Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Daňový řád při správě místních poplatků zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Daňový řád při správě místních poplatků zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím."— Transkript prezentace:

1 Daňový řád při správě místních poplatků zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů Zpracovala: Dagmar Balcárková Krajský úřad Olomouckého kraje Listopad 2010

2 2 Změny zákona o MP od Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt (§ 3/3) V § 3 odst. 3 se slova „vybírá pro obec“ nahrazují slovy „vybere a obci odvede“ a slova „, a za poplatek ručí“ se zrušují. Poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt ve stanovené výši vybere a obci odvede ubytovatel, kterým je fyzická nebo právnická osoba, která přechodné ubytování poskytla; tato osoba je plátcem poplatku. Došlo k zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že plátce vybírá a odvádí poplatek obci a tudíž přebírá zodpovědnost za jeho zaplacení obci. Protože se nejedná o ručení ve smyslu ručení za daň podle § 171 DŘ (ručitel za daň ručí).

3 3 Změny zákona o MP od § 11 zákona o MP Zpřesnění postupu obecního úřadu – tj. správce poplatku – vydáním platebního výměru vůči poplatníkovi v případě nezaplacení poplatku včas nebo ve správné výši a vůči plátci při neodvedení poplatku. poplatek lze vyměřit pouze platebním výměrem nelze vyměřit hromadným předpisným seznamem či dodatečným platebním výměrem – nález Ústavního soudu Pl. ÚS 6/09 Zvýšení poplatku = příslušenství poplatku – viz § 11/3 (není již obsahem § 2/5 DŘ – definice příslušenství daně - úroky, penále, pokuty a náklady řízení, jsou-li ukládány nebo vznikají-li podle daňového zákona. Zvýšení poplatku lze vyměřit pouze současně s poplatkem

4 4 Změny zákona o MP od § 11 ZoMP – pokračování vypuštěno ustanovení o zaokrouhlování – řeší § 146/1 DŘ – zaokrouhlování na celé koruny nahoru. doplnění výčtu sankcí které se neuplatňují při správě místních poplatků – odst. 4 - Penále, úroky a pokuty, upravené daňovým řádem, s výjimkou pořádkových pokut (§ 247), se neuplatňují. zrušeno ustanovení § 12 zákona o MP (lhůta pro vyměření) použije se prekluzivní lhůta dle § 148 DŘ

5 5 Změny zákona o MP od zrušeno ustanovení § 13 zákona o MP – odkaz na použití procesu dle ZSDP Dle důvodové zprávy – nadbytečné ustanovení – procesní postup vyplývá z ustanovení § 2/3 DŘ Daní se pro účely tohoto zákona rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. § 4 DŘ - tento zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak

6 6 Změny zákona o MP od Ohlašovací povinnost (§ 14, § 14a zákona o MP)  obdoba (určitá forma) daňového tvrzení – u MP NEJDE o „daňové tvrzení (přiznání, hlášení ve smyslu § 1/3 DŘ)  nahrazuje registrační povinnost (§ §131 DŘ- u MP nevyužíváme)  je základem pro správné zjištění a stanovení poplatku  obsah ohlašovací povinnosti stanoví OZV (§ 14a z.č. 565/1990 Sb.) - údaje rozhodné pro stanovení výše poplatkové povinnosti - identifikace daňového subjektu (pojem „obecný identifikátor“ § 130/3 DŘ – FO=RČ, PO=IČ) - určit lhůty pro plnění ohlašovací povinnosti (§ 14/2 zákona o MP) v OZV- minimální 8 denní lhůta (§ 32/2 DŘ) - lhůta 15 dnů na ohlášení změn (§ 14a /1 písm. c) zákona o MP)  nesplnění ohlašovací povinnosti – výzva a pak pořádková pokuta § 247/2 DŘ

7 7 Změny zákona o MP od Zrušení § 16 zákona o MP  znemožněno obecnímu úřadu v individuálních případech z důvodu tvrdosti prominout poplatek a jeho příslušenství tj. zvýšení poplatku Čl. IX bod 2. zákona č. 281/2000 Sb. „přechodné ustanovení“ Žádosti o prominutí poplatku nebo jeho příslušenství, které byly podány podle dosavadních právních předpisů a které nebyly vyřízeny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle podmínek obsažených v dosavadních právních předpisech.

8 8 Doporučení pro OZV nové vzory MV pro jednotlivé místní poplatky uvedení předmětu poplatku a poplatníka přímo v OZV (nikoliv odkaz na zákon o MP) věnovat pozornost osvobození a úlevám u MP účinnost OZV – nejlépe k Z titulu možnosti aplikace „zrušené OZV“ Zrušovací a přechodné ustanovení Zrušuje se obecně závazná vyhláška č. …/…. obce o místním poplatku za provozovaný výherní hrací přístroj. Pro poplatkové povinnosti za období před účinností této vyhlášky platí dosavadní předpisy. Čl. IX bod 1 zákona č. 281/2009 Sb. Právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

9 9 Předmět správy daní správa daní zahrnuje: - postup správců daně, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady (§ 1/2 DŔ) - realizaci práv a povinností zúčastněných osob (tj. daňový subjekt – poplatník nebo plátce daně, třetí osoby –svědek, odborný konzultant, znalec, tlumočník …) správce daně (§ 10 DŘ) – správní orgán nebo jiný státní orgán (zaveden pojem „orgán veřejné moci“), daní (§ 2) - se rozumí peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek. Jsou příjmem nebo vratkou veřejného rozpočtu (rozumí se jím i rozpočet ÚSC).

10 10 Vztah daňového řádu a jiné právní předpisy DŘ je procesním předpisem pro výkon správy MP a dle § 4 DŘ se daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení použijí tehdy, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak (§ 13 zákona o MP byl od zrušen) –zákon o MP upravuje vydání platebního výměru dle § 11, možnost navýšení poplatku v důsledku jeho nezaplacení dle § 11, ohlašovací povinnost dle § 14a –zákon o MP dle § 14/3 určuje, kdo vykonává řízení – obecní úřad –zákon o MP dle § 15 určuje působnost – výkon přenesené působnosti OSŘ – při daňové exekuci má přednost OSŘ, nestanoví-li DŘ jinak (§ 177/1 DŘ) Obč. zákoník – plná moc (§ 28/4 DŘ – důvody zániku), zákonný zástupce, způsobilost k právním úkonům Správní řád – při správě daní se nepoužije (§ 262 DŘ) výjimka: § 49 DŘ hovoří o o doručování veřejnou vyhláškou přes úřední desku (vedení úřední desky je ale obsaženo v § 26 SŘ) § 75 DŘ – postoupení věcně nepříslušného podání – dle § 12 SŘ usnesením § 246 DŘ – porušení povinnosti mlčenlivosti – přestupkové řízení – dle SŘ a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů

