Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Chemie Přednášející: Doc. Ing. Petr Exnar, CSc. katedra chemie, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci Spojení:telefon485.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Chemie Přednášející: Doc. Ing. Petr Exnar, CSc. katedra chemie, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci Spojení:telefon485."— Transkript prezentace:

1 Chemie Přednášející: Doc. Ing. Petr Exnar, CSc. katedra chemie, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci Spojení:telefon mobil Informace a texty: Adresář Studijní materiály

2 Proč potřebují strojaři porozumět chemii: Znalost přírodovědného základu vlastností konstrukčních materiálů, ať již kovových či nekovových Poškozování konstrukcí vlivem vnějšího prostředí, způsoby ochrany proti korozi Podstata zdrojů energie Domluva s chemiky, laboratořemi a dodavateli materiálů Jednoduché základní výpočty pro přípravu např. roztoků na povrchové úpravy a látkové bilance probíhajících dějů Moderní trendy v materiálovém inženýrství (kompozitní materiály, nanotechnologie, nanomateriály)

3 Základní literatura Schejbalová H., Grégr J.: Příklady a úlohy z chemie (skripta). TU Liberec Exnar P.: Chemie (prozatímní texty) Grégr J., Meduna F.: (prozatímní texty)

4 Pomocná literatura Schejbalová H., Exnar P.: Obecná chemie. Vacík J.: Obecná chemie. Praha, SPN Neiser J.: Obecná chemická technologie. SPN, Praha Klikorka J., Hájek B., Votinský J.: Obecná a anorganická chemie. SNTL, Praha Kotlík B., Růžičková K.: Cvičení k Chemii v kostce pro střední školy. Fragment, Havlíčkův Brod Šrámek V.: Obecná a anorganická chemie. Nakladatelství Olomouc, Olomouc Kol. autorů: Chemie pro střední školy 1a, 1b, 2a, 2b, Scientia, Praha Greenwood N.N., Earnshaw A.: Chemie prvků I a II. Informatorium, Praha Remy H.: Anorganická chemie (2 díly). SNTL, Praha 1971.

5 Formy hmoty korpuskulární (diskrétní) struktura - částice typická nenulová klidová hmotnost částice nemohou nabýt rychlosti světla

6 nepřetržitá struktura - pole elektromagnetické, gravitační, jaderné typická nulová klidová hmotnost pole se šíří rychlostí světla

7 Dualistický charakter hmoty Korpuskulární částice Difrakce elektronů na krystalové mřížce h 1 =  E = . m. v 2 m. v 2 h... Planckova konstanta

8 Pole Elektromagnetické záření kvantová teorie záření - fotony h E = h. m =  c. korpuskulární charakter při interakcích s mikročásticemi (atomy, elektrony) vlnový charakter při interakcích s makrosoustavami (odraz a lom světla)

9 Atomy a molekuly Velikost jádra přibližně 0, m Velikost atomu 100 až m 0,1 až 0,6 nm Velikost molekul až m desetiny až desítky nm

10 Studium hmoty elementární částice, pole - jaderná fyzika atomy, molekuly - chemie makroskopická tělesa v různém skupenství - klasická fyzika živé i neživé přírodní organismy a materiály - biologie

11 Chemie se zabývá vzájemnými vztahy mezi atomy, ionty a molekulami a zákonitostmi jejich interakcí a přeměn

12 Základní stavební částice hmoty atom - nejmenší elektroneutrální částice, která se účastní chemických reakcí (prvky) molekula - nejmenší elektroneutrální částice, složená ze dvou či více atomů, která má složení a chemické vlastnosti dané látky (prvky, sloučeniny) iont - stavební částice nesoucí elektrický náboj (kationty, anionty)

13 Sloučenina a směs Sloučenina – složena z molekul nebo iontů v konstantním poměru a s definovanou strukturou, vyznačuje se konkrétními fyzikálními vlastnostmi nestechiometrické sloučeniny (nedaltonické) – nekonstantní poměr prvků (defektní struktury v krystalové mřížce), typické pro intermetalické sloučeniny

14 Sloučenina a směs Směs – soustava tvořená alespoň dvěma složkami, složena z různých molekul nebo krystalických fází v proměnném poměru homogenní směs – roztoky, plynné směsi (není přítomno fázové rozhraní) heterogenní směs – slitiny, koloidní soustavy, suspenze (definované fázové rozhraní)

15 Základní chemické zákony Zákon zachování hmotnosti Zákon zachování energie Zákon stálých poměrů slučovacích Zákon násobných poměrů slučovacích Zákon stálých poměrů objemových Avogadrův zákon

16 Zákon zachování hmotnosti Hmotnost všech látek do reakce vstupujících je rovna hmotnosti všech reakčních produktů, tj. hmotnost izolované soustavy je stálá a nezávisí na změnách, které v ní probíhají.

