními poznámkami

28 Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35

29

30 Druhá republika = československý stát mezi mnichovskou dohodou a zánikem Československa v březnu 1939 Odstoupení pohraničí 10dnů na předání pohraničí Německu armáda se stáhla bez jediného výstřelu na zabraném území zůstalo veškeré vybavení – vojenská technika, vybavení letišť, továren, lokomotivy, vagony, dobytek, suroviny, zásoby potravin byla narušena síť železnic a silnic na zabraném území platily německé zákony – tudíž i Norimberské zákony

31 Mapa: Dějepis 9 pro základní školy, nejnovější dějiny, SPN, str. 47 Území vydávaná od 1. října 1938 Německu, Polsku a Maďarsku

32 útěk českého a židovského obyvatelstva ze zabíraného území nároky vzneslo i Maďarsko a Polsko – do začátku listopadu přišlo ČSR o část Slovenska a Podkarpatské Rusi ČSR přišlo o : 30 % území 40 % = průmyslu 30 % = obyvatelstva

33 Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35

34 Politické a ústavní změny 5. října abdikoval prezident Edvard Beneš, emigroval do VB 6. října 1938 vyhlášena slovenská autonomie – nutné ústavní změny 22. listopadu 1938 nová ústava – vznik federace – nový název Česko – Slovenská republika 30. listopadu zvolen nový prezident Emil Hácha – apolitický, bývalý právník nálada obyvatelstva – ze selhání vinilo demokratický systém a koaliční vlády nová pol. strana – Strana národní jednoty měla sdružovat všechny strany

35 národní socialisté a sociální demokraté vytvořili opozici – Národní stranu práce – nedošlo k úplné totalitě prosinec 1938 – Národní shromáždění vydalo zmocňovací zákon – vláda oprávněna po 2 roky vydávat vládní nařízení místo zákonů Národního shromáždění Národní shromáždění se tím samo vyřadilo z politického života – končí demokracie v druhé republice

36 Rozbití Československa předsedou slovenské autonomní vlády kněz, člen Hlinkovy Slovenské ludové strany Jozef Tiso posíleno separatistické hnutí (= hnutí za osamostatnění Slovenska), podporováno Hitlerem pražská vláda vyhlásila v noci z 9. na 10. března na Slovensku stanné právo jednání Hitlera a Tisa - 2 možnosti – Hitler vydá Slováky napospas Maďarům nebo se Slováci odtrhnou od Československa

37 14. března vyhlášení samostatného slovenského státu Slovenská republika – prezidentem Jozef Tiso jednání prezidenta Háchy s Hitlerem - od 14. března – do rána 15. března Hácha donucen podepsat souhlas s okupací německou armádou Němci obsazují republiku hned ráno 15. března 16. března vyhlášen protektorát Čechy a Morava Československo na 6 let zmizí z mapy ve VB vznikla exilová vláda v čele s Edvardem Benešem

38 Hitler s prezidentem Háchou zemi-v-breznu-1939/o--hitler-s-prezidentem-hachou.jpg.html

39 A. Hitler v Praze 16. března mnichov-1938_-chronologie-udalosti-let html

40 Němci na obsazeném srubu, Králíky na-obsazenem-srubu-k-s-11-na-svahu--kraliky.jpg.html

41 1 / Co ohrožovalo 1. republiku zhruba od roku 1935 (vnitřní i vnější ohrožení)? 2/ Jak se vyvíjela situace před předáním Sudet Německu od vznesení sudetoněmeckých požadavků až do podepsání Mnichovského diktátu: a/ jaká strana sdružovala sudetské Němce, jakou ideologií se řídila b/ kdy vznesli sudetští Němci svoje požadavky vůči ČSR, co požadovali c/ charakterizuj politiku západních velmocí a její postoj vůči ČSR – mise lorda Runcimana d/ Mnichovská konference – kdy, účastníci, výsledek.

42 1/ Popiš důsledky Mnichovské konference pro ČSR ( průmysl, obyvatelstvo, územní ztráty). 2/ Kdo se stal novým prezidentem, koho vystřídal? 3/ Jak se změnil název republiky po mnichovské dohodě? 4/ Časově vymez tzv. 2. republiku. 5/ Popiš události 14. a 15. března 1939.

43 zdroje: text: Dějiny moderní doby 1. díl, PhDr. Marek Pečenka, RNDr. Pavel Augusta, PhDr. František Honzák, PhDr. Petr Luňák, SPL – PRÁCE, str mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35 obrázky: S_82_%28B%C5%99ezinka%29.jpg m/valka_-osvobozeni_-odsun/nemecka-okupace-ceskych-zemi-v-breznu-1939/o--hitler-s- prezidentem-hachou.jpg.html

44 priblizoval-osudny-mnichov-1938_-chronologie-udalosti-let html 1938/nemci-na-obsazenem-srubu-k-s-11-na-svahu--kraliky.jpg.html


Stáhnout ppt "Rozbití Československa uč. 43 - 49. 18. prosince 1935 - novým prezidentem Edvard Beneš – účastník zahraničního odboje, ministr zahraničí 14. září 1937."

Podobné prezentace


Reklamy Google