11 11 Základní zásady správy daní § 5 - § 9 Zásada zákonnosti § 5/1 - zás. legality – v celém daňovém řízení musí jít o soulad se zákony a jinými právními předpisy (např. OZV) Zásada legální licence § 5/2 (zásada zákazu libovůle) – správce daně může činit pouze to, co mu zákon výslovně dovoluje nebo umožňuje dovolit (Nová zásada) Zásada přiměřenosti (proporcionality) a zásada šetření práv zúčastněných osob § 5/3 – správce daně volí jen takové prostředky, které daňové subjekty nejméně zatěžují, ale umožňují přitom ještě dosáhnout cíle řízení (poplatek vybrat a vymoci – způsob vymáhání exekucí musí být přiměřený k výši nedoplatku) Zásada procesní rovnosti § 6/1 – osoby zúčastněné na správě daní mají rovná procesní práva a povinnosti (tzn. nejen daň. subjekt, ale i třetí osoby)

12 12 Základní zásady správy daní § 5 - § 9 Zásada součinnosti § 6/2– spolupráce mezi správcem daně a osobou zúčastněnou na správě daní (jde o právo i povinnost) Zásada poučovací § 6/3 – přiměřené poučení o právech a povinnostech ve vztahu k povaze úkonu (Nová zásada) Zásada vstřícnosti a slušnosti § 6/4 – klientský přístup, vyvarovat se nezdvořilostí (Nová zásada) Zásada rychlosti řízení § 7/1– postupovat bez zbytečných průtahů (ochrana před nečinností - § 38 DŘ) (Nová zásada) Zásada hospodárnosti a procesní ekonomie § 7/2– provedení úkonů pro různá řízení společně (Nová zásada)

13 13 Základní zásady správy daní § 5 - § 9 Zásada volného hodnocení důkazů § 8/1- při dokazování hodnotí správce daně důkazy podle své úvahy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (závažnost, věrohodnost důkazů) Zásada legitimního očekávání § 8/2 – dbát na obdobné rozhodování ve skutkově shodných případech, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly (Nová zásada) Zásada materiální pravdy (neformálnosti) § 8/3 – vychází se ze skutečného obsahu právního úkonu před formou

14 14 Základní zásady správy daní § 5 - § 9 Zásada neveřejnosti a mlčenlivosti § 9/1 - daňové řízení je neveřejné, s tím souvisí povinnost mlčenlivosti pro osoby zúčastněné na řízení a úředních osob o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly Zásada oficiality § 9/2 - správce daně je povinen zahájit řízení z moci úřední – ex offo Zásada vyhledávací § 9/2 – správce daně soustavně sleduje a zjišťuje možnost splnění zákon. podmínek pro vznik a existenci daňové povinnosti Zásada shromažďování údajů § 9/3 – osobní i jiné údaje a to v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní (Nová zásada)

15 15 Subjekty správy daní (podle DŘ) Daňový subjekt Osoby zúčastněné na správě daní Třetí osoby Správce daně Úřední osoby

16 16 Správce místního poplatku při správě místních poplatků se místní příslušnost správce poplatku odvozuje od územní působnosti OZV příslušné obce příslušnost se řídí taktéž místem, kde se nachází nemovitost (§ 10b/1 písm.b) zákona o MP správce místního poplatku vykonává svoji pravomoc prostřednictvím úřední osoby Úřední osoba § 12/1 DŘ zaměstnanec ÚSC zařazený do OÚ bezprostředně se podílí na správě místních poplatků prokazuje se služebním průkazem (stanoví-li tak zákon) kdo je úřední osobou musí být patrno ze spisu (úřední záznam) správce místního poplatku na požádání informuje poplatníka nebo plátce o tom, kdo je úřední osobou (jméno, příjmení, pracovní zařazení, odbor)

17 17 Osoby zúčastněné na správě daní Daňový (poplatkový) subjekt - § 20/1 DŔ – u MP je vymezení v jednotlivých ustanoveních zákona o MP –plátce poplatku (pouze u poplatku za lázeňský nebo rekreační pobyt) –poplatník poplatku – vymezeno v zákoně o MP Třetí osoby - § 22 DŘ –osoby odlišné od poplatkového subjektu, které mají práva a povinnosti pří správě poplatků, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou místních poplatků dotčeny –svědek, znalec, poskytovatel poštovní služby, osoby povinné k součinnosti, orgány veřejné moci, osoby podávající vysvětlení apod. –právní nástupci FO a PO u FO přechází poplatková povinnost na dědice, a to do výše ceny nabytého dědictví (§ 238 DŘ) u PO přechází poplatková povinnost na nástupnickou PO (§ 240 DŘ) zákaz přenosu daňové povinnosti (§ 241)

18 18 Změny místní příslušnosti Dožádání (§17 DŘ) o provedení úkonu lze dožádat jiného věcně příslušného správce, nebo podřízený orgán dožádaný správce provede dožádané úkony bezodkladně, nebo sdělí důvody, pro které nemůže dožádání vyhovět spory o provedení dožádaných úkonů řeší nejblíže společně nadřízený orgán Delegace (§18 DŘ) u správy místních poplatků se neuplatňuje Atrakce (19 DŘ) - výjimečně převzetí věci nadřízeným orgánem forma rozhodnutí, odvolání má odkladný účinek důvody: –nutnost mimořádných odborných znalostí –nečinnost správce poplatku (§38/3 DŘ) –rozhodnutí ve věci bude mít dopad i do řízení s jinými daňovými subjekty

19 19 Procesní způsobilost dle DŘ - § 24 Fyzická osoba jedná osobně v rozsahu v jakém má způsobilost k právním úkonům Právnická osoba + FO podnikající jedná prostřednictvím statutárního orgánu nebo prostřednictvím toho, kdo prokáže, že je oprávněn jejím jménem jednat podle jiného právního předpisu, případně prostřednictvím pověřené osoby (např. zaměstnance – nejedná se o zastoupení na základě plné moci). Rozdíl je v doručování- při pověření se doručuje právnické osobě, v případě plné moci se doručuje zástupci. v téže věci může jménem PO jednat jen jedna FO, pokud není pro jednání statutárního orgánu vyžadováno společné jednání více osob (výpis z obchodního rejstříku) – obdobně to platí pro FO podnikající správce poplatku může PO vyzvat k určení osoby oprávněné jednat za ni; nebude-li výzvě vyhověno, může správce poplatku ustanovit PO zástupce – obdobně to platí pro FO podnikající

20 20 Zastupování v poplatkovém řízení Zástupcem v poplatkovém řízení může být dle § 25 DŘ zákonný zástupce (nepřenáší se na něj poplatková povinnost) ustanovený zástupce zmocněnec společný zmocněnec nebo společný zástupce (rozhodnutím) prokurista (u PO nebo podnikající FO zapsaných v obchodním rejstříku). Zastupování zástupcem nevylučuje, aby správce poplatku, je-li to třeba jednal přímo ze zastoupeným, nebo aby jej vyzval k vykonání některých úkonů. Zastoupený musí výzvě vyhovět; o výzvě nebo o jednání musí správce poplatku bezodkladně vyrozumět zástupce.