17 Zákon zachování energie Celková energie soustavy je stálá a nezávisí na změnách, které v ní probíhají, tj. energii nelze vytvořit, ani ji nelze zničit.

18 Zákon zachování hmotnosti a energie Příklad: Při vzniku 9 g vody z vodíku a kyslíku se uvolní 1, J a hmotnost soustavy klesne o 1, g

19 Avogadrův zákon Ve stejných objemech různých plynů a par je za stejného tlaku a teploty stejný počet molekul. V M (0 °C, Pa) = 22,41 dm 3.mol -1

20 Hmotnost, látkové množství hmotnost 1 atomu 12 C = 19, kg Relativní vyjadřování hmotnosti 1 u = 1, kg = 1/12 hmotnosti atomu nuklidu 12 C

21 Definice molu jako jednotky látkového množství Vzorek stejnorodé látky má látkové množství jeden mol, obsahuje-li právě tolik částic, kolik je atomů ve vzorku nuklidu uhlíku 12 C o hmotnosti 12 g.

22 Avogadrova konstanta Avogadrova konstanta N A udává počet částic (atomů, molekul nebo iontů) v jednom molu látky: N A = 6, mol -1 Objem 1 molu plynu za normálních podmínek (p = 101,325 kPa, T = 273,15 K) V m = 22,41 dm 3.mol -1

23 Relativní molekulová (resp. atomová) hmotnost M R (A) Relativní molekulová hmotnost udává, kolikrát je hmotnost dané částice látky m(A) větší než 1/12 hmotnosti atomu nuklidu 12 C (m u ). m(A) M R (A) =  (g.mol -1 ) m u

24 Vícesložkové soustavy V praxi se nejčastěji uplatňují přepočty látkové množství  hmotnost látky hmotnost látky  objem látky látkové množství  objem látky

25 Molární zlomek n(A) X(A) =  1, % n poměr přítomných částic

26 Hmotnostní zlomek m(A) w(A) =  1, % m c poměr hmotností přítomných složek

27 Objemový zlomek V(A)  (A) =  1, % V poměr objemů, hlavně plyny

28 Molární koncentrace n(A) c M (A) =  mol.dm -3 V běžné vyjádření roztoků Relativní molární koncentrace - bezrozměrná

29 Hmotnostní koncentrace m(A) c H (A) =  g.dm -3 V běžné vyjádření roztoků

30 Další vyjádření koncentrací Molalita n(A) c m (A) =  mol.kg -1 m L molalita nezávisí na teplotě ppm0,0001 % (10 -6 ) ppb0, % (10 -9 )

31

32 Chemické vzorce stechiometrické (empirické) – vyjadřují, které atomy a v jakém poměru jsou ve sloučenině obsaženy, např. NO 2, HgCl souhrnné (molekulové) – vyjadřují i relativní molekulovou hmotnost dané látky, např. N 2 O 4, Hg 2 Cl 2 racionální (konstituční, funkční) – vyjadřují základní strukturu molekuly, např. Ca(OH) 2, CuSO 4.5 H 2 O, K 4 [Fe(CN) 6 ]

33 Chemické vzorce strukturní – vyjadřují pořadí navzájem sloučených atomů a vazby mezi nimi

34 Oxidační číslo Volné atomy a atomy v molekulách prvků mají oxidační číslo 0 Oxidační číslo vodíku je ve většině sloučenin rovno +I. Výjimkou jsou sloučeniny vodíku s kovy (hydridy), kde má vodík oxidační číslo –I. Oxidační číslo kyslíku je ve většině sloučenin rovno –II. Výjimkou jsou z běžnějších sloučenin peroxidy, kde má kyslík oxidační číslo –I.