21 21 Zmocněnec § 27- § 29 DŘ jedná na základě plné moci (náležitosti dle občanského zákoníku) plná moc – je vůči správci poplatku účinná od okamžiku jejího uplatnění (kdy podání bylo doručeno správci poplatku) a bylo doloženo i její přijetí zmocněncem (jím podepsaná nebo je zvlášť písemně nebo ústně potvrzena) vady plné moci - postup dle § 74 DŘ (vady podání) –výzva zmocniteli k úpravě plné moci (musí být vymezen rozsah zmocnění) –účinnost plné moci až po odstranění vad zmocněnec, který nemá bydliště nebo sídlo v EU – povinnost zvolit si zmocněnce pro doručování se sídlem nebo místem pobytu v ČR – jinak fikce doručení uložením u správce poplatku dnem vydání (rozhodnutí) nebo dnem jejich písemného vyhotovení (jiné písemnosti) při současném jednání zmocněnce i zmocnitele má přednost jednání zmocnitele v téže věci pouze jeden zmocněnec plná moc dle zákona č. 337/1992 Sb. – platí pokud odpovídá DŘ (přechodná ust. § 264/ 2 DŘ)

22 22 Odborný konzultant - § 31 DŘ nejedná se o zástupce přibírá si ho poplatkový subjekt nebo jeho zástupce nemá žádná procesní práva s výjimkou spoluúčasti nemůže před správcem poplatku vystupovat samostatně, vždy jen s daňovým subjektem nemusí to být odborník lze jej vyslechnout jako svědka lze mu uložit pořádkovou pokutu (§ 247 DŘ) nebo jej vyloučit z dalšího jednání (rozhodnutím) při maření jednání

23 23 Lhůty § 32 DŘ zákonné správcovské –stanoví je správce poplatku rozhodnutím – je-li stanovena lhůta kratší než 8 dnů, je třeba délku lhůty odůvodnit –lhůta kratší než 1 den (dle hodin) – jen se souhlasem poplatkového subjektu Minimální lhůta 15 dnů bude např. : -výzva k odstranění pochybností při daňové kontrole - §89/3 DŘ -vyjádření k odvolání jiného odvolatele - §111/4 DŘ -odstranění vad podaného odvolání - §112/2 DŘ Pravidla pro počítání lhůt § 33 DŘ - obdoba s jinými právními předpisy. Lhůta začíná běžet následujícího dne (změna počítání lhůty u odvolání). Přechodná ustanovení – § 264 DŘ.

24 24 Lhůty § DŘ Běh lhůty pro správce poplatku – při výzvě k součinnosti se lhůta staví až do okamžiku splnění požadované součinnosti. Zachování lhůty i při podání nadřízenému nebo jinému věcně příslušnému správci daně (§ 35/2 DŔ) Prodloužení lhůty § 36 DŘ ze závažných důvodů na základě žádosti podané před uplynutím lhůty lze prodloužit lhůtu zákonnou i správcovskou, ale jen, pokud je tak stanoveno (mlčí-li zákon, nelze) rozhodnutí je nutno vydat před uplynutím lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno – jinak fikce kladného vyřízení žádosti proti rozhodnutí není možno uplatnit opravné prostředky nelze prodloužit lhůtu s níž je spojen zánik práva také nelze prodloužit lhůtu např. § 71/3 DŘ, § 115/3 DŘ Navrácení lhůty v předešlý stav § 37 DŘ (žádost po uplynutí lhůty)– zákonem vymezeny případy kdy nelze povolit, lhůta k podání zkrácena z 30 na 15 dnů

25 25 Nečinnost správce poplatku - § 38 DŘ Správce daně nepostupuje bez zbytečných průtahů: marné uplynutí zákonné lhůty neprovedení úkonu ve lhůtě obvyklé nevydání rozhodnutí bezodkladně po shromáždění podkladů pro rozhodnutí. Počátek běhu 3 měsíční lhůty poslední úkon vůči osobě, která podala podnět na nečinnost poslední úkon učiněný osobou, která podnět podala. KÚ má 30 dnů na prověření podnětu a je-li důvodný stanoví se správci poplatku pro nápravu lhůta 30 dnů, jinak atrakce dle § 19 odst. 1 písm. b) DŘ. Nedůvodný podnět – odložení a vyrozumění osoby, která jej podala – 30 dnů. Nejsou-li shromážděny podklady rozhodnutí, uvede KÚ ve vyrozumění jaké podklady schází.

26 26 Doručování § 39 - § 51 DŘ Nová koncepce pravidel pro doručování využití datových schránek zrychlení a zvýšení efektivity (menší formalismus) jistota doručení (omezení možnosti vyslovení neúčinnosti doručení) snížení možnosti obstrukcí (neplatí podmínky zdržování se, možnost doručit kdekoli, kde bude adresát zastižen) sjednocení s jinými procesními předpisy (sjednocení lhůt) zvýšení šancí na seznámení se s obsahem doručované zásilky (možnost vhození do schránky) Doručování není cílem poplatkového řízení, ale způsob, jakým adresáty seznámit s písemnostmi. Vady v doručování bez významu, pokud se doručovaná písemnost dostala až k adresátovi (opuštění formalismu – pak je doručení účinné, zhojen chybný způsob doručení) byl-li použit chybný způsob doručení a adresát se s danou písemností neseznámil, nelze doručit fikcí (nelze k tíži poplatkového subjektu).

27 27 Způsoby doručování Primárně: 1.Při ústním jednání nebo jiném úkonu 2.Elektronicky (datové schránky) Sekundárně: prostřednictvím provozovatele poštovních služeb úřední osobou pověřenou doručováním jiným orgánem, o němž to stanoví zákon (Policie ČR, vězeňská služba) prostřednictvím obecní (městské) policie nelze doručovat. zvláštní případy – veřejná vyhláška, hromadný předpisný seznam. Doručování do vlastních rukou: den doručení je rozhodný pro počátek běhu lhůty stanoví tak zákon určí tak správce poplatku (např. vyrozumění o nedoplatku dle §153 DŘ).

28 28 Doručování Fyzická osoba § 44 DŘ na adresu jejího pobytu (trvalý pobyt nebo místo, kde se převážně zdržuje) zvolená adresa v ČR (správce poplatku je třeba požádat) Právnická osoba nebo podnikající FO § 45 DŘ na adresu sídla (dle obchodního nebo živnostenského rejstříku) zvolená adresa v ČR (podmínky – požádat správce daně - musí jít o skutečné umístění na zvolené adrese – lze využít institutu dožádání dle § 17 DŘ). Uložení písemnosti § 46 DŔ – u správce poplatku nebo provozovatele poštovních služeb. Ukládá se na 10 dnů, poučení vložit do schránky nebo na jiné vhodné místo, při nevyzvednutí platí fikce doručení dle § 47/2 DŘ. Možnost vhození do schránky (pokud to nevyloučil správce poplatku a je-li zásilku kam vhodit). Možnost uložení bez předchozího pokusu o doručení (požádat předem písemně správce poplatku o ukládání písemností).

29 29 Doručování veřejnou vyhláškou § 49 DŔ Veřejnou vyhláškou se doručuje osobě neznámého pobytu nebo sídla (není-li ustanoven zástupce) osobě, která není známa velký nebo neurčitý počet adresátů. Vyvěšení veřejné vyhlášky na minimálně 15 dnů na úřední desce (i dálkovým přístupem). Není-li zásilka doručena do 15 dnů ode dne vyvěšení na úřední desce, považuje se posledním dnem této lhůty za doručenou. Nutnost vyznačení dne vyvěšení a dne sejmutí.

30 30 Prokázání doručení § 51 DŘ Důkazní břemeno prokázání doručení nebo aplikace fikce doručení leží na správci poplatku. Prokázání doručení dle způsobu doručování: při jednání – podpis protokolu nebo úředním záznamem o odmítnutí podpisu protokolu elektronicky – prostřednictvím systému datových schránek veřejnou vyhláškou – podepsaná kopie písemnosti nebo uplynutím doby pro vyvěšení zásilkou - doručenka je-li řádně vyplněna je veřejnou listinou (náležitosti doručenky § 51/2 DŘ), prokázaným odepřením převzetí písemnosti. Ztráta, zničení nebo poškození doručenky nebo její nedostatečné vyplnění – lze prokázat doručení jiným vhodným způsobem (např. pokud je z postupu adresáta zjevné, že mu bylo doručeno – podal odvolání proti platebnímu výměru).

31 31 Poskytování informací § DŘ Povinnost mlčenlivosti (§ 52 DŘ) porušení je přestupkem dle § 246 DŘ možnost KÚ (MF) uložit pokutu až ,- Kč. Možnost zproštění mlčenlivosti výhradně jen poplatkovým subjektem (forma není stanovena). Průlom do mlčenlivosti (nejen v DŘ) např. informace jinak zjistitelné informace potřebné pro kontrolu a dozor informace, na jejichž poskytnutí je jiný veřejný zájem. Informační povinnost správce poplatku (§ DŘ). Poskytování informací správci poplatku (§ 57 DŘ) – obecně orgány veřejné moci a další osoby (PO, FO) vymezené, včetně rozsahu poskytnuté informace.

32 32 Dokumentace § DŘ Spis - obsahuje písemnosti týkající se práv a povinností poplatkového subjektu. Písemností je listinná i datová zpráva. Písemnosti zakládané do spisu jsou zejména (demonstrativní výčet) písemnosti obsahující podání písemná vyhotovení rozhodnutí (platební výměry) protokoly úřední záznamy. Jednotlivé součásti spisu musí obsahovat soupis všech součástí, které jsou v nich uloženy. Písemnosti musí být řazeny v časové posloupnosti, označují se pořadovými čísly a vedou se pod společnou spisovou značkou. Ti, kdo platí včas a ve správné výši, nebudou mít ve spise nic (nebo jen záznam, kdo je úřední osobou).

33 33 Členění spisu

34 34 Nahlížení do spisu § 66 – 68 DŘ Poplatkový subjekt může nahlížet do částí spisu, které označí (zákonné právo). Výjimkou je část vyhledávací nahlédnout může jen do soupisu vyhledávací části patří sem písemnosti použitelné jako důkazní prostředky, pomůcky apod. odůvodněných případech se souhlasem správce poplatku. O nahlížení se pořizuje protokol nebo úřední záznam (dle povahy věci) – uvést rozsah nahlížení. Možnost žádat kopie, opisy, výpisy nebo potvrzení ze spisů – jejich ověření jen na žádost poplatkového subjektu.

35 35 Protokol § DŘ vyhotovuje se o ústních podáních a jednáních při správě daní jeho přílohou může být obrazový nebo zvukový záznam (o jeho pořízení předem informovat osoby, které se úkonu účastní) Náležitosti protokolu (demonstrativní výčet): předmět, místo, začátek a konec jednání označení správce poplatku a úřední osoby, která úkon provedla údaje umožňující označení osob, jež se úkonu účastnily označení dokladů a jiných listiny odevzdaných při jednání (příp. podstatný obsah při předložení k nahlédnutí) poučení a vyjádření poučených osob návrhy, výhrady vyjádření správce poplatku k návrhům a výhradám vyhlášená rozhodnutí. doručení = předání protokolu, je to důkazní prostředek

36 36 Úřední záznam § 63 DŘ vyhotovuje se o důležitých úkonech při správě poplatků, které nejsou součástí protokolu zachytí se v něm skutečnosti, jež mají vztah ke správě poplatku (např. ústní sdělení, oznámení, obsahy telefonických hovorů, určení úřední osoby dle §12 odst. 4 DŘ) podpis osoby, která ÚZ vyhotovila datum, čas a místo vyhotovení ÚZ Není důkazním prostředkem, ale podnětem k zahájení řízení.

37 37 Podání § 70 – 73 DŘ Podání = úkon poplatkového subjektu vůči správci poplatku (platba je úkonem, ale není podáním). Podání se posuzuje bez ohledu na své označení podle obsahu. Náležitosti podání: kdo je činí čeho se týká co se navrhuje.

38 38 Způsoby podání – vady podání Kvalifikovaně písemně (podpis) ústně do protokolu (podpis) elektronicky (datovou schránkou, elektronicky se zaručeným el. Podpisem) Nekvalifikovaně elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu jinak (telefonicky, faxem apod.). Nekvalifikované podání je třeba ve lhůtě do 5 dnů potvrdit některým z kvalifikovaných způsobů. Tuto lhůtu není možno prodloužit, ani navrátit v předešlý stav. Vady podání - není způsobilé k projednání - pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní povinnost správce poplatku vyzvat k odstranění (poučení o právních následcích). odstranění vad ve stanovené lhůtě – účinky řádného a včasného podání při neodstranění vad ve lhůtě se podání stává neúčinným (správce vyhotoví úřední záznam + vyrozumí podatele).