35 Oxidační číslo Fluor má oxidační číslo -I, hliník +III Alkalické kovy (IA. skupina, Li, Na, K) mají oxidační číslo +I Kovy alkalických zemin (IIA. skupina, Be, Mg, Ca, Sr, Ba) mají oxidační číslo +II Kovy mají ve sloučeninách jen kladná oxidační čísla (s výjimkou některých komplexních sloučenin) Součet oxidačních čísel všech atomů v molekule je roven 0, v iontu náboji iontu

36 Číslovkové předpony 1 mono2 di 3 tri4 tetra 5 penta6 hexa 7 hepta8 okta 9 nona 10 deka Násobné číslovkové předpony dvakrát bistřikrát tris čtyřikrát tetrakispětkrát pentakis

37 Binární sloučeniny Záporná oxidační čísla nekovových prvků se pohybují v rozmezí –I až –IV. Podstatné jméno je potom odvozeno od základu mezinárodního názvu prvku zakončením –id, např. halogenid (fluorid, chlorid atd.) F –I, Cl –I oxid, sulfid, selenidO –II, S –II, Se –II borid, nitrid, fosfid, arsenidB –III, N –III, P –III, As –III karbid, silicid C –IV, Si –IV

38 Karbidy U karbidů není názvosloví zcela jednoznačné. U mnoha technických karbidů nelze oxidační číslo kovu určit a používá se obecný název karbid kovu, karbid železa Fe 3 C (cementit) Poznámka CaC 2 karbid vápenatý triviální název, ve skutečnosti acetylid (ethynid) vápenatý (vápenatá sůl odvozená od acetylénu)

39 Oxidač ní číslo zakončení názvu Binární sloučeniny, Kationy KyselinySoliAniony I– ný– ná– nan– nanový II– natý– natá– natan– natanový III– itý– itá– itan– itanový IV– ičitý– ičitá– ičitan– ičitanový V– ičný, – ečný – ičná, – ečná – ičnan, – ečnan – ičnanový, – ečnanový VI– ový– ová– an– anový VII– istý– istá– istan– istanový VIII– ičelý– ičelá– ičelan– ičelanový

40 Názvosloví Názvosloví hydroxidů a oxokyselin hydroxid vápenatý Ca II (OH) 2 –I kyselina sírová H 2 SO 4 Názvosloví iontů kationt sodný Na + kationt amonný NH 4 + kation oxoniový H 3 O +

41 Názvosloví Názvosloví solí chlorid hlinitý AlCl 3 kyanid draselný KCN uhličitan vápenatý CaCO 3 hydrogenuhličitan vápenatý Ca(HCO 3 ) 2 Soli polykyselin tetraboritan disodný Na 2 B 4 O 7

42 Názvosloví Hydráty solí heptahydrát síranu zinečnatého ZnSO 4.7 H 2 O hemihydrát uhličitanu vápenatého CaCO 3.1/2 H 2 O dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého CaHPO 4.2 H 2 O Komplexní sloučeniny ne

43 Molekulové hmotnosti součet atomových hmotností přítomných atomů Získání z Mendělejevovy tabulky (rozšířené o atomové hmotnosti) z chemických tabulek udávány jako bezrozměrné, přiřadit rozměr g.mol -1

44 Stechiometrie H 2 SO NaOH  Na 2 SO H 2 O 1 x x x g + 80 g 142 g + 36 g

45 Výpočty složení roztoků Pět základních vztahů definice hmotnostního zlomku definice molární koncentrace definice hmotnostní koncentrace definice hustoty definice počtu molů

46 Hmotnostní zlomek m(A) w(A) =  1, % m c m(A).. hmotnost složky A m c.. hmotnost celková

47 Molární koncentrace n(A) c M (A) =  mol.dm -3 V n(A).. počet molů složky A V.. objem roztoku

48 Hmotnostní koncentrace m(A) c H (A) =  g.dm -3 V m(A).. hmotnost složky A V.. objem roztoku

49 Hustota m c  =  g.cm -3 V m c.. hmotnost roztoku celková V.. objem roztoku (pozor, v cm -3 )

50 Počet molů m(A) n =  mol M(A) m(A).. hmotnost složky A M(A).. molekulová hmotnost složky A (přiřadit rozměr g.mol -1 )


Stáhnout ppt "Chemie Přednášející: Doc. Ing. Petr Exnar, CSc. katedra chemie, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická, Technická univerzita v Liberci Spojení:telefon485."

Podobné prezentace


Reklamy Google