39 39 Postupy při správě daní 1. Vyhledávací činnost § 78 DŘ správce daně vyhledává důkazní prostředky a poplatkové subjekty a zjišťuje plnění jejich povinností (před zahájením řízení i v jeho průběhu) správce poplatku ji provádí i bez součinnosti poplatkového subjektu správce poplatku –ověřuje úplnost evidence nebo registrace (ohlašovací povinnost) –zjišťování majetkových poměrů, příjmů a dalších skutečností rozhodných pro stanovení výše poplatku –shromažďuje a zpracovává informace a využívá informační systémy –opatřuje nezbytná vysvětlení –provádí místní šetření

40 40 Vysvětlení, místní šetření 2. Vysvětlení § 79 DŘ k prověření skutečností rozhodných pro naplnění cíle správy poplatků, pokud je nelze prověřit jiným úředním postupem každý je povinen jej podat nelze je použít jako důkaz dle povahy se sepíše protokol nebo úřední záznam 3. Místní šetření § 80 DŘ správce poplatku vyhledává důkazy a provádí ohledání u poplatkových subjektů o průběhu se sepíše protokol nebo úřední záznam lze pořídit obrazový nebo zvukový záznam (předem uvědomit osoby, které se šetření účastní) možnost zajištění věcí, které mohou sloužit jako důkazní prostředek

41 41 Daňová kontrola § 85 - § 88 DŘ 4. Daňová kontrola předmětem DK jsou poplatkové povinnosti, tvrzení poplatkového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení poplatku vztahující se k jednomu poplatkovému řízení DK lze provést pro více poplatkových řízení současně (např. pro více období - zásada hospodárnosti) rozsah DK lze v jejím průběhu upřesnit poplatkový subjekt má povinnost umožnit správci poplatku zahájení a provedení kontroly, neumožní-li zahájení kontroly – výzva správce poplatku (lhůtu nelze prodloužit, při nevyhovění lze využít pomůcky) zpráva o daňové kontrole (o zahájení, průběhu a ukončení) – obsahuje kontrolní zjištění, hodnocení důkazů zjištěných v průběhu kontroly, odkaz na protokoly a úřední záznamy opakovaná kontrola v téže věci není možná (jen pokud jde o nové věci – uvést konkrétní změny)

42 42 Postup k odstranění pochybností § DŘ 5. Postup k odstranění pochybností (např. pochybnosti u ohlašovací povinnosti) v případě pochybností vyzve správce poplatku poplatkový subjekt k odstranění pochybností (součinnost) výzva obsahuje lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů, poučení o následcích při neodstranění pochybností nebo nedodržení lhůty (tj. možnost přejít na pomůcky- § 90/4) o průběhu postupu se sepíše protokol nebo úřední záznam jsou-li odstraněny pochybnosti – postup je ukončen, výsledek netřeba sdělovat, mělo by dojít bezodkladně k rozhodnutí ve věci neodstraněny v důsledku nesoučinnosti poplatníka – možnost stanovit poplatek podle pomůcek neodstraněny i přes součinnost popl. – postup pokračuje do další fáze-§ 90/2,3 (poplatník se poučí o možnosti podat do 15 dnů návrh na pokračování v dokazování – DK – PV)

43 43 Dokazování § 92 – 96 DŘ Správce poplatku prokazuje 1.Oznámení vlastních písemností 2.Skutečnosti rozhodnuté pro užití právní domněnky nebo právní fikce 3.Skutečnosti vyvracející věrohodnost, průkaznost, správnost či úplnost povinných evidencí, účetních záznamů apod. 4.Skutečnosti rozhodné pro posouzen skutečného obsahu právního úkonu nebo jiné skutečnosti 5.Skutečnosti rozhodné pro uplatnění následku za porušení povinnosti při správě poplatku O hodnocení důkazních prostředků sepíše správce poplatku úřední záznam (§92/7 DŘ). Toto hodnocení se následně využije při vydávání platebního výměru. Důkazní prostředky nesmí být v rozporu s právními předpisy (ohlášení, listiny, svědecké výpovědi, znalecké posudky, ohledání věci – demonstrativní výčet) Poplatkový subjekt má právo být přítomen výpovědi svědka, může klást otázky.

44 44 Pořádková pokuta § 247 DŘ do výše ,-- Kč (nesmí být v hrubém nepoměru k významu porušené povinnosti a k závažnosti následku) lze ji uložit tomu, kdo –ruší pořádek i přes předchozí napomenutí –neuposlechne pokynu úřední osoby –i přes napomenutí se chová k úřední osobě nebo zúčastněné osobě urážlivě –bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, která je stanovena zákonem nebo správcem poplatku závažné ztížení řízení lze ji uložit do 1 roku ode dne jednání, a to i opakovaně včasné odvolání proti rozhodnutí má odkladný účinek; splatnost 15 dnů od PM tohoto rozhodnutí jde o donucovací prostředek – správce nutí poplatníka, aby s ním komunikoval když správce vyměří poplatek PV, už nelze tuto poř. pokutu uplatnit pokuta do 5.000,--- Kč při současném uznání důvodů jejího uložení a uhrazení na místě – uvede se do protokolu (nelze se odvolat), vydá se stvrzenka (vydává je MF)

45 45 Vyměření místního poplatku Správce poplatku při stanovení poplatkové povinnosti - vychází z ohlašovací povinnosti splněné poplatníkem - povinnost správného zjištění v rámci dokazování - § 92 DŘ - může vyzvat daňový subjekt k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně. Vyměřit poplatek platebním výměrem lze pouze v případě nebyl-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši (§ 11 zákona o MP). Před vyměřením poplatku - správce poplatku může daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumět o výši jeho nedoplatků a upozornit jej na následky spojené s jejich neuhrazením - § 153/3 DŘ. K vyměření dochází vždy z moci úřední - viz § 139 DŘ. Rozhodnutí je vydané okamžikem, kdy: -byl učiněn úkon k jeho doručení (tj. okamžik expedice) - § 101/2 -kdy bylo podepsáno úřední osobou v případě, že se nedoručuje Rozhodnutí je vůči jeho příjemci účinné dnem oznámení (doručení) - § 101/5. Rozhodnutí je v právní moci pokud je účinné a zároveň nelze se proti němu odvolat - § 103/1. Rozhodnutí je vykonatelné pokud: -uplynula lhůta plnění – v případě odkladného účinku odvolání se lhůta k plnění počítá až od právní moci rozhodnutí není-li stanovena tak: -dnem účinnosti (nemá-li odvolání odkladný účinek) -dnem právní moci (má-li odvolání odkladný účinek)

46 46 Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - uhradí poplatek včas a ve správné výši Správce poplatku - zaeviduje platbu na ODÚ - platební výměr nevystavuje

47 47 Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - uhradí poplatek ve správné výši, ale po lhůtě splatnosti Správce poplatku - platbu zaeviduje na ODÚ - platba do vydání PV – (vydá PV a založí jej do spisu - §101 odst. 2 DŘ) -

48 48 Vyměření místního poplatku Poplatník - splní ohlašovací povinnost - nezaplatí do vydání PV Správce poplatku - vydá platební výměr, který oznámí poplatkovému subjektu

49 49 Platební výměr – náležitosti § 102 DŘ 1.označení správce poplatku (úřad) 2.číslo jednací (u rozhodnutí), číslo platebního výměru 3.označení příjemce platebního výměru (i nezletilou osobu, uvést i RČ) 4.výrok s uvedením právních předpisů, částka k úhradě, číslo účtu 5.lhůta ke splnění povinnosti – dle § 139 odst. 3 věta druhá DŘ tj. do 15 dnů ode dne nabytí právní moci platebního výměru 6.poučení o odvolání – dle § 109 odst. 4 – do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením rozhodnutí 7.odůvodnění – platí § 102 odst.podpůrně viz i § 147 odst. 3 DŘ (PV z moci úřední se odůvodňují ostatní ne) 8.podpis úřední osoby, její jméno, příjmení a pracovní zařazení 9.otisk úředního razítka (8 a 9 lze nahradit uznávaným el. podpisem úřední osoby) 10.datum podepsání platebního výměru

50 50 Oprava platebního výměru § 104 DŘ Oprava zřejmých omylů a nesprávností již není mimořádným opravným => nelze jím zrušit PV, jestliže byl poplatek vyměřen tomu, kdo jej není povinen platit – řešilo ZSDP. Nesprávná formulace PV (chyby v psaní, počtech či jiné chyby) - vydat opravné rozhodnutí (§ 104 DŘ) - opravu lze provést ve lhůtě pro stanovení poplatku (§ 148 DŘ) nebo ve lhůtě pro placení poplatku (§ 160 DŘ) – musí jít vždy o rozhodnutí v rámci těchto řízení Chybějící náležitosti - neuplatní se již osvědčení o neplatnosti § 264 odst. 9 DŘ – přechodná ustanovení U rozhodnutí vydaného do dne nabytí účinnosti tohoto zákona lze osvědčit neplatnost podle dosavadních právních předpisů, pouze pokud jsou současně splněny podmínky pro nicotnost rozhodnutí podle tohoto zákona tzn. § 105 DŘ.

51 51 Nicotnost PV § 105 DŘ kdykoliv ji z moci úřední prohlašuje nadřízený orgán (vlastní zjištění, podnět poplatkového subjektu nebo jiného správce poplatku) nicotný je PV –věcná nepříslušnost správce poplatku –trpí vadami, které jej činí vnitřně rozporným nebo fakticky neuskutečnitelným (např. špatný příjemce) –PV vydán na základě jiného nicotného rozhodnutí nebo PV proti rozhodnutí se nelze odvolat, doručuje se všem příjemcům PV nebo rozhodnutí podnět neoprávněný – odložení a vyrozumění podatele do 30 dnů

52 52 Lhůta pro stanovení poplatku poplatek lze vyměřit ve lhůtě do 3 let počátek běhu lhůty u MP – dnem, kdy se stal poplatek splatným prodloužení lhůty o 1 rok – pokud v posledních 12 měsících k některé ze skutečností uvedených v §148/2 DŘ nový běh lhůty způsobí zahájení daňové kontroly (výzva k tomu, aby správce mohl učinit kroky pro to, aby mohl kontrolu provést stavění lhůty - § 148/4 DŘ lhůta pro stanovení poplatku je maximálně 10 let (absolutní lhůta) jde o lhůtu prekluzivní (propadnou) – uplynutím této lhůty již nelze měnit poslední známou daň

53 53 Lhůta pro stanovení poplatku § 148 DŘ Lhůta pro stanovení daně odst. 1 Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení. odst. 2 Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k oznámení rozhodnutí o stanovení daně (písm. b) tohoto odstavce). § 111/6 DŘ Pokud již uplynula lhůta pro stanovení daně, správce daně, který v odvolacím řízení tuto skutečnost zjistil, napadené rozhodnutí o stanovení daně zruší a zastaví odvolací řízení. § 264/4 DŘ Běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle zákona o MP a neskončila do dne nabytí účinnosti DŔ, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona. …

54 54 Lhůta pro stanovení poplatku Příklad Splatnost poplatku – „základní“ tříletá lhůta končí K vyměření poplatku splatného do PV dojde až v období od do přičemž PV musí být oznámen (doručen) před pak konec lhůty - PV musí být pravomocný - připadá na

55 55 Osobní daňový účet § 149 – 151 DŘ ODÚ je veden samostatně -pro každý poplatkový subjekt -a každý druh poplatku Písemná nebo elektronická evidence na základě dokladů: předpisných odpisných (§ 158/3 DŘ) platebních opravných. Dvě strany účtu: 1. Debetní (MD) – předpisy, odpisy a jejich opravy 2. Kreditní (D) – platby a vratky Nedobytné nedoplatky se evidují odděleně v oddělené části pro evidenci nedobytných nedoplatků osobního daňového účtu. (§ 150/3 ZSDP)

56 56 Pořadí úhrady poplatku § 152 POZOR ZÁSADNÍ ZMĚNA ! Úhrada daně se na ODÚ použije na úhradu nedoplatků postupně podle těchto skupin: a) nedoplatky na dani, b) nedoplatky na příslušenství daně, c) vymáhané nedoplatky na dani, d) vymáhané nedoplatky na příslušenství daně. Úhrada daně vymožené jednotlivými způsoby vymáhání podle § 175 se použije na úhradu nedoplatků evidovaných u daného správce daně postupně podle těchto skupin: a) nedoplatky na dani vymáhané daným způsobem vymáhání, b) nedoplatky na příslušenství daně vymáhané daným způsobem vymáhání. V jednotlivých skupinách podle předchozích odstavců se úhrada daně použije nejdříve na nedoplatky s dřívějším datem splatnosti

57 57 Den platby § 166 DŘ Za den platby se považuje a) u platby, která byla prováděna poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den, kdy byla připsána na účet správce daně, nebo b) u platby prováděné v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.

58 58 Nedoplatek - § 153 DŘ je to částka poplatku, která není uhrazena, a uplynul již den její splatnosti (nedoplatkem je i neuhrazené příslušenství poplatku) nedoplatek = daňový dluh poplatkového subjektu správce poplatku může poplatkový subjekt o výši nedoplatku vhodným způsobem vyrozumět a upozornit ho na následky neuhrazení – toto vyrozumění není obdobou výzvy dle § 73 odst. 1 ZSDP - přímo následuje exekuční řízení => neprodlužuje lhůtu pro placení po marném uplynutí lhůty pro placení daně (§ 160 DŘ) nedoplatek zaniká.

59 59 Přeplatek § § 155 lze vrátit na základě žádosti poplatkového subjektu do 30 dnů ode dne podání žádosti – vratitelný přeplatek minimálně 100 Kč (ale i méně při zachování zásady hospodárnosti) o vrácení přeplatku si lze požádat ve lhůtě do 6 let od konce roku, v němž došlo ke vzniku přeplatku (pak příjmem rozpočtu, z něhož je hrazena činnost správce poplatku) rozhodnutí – lze se odvolat ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení (kladné rozhodnutí se neoznamuje, nelze uplatnit opravné prostředky) přeplatek vyšší než 1.000,-- Kč – bude-li převeden na úhradu nedoplatku u téhož správce poplatku na jiném ODÚ – nutno vyrozumět o převedení poplatkový subjekt § 264 odst. 6 – přechodná ustanovení Podané a nevyřízené žádosti do se vyřídí podle podmínek ZSDP

60 60 Posečkání § § 157 Důvody pro uplatnění „posečkání“ jsou shodné s důvody pro prominutí daňového nedoplatku dle § 65 ZSDP –neprodlená úhrada by znamenala vážnou újmu pro poplatkový subjekt –ohrožení výživy daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných –neprodlená úhrada by vedla k zániku podnikání poplatkového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než poplatková povinnost, která by vznikla v dalším zdaňovacím období –není-li možno vybrat poplatek najednou –při odůvodněném očekávání částečného nebo úplného zániku povinnosti hradit poplatek posečkání lze povolit - nově lze i zpětně - na žádost nebo z moci úřední maximálně na dobu pro placení poplatku (§ 160 DŘ) Povinnost vydat rozhodnutí o žádosti do 30 dnů, stanoví se v něm doba posečkání, přičemž posečkání je možno vázat na další podmínky

61 61 Odpis nedoplatku pro nedobytnost § 158 DŘ Správce poplatku odepíše - nedobytný nedoplatek - nedoplatek, jehož vymáhání je spojeno se zvláštními a nepoměrnými obtížemi. Při odpisu musí být splněny zákonné podmínky pro odpis, tzn., že nedoplatek MP nebyl dobrovolně zaplacen dle splatnosti OZV, byl tedy vyměřen PV ve lhůtě pro vyměření a pak v další fázi – tj. „vymáhání nedoplatku“ jsou splněny podmínky pro odpis dle § 158 DŔ. Nedobytný nedoplatek – byl bezvýsledně vymáhán nebo by vymáhání nevedlo k výsledku, případně náklady na vymáhání přesáhnou výtěžek. Odpisný doklad (příkaz k odpisu) – vystaví se k odpisu nedoplatku z ODÚ, je současně předpisným dokladem na účtu nedobytných nedoplatků (jde o evidenční přeřazení nedoplatku v rámci evidence na ODÚ – viz § 150/3 DŔ) Nedoplatek trvá, pokud neuplynula lhůta pro placení daně (§ 160 DŘ). Po marném uplynutí lhůty pro placení poplatku nedoplatek zaniká (§ 153/4), pak nastává výmaz nedoplatku z ODÚ. K postupu pro odpis vydána metodická pomůcka MF čj. 43/84833/ z

62 62 Námitka § 159 DŘ nejedná se o opravný prostředek proti úkonu správce poplatku při placení poplatku (pokud nejde o rozhodnutí, kde je možno se odvolat) do 30 dnů ode dne, kdy se poplatkový subjekt o úkonu dozvěděl vyhoví-li námitce v plném rozsahu – úkon zruší vyhoví-li námitce částečně – úkon změní nebo zjedná nápravu jinak neoprávněná námitka – rozhodnutí o zamítnutí (nelze uplatnit opravné prostředky)

63 63 Lhůta pro placení poplatku § 160 DŘ Nedoplatek nelze vybrat a vymáhat po uplynutí lhůty pro placení daně – ta činí 6 let (prekluzivní lhůta – zánik práva), maximálně 20 let (u zástavního práva 30 let od zápisu). Lhůta pro placení počíná běžet dnem splatnosti poplatku. Nový běh lhůty (původní lhůta se přeruší a 6 let začne běžet znovu) –zahájení exekučního řízení –zřízení zástavního práva –oznámení rozhodnutí o posečkání. Stavění lhůty (lhůta se přeruší a poté její běh pokračuje) –vymáhání poplatku soudem nebo soudním exekutorem –přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby –daňová exekuce srážkami ze mzdy –dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku. § 264/4 DŔ – přechodná ustanovení – běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat daňový nedoplatek podle ZSDP a neskončila do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle ustanovení tohoto zákona….

64 64 Opravné a dozorčí prostředky v poplatkovém řízení odvolání rozklad Řádné opravné prostředky návrh na povolení obnovy řízení Mimořádné opravné prostředky nařízení obnovy řízení nařízení přezkoumání rozhodnutí Dozorčí prostředky (ex offo)

65 65 Odvolací řízení § § 116 obecně platí - pokud není v jiných ust. DŘ stanoveno jinak: - proti rozhodnutím se lze vždy odvolat (§ 109/1 DŘ). - proti rozhodnutím označeným jako výzva se nelze odvolat (§ 109/2 DŘ). změna lhůty pro podání odvolání již NE den (§ 109 odst. 4 DŘ), ale lhůta 30 dnů ode dne doručení platebního výměru forma podání odvolání – není v taxativním výčtu náležitostí rozhodnutí (slova „písemně nebo ústně do protokolu“ - § 102/1 písm. f) DŘ) Podání lze učinit písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky (§ 71/1 DŘ).

66 66 Odvolání proti platebnímu výměru může jej podat příjemce PV podává se u správce poplatku nepřípustné je odvolání jen proti odůvodnění PV - § 109/1 lhůta pro odvolání je 30 dnů ode dne doručení PV - změna je-li v poučení připuštěno odvolání, ale zákon je nepřipouští – řízení o odvolání se zastaví (rozdíl oproti ZSDP) – § 110/2 odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak - § 109/5 POZOR – lhůta pro plnění se u MP odvíjí až od pravomocného rozhodnutí - § 139/3, čili PV má odkladný účinek (rozdíl oproti ZSDP) chybně přiznaný odkladný účinek – odvolání má tento účinek nesprávné, neúplné nebo chybějící poučení – lhůta pro odvolání 30 dnů ode dne doručení opravného rozhodnutí dle § 104 DŘ (bylo-li vydáno), jinak 3 měsíce ode dne doručení PV- viz § 110 právo příjemce PV na vzdání se práva na odvolání a na zpětvzetí odvolání (jeho měnění a doplňování; dnem zpětvzetí odvolání je odvolací řízení zastaveno a PV nabývá právní moci - viz § 111/3 v odvolací lhůtě uplyne lhůta pro stanovení poplatku – PV se zruší a odvolací řízení se zastaví (správce poplatku i nadřízený orgán)-viz § 111/6

67 67 Náležitosti odvolání proti platebnímu výměru § 112 DŘ 1.Označení správce poplatku 2.Označení odvolatele 3.Číslo jednací, číslo platebního výměru nebo jiná identifikace napadeného PV 4.Důvody v nichž je spatřována nesprávnost nebo nezákonnost PV 5.Označení důkazních prostředků ke skutkovým tvrzením obsaženým v odvolání 6.Návrh na změnu nebo zrušení PV vady odvolání – výzva správce k doplnění (v jakém směru), stanovení lhůty (minimálně 15 dnů) odstranění vad – platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas. neodstranění vad – zastavení odvolacího řízení (lze se odvolat).

68 68 Postup správce poplatku po podání odvolání § 113 Správce poplatku rozhodne o odvolání sám pokud: 1.mu v plném rozsahu vyhoví 2.mu vyhoví částečně a ve zbytku je zamítne 3.je-li odvolání nepřípustné nebo opožděné – odvolání zamítne a odvolací řízení zastaví, neboť tato vada brání řádnému projednání věci Rozhodnutí o odvolání vydané správcem poplatku, i když se jím vyhovuje odvolání v plném rozsahu musí obsahovat: - odůvodnění (§ 102/2) - že lze proti němu podat odvolání

69 69 Odvolání - postup správce poplatku § 113 Nerozhodne-li správce poplatku o odvolání sám, postoupí je společně s příslušnou částí spisu a svým vyjádřením nadřízenému orgánu (KÚ) - bez zbytečného odkladu- následuje řízení před odvolacím orgánem V daňovém řádu již není definována předkládací zpráva ani obsah stanoviska. Obsah stanoviska pro odvolací orgán -důvody, na základě kterých správce poplatku dospěl k závěru, že nejsou naplněny důvody pro postup podle § 113 odst. 1 (důvod pro autoremeduru) -vyjádření k důvodům uvedeným v odvolání -pokud bylo vymáhací řízení v rámci odvolacího řízení doplněno o nezbytné úkony (postup dle § 113/2 DŘ), pak uvést i to, jakým způsobem, z jakého důvodu a s jakými výsledky, tak prvoinstanční správce poplatku učinil -výpis z ODÚ  Po vydání rozhodnutí odvolacím orgánem - dnem oznámení (doručení) rozhodnutí o odvolání daňovému subjektu toto rozhodnutí nabývá právní moci.  Od následujícího dne běží 15 denní lhůta pro zaplacení dle PV, není-li poplatek uhrazen ani poslední den lhůty – následující den vykonatelnost PV => exekuční titul pro vymáhání.

70 70 Postup odvolacího orgánu § 114 – 116 DŘ Odvolací orgán může 1.odvoláním napadený PV změnit 2.odvolání napadený PV zrušit a řízení zastavit 3.odvolání zamítnout a PV potvrdit. Rozhodnutí odvolacího orgánu musí být odůvodněno, vypořádání se se všemi námitkami odvolatele. Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se nelze odvolat. Vyměření poplatku dle pomůcek – v odvolacím řízení se zkoumá pouze dodržení podmínek pro použití pomůcek, jakož i jejich přiměřenost. Odvolací orgán může dokazování doplňovat – seznámit odvolatele a vyzvat jej, aby se vyjádřil (obdobně dojde-li ke změně v neprospěch odvolatele) – lhůta maximálně 15 dnů.

71 71 Vymáhání poplatku Způsoby vymáhání (§ 175 DŘ) –správce poplatku daňovou exekucí –prostřednictvím soudu nebo soudního exekutora –uplatnění v insolvenčním řízení –přihlášení do veřejné dražby Platí zásada přiměřenosti - správce daně zvolí způsob vymáhání nedoplatku tak, aby výše nákladů spojených s vymáháním, které bude daňový subjekt povinen uhradit, nebyla ve zjevném nepoměru k výši nedoplatku

72 72 Exekuční titul § 176 DŘ Exekučním titulem je: –výkaz nedoplatků sestavený z údajů evidence poplatků –vykonatelné rozhodnutí (PV), jímž je stanovena peněžitá povinnost –vykonatelný zajišťovací příkaz. Výkaz nedoplatků obsahuje (taxativní výčet, nebyl obsahem ZSDP): –označení správce poplatku, který výkaz nedoplatků vydal –číslo jednací –označení dlužníka, který neuhradil poplatek –údaje o jednotlivých nedoplatcích –podpis úřední osoby, jméno, příjmení a pracovní zařazení, otisk úředního razítka (lze nahradit el. podpisem úřední osoby) –potvrzení vykonatelnosti (osvědčuje se vykonatelnost a vymahatelnost nedoplatku) –den, ke kterému je výkaz nedoplatků sestaven

73 73 Nařízení daňové exekuce § 178 DŘ Nařizuje se vydáním exekučního příkazu (EP) – důsledky zahájení exekučního řízení. Výrok EP musí obsahovat kromě náležitostí rozhodnutí dle § 102/1 DŘ: –způsob provedení exekuce –výši nedoplatku, pro který je exekuce nařizována –výši exekučních nákladů (2% z částky, minimálně 500 Kč, maximálně Kč) –odkaz na exekuční titul EP se doručuje dlužníkovi + další příjemci rozhodnutí – lze se proti němu odvolat do 15 dnů ode dne doručení – nepředchází mu žádá výzva, dlužník může být pouze správcem poplatku neformálně vyrozuměn o výši nedoplatku (§153/3 DŘ). Subsidiární použití OSŘ.

74 74 Způsoby provedení daňové exekuce § 178/5 DŘ Daňovou exekuci je možno provést pouze těmito způsoby: 1.srážky ze mzdy (lze i na opakované sociální dávky – ne na jednorázové) 2.přikázáním pohledávky z účtu poskytovatele platebních služeb 3.přikázáním jiné peněžité pohledávky 4.postižením jiných majetkových práv 5.prodejem movitých věcí 6.prodejem nemovitosti.

75 75 Děkuji za pozornost.


Stáhnout ppt "Daňový řád při správě místních poplatků zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád zákon č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím."

Podobné prezentace


Reklamy